Lukas.Novy píše:Moznost udelit -1, 0, 1, 2 body misto 1, 2, 3 a 4 body neprinasi zadne vyhody, tyhle dva zpusoby jsou ve stejne tride ekvivalence.
Moznost udelit -2, -1, 1, 2 body, tedy ze mohu vynechat nulu, hlasujiciho prinucuje ji vynechat, jelikoz by se tim jinak ochudil az o 3 rozhodne body (resp. n - 1), konkretne jedine dve rozumne mnozsti jsou -1 1 2 3 a -3 -2 -1 1. Cili si musis vybrat bud jednoho nebo tri favority, ktery mas o jednu pozici vice rad nez kdyz musis hlasovat spojitym poradim, narovinu, je to pekne napicu napad.
Jo, už jsem na to taky přišel, že dávat zápory ve stejné třídě nic neřeší. Je fakt třeba, aby se počítaly + a - dle pozice v pořadí preferencí.
O mínusovém hlasu jsem hodně přemýšlel a taky ho odzkoušel s dětmi v 5. třídě ZŠ. Nejspravedlivější mi připadal způsob, když jsme řadili preference se znamínkem +/- , kde mínusový bod jakoby škrtal ten kladný, a má takovou váhu, na kterém místě ho kdo uvede.
Příklad:
Z možností A - G hlasují zúčastnění takto:
1) +D, -E, +F (pro C se přičtou 3 body, pro E se 2 body odečtou, pro F se 1 bod přičte)
2) -C, +G, +B, +D (pro C mínus 4, pro G plus 3, pro B plus 2, pro C plus 1)
atd)
Tahle metoda se mi zdá naprosto ideální. Každý řadí své sympatie a antipatie v tom pořadí, jak zásadní mu přijdou, a jen tak daleko, jak mu to připadá důležité.
Samozřejmě děti zpočátku hojně využívaly záporný hlas, ale třeba náš žák 2) z výše uvedeného příkladu vyplýtval 4 body na zápor pro C, který tak jako tak málokdo preferoval, a jeho nejchtěnější G už mohlo mít jen 3 plusové body. Zjistili jsme, že záporný hlas je fajn, ale na výsledek to nemá nijak zásadní vliv. Při pouze kladném řazení preferencí (bez záporu), prostě ten nejvíce odmítaný návrh stejně nikdo ve svém preferenčním seznamu neuvedl.
Sakra, tak rád bych to s váma někdy odzkoušel, abyste viděli sami, že to fakt funguje a že takovéhle hlasování dává výsledky, které opravdu vyhovují více a větší většině, než při obyčejném hlasování.