Fórum Pirátské strany

Příprava na krizi?

• Zintenzivnění přípravné fáze státních (krajských, obecních) investic (projektové práce).

• Sledování rentability státních (krajských, obecních) investic.

• Přebytkový státní rozpočet v době hospodářské konjunktury (když to dokáží krajské a obecní rozpočty).

• Minimalizace nezaměstnaných prostřednictvím veřejně prospěšných prací (za součinnosti s obcemi).

• Minimalizace pádu občanů do dluhové pasti.

• Efektivnější výběr daní než v minulosti.

• Správnost identifikace, zda daný (ekonomický) jev spustí krizi. V dnešních dnech se můžeme bavit o důsledcích vlivu koronaviru.

Krize je tu v plné parádě:

Jak reagovat z hlediska státních financí? Opustit maximálně plošné metody zasahování a nahradit je metodami selektivními.

Stát sice vyhlásil záchranné programy, ale jejich realizace je zatím nepovzbudivá.
Stát by měl postupovat maximálně selektivními metodami na základě žadatelů ve formě půjček bezúročných či mírně úrokovaných (z titulu režie).
Stát by měl akcelerovat v oblasti:

• digitalizace státní správy,

• výstavby dálniční sítě,

• podpory financování obecního bydlení,

• podpory financování z dnešního pohledu potřebných produkcí, s cílem zajistit soběstačnost, následně saturaci potřeb EU, pak možná i světa.

U všech výše uvedených finančních výdajů by měl sledovat a zveřejňovat jejich návratnost.
Kromě výše uvedeného (investiční charakter) by stát měl rozšířit podporu financování veřejně prospěšných prací na úrovni obcí.

Dále by měl podpořit odklad výkonu exekucí, hypotečních splátek či splátek úvěrů obecně opět selektivní metodou na základě žadatelů tak, aby do exekucí spadlo co nejméně občanů.

MirekS píše: ↑04 dub 2020, 03:10 Krize je tu v plné parádě:
Stát by měl akcelerovat v oblasti:

• digitalizace státní správy,

• výstavby dálniční sítě,

• podpory financování obecního bydlení,

• podpory financování z dnešního pohledu potřebných produkcí, s cílem zajistit soběstačnost, následně saturaci potřeb EU, pak možná i světa.

Souhlasím a doplňuji

• urychlení výstavby VRT železniční sítě

• zkapacitnění stávajících tratí železnice pro nákladní dopravu

• posílení páteřních datových sítí

• zajistit pokrytí venkova vysokorychlostním internetem pro usnadnění práce z domova

Marek.Krejpsky píše: ↑04 dub 2020, 23:12 zkapacitnění stávajících tratí železnice pro nákladní dopravu

A jsou nějaké podklady, nebo je to jen přání? Já jen, že tohle
http://www.enviweb.cz/93450
https://www.czso.cz/csu/czso/nakladni_d ... asove_rady

Zdá se, že o přepravu po železnici zájem klesá. Ono je to docela přirozené. Vždycky to bude pomalejší než letadlo a kamion a mnohdy stejně drahé.

Petr.Vileta píše: ↑05 dub 2020, 00:55

Marek.Krejpsky píše: ↑04 dub 2020, 23:12 zkapacitnění stávajících tratí železnice pro nákladní dopravu

A jsou nějaké podklady, nebo je to jen přání? Já jen, že tohle
http://www.enviweb.cz/93450
https://www.czso.cz/csu/czso/nakladni_d ... asove_rady

Zdá se, že o přepravu po železnici zájem klesá. Ono je to docela přirozené. Vždycky to bude pomalejší než letadlo a kamion a mnohdy stejně drahé.

Záleží na objemu nákladů a vzdálenosti - suroviny, strojírenské výrobky (např auta) či potraviny nebo kontejnery ve větších objemech letadlem opravdu levně nepřepravíme. Kamiony ano, ale levné to bude jen pro menší vzdálenosti. Fyzikální principy hovoří ve prospěch železnice - menší spotřeba energie na tunu nákladu díky menšímu tření a elektrifikaci.

Železniční nákladní doprava je zisková narozdíl od přepravy osobní, která je dotována. Přesto má osobní doprava na tratích přednost a tak právě díky nedostatečné kapacitě se doba jízdy nákladních vlaků zbytečně prodlužuje a prodražuje.

Děkuju za první uvedený článek který v podstatě hovoří ve prospěch železniční dopravy pro export a také uvádí jako velmi perspektivní dopravu kombinovanou. Do seznamu bychom proto asi měli přidat také ta logistická centra a překladiště, tak aby šlo levně a rychle překládat mezi vagony a kamiony.

ještě pro doplnění - srovnání jednotlivých druhů dopravy (železniční je výhodnější pro větší vzdálenosti a objemy)

https://www.google.com/url?sa=t&source= ... piq_rLKMnu

objem nákladní železniční dopravy v EU (od roku 2013 roste)
https://ec.europa.eu/eurostat/statistic ... since_2013

MirekS píše: ↑04 dub 2020, 03:10 ...Stát by měl akcelerovat v oblasti:

• digitalizace státní správy,

...

Ale už bez obecného ohrožení v podobě Micro$oftu a jeho Widlows! To považuju za zásadní požadavek, protože jinak to bude zase víc škody než užitku, druhotné výdaje na nějaké "antivirové programy", které stejně žádný vir nezastaví (to snad mají jako zadání! ). Jedno gigantické pouštění žilou.


Kdo z widloidů dosud neviděl dospělý operační systém, tedy administrátorský systém, tak se seznamte, prosím.
Dospělý operační systém vám bez hesla hlavního administrátora systému (roota) nedovolí nainstalovat nic, žádný program - tedy ani virus, ani antivirus.

Jasný jak facka! Přes to nejede vlak - pokud se toho ovšem nechytí někdo jako Google a nezprasí Linux do podoby Androidu, kde je tato elementární bezpečnostní věc vykuchaná. Z čehož by jeden zvracel!

Argument, že pokud se Linux rozšíří, že budou houfně vznikat i viry pro Linux je z logiky toho, že virus je program, a pro jeho instalaci se MUSÍ zadat heslo roota (tedy hlavního administrátora systému), jaksi absolutní hovadina, že! Proto existují viry i pro Android. Opět - jasný jak facka!

Marek.Krejpsky píše: ↑05 dub 2020, 10:33
Záleží na objemu nákladů a vzdálenosti - suroviny, strojírenské výrobky (např auta) či potraviny nebo kontejnery ve větších objemech letadlem opravdu levně nepřepravíme. Kamiony ano, ale levné to bude jen pro menší vzdálenosti.

No například ta auta. Když povezu 10 Škodovek z M. Boleslavi například k dealerovi do Plzně, tak to vyjde kamionem rozhodně levněji a rychleji. Doveze to až k němu na dvůr, tam to složí a jede pro druhou várku, kterou odveze třeba do Prahy. Kdysi jsem pracoval v Mototechně, tam se auta vozila po železnici, ale vozilo se jich například pro Plzeňský kraj třeba 150 naráz. No a jelo to dva až tři dny, cestou občas někdo něco vykradl nebo parchanti rozbili, jak házeli kameny z mostů. Pak se to na nákladovém nádraží v Plzni celý den skládalo na tamnější parkoviště a pak se muselo do každého auta nalít 2-5 litrů paliva, seškrábat vosk z předního skla a zrcátek a po vlastní ose odvést dalších 5 (Plzeň) až 30 (Klatovy) km. A to tehdy za socíku se na to najímalo jen pár brigádníků za směšné mzdy a zbytek řidičů tvořily kancelářské krysy. Alespoň to pro nás bylo takové osvěžení z nudy. Ale bylo to zdlouhavé a drahé už tehdy. No a dnes už se nevozí 150 aut, ale tak 10 nebo 5 a konkrétnímu prodejci.

Jasně, že 5000 tun uhlí je výhodnější po železnici, ale i ty pomeranče z Madridu jsou ty rychleji kamionem.