internet=tramvaj

[Návštěvník]

Což je v tržní společnosti prakticky nulová oblast.

Jaký finanční zisk mají třeba autoři těch milionů amatérských videí na youtube?

V okamžiku zveřejnění na první pohled žádný, ale
a) autor může takto propagovat jinou svou ziskovou činnost - nepřímý zisk
b) jeho video může využít někdo jiný k dosažení zisku - potencionální zisk

Možné je trochu nešťastné, že slovo "zisk" má u nás negativní zabarvení.
Ona i taková výplata v práci je vlastně "zisk".

[Návštěvník]

No fajn, a kdo je odpovedny zakaznikovi? Kupci knihy ci DVD, navstevnikovi kina. Vim zatim o jednom pripadu, kdy nakladatel priznal odpovednost za zmrseny preklad, stahl knihu z obehu, vydal ji v novem prekladu a kupcum prvniho vydani jejich exemplare na pozadani vymenil.

Uznávám, že přímo není odpovědný nikdo, a že je riziko jít na film, ale nemyslím si, že je vhodné řešit tuto odpovědnost právně. Fakticky mezičlánek ručí svou pověstí - nebezpečím ztráty zákazníků.

To ale ruci i meziclanky v pripade hmotnych vyrobku - kdyz budou prodavat sunt, riskuji ztratu zakazniku. Presto je v takovych pripadech zakaznik chranen taky zarucni lhutou a souvisejicimi mechanismy.

Ano, ale smyslem této ochrany je především prevence hmotných škod koncovému spotřebiteli.

[Návštěvník]

Ručit za to, že se spotřebiteli bude výrobek "líbit", že se bude "bavit", to už by byla snad příliš velká ochrana, ne? Už teď je konzument chráněn jak to jenom jde.

Ano? Jak a pred cim je konzument "umeleckeho dila" chranen?

[/quote]

Myslel jsem konzumenta obecně. Chráněn je především před hmotnou škodou.

Pokud tedy trváš na právní ochraně před nekvalitním uměleckým dílem (což si myslím, že by právo upravovat nemělo), tak i toto lze vpodstatě reklamovat jako "rozpor s kupní smlouvou" podle platného občanského zákoníku §616. Pokud ti to prodejce neuzná, pak ti nezbývá než kontaktovat některou z organizací na ochranu spotřebitele anebo se soudit - tedy přesvědčit soud o tom, že byly naplněny podmínky §616.

§ 616
(1) Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při
převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez
vad.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, shodou s kupní smlouvou podle
odstavce 1 se dále rozumí, že prodávaná věc má jakost a užitné
vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho
zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané,
popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že
odpovídá požadavkům právních předpisů, je v tomu odpovídajícím
množství, míře nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro
použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá. U potravin
musí být vyznačeno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny
podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti. Připouští-li to povaha
věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby
její činnost mu byla předvedena.

[Martin.Kucera]

To ale ruci i meziclanky v pripade hmotnych vyrobku - kdyz budou prodavat sunt, riskuji ztratu zakazniku. Presto je v takovych pripadech zakaznik chranen taky zarucni lhutou a souvisejicimi mechanismy.

Ano, ale smyslem této ochrany je především prevence hmotných škod koncovému spotřebiteli.

Vskutku? Kdyz se mi po mesici bezneho pouzivani rozpadnou boty, ulomi dvere od skrinky, odejde laser v CD prehravaci,... tak nejmin v 99 % pripadu je jedinou hmotnou skodou to, ze nemam penize ani funkcni vyrobek. Kdyz si koupim knihu se zmrsenym prekladem, rovnez je vysledkem to, ze nemam penize ani funkcni vyrobek. Prvni tri pripady muzu s klidem reklamovat, zmrseny preklad tezko.

Pokud tedy trváš na právní ochraně před nekvalitním uměleckým dílem (což si myslím, že by právo upravovat nemělo)

Jednak nejde jen o umelecka dila, ale obecne o dila nehmotne povahy - napriklad co se bezne prodavaneho software tyce, nema AFAIK vyrobce ani prodejce zadnou zodpovednost za skody timto softwarem zpusobene (vyhrazuje si to v licenscnich ujednanich). Jednak, jak uz jsem napsal, tim zpochybnuji tezi, ze by meli byt tvurci nehmotnych del chraneni lepe - kydz pritom maji mensi zodpovednost.

[Návštěvník]

Zákon chrání spotřebitele především před způbením škody vadou výrobku. Dovedeno do absurdna, pokud někdo u soudu prokáže, že tím, že byl film špatný, mu vznikla škoda (majetková či nemajetková újma), tak může dostat peníze zpět (a právo bude stát na hlavě jako občas v USA). Pokud se někdo pouze "nebaví", nemyslím si, že je šťastné řešit to právní cestou.

Netvrdim nic o reseni pravni cestou. Pouze zpochybnuji tezi, ktera tu zaznela, ze by autori meli byt chraneni lepe nez tvurci hmotnych veci, kdyz pritom (oni ci meziclanky) maji mensi zodpovednost za kvalitu vysledku nez v pripade hmotnych veci. Mimochodem, co se tyce te majetkove ujmy - pokud jsem napriklad ochoten za kvalitne prelozeny roman autora XY dat Z Kc, ale mizenry preklad nechci ani zadarmo (akorat by mi zabiral misto), pak mi samozrejme zakoupenim zmrseneho prekladu vznikla skoda (prisel jsem o penize zaplacene za neco, co nechci).[/quote]

Autoři by měli být podle mne lépe chráněni proto, že dílo lze snáze ukrást - přijde mi absurdní kvůli tomu naopak snižovat laťku.

Umím si představit, že špatný překlad budeš reklamovat u prodejce. Nic tomu nebrání.
Problém není v tom, že by to neumožňoval zákon, problém je v tom jak prokázat, že je překlad opravdu objektivně špatný.
V krajním případě by to mohlo jít až k soudu a pokud by byl překlad opravdu objektivně špatný, věřím tomu, že by takový spor bylo možné vyhrát. Že soudy fungují pomalu a mnohdy špatně? To je jiná věc. A že soud stojí peníze? To, je proto, aby se tam nechodilo kvůli pár stovkám.

[Návštěvník]

To ale ruci i meziclanky v pripade hmotnych vyrobku - kdyz budou prodavat sunt, riskuji ztratu zakazniku. Presto je v takovych pripadech zakaznik chranen taky zarucni lhutou a souvisejicimi mechanismy.

Ano, ale smyslem této ochrany je především prevence hmotných škod koncovému spotřebiteli.

Vskutku? Kdyz se mi po mesici bezneho pouzivani rozpadnou boty, ulomi dvere od skrinky, odejde laser v CD prehravaci,... tak nejmin v 99 % pripadu je jedinou hmotnou skodou to, ze nemam penize ani funkcni vyrobek. Kdyz si koupim knihu se zmrsenym prekladem, rovnez je vysledkem to, ze nemam penize ani funkcni vyrobek. Prvni tri pripady muzu s klidem reklamovat, zmrseny preklad tezko.

Ano, cena výrobku je často jediná hmotná škoda a tak jsem tu prevenci taky myslel.
Jak už jsem napsal, domnívám se, že i zmršený překlad se dá reklamovat a to podle stejných paragrafů jako ty boty.
Otázka je, nakolik se taková zmršenost dá objektivně posoudit a prokázat.
Že to není zvykem? Ono není zvykem ledacos. Myslím, že kdyby se začaly množit stížnosti a tu a tam i žaloba, tak by to zvykem začalo být.

[Návštěvník]

Pokud tedy trváš na právní ochraně před nekvalitním uměleckým dílem (což si myslím, že by právo upravovat nemělo)

Jednak nejde jen o umelecka dila, ale obecne o dila nehmotne povahy - napriklad co se bezne prodavaneho software tyce, nema AFAIK vyrobce ani prodejce zadnou zodpovednost za skody timto softwarem zpusobene (vyhrazuje si to v licenscnich ujednanich). Jednak, jak uz jsem napsal, tim zpochybnuji tezi, ze by meli byt tvurci nehmotnych del chraneni lepe - kydz pritom maji mensi zodpovednost.

Pozor! Otázkou je platnost takových licenčních ujednání.
Např. Komerční Banka dává běžně do smluv neplatná ujednání, aby odstrašila stěžovatele.

Jak plyne z toho, co jsem napsal, myslím, že po právní stránce menší zodpovědnost nemají, že ji mají úplně stejnou.
Fakticky se ale jejich odpovědnost za škody hůř prokazuje, to jaksi plyne z povahy věci.

[Martin.Kucera]

Umím si představit, že špatný překlad budeš reklamovat u prodejce. Nic tomu nebrání.
Problém není v tom, že by to neumožňoval zákon, problém je v tom jak prokázat, že je překlad opravdu objektivně špatný.

Ale kdepak, mnohdy to opravdu problem neni.

V krajním případě by to mohlo jít až k soudu a pokud by byl překlad opravdu objektivně špatný, věřím tomu, že by takový spor bylo možné vyhrát. Že soudy fungují pomalu a mnohdy špatně? To je jiná věc. A že soud stojí peníze? To, je proto, aby se tam nechodilo kvůli pár stovkám.

Jasne, takza zatimco vadne boty za par stovek muzu uspesne reklamovat rovnou, zmrsene prelozenou knizku (za par stovek) mam tahat az k soudu? Super pristup.
Nehlede k tomu, ze zatimco jednim vyrobenim vadne boty byla zpusobena skoda jen jednomu kupci, jednim zmrsenym prekladem byla zpusobena skoda stovkam ci tisicum kupcu. (Nemluve o sekundarnim dopadu, kdy vydani dila ve zmrsenem prekladu snizuje sance na nove vydani v prekladu nezmrsenem.) Proto by melo byt mozne pohnat vydavatele k zodpovednosti za produkci zmrsenych prekladu stejne snadno jako kterehokoli vyrobce spotrebniho zbozi za vyrobu zmetku.

[Návštěvník]

Jednak, jak uz jsem napsal, tim zpochybnuji tezi, ze by meli byt tvurci nehmotnych del chraneni lepe - kydz pritom maji mensi zodpovednost.

Trochu jsem se nechal nalákat na tuto logiku ale musím to trochu poopravit.
Kdyby zodpovědnost opravdu menší měli, je to důvod pro omezení ochrany? Míra ochrany vlastnictví přece není úměrná míře zodpovědnosti vlastníka.
Jako úvaha to není špatné, ale ochrana vlastnictví je jedna věc, ale míra odpovědnosti za služby či výrobek je věc jiná.
Autor pouhým vytvořením díla ještě nikomu nemusí odpovídat za jeho kvalitu. Tuto odpovědnost má až ve chvíli, kdy se svým dílem obchoduje a pak jde o odpovědnost stejnou jako u jakéhokoli jiného obchodu (a není to už věc autorského práva).

[dharmapala]

> nejlepší věci sice jsou samy o sobě zadarmo, ale předpokladem pro jejich dosažení bývají věci, kterém zadarmo nejsou.

Vybral jste si jen ten první případ a došel k subjektivnímu závěru, že není domova bez domu. Prosím. Pro mě domov tvoří především lidé. V těch ostatních případech žádné hmotné předpoklady nejsou.

> dobré mravy jsou rozhodujícím kritériem, ale v občanskoprávním řízení a ani náhodou v trestním ...

Znám konkrétní případ bankovní loupeže, kdy se k tomu přihlíželo, alespoň jak napsaly noviny.

Pokud je panovník v podstatě jen statistou, nemá velký význam. Okolnosti úpadku asijských monarchií jsou ale rozsáhlejší téma, zde OT.

> Fajn, takže když se zlikvidují drobní živnostníci, tak mají své živnosti provozovat dál jako koníček? To je skutečně návrat o 20 let zpět. To jim bereš nezávislé živobytí a zaháníš je zpět do ohrady mezi ovce.

Jen reflektuji změněnou situaci.

Právě jsem koukal na jeden velký překladatelský server, kde se překladatelé bojí společné aktivity MS a dalších velkých firem, které pomocí technologického pokroku ve strojovém překladu a využívání neprofesionálních překladatelů ohrožují jejich profesi.

Třebaže taky překládám/rediguji a měl bych být tedy na jejich straně, musel jsem se pousmát, protože mi to připomnělo alarm mezi ševci, když se objevil Baťa. To se považovalo za historický vývoj kapitalismu, nikoliv za spiknutí komunismu.

(V tomto případě to asi nebude tak horké, protože nejspíš jen minimum dobrovolníků bude pracovat za nic ve prospěch firmy vydělávající na jejich práci. Nejde o open source projekt v pravém slova smyslu.)