Volební systém - RV
Napsal: 16 led 2018, 01:01
Po never-ending story s volbou RV, kdy jsme si ani po třech volbách (!!!) nedokázali zvolit minimální počet členů RV, je dle mého třeba začít debatovat o změně volebního systému. Současný byl schopný fungovat v menší skupině, ovšem nyní se plně projevují jeho nedostatky. Jakožto politolog, který se mj. specializuje na volební systémy , bych tedy uvedl pár možností jak v rámci reálně existujících volebních systémů vyřešit danou situaci. Berme to prosím jako výkop. Bavme se i o jiných možnostech, nových kombinacích, atp. Budu tedy vycházet z volebních systémů, které ve světě reálně existují a využívají se. V tomto případě zvažuji všechny reálné možnosti pro volbu RV, respektive jakéhokoliv kolektivního orgánu. Nechci hodnotit vhodnost, pro výkop beru vše "použitelné", v případě většinových volebních systémů píšu o volebních systémech, které jsou vymyšleny přesně pro příležitost volby do zákonodárného sboru. Rovnou jsem vynechal dvoukolové většinové systémy, protože ten máme nyní.
Většinové volební systémy vícemandátové jednokolové
- Jednokolové volební systémy se vyznačují tím, že stačí prostá většina hlasů pro zvolení.
Blokové hlasování: Volí se jednotliví kandidáti (tzn. jako doposud), volič má k dispozici tolik hlasů kolik je obsazovaných pozic, mandát získají všichni co se "vejdou". Př.: Obsazujeme 15 pozic a hlásí se nám 30 kandidátů, prvních 15 bere mandát, všechny mandáty mají samozřejmě stejnou váhu.
Změny v rámci Pirátů: V tuto chvíli nám stanovy určují počet mezi 10 - 30 členy volenými CF, v tomto ohledu by bylo určitě třeba hýbat s maximálním počtem členů orgánu.
Využívá se např. v Palestině, Libanonu, do roku 1945 ve Velké Británii.
Systém je vhodný zj. pro země s nízkou gramotností, je velice jednoduchý a voliči ho pochopí.
Systém jednoho nepřenosného hlasu – SNTV: volič má k dispozici pouze jeden hlas, zbytek platí jako u Blokového hlasování.
Využívá se např. v Jordánsku, či Afgánistánu.
Ze všech většinových systémů má nejvíce proporční výsledky.
Limitovaný hlas - LV: Jakýsi kompromis mezi Blokovým hlasováním a SNTV, volič má k dispozici více hlasů, ovšem ne tolik kolik je voleno pozic. Př.: Obsazujeme 15 pozic, volič má ovšem k dipozici 2-14 hlasů.
Volební systém spjatý zj. s Evropou - přímo volená část Španělského Senátu, nebo např. některé komunální volby v USA.
Ordinální volební systémy
- Volič určuje pořadí kandidátů
- Stále se pohybujeme ve většinovém systému
- Oba níže uvedené systémy jsou pro voliče poměrně složité na pochopení, je také důležitá důvěra ve výpočet toho kdo mandáty získá - je to taková mašinka do které naházíme čísílka a ta nám z druhý strany vyplivne vítěze (těžko kontrolovatelné).
Bordovo hlasování: Volič seřadí všechny (!) kandidáty dle své preference, tedy v zásadě tak přidělíme určitý počet "bodů" (hodnotu svého hlasu známe dopředu, je čistě na nás jak to nastavíme - lineárně, exponenciálně... ),
V praxi se příliš nevyužívá, oblíbený je mezi odborníky a intelektuály. Nebo třeba určení vítěze ve Formuli 1 (jeden závod = 1 volič; celé turné = celá volba), případně Americká matematická společnost si pomocí tohoto systému volí předsedu.
Systém souhlasného / nesouhlasného hlasování: Systém je založen na principu, kdy volič může udělit pozitivní či negativní hlas libovolnému počtu kandidátů. Vyřazujeme kandidáty co se odchýlí od průměru, eliminuje vyhraněné kandidáty.
Nevím o zemi, která by ho využívala, je vhodný spíše pro spolkový život, než pro politiku.
Poměrné volební systémy
Systém jednoho přenosného hlasu: Původní volební systém poměrného zastoupení. Volič rozdá hlasů kolik chce (minimálně však o jeden více než se obsazuje pozic). Pak se v zásadě poměrných volebních systémů ptáme od kdy je možné přidělit mandát, většinou to děláme volební kvótotou. Tady jsme už ovšem u poměrných volebních systémů kde se to hůře vysvětluje, přiznám se že to jednoduše vysvětlit neumím, takže wiki
- Chce to důvěru ve férové volby/stranické systémy. Z jedný strany padaj hlasy, z druhý padaj mandáty a většina lidí neví co se děje vevnitř. Ovšem! Voliči jsou docela spokojení (můžu dát hlas jako gesto, ale ten hlas bude nakonec využit) s tou možností projevit svou vůli.
- Severní Irsko (tam systém i vznikl), komunálky ve Skotsku. Využívá se např. pro volby do akademických senátů.
Většinové volební systémy vícemandátové jednokolové
- Jednokolové volební systémy se vyznačují tím, že stačí prostá většina hlasů pro zvolení.
Blokové hlasování: Volí se jednotliví kandidáti (tzn. jako doposud), volič má k dispozici tolik hlasů kolik je obsazovaných pozic, mandát získají všichni co se "vejdou". Př.: Obsazujeme 15 pozic a hlásí se nám 30 kandidátů, prvních 15 bere mandát, všechny mandáty mají samozřejmě stejnou váhu.
Změny v rámci Pirátů: V tuto chvíli nám stanovy určují počet mezi 10 - 30 členy volenými CF, v tomto ohledu by bylo určitě třeba hýbat s maximálním počtem členů orgánu.
Využívá se např. v Palestině, Libanonu, do roku 1945 ve Velké Británii.
Systém je vhodný zj. pro země s nízkou gramotností, je velice jednoduchý a voliči ho pochopí.
Systém jednoho nepřenosného hlasu – SNTV: volič má k dispozici pouze jeden hlas, zbytek platí jako u Blokového hlasování.
Využívá se např. v Jordánsku, či Afgánistánu.
Ze všech většinových systémů má nejvíce proporční výsledky.
Limitovaný hlas - LV: Jakýsi kompromis mezi Blokovým hlasováním a SNTV, volič má k dispozici více hlasů, ovšem ne tolik kolik je voleno pozic. Př.: Obsazujeme 15 pozic, volič má ovšem k dipozici 2-14 hlasů.
Volební systém spjatý zj. s Evropou - přímo volená část Španělského Senátu, nebo např. některé komunální volby v USA.
Ordinální volební systémy
- Volič určuje pořadí kandidátů
- Stále se pohybujeme ve většinovém systému
- Oba níže uvedené systémy jsou pro voliče poměrně složité na pochopení, je také důležitá důvěra ve výpočet toho kdo mandáty získá - je to taková mašinka do které naházíme čísílka a ta nám z druhý strany vyplivne vítěze (těžko kontrolovatelné).
Bordovo hlasování: Volič seřadí všechny (!) kandidáty dle své preference, tedy v zásadě tak přidělíme určitý počet "bodů" (hodnotu svého hlasu známe dopředu, je čistě na nás jak to nastavíme - lineárně, exponenciálně... ),
V praxi se příliš nevyužívá, oblíbený je mezi odborníky a intelektuály. Nebo třeba určení vítěze ve Formuli 1 (jeden závod = 1 volič; celé turné = celá volba), případně Americká matematická společnost si pomocí tohoto systému volí předsedu.
Systém souhlasného / nesouhlasného hlasování: Systém je založen na principu, kdy volič může udělit pozitivní či negativní hlas libovolnému počtu kandidátů. Vyřazujeme kandidáty co se odchýlí od průměru, eliminuje vyhraněné kandidáty.
Nevím o zemi, která by ho využívala, je vhodný spíše pro spolkový život, než pro politiku.
Poměrné volební systémy
Systém jednoho přenosného hlasu: Původní volební systém poměrného zastoupení. Volič rozdá hlasů kolik chce (minimálně však o jeden více než se obsazuje pozic). Pak se v zásadě poměrných volebních systémů ptáme od kdy je možné přidělit mandát, většinou to děláme volební kvótotou. Tady jsme už ovšem u poměrných volebních systémů kde se to hůře vysvětluje, přiznám se že to jednoduše vysvětlit neumím, takže wiki
- Chce to důvěru ve férové volby/stranické systémy. Z jedný strany padaj hlasy, z druhý padaj mandáty a většina lidí neví co se děje vevnitř. Ovšem! Voliči jsou docela spokojení (můžu dát hlas jako gesto, ale ten hlas bude nakonec využit) s tou možností projevit svou vůli.
- Severní Irsko (tam systém i vznikl), komunálky ve Skotsku. Využívá se např. pro volby do akademických senátů.
