Mezi nástroje, o kterých chci diskutovat, zejména patří:
- otázka licencování (nejen GNU "komunistické" licence GPL, LGPL, GNU-FDL, ale samozřejmě i creative commons)
- otázka autorství (GNU licence hluboce respektují autorství i spoluautorství)
- citace (ve světě open source dnes neexistují citační indexy, a ani by to nedávalo smysl - ani ten, kdo comitne 10 000x víc řádků než někdo jiný, kdo opraví fatální chybu nebo implmementuje geniální algoritmus, nemusí být nutně větším přínosem)
- crowdsourcing (masová dobrovolná práce na nějakém projektu - v podstatě něco jako brigády za socialismu
- nasazení CRM systémů (organizace práce v týmu pomocí síťových aplikací, dnes zejména webových)
- nasazení verzovacích systémů (CVS, SVN, Wiki...)
- financování (příklady: osudy projektů jako OpenOffice.org, MySQL, Firefox, KHTML/Webkit a co z toho vyplývá pro ne-softwarovou vědu a výzkum)
- srovnání organizačních modelů: projekty zaštítěné občanskými sdruženími/nadacemi/neziskovkami vs. projekty zaštítěné velkými korporacemi
- ekonomické alternativy (participativní ekonomika, ekonomika daru, využití volného času) ve vědě a výzkumu
- analýza nákladů na vědu a výzkum ("kam ty peníze" tečou z hlediska podnikatelského/obchodnického)
- negativní externality v případě aplikovaných výdobytku vědy a výzkumu (DDT, freony, radioaktivní odpad, apod.) - ekologické přesahy open source přístupu + spojení práva na odměnu s odpovědností za případné škody ? (zejména v případě investorů a finančních výhod vyplývajících z použitých patentů)
Jde mi o to, že většina lidí v řadě oborů dnes už umí použít kancelářské balíky nebo nástroje typu AutoCAD - ale svět open source se hodně zaměřil na téma kolektivního autorství a nástrojů, které kolektivní autorství značně usnadňují. Svět open source se přitom v ledasčems podobá světu akademickému (publikace článků, citace) - ale v ledasčems se od něj zase zcela zásadně odlišuje. Open source se v něčem ovšem téměř blíží světu zábavního průmyslu (má třeba svoje "hvězdy" - slavné, respektované vývojáře, apod.). Chybí zde ovšem výraznější komerční či jiná hierarchie (existuje ovšem určitá hierarchie přístupu k obsahu verzovacích systémů, které stojí ještě o jednu "vrstvu" nad volně šiřitelným kódem - zde se nabízí paralela, že šířit kopii finálního autorského díla není to samé, jako mít přístup k nesestříhanému filmovému nebo nesmíchanému hudebnímu materiálu ze studia... ale to už jsme odbočili od vědy a výzkumu jinam ... i když i tam existuje paralela, že publikovaný vědecký článek nemusí obsahovat úplně všechny pracovní verze naměřených dat ze všech provedených experimentů, apod.)
Téma je spíš obecné, než politické: v tomto jde podle mě spíše o nějaký posun obecných zažitých zvyklostí, resp. diskuzi o tom, zda a v čem by takový posun mohl být užitečný, a pro koho. Pojďme se bavit o tom, jak a pro koho publikuje a archivuje svoje shromážděná data třeba NASA či ESA, a v čem by toto mohlo být vzorem pro menší subjekty.
Co se licencování a financování týče, tak se pojďme bavit o tom, kdo má prospěch třeba z patentů farmaceutických firem - zda kvalifikovaní odborníci, nebo akcionáři těchto firem - a zda tedy téma zrušení patentů je v tomto ohledu vlastně levé (na straně "práce") nebo pravé (na straně "kapitálu"). ČPS si zatím zrušení patentů do programu nedala - ale pojďme se bavit o tom, proč Švédská pirátská strana si ho do programu dala, a proč s ním uspěla (přesto - a nebo právě proto - že Švédsko je snad ještě průmyslovější země, než ČR a je proslavená svoji ocelí a zbraňovými systémy ?).