Věda - transparentnost

[Ondrej.Profant]

Já vím, co je to byrokracie. Vím, že jsou místa kde je nenahraditelná a zcela klíčová, ale nic to nemění na tom, proč by třeba nositel Nobelovy ceny měl mít zájem o vedení Akademie věd či univerzity, když může v klidu bádat... (mimochodem v Německu to tak dělaj, je to relativně funkční, ale přijde mi to trochu urážlivé a moc nechápu, jak k tomu ty lidi přesvědčí)

Postavit se do vedení znamená vzdát se spousty času, který by šel využít lépe. A objevy jsou dle mě lepší využití lidských zdrojů, než řešení konfliktů mezi zaměstnanci, zatékající střech etc.

Stále od vás nevidím funkční modely, které by zachovávaly jistý vědecký etos. Proti mým námitkám dáváte příklady a obvykle přiznáváte, že by to šlo lépe (viz tajemné krabičky). Já říkám, že by to lépe šlo, bez toho, abychom vědce zotročili do světa patentů, tajných smluv, výhradních smluv etc, což sebou vždy ponese soukromý sektor - jinak by nebyl soukromý. Nevidím důvod jakkoliv v tomto směru omezovat soukromý sektor, jenže bez toho, aby nebyl něčím omezen nemůže být transparentní, což je důležitá podmínka pro vědu.

Měli bychom se spíš starat o to, jak vědu učinit tak transparentní a otevřenou, aby byla zajímavá pro soukromý sektor, ale nikoliv jí němu nějak přizpůsobovat.

Mimochodem stromy si příliš neumím vysvětlit, co je špatného na svobodných řešeních ve vědě? Ano, možná pak ty věci nejsou tak hezky zabalené, ale o to zde nejde že... zde má jít o vědu, čili o funkcionalitu, nikoliv o to jak by se to líbilo člověku, co si chce hrát...

[Evzen.Boura]

Stys:

Vytahnout nejlepsi americke univerzity (Caltech, MIT) a prohlasit, ze takhle by mela vypadat kazda ceska...

Ano, souhlasim. Byl bych moc rad, kdyby tomu tak bylo. Ale je to demagogie. Je tu i spousty srackovych "University of North Dakota", ktere plne snesou srovnani s pedakem v Usti nad Labem.

ad technika vs. nektere humanitni obory:
To je proste celosvetovy trend, i tady je nastupni plat chemika ~50 000, pravnika ~150 000. Ekonomika nas uci, ze plat je dan spolecenskou poptavkou po profesi.



a dva male off-topicy:
1) Vam se nekdy stalo, ze jste meril na zarizeni jehoz princip jste neznal? Proboha co to bylo za pekelny pristroj??
(princip a technicke detaily jsou dve ruzne veci)

2) Ktera cast fyzikalni chemie se na UK nevyucuje? To by me opravdu zajimalo, mam s tim osobni zkusenost.

[Evzen.Boura]

Profant:

Jak spravne poznamenava kolega Stys:

Jenže experimentální věda je taky věda. Nebo ne? A ta má vždy svůj technický základ. Pokud ho neznáme, nemůžeme porozumět výsledkům. Takový výsledek není věda ale měření.

Prirodni vedy se od ostatnich (napr. od matematiky a informatiky) lisi prave nutnosti mereni. Nelze si nadefinovat axiomy a v ramci nich odvodit gravitacni teorii a neoverit merenim, ze se pohybujeme blizko reality.
Samotny vysledek mereni neni vedou, tou se stava az s teorii, ktera ho vysvetluje. A falzifikace hypotez je filozofickym zakladem vedy, coz by bez mereni opravdu neslo

Ad. firmy a vyzkum, mam kamarady, kteri pracuji ve firmach a na hranici aplikovaneho a zakladniho vyzkumu (napr. protein Xtal nebo vyroba protilatek). Tyto firmy maji dve veci spolecne, jsou dost velke na to aby mohli delat drahe veci a planovat dopredu a vyzkum delaji, protoze si mysli, ze to prinese zisk. Nejedna se o ceskou variantu z hlavy pana Jahna, aneb "Jak prevest penize z MSMT na MPO a nasledne je vytunelovat".

Btw. pokud by firma neco "vybadala" za verejne penize, melo by to byt take "verejne" dostupne. A ne zatizene patenty. Konkretni priklad, to ze si firma z grantu MPO vyvine lepsi sekacku a tim polozi konkurenci povazuju na rozdil od uredniku MPO za tragedii. A co vic za naruseni spravedliveho trzniho prostredi. Je to horsi nez zlocin, je to pitomost.

[stys]

Stys:

Vytahnout nejlepsi americke univerzity (Caltech, MIT) a prohlasit, ze takhle by mela vypadat kazda ceska...

Ano, souhlasim. Byl bych moc rad, kdyby tomu tak bylo. Ale je to demagogie. Je tu i spousty srackovych "University of North Dakota", ktere plne snesou srovnani s pedakem v Usti nad Labem.

To jsem snad puvodne rikal ja, ne? Ne zrovan kvalitni laborky jsou i na Ivy League.

ad technika vs. nektere humanitni obory:
To je proste celosvetovy trend, i tady je nastupni plat chemika ~50 000, pravnika ~150 000. Ekonomika nas uci, ze plat je dan spolecenskou poptavkou po profesi.

Jak už jsems and vysvětloval, my nejsme velký národ, ale jeden z malých Evropských národů. Navíc poněkud opožděný co se týče jazykového vzdělávání a navíc postarádající národní povědomí. To je fakt ďábelská kombinace a cesta do pekel. Ve srovnání se Švédském, kde každý umí anglicky a zároveň na každé zahradě je stožár se Švédskou vlajkou, kdo asi uspěje?

Firmy nejenže si u nás nejenže nebudují výzkumná centra, ale už dokonce odcházejí protože nejsou schopny najít inženýry více-méně i jako mistry do výroby schopné číst dokumenmtaci v cizím jazyce. Z národa pana Masaryky, "Kolik jazyků znáš, tolikrát si člověkem" je to pěkný sešup. A zlepšení je v praxi neznatelně pomalé.

Důsledek je mimo jiné i dotace na sekačky a Mittalu. Nebyly rozumné projekty, které by je nahradily ani rozumní oponenti, kteří by projekty hodnotili.

a dva male off-topicy:
1) Vam se nekdy stalo, ze jste meril na zarizeni jehoz princip jste neznal? Proboha co to bylo za pekelny pristroj??
(princip a technicke detaily jsou dve ruzne veci)

Princip mikroskopu jistě znám na úrovni namalovaných optických drah. Ale konkrétní konstrukce optiky, kterou bych potřeboval znát pokud bych chtěl opravdu pochopit (na úrovni kvantové statistiky, ve stylu O. Profanta) co dělám, se to nikdy nedozvím pokud nebudu pracovat ve výzkumu, třeba, Leica. Já osobně jsem v tom dost daleko, ale je tam problém jak funguje kvantová dekoherence, který není vyřešen. A ten má zásadní vliv na rozlišení.

Princip, ve 21. století, není namalovat si soustavu čoček, ale pochopit jako konkrétní věc funguje na fundamentální úrovni. Kvantově-mechanické resp.teoreticko-informatické. Ostatek je aplikace metody, nemám s tím problém, ale proč to nedělat na něčem potenciálně užitečném. Tzv. aplikovaný výzkum.

2) Ktera cast fyzikalni chemie se na UK nevyucuje? To by me opravdu zajimalo, mam s tim osobni zkusenost.

To jste řekl vy, o té statistické termodynamice. Ovšem mně jde o něco jiného, o ty profesory co sedí na univerzitě a překládají učebnice. Bez nich se národ neobejde. Projděte si Atkinse a najděte si kapitoly, kde si řeknete, jo, kdybych o tom chtěl vědět víc, zašel bych za tím a tím. Bude jich jistě mnohem méně než těch, u nichž tu osobu na katedře neidentifikujete. To není specialita UK a FyzChem, podobnou zkušenost jsem zažil na jedné fakulte VŠE (a zcela náhodně, něco mne z ekonomie zajímalo) a tam jistě nemají s počty studentů problém, naopak, tam jich zas mají moc.

Ovšem možná je to všechno stejně v háji. Nástupem MIT open course ware a podobných otevřených přednášek na Berkeley nebo Stanfordu si každý, kdo má broadband a umí anglicky, může pustit základní i spoustu pokročilých přednášek odtamtud. Borci z české ligy mu pak těžko budou imponovat. Nůžky se rozevírají.

[Evzen.Boura]

Ovšem možná je to všechno stejně v háji. Nástupem MIT open course ware a podobných otevřených přednášek na Berkeley nebo Stanfordu si každý, kdo má broadband a umí anglicky, může pustit základní i spoustu pokročilých přednášek odtamtud. Borci z české ligy mu pak těžko budou imponovat. Nůžky se rozevírají.

A neni to spis nuzky se zaviraji? I student z horni dolni si muze (a zadarmo) poslechnout nejkvalitnejsi prednasky na svete?

Btw. ucebnice v ceskem jazyce maji urcite ve spouste oboru sve misto, ale co se tyka prirodnich ved jsou ciste zlo. Jednou z hezkych veci na stredoveku bylo, ze vsichni vzdelanci umeli latinsky a tak se mezi sebou mohli v tehdy jeste jazykove bohatsi Evrope nez dnes domluvit. Budme vdecni, ze se opet ustalil jeden jazyk jako univerzalni prostredek ke komunikaci mezi vzdelanymi lidmi.

Princip mikroskopu jistě znám na úrovni namalovaných optických drah.. .... problém jak funguje kvantová dekoherence, který není vyřešen. A ten má zásadní vliv na rozlišení.

Pokud to myslite takhle, tak to samozrejme ano. Vzdycky se da jit do jeste vetsich detailu a pak clovek nerozumi vubec nicemu .

To jste řekl vy, o té statistické termodynamice. Ovšem mně jde o něco jiného, o ty profesory co sedí na univerzitě a překládají učebnice. Bez nich se národ neobejde. Projděte si Atkinse a najděte si kapitoly, kde si řeknete, jo, kdybych o tom chtěl vědět víc, zašel bych za tím a tím.

Ale ona se porad uci v zakladnim kurzu, jen uz tam neni ten clovek co o tom vedel nasobne vic nez Atkins. A s nim odesly i vyberove prednasky ze statisticke termodynamiky. Porad se ale prednasi ve vedlejsi budove, takze zadna tragedie . Svuj nazor, ze prekladat ucebnice, je nejen zbytecne ale i skodlive, uz jsem vyjadril nahore.

[Ondrej.Profant]

Ovšem možná je to všechno stejně v háji. Nástupem MIT open course ware a podobných otevřených přednášek na Berkeley nebo Stanfordu si každý, kdo má broadband a umí anglicky, může pustit základní i spoustu pokročilých přednášek odtamtud. Borci z české ligy mu pak těžko budou imponovat. Nůžky se rozevírají.

A neni to spis nuzky se zaviraji? I student z horni dolni si muze (a zadarmo) poslechnout nejkvalitnejsi prednasky na svete?

Přidal bych se k Evženovi. Přesně tak to má být. Přednášky musí být ve svobodné společnosti dostupné. Ale rozhodně v tom není nevýhoda pro jiné školy - naopak mohou srovnávat. Já třeba z takovýchto srovnání zjišťuji, že i na stejném oboru na prestižních školách (MIT...) viditelně mají lehčí stejnou látku (nevím, třeba mají víc jiné, ale srovnání zadání zápočťáků etc. mě viditelně vede k tomu, že my je máme těžší).

Koneckonců v prváku (!) mě učil pán, který vydal knihu (mimojiné obsah té přednášky), která byla přeložena do čtyř světových jazyků... A to že jí původně vydal v češtině nebylo nějak moc diskriminující, ale vzhledem k překladům je o ní viditelně zájem i jinde.

[Petr.Bajgar]

Je opravdu jedinečné že přednášky od jedinečných přednášejících mohou být dnes díky technologiím dostupné kdekoliv na světě. Co je ale nezastupitelné je osobní kontakt profesora a žáka zkušeného s nadšeným. Profesor Jan Sokol v jedné ze svých přednášek uvádí že jednotlivé obory se dnes vyvíjejí tak rychle, že dnes je hlavním posláním pedagogů podporovat nadšení a předpoklady studentů tak aby se mohly ve svých oborech vzdělávat po celý svůj život. Nejde přece o to rozdat co nejvíc titulů žadatelům o poklidný život ve výzkumáku. Podporovat touhu po vědění a objevování zatím neznámého je hlavním posláním škol. Technický provoz škol by měli začít zajišťovat servisující zaměstnanci, tak aby se nemrhalo časem profesorů kteří mají pracovat se studenty.
Před několika lety jsem četl článek ve kterém popisoval profesor z Cambridge výsledek jednoho jejich vlastního výzkumu ze kterého vyplynulo, že ani tato špičková škola vlastně není připravená a neumí reagovat na velice rozdílné osobnostní schopnosti a vlastnosti jejich studentů. Přestože jejich studenti před vstupem na tuto školu měly špičkové předpoklady až v 30% z nich škola nijak nerozvinula jejich osobnostní potenciál. Bohužel ten článek nemám fyzicky k dispozici, abych doložil konkrétní údaje.
Osobnostní potenciál mladých lidí, jejich nadšení a schopnosti jsou nejen jejich nadějí ale národním bohatstvím i pro ostatní občany tohoto státu. Toto jejich nadšení a rozvinuté schopnosti mohou napomáhat vzniku nových pracovních příležitostí ve zcela nových oborech. Je však třeba s těmito hodnotami mnohem sofistikovaněji nakládat, než je tomu dnes.
Sebevíce peněz nepomůže nalít do děravého vědra. Stejně jako měřit vzdělanost společnosti počtem absolventů VŠ.

[Ondrej.Profant]

Profesor Jan Sokol v jedné ze svých přednášek uvádí že jednotlivé obory se dnes vyvíjejí tak rychle, že dnes je hlavním posláním pedagogů podporovat nadšení a předpoklady studentů tak aby se mohly ve svých oborech vzdělávat po celý svůj život.

Tohle mě docela dost vyděsilo. Toto je přeci jasným pravidlem od prolomení dogmatů církve. Posledních 200 let se vše vyvíjí tak rychle, že v rámci jednoho života se skoro každý obor změní k nepoznání.
I když vím, že to neplatí. Problém je to zvláště u SŠ učitelů, kteří se naivně domnívají, že špatná pajda je k něčemu kvalifikuje... Na VŠ je snad tohle všude pravidlem (nebo už jsou i tak špatné VŠ?)

Sebevíce peněz nepomůže nalít do děravého vědra. Stejně jako měřit vzdělanost společnosti počtem absolventů VŠ.

Ne a ano .

Ne: Jde o to, co je to vzdělanost. Absolvent i horší VŠ, který neumí skoro nic ze svého oboru bude nejspíš všeobecně mnohem rozvinutější, než kdyby na té VŠ nebyl (aspekty sociální inteligence, učení se potřebným technickým drobnostem, styk s inteligentními lidmi, všeobecný přehled etc.), což považuji za důležité pro boj s mediokracii a podporu demokracie. Špatné je, že tyhle drobnosti jsou téměř statisticky neměřitelné, ale v konečném výsledku budou relativně zajímavé.

Ano: Samozřejmě v tom primárním významu toho termínu to tak je. Dobře to vyřešili Finové, kteří toto přiznali a pak dle toho rozdělili školství.

[Petr.Bajgar]

Jen chci doplnit svůj spisek, že jsem pro navýšení prostředků směřovaných do škol a pokročilých technologií všech stupňů na úkor betonářů a autíčkářů.
Velice těžce sleduji každý rok snahy o úspory ve zdejším městském rozpočtu na místní knihovně a kultůrních aktivitách obecně a jak potom miliony létají na často paradoxní akce jako 100milionů na krytý bazén atp. Stejně jako byl ubohý prohraný spor o národní knihovnu v Praze, podle mého názoru to byla naprosto absurdní kauza. Tedy až na to, že se VK. vlastně přihlásil mezi občanské aktivisty a málem by se přiřetězil k buldozeru připravujícímu prostor pro nový stánek vědění a národní vzdělanosti.

Podrobné hodnocení vzdělávací praxe raději nechám na povolaných odbornících.
Krátká osobní nepříliš pozitivní zkušenost s VŠ mě vede k souhlasu s Ondřejvým tvrzením, že každý kdo na VŠ studuje je tímto poznamenán. Jenže stejně je to s každou osobní zkušeností protože zkušenosti jsou nepřenosné a co si může mladý člověk osahat a vyzkoušet to už mu nikdo nemůže vzít a může na svých zkušenostech stavět po celý svůj život.

[stys]

Btw. ucebnice v ceskem jazyce maji urcite ve spouste oboru sve misto, ale co se tyka prirodnich ved jsou ciste zlo. Jednou z hezkych veci na stredoveku bylo, ze vsichni vzdelanci umeli latinsky a tak se mezi sebou mohli v tehdy jeste jazykove bohatsi Evrope nez dnes domluvit. Budme vdecni, ze se opet ustalil jeden jazyk jako univerzalni prostredek ke komunikaci mezi vzdelanymi lidmi.

Jenže to znamená, v současném stavu, rezignovat na národní existenci a to nevratně. OK, ale ať se to řekne. A já pro to nehlasuji, z důvodů, které popisuji níže. A to i přesto, že já jsem zrovna ten, kdo je by z tohoto stavu mohl osobně nejvíc těžit (běžně 4 jazyky + Fyzchem + slušný talent na matematiku).

Prostě 1) svou zemi do žumpy neházím, měla svůj smysl po tisíciletí a má ho pořád s a 2) Který je ten mezinárodní jazyk? Po 150+ let to byla především němčina. Umíte číst vědedké texty v předválečné němčině? Já jo a dělám to a i díky tom, mám podstatně krotší ego. What about your Spanish or Chinese?

Pokud to myslite takhle, tak to samozrejme ano. Vzdycky se da jit do jeste vetsich detailu a pak clovek nerozumi vubec nicemu .

To je věda ze své podstaty, poznávání principů. Ostatek jsou aplikace. Opakovaně si ověřuji, že právě lidé s výcvikem v hraničních inženýrských disciplínách, u nás např. FJFI, různé kybernetiky např, na FEL nebo ZČÚ jsou schopni tento rozdíl zaznamenat. Protože pro APLIKACE V PRAXI = vývoj je důležitý. Pokud místo obsahu měření, které využívám k řízení, budu používat svou představu o obsahu měření, letadlo nejspíš spadne.

Včera jsem mohl udělat statistiku na základě své přednášky. Jeden FjFják se chytil hned, do 10 přírodovědců mělo zájem, decision makeří se více-méně odtahovali (vím dobře proč, jsme fakticky jeden z nich i když si svým divným postojem neustále škodím). U kybernetiků (= aplikovaných matematiků), kteří o technické podstatě meření mají malou představu, byla statistika přesně opačná.

Mimoto po mé přednášce následovala schůze na níž se ustavila společnost s názvem, který neodpovídá obsahu (bioCHemie se tam prohlašuje za biologii).

Ale ona se porad uci v zakladnim kurzu, jen uz tam neni ten clovek co o tom vedel nasobne vic nez Atkins. A s nim odesly i vyberove prednasky ze statisticke termodynamiky. Porad se ale prednasi ve vedlejsi budove, takze zadna tragedie . Svuj nazor, ze prekladat ucebnice, je nejen zbytecne ale i skodlive, uz jsem vyjadril nahore.

Tragedie to je.