internet=tramvaj

[Martin.Kucera]

1) Nejprve je vytvořeno dílo - majetek. V tuto chvíli je chráněno jako vlastnictví, jako věcné právo s účinky vůči všem.

Pokud jsem si vsiml, tak tuto fazi zde nikdo nezpochybnuje.

Opakuji, pokud sami autoři se svým dílem obchodují, nesou odpovědnost za jeho kvalitu stejnou jako kdokoli jiný, kdo s něčím obchoduje. To, že zákon stanoví pro některé zvláštní druhy zboží odpovědnost přísnější, je věc jiná. V obecné rovině je odpovědnost za dílo-zboží stejná jako u kteréhokoli jiného zboží.

Pokud nemohu stejne jednoduse reklamovat nekvalitni preklad jako nekvalitni boty, pak je proste IMHO na tomto stavu neco principialne shnileho.
Jinymi slovy by zakaznik mel mit moznost
a) bud snadnym zpusobem reklamovat zbozi nemajici vlastnosti deklarovane prodejcem a na zaklade teto deklarace ocekavane kupujicim (a to bez ohledu na to, zda jde o zbozi hmotne ci nehmotne povahy),
b) nebo si nejak tyto vlastnosti overit, aby nekupoval zajice v pytli (tedy napriklad v pripade hudebniho CD si to CD poslechnout).

To, co je podle starého pojetí kvalifikováno jako krádež, to je dnes v prostředí internetu bežným normálním většinovým chováním, takže se spousta lidí ocitá v kriminální sféře. Aby "normální" chování většiny nebylo zbytečně kriminalizováno, měly by být nehmotné statky chráněny méně, jinak.

Podstatne je to slovo jinak. (Mimochodem, pokud vim, tak z hlediska zakona "to" neni kvalifikovano jako kradez, takto to nazyvaji akorat OSA, BSA, protipiratska unie a podobne mafie.) V soucasnem autorskem zakone je nemalo obskurnich ustanoveni, at uz souviseji se soucasnymi technologiemi (kdyz si koupim CD - a tedy zaplatim za pravo ty pisnicky poslouchat - smim si sice udelat kopii (abych snizil riziko poskozeni ci odcizeni draheho originali) nebo si pisnicky prevest do mp3, ale nesmim pritom "obcházet účinné technické prostředky ochrany práv" (cili ruzne protikopirovaci ochrany), cimz je to moje poslouchaci pravo dosti omezeno), ci nesouviseji (kdyz si parta studentu sedne v parku na lavicku s kytarama a budou hrat pisnicky soucasnych folkaru, tak tim AFAIK porusuji autorsky zakon a mohou byt postizeni).

Pokud už přistoupím na logiku, že míra ochrany je v nějaké úměře ke snadnosti krádeže, byla by logičtější, aby snadněji ukradnutelná věc byla chráněna více a ne méně. V tomto smyslu je potřeba chápat moji otázku "To, že jde něco snáze ukrást je důvodem k tomu, aby se to chránilo míň?" Myslel jsem, že je to jasné.

Ano, bylo by to logictejsi, ostatne nikde netvrdim opak. Ale nevidim duvod, aby se touto logikou zakony nekdy ridily a jindy ne.

Míra ochrany nebývá dána ani tak "snadností krádeže" jako spíš společenským zájmem na ochraně daného statku.

Hm, vznikalo by snad mene hodnotnych literarnich del, kdyby prava k nim vyprsela okamzikem smrti autora a ne az 70 let pote? Tomu opravdu neverim. A rozhodne bych tomu nerikal "spolecensky zajem".

[dharmapala]

Popisujete ekonomické předpoklady. Nemůžeme sice žít z ničeho, ale redukovat vše na ekonomické hledisko náš život podstatně ochuzuje. To ale musí každý pochopit sám. K zamyšlení: Proč velmi bohatí lidé často nebývají šťastní a končívají neslavně? (případ z posledních dnů: M. Jackson)

Moje pochopení, a zřejmě i autorovo:

Domov: tvoří blízcí lidé.
Čas: v tomto životě máme předem daný a nijak ho neprodloužíme. Využijme ho moudře.
Spánek: je podmíněn zdravím a čistým svědomím. A když tvrdě spím, nevnímám okolí (postel nebo tvrdou zem).
Zdraví: péče o ně sice není zdarma, ale jeho kvalita je dána od narození (viz čas).
Poznání: získávám od lidí, kteří ho zase získali od předchozích generací. Skutečné poznání/moudrost není zaplacené, naopak se komercializací vytrácí (příkad: New Age).
Úcta: je výsledkem úctyhodného charakteru a činů.
Život: (délka) - viz čas.
Láska: prosím neplést s podmíněnou reciprocitou. To je jen náhražka.

> Je rozdíl, když ti živobytí sebere technický pokrok a nebo změna zákona.

Čeho je možnost sdílení a stahování výsledkem, ne-li technického pokroku?

[Návštěvník]

3) Moderní demokracie je definovaná celou řadou znaků a není to jen nějaká "oficiální" teorie ale praxe, která je pro nás takovou samozřejmostí, že si ji mnozí ani neuvědomujeme. Autoři musí být chráněni právě proto, že jsou v menšině. Mohli by podle Vás konzumenti rohlíků (většina) rozhodnout, že pekař (menšina) bude péct zadarmo. Principy demokracie skutečně nelze redukovat na "vládu lidu". Vláda lidu byl také komunismus.

tak tohle kdyz prectu tak chapu ze je pisatel absolutni de... pekař pect proste prestane, takze "vetsina" chape ze musi pekar dostat svou odmenu ale nikdo mu neda 500 kc za rohlik. Je to uz nesmysl stou tranvají proc by nemohla byt zdarma,
kdyz se vetsina rozhodne ze se bude platit pausalne z nejake dane tak to tak proste bude protoze si to napriklad nekdo da do programu a vyhraje stím. cena by jen tak mimochodem nebyla příliš větší než dnes protože by se ušetřilo na spoustě nákladů (tisky listku,prodeje,oznacovace,automaty,revizori, spousty uredníku samozrejme a podobne)
jo jeste ktomu pekari je samozrejme ze nebudu pekari platit zato ze si doma upecu stejny rohlik podle toho jeho

Nestračí přečíst, chce to se taky trochu zamyslet ...
Když bude chtít pekař 500 Kč za rohlík, tak si ho nikdo nekoupí, ale neznamená to, že jej může ukrást, nota bene když jinde bude k mání spousta rohlíku za korunu nebo free.
Když se tramvaj bude platit z daně, nebude to "zadarmo", ale z peněz všech ... mají být tedy i autorské honoráře z daní?
Když si napíšeš a nahraješ vlastní muziku podle cizí, tak taky nebudeš nikomu platit.

Čl.6 Ústavy ČR
Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.

Ty dvě věty patří neoddělitelně k sobě, takže se trochupokory než o někom řekneš, že je de...

[Návštěvník]

Reaguju tady na spoustu příspěvků, takže se mi to možná už plete, ale měl jsem dojem, že tu stále zní obecný názor přibližně v tomto smyslu:
Je nová doba, internet je svobodné prostředí, snadno se na něm sdílejí nehmotné statky. To, co je podle starého pojetí kvalifikováno jako krádež, to je dnes v prostředí internetu bežným normálním většinovým chováním, takže se spousta lidí ocitá v kriminální sféře. Aby "normální" chování většiny nebylo zbytečně kriminalizováno, měly by být nehmotné statky chráněny méně, jinak.

Nová doba je, ale především v tom, že dnes má každý školák stejné tvůrčí nástroje, které si sotva před 10 lety mohla dovolit jen velká filmová studia. Dnes už není právo tvořit výsadou, a podle toho by se měl autorský zákon řídit.

O.K. souhlasím.
Jen ten školák musí od někoho dostat peníze, ale budiž.
Mně se právě na autorském právu líbí, že chrání moje malůvky úplně stejně jako výplody nadnárodních koncernů.

[Návštěvník]

1) Nejprve je vytvořeno dílo - majetek. V tuto chvíli je chráněno jako vlastnictví, jako věcné právo s účinky vůči všem.

Pokud jsem si vsiml, tak tuto fazi zde nikdo nezpochybnuje.[/quote]
To je pouze věta, která uvádí další větu ... achjo.

Opakuji, pokud sami autoři se svým dílem obchodují, nesou odpovědnost za jeho kvalitu stejnou jako kdokoli jiný, kdo s něčím obchoduje. To, že zákon stanoví pro některé zvláštní druhy zboží odpovědnost přísnější, je věc jiná. V obecné rovině je odpovědnost za dílo-zboží stejná jako u kteréhokoli jiného zboží.

Pokud nemohu stejne jednoduse reklamovat nekvalitni preklad jako nekvalitni boty, pak je proste IMHO na tomto stavu neco principialne shnileho.
Jinymi slovy by zakaznik mel mit moznost
a) bud snadnym zpusobem reklamovat zbozi nemajici vlastnosti deklarovane prodejcem a na zaklade teto deklarace ocekavane kupujicim (a to bez ohledu na to, zda jde o zbozi hmotne ci nehmotne povahy),
b) nebo si nejak tyto vlastnosti overit, aby nekupoval zajice v pytli (tedy napriklad v pripade hudebniho CD si to CD poslechnout).

[/quote]

Není na tom nic shnilého. To je přece realita, že některé vady jsou více zřejmé než jiné, takže se některé reklamují hůř a některé líp.
Subjektivní dojmy se holt reklamují hůř, s tím žádný zákon nic neudělá.

[Návštěvník]

To, co je podle starého pojetí kvalifikováno jako krádež, to je dnes v prostředí internetu bežným normálním většinovým chováním, takže se spousta lidí ocitá v kriminální sféře. Aby "normální" chování většiny nebylo zbytečně kriminalizováno, měly by být nehmotné statky chráněny méně, jinak.

Podstatne je to slovo jinak. (Mimochodem, pokud vim, tak z hlediska zakona "to" neni kvalifikovano jako kradez, takto to nazyvaji akorat OSA, BSA, protipiratska unie a podobne mafie.) V soucasnem autorskem zakone je nemalo obskurnich ustanoveni, at uz souviseji se soucasnymi technologiemi (kdyz si koupim CD - a tedy zaplatim za pravo ty pisnicky poslouchat - smim si sice udelat kopii (abych snizil riziko poskozeni ci odcizeni draheho originali) nebo si pisnicky prevest do mp3, ale nesmim pritom "obcházet účinné technické prostředky ochrany práv" (cili ruzne protikopirovaci ochrany), cimz je to moje poslouchaci pravo dosti omezeno), ci nesouviseji (kdyz si parta studentu sedne v parku na lavicku s kytarama a budou hrat pisnicky soucasnych folkaru, tak tim AFAIK porusuji autorsky zakon a mohou byt postizeni).

Ano, slovo "jinak" mi taky připadá klíčové. Souhlasím, že v autorském zákoně jsou obskurní ustanovení, zejména ta technická, ohledně cd apod.
A praktiky OSA? To se shodneme všichni, že jejich výklad autorského zákona je mnohdy postavený na hlavu.

Ono s tím vykládáním zákona je u nás vůbec problém. Spoustě institucí totiž nedochází jednoduchá myšlenka:
Dejme tomu, že autorský zákon připouští různý výklad - ale z těchto různých variant výkladu jsou přípustné jenom ty, které jsou v souladu s ostatními zákony a zejména s ústavou a jejími principy - právě toto bývá u nás často porušováno a tím pádem to tady vypadá jak to vypadá a ještě se v novinách napíše, že je to podle zákona (!!!) .

[Návštěvník]

Míra ochrany nebývá dána ani tak "snadností krádeže" jako spíš společenským zájmem na ochraně daného statku.

Hm, vznikalo by snad mene hodnotnych literarnich del, kdyby prava k nim vyprsela okamzikem smrti autora a ne az 70 let pote? Tomu opravdu neverim. A rozhodne bych tomu nerikal "spolecensky zajem".

Dlouhá doba ochrany autorských práv nebyla zavedena na podporu tvorby, ale na ochranu stávajících děl a jejich vydavatelů, to je přece jasné. Argument na zkrácení ochrany, který to dává do souvislost, je falešný. Hojnost kvalitní tvorby ovlivňuje celá řada faktorů mnohem důležitějších než je délka ochrany autorských práv.

"Společenský zájem" není jen na podpoře tvorby, ale také na ochraně stávajících autorů a vydavatelů - na ochraně jejich investice, jejich majetku. Délka ochrany slouží především jim a to jako ochrana před někým kdo by z jejich investice chtěl těžit přímo (konkurenční vydavatel) nebo nepřímo (čtenář, který si dílo přečte bez placení).

Že dnes není investice velká? Omyl, nejdražší je čas a ten stojí pořád stejně - člověk, který tvoří, nepracuje, nevydělává a tedy riskuje ekonomické zabezpečení svoje a později i své rodiny.

[Návštěvník]

Popisujete ekonomické předpoklady. Nemůžeme sice žít z ničeho, ale redukovat vše na ekonomické hledisko náš život podstatně ochuzuje. To ale musí každý pochopit sám. K zamyšlení: Proč velmi bohatí lidé často nebývají šťastní a končívají neslavně? (případ z posledních dnů: M. Jackson)
Moje pochopení, a zřejmě i autorovo:

Ano jistě, zní to hezky a je to hezky napsané. Redukovat vše na ekonomické hledisko je stejně krátkozraké jako ekonomické hledisko zcela opomíjet - v tomto smyslu zněla moje výhrada.

Do nějakých 25 let bych těch pár vět podepsal krví, ale teď je mi třicet, rád bych rodinu, ale mám holou řiť (dost vlastní vinou) a zjišťuju jak těžko se bez peněz udržují ty hezké nemateriální věci, které mi dřív připadaly samozřejmé a zadarmo. Proto moje reakce.

Velmi bohatí lidé, to je extrém. V ČR je ale s průměrnou mzdou problém bydlet, oblékat se a jíst - věci zdánlivě samozřejmé.

[Návštěvník]

> Je rozdíl, když ti živobytí sebere technický pokrok a nebo změna zákona.

Čeho je možnost sdílení a stahování výsledkem, ne-li technického pokroku?

Ano, ale pak je třeba najít způsob jak k autorům dopravit peníze od koncových zákazníků.
Pokud se to napodaří, tak sdílení a stahování zadusí původní tvorbu, protože se jí nevyplatí věnovat profesionálně.
Už teď žijeme na troskách toho, co se udělalo a zainvestovalo dřív a i ti nejúspěšnější (na českém trhu) mají problém s tím, aby se jim vůbec vrátily náklady.

[next_ghost]

"Společenský zájem" není jen na podpoře tvorby, ale také na ochraně stávajících autorů a vydavatelů - na ochraně jejich investice, jejich majetku. Délka ochrany slouží především jim a to jako ochrana před někým kdo by z jejich investice chtěl těžit přímo (konkurenční vydavatel) nebo nepřímo (čtenář, který si dílo přečte bez placení).

Že dnes není investice velká? Omyl, nejdražší je čas a ten stojí pořád stejně - člověk, který tvoří, nepracuje, nevydělává a tedy riskuje ekonomické zabezpečení svoje a později i své rodiny.

Jak dlouho je ta investice dnes ještě výdělečná? Ve většině případů rok, u opravdových hitů 10 let (pokud je dílo opravdu tak dlouho výdělečné, tak je tou dobou z autora milionář i pod vyděračskou exkluzivní nahrávací smlouvou) a déle opravdu výjimečně. Proč tedy plně chránit investice, které už dávno nejsou výdělečné, a nedat příležitost ostatním, aby je použili pro vlastní investice? Třeba i s tím, že původní autor bude mít nárok na určitou paušální platbu, pokud se o ni přihlásí.