Hezký den, dovolte abych se vám v mé kandidátské řeči více představil a vysvětlil mou ambici kandidovat do čela kandidátky.
Můj zájem o českobudějovické veřejné dění buduji nod roku 2015, kdy jsem začal spolupracovat s iniciativou Zachraňme Malák, která se zabývala a dnes i zabývá protipovodňovými opatřeními u parku Malý jez vedle Havlíčkovy kolonie, kde žiji. Tehdy jsem se na setkáních pro veřejnost a na zastupitelstvech dočkal velmi zvláštního přístupu politiků, kteří tlačili projekt (později fakticky zpochybněný naší iniciativou) navzdory petici s téměř 4 tisíci podpisy. Lidé ve vedení města, v čele s primátorem Svobodou, lhali, vyhýbali se přímé konfrontaci, slibovali a neplnili. Dělali vše, co podle mě důvěryhodný městský politik dělat nesmí.
To pro mě bylo osobně překvapení a poměrně reálný úvod do stavu zastupitelské demokracie v našem městě, za který jsem rád. Začal jsem se totiž více zajímat o veřejný prostor a o to, co se v něm děje. Seznámil jsem a navázal jsem spolupráci se zástupci spolků Domovina za živé město a CB Architektura, Recyklo anebo třeba s firmou Rekola, kde jsem pomáhal odspodu budovat službu sdílených kol. Tato uskupení a aktivity mě nadále pomohli pochopit potřeby dnešního města a jeho obyvatel. Především mám na mysli potřebu kvalitní infrastruktury pro cyklisty i chodce, potřebu dobré a uživatelské přívětivé architektury veřejných budov a prostranství.
V roce 2018, kdy jsem před komunální volbami nejdříve čile komunikoval s Čistými Budějovicemi, kterých jsem se téměř stal členem, jsem pak nakrátko uvažoval i o účasti ve volbách za Piráty, z čehož jsem upustil pro nedostatek osobních zkušeností a profesní odbornosti. Nakonec jsem bez stranické příslušnosti pomáhal spíše jako nezávislý aktivista při kampani Ireně Šefčíkové ze spolku Domovina za živé město, která tehdy kandidovala za Spolu pro Budějovice, a to hlavně kvůli ideálům, které chtěla prosazovat (město pro lidi, město krátkých vzdáleností, město pro cyklisty). Po volebním neúspěchu pro Irenu, jsme brzy založili s mým kolegou Radkem Matouškem naši současnou iniciativu, dnes spolek Akční Budějčáci, kde se zabýváme cyklistikou, městskou zelení, architekturou a problémy občanů, například jsme se pokusili o medializaci problémů části ČB Nového Vráta. Více informací najdete tady www.akcnibudejcaci.cz
Moje cesta pak, jak už víte z mého představení na fóru, rok a půl vedla skrze stranu Občané pro Budějovice, odkud jsem ale v říjnu minulého roku odešel, protože jsem zde neviděl možnost se uplatnit. A byť mi mé působení přineslo řadu kontaktů, nejsem spokojen s komunikací uvnitř hnutí.
Dnes je mi 23 let, studuji realizaci a správu zeleně na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity a chci se aktivně podílet na vedení našeho města. Veškeré mé aktivity z posledních let směřují k tomu, abych se pokusil zastupovat mé přátele, obyvatele Havlíčkovy kolonie, obyvatele Nového Vráta, kteří jsou vedením města ignorování anebo svádějí těžké boje o každé pole nebo park bez silničního přivaděče nebo průmyslové zástavby. Proto vidím v pozici zastupitele spíše poslání než pracovní úlohu a také příležitost vytvořit most mezi obyvateli, zastupitelstvem a městem.
Specializuji se především na správu zeleně a cyklistickou dopravu. Mám povědomí o nástrojích sloužících ke správě zeleně jako je pasport zeleně nebo intenzitní plán údržby městské zeleně. Z pohledu cyklisty a člena cyklo skupiny jsem poučený laik z hlediska toho, co se chystá realizovat za cyklo patření, a co všechno ještě můžeme iniciovat. Jsem také v úzkém kontaktu s cyklo koordinátorem Lukášem Bajtem. Troufnu si tvrdit, že mám i nezanedbatelný laický přehled v oblasti architektury a architektonických soutěží.
Nabízím vám svůj volný čas a myslím to vážně, dokladem podle mého názoru jsou mé dosavadní aktivity, které dělám jen z jednoho prostého důvodu, protože miluji České Budějovice, záleží mi na nich a myslím, že téměř vše, co se nám libí v Litomyšli, Kodani v Praze nebo třeba v Grazu či Linci, můžeme mít tady také, stačí to vysvětlit lidem, uspět ve volbách a zkusit to prosadit.
Jsem ochoten diskutovat o tématech a rozumím, že jako člen pirátského týmu mám omezenější mantinely nežli jako aktivista, i přesto bych rád zůstal průbojným a aktivním. Spolek Akční Budějčáci mě naučil, že co si nevykomunikuji a co si neseženu, to nemám. I proto bych některé své ideje o městu krátkých vzdáleností a veřejném prostoru přívětivém pro lidi rád dostal do volebního programu a následně je prosazoval.
Děkuji za možnost, ucházet se o tuto pozici, vážím si toho.
Martin Novotný