Antonino píše: ↑10 lis 2019, 12:19
Já jsem zděšen a dal jsem si velký časový odstup na reakci. Tady se normalizuje neudržitelný přístup k ekonomice. Jen protože jsou naše ekonomiky nastavené na konzum, což je špatně, neudržitelné, proti životnímu prostředí, společenskému rozvoji atd., jenom abychom udrželi tuto neudržitelnou slepou cestu, tak jme ochotni vytahovat další a další nástroje z pandořiny skříňky. Všechny nutně vedou k ještě větší nestabilitě, sociální polarizaci společnosti a v důsledku společenským změnám a otřesům, které bychom opravdu neměli chtít.
Tibor.Vansa píše: ↑14 říj 2019, 11:50
Za mne je to způsob, který je vhodný, ale pouze v situacích, do kterých bychom se správně neměli nikdy dostat a kde všechny ostatní způsoby selžou. My v takové situaci naštěstí nejsme, ale eurozóna ano.
Jenže všechny podobné nástroje se nakonec používají přesto k tomu - aby se prodloužila doba "růstu" nebo alespoň stagnace. Tím se ale zvětšuje bublina a tedy i škody (=hloubka krize) v případě její prasknutí. Je to zvyšování dávky drogově závislého, vytloukání klínu ještě větším klínem s argumentací, že pokud se to neudělá, bude krize. Krize má očistný charakter. Já krize nechci, ale pokud je svým nezodpovědným přístupem (obávám se, že je důvod ještě horší) vytváříme, má přijít korekce co nejdříve.
Tady došlo k nepochopení - krizí nemyslím běžnou recesi, kdy HDP spadne o pár procent, ale situaci, kdy nezaměstnanost roste přes dvacet procent. Kdy jako v Řecku nebo Španělsku je mezi mladými přes 50% a dochází právě k oné "větší nestabilitě, sociální polarizaci společnosti a v důsledku společenským změnám a otřesům, které bychom opravdu neměli chtít." Krize EU není o tom, že HDP EU neroste jako celek o pár procent ročně (a následující dekády ani nebude), ale v růstu těchto nerovností, které ohrožují její samotné základy.
Historie ukazuje, že pokud taková krize nastane - tak se k vlivu dostanou lidé, kteří nabízejí řešení, a čím jednoduší, tím lepší. A ani tak nezáleží na tom, zda to řešení vypadá funkčně. Nic co by svědčilo liberálnímu fact-based pirátskému přesvědčení. S morálním poučováním, že za krizi může jejich rozmařilý konzumní život před krizí - a je třeba se uskromňovat, a počkat až krize pročistí trh (to pomůže jen částečně, viz. Řecko, které je v prdeli na dekády), imho nemáš šanci uspět (a ani se nedomnívám, že to tak myslíš - jen píšu jak to může být vnímáno).
Je třeba příjít s receptem, kterých existuje zhruba jen 5
a) další kvantitavní uvolňování, pomoc finančnímu sektoru (viz. třeba aktuálně ležící novela zákona o ČNB ve sněmovně)
b) velký nárůst dluhu státu, který povede k dalšímu zvyšování jeho dluhové zátěže
c) klasický keynesiánský přístup s tiskem peněz státem
d) vrtulníkové peníze
e) investice státu do bohulibých činností (investice do vzdělání, ekologické výroby apod., doplň si dle potřeby)
Za mne je vhodné mít v programu vyváženou kombinaci B + E.
Antonino píše: ↑10 lis 2019, 12:19
Tibor.Vansa píše: ↑14 říj 2019, 11:50
První, z čeho mají lidé strach při helicopter money je, že bude hyperinflace. To by mohlo nastat, jedině pokud by centrální banka velmi špatně odhadla množství vypuštěných peněz. Centrální banka by jich ale měla vypustit pouze tolik, aby dosáhla svého inflačního cíle - ten je kolem 2%.
Tohle je těžká teorie, ale měl bych strach z toho, že tu hrozí skokový a spirálový efekt. Chvíli se nemusí nic dít, pak to může hupsnout a rozjet se spirála. Je to příliš velké, složité a stojící na důvěře lidí, aby to šlo plně kontrolovat.
Tibor.Vansa píše: ↑14 říj 2019, 11:50
Další obava je, že lidé budou na těch penězích sedět - ale to se při současném QE děje také, jen na těch penězích sedí lidé, kteří už z nich ani nedohlédnou dolů.
Tedy jsme až tak daleko, že přirozená, zdravá, biogenní, udržitelná tendence lidí ke spořivosti je pro náš ekonomický systém (založený růstu a na konzumu) překážkou?! Ano, čím dál větší problém bude sociální nesoudržnost.
Ne - tendence lidí ke spořivosti je přirozená, zdravá, biogenní, udržitelná, v tom se schodneme. Problém je to je v hlavách obava odpůrců vrtulníkových peněz, že lidé budou na těch penězích nejprve pouze sedět - a pak je najednou utratí - a tím příjde hyperinflace, spirála apod.. To se teoreticky stát může, ale historické příklady, na kterých to uvádějí, se typicky děly pouze po válce, kdy během ní se hromadně tiskly peníze - ale byla omezena kapacita výroby a množství, které si směl jednotlivec koupit, takže nebylo za co je utratit. Nebo byla jinak současně s tiskem peněz zásadně omezena strana nabídky - to se ale netýká současné situace.
Další důvod, proč tendenci lidí spořit nepovažuji za relevantní argument proti vrtulníkovým penězům je ten, že při současném kvantitativním uvolňování se děje totéž - ale pouze u malé skupinky lidí, kteří jsou svým fyzickém tělem omezeni v množství spotřeby, kterou dokáží spotřebovat. Proto silná inflace existuje, ale pouze v nemovitostech a finančních aktivech.
Antonino píše: ↑10 lis 2019, 12:19
Tibor.Vansa píše: ↑14 říj 2019, 11:50
Také je třeba si uvědomit, že protože jde opatření proti defalci, nejedná se o nafukování bubliny, ale pouze o dofukování existující, tak aby nesplaskávala příliš rychle.
Nafukování = dofukování
Tibor.Vansa píše: ↑14 říj 2019, 11:50
Další obava je z toho, že jde o nevratný krok a že takovéto peníze nejde narozdíl od nákupu akcii zpět sterilizovat. To je pravda, ale pokud se zamyslíme, tak to ničemu nevadí. Ekonomika se časem přizpůsobí nově zvolené hladině. Navíc centrální banky mají nyní ve své bilanci tolik cenných papírů, že by takovou emisi jistě zvládli sterilizovat také.
= bublina zůstane přifouknutá.
Ano, takto se to dá říci. Jde mi o to - až do té bubliny někdo píchně něčím ostrým - udržet kontrolu nad splaskáváním bubliny do takové míry, aby se předešlo oním nejistým dobám s jednoduchámi řešenimi.