Fórum Pirátské strany

-----------------------

Co má společného jakákoliv strana ze čtyřicátých a padesátých let s dnešními stranami? Název, možná "10" již velmi starých pamětníků.

Je to stejně vypovýdající jako výroky:
"Pan vyrazil mému dědečkovi při hospodské rvačce zub. Dnes jsem neuzavřel smlouvu s panem Novákem, jelikož nějaký Novák vyrazil mému dědečkovi zub."

PS: Přijmení je nejednoznačný identifikátor, kdyby to někdo nevěděl.

Opravdu na takhle nesmyslném výroku trváš? Všiml sis, že se svět chová velmi holisticky? Se podívej jen na ODS, která působí v jednom a tom samém státě po dobu přibližně 18 let a jak se posunula od liberální strany prosazující občanskou společnost k dnešku... (boj PROTI krajským referendum)
A ty zcela ztotžňuješ stranu(y) s nekontinuální (komunisté byli víc státem, než politickou stranou, u SocDem je to snad vidět) působností s odstupem 65 let, jednoho autoritativního režimu, krize(í) jejich ideologii a proběhly obecné světové změny?

PPS: Aby sis nemyslel, že k tomu nemám osobní vztah, tak mám. Nám nebyl majetek zabaven, ale rovnou preventivně zničen.

Jinak pokud by byl důvod sem neinvestovat, tak to bude celková nestabilita země. Jak kulturní (v jiných zemích můžeš mnohem pevněji předpovídat nálady, postoje a změny v myšlení obyvatelstva), tak politický (naše nepřiznání neexistence zahraniční politiky, permutace politických stran a ideologii, nekultivovanost našich politiků a také nekonstruktivnost snad všech).

Nicméně jinde to není o tolik lepší - mezery se primárně projevují jinde, ale konečný důsledek je ten samý... Prostě postmoderní doba je taková skoupá na hrdiny (ve smyslu především státníků), na jednotné postoje, spolupráci... a tak obecně, protože máme jen přebytek a v reálu to nepotřebujeme (solidaritu, slušnost, spolupráci etc.)

------------------------

No pokud vím, tak všichni byli naštváni, že kafemlejnek velmi mnoho bodů přiděloval Filosofickému ústavu AV ČŘ, čili s tou humanitou to nebude tak jednoduché.

Taky jde o strukturu institucí, dnes je zcela běžné, že dvě pracoviště (dvě fakulty, fakulta a ústav avčr) si započítají jedno dílo svého zaměstnce (ideálně v mezinárodním sborníku ke kterému nemají jiný vztah).

Ondrej Profant píše:
Nicméně v praxi známe případy, kdy se pak stane, že vědecky horší pracoviště pohltí pracoviště se schopnějším PR... což není to čeho chceme dosáhnout a proto říkám citlivě.

Celá ta diskuse o hodnocení vědy a transparentnost je vesměs o definicích. První je What is science? Jsou to jednotlivé disciplíny s tradiční strukturou a různými více nebo méně akceptovanými výboji nebo je to vše co se opublikuje. Nebo jsou to jen ty výboje, tradiční struktura je výuka a to co se opublikuje je s.... PR může být (a sakra je) právě cestou jak se dostat do tzv. nejlepších časopisů. Takže jeden typ PR-istů, např. domácí šíbři, se utkává s jiným typem PR-istů, přátel editorů.
Každopádně jsme v poslední době potkal spoustu zajímavých lidí kolem různých skutečných aplikací, tím myslím analýza potravin, podpůrné látky při léčení chronických chorob ... A to vůbec nemluvím o tom, že vlastně u ničeho co dělám nevím co měřím protože konstrukční detaily přístrojů jsou tajemstvím firem. Ale mřím prokazatelně úžasné věci, i když se jen zabývám informací, která z přístrojů leze. Když to vztáhnu k vědě jako kulturnímu fenoménu, úžasné výboje moderní vážné hudby se občas odehrávají ve filmové hudbě která je hudební odobou aplikovaného výzkumu až průmyslového vývoje. Někdo to třeba cítí tak, že aplikace mu dají jistotu a důkladné podněty k intelektuální syntéza. A vyhne se pseudointelektuálskému žvanení. Ten někdo jsem třeba já.

Ondrej Profant píše:-----------------------
Co má společného jakákoliv strana ze čtyřicátých a padesátých let s dnešními stranami? Název, možná "10" již velmi starých pamětníků.

A já zas myslím, že společenská paměť není tak krátká. Možná ne přímo, ale v rámci dynamiky společenských procesů. Myslím, že ve státě, kde se pomalu každých 20 let násilně změní struktura valstnictví, se těžko něco dlouhodobě buduje.

Ondrej Profant píše: Nicméně jinde to není o tolik lepší - mezery se primárně projevují jinde, ale konečný důsledek je ten samý... Prostě postmoderní doba je taková skoupá na hrdiny (ve smyslu především státníků), na jednotné postoje, spolupráci... a tak obecně, protože máme jen přebytek a v reálu to nepotřebujeme (solidaritu, slušnost, spolupráci etc.)

Myslím, že u nás je to o dost horší než jinde. Což usuzuji z toho, že Češi, minimálně po 2. SV, spolu třeba v zahraničí skoro vůbec nedrží i když je společný jazyk protřednictvím fyziologie mozku k sobě táhne jako každý jiný národ. To, co si navzájem minimálně od roku 1938 prováděli, byla nejspíš série dost velkých nechutností. Možná jsme první postmoderní národ na světě, možná je to i pravda. Předválečná politika byla možná v této teminologii postmodení.

No už budu stručný.

PR je důležitou součástí vědy - blbost, hnus a vše proti čemu bojujeme. PR mimojiné právě hraje na netrasparentnost a prosazuje nekvalitní produkty. Viz. tvé utajené měřící krabičky - rozhodně špatná cesta.

Myslel jsem, že se bavíme o vědě, nikoliv populárních studii jaké vycházejí na novinky.cz...



Co má co společného společenská pamět s fakty? To, že si to dav myslí snad nemá nic společného s realitou.

No pokud vím, tak tu byla jedna opravdu výrazná změna majetkových práv a její normalizace, čili nechápu tvé tvrzení o periodě 20 let. Normalizovala se před 20 lety, to je tak vše...



No mé zážitky ze života v Britanii jsou dost otřesné, akorát to začínalo od jiných téma. Nebo dobrým příkladem jsou USA, kde diskusi, dohodu a tak snad už ani neznají a vše se musí řešit soudně.

Proč by se měl národ v cizině držet pohromadě? Aby tvořil ghéta? Je dobré zajít si na pivo, ale jinak? Do ciziny jedu poznávat cizinu, ne svoji kulturu. Pokud jsem nucený emigrant, tak se spíš snažím přizpůsobit, než vystupovat z davu.

Ondrej Profant píše: Viz. tvé utajené měřící krabičky - rozhodně špatná cesta.

Mým guru je Jirka Soukup, chief engineer 32 bitového chipu (Bell laboratories) a CADu na chipy (Cadence). Rozhodně intelektuálně netrpěl utajováním, naopak, dostal se k vývoji věcí po nichž toužil a měl k tomu všechny podmínky. To poslední je nejdůležitější, pokud je součástí poznávání něco technického tak je nejdůležitější dobrá technická podpora a nebyrokratický přítup k ní.Stejně se dá věcně spolupracovat s maximálně 20 lidmi.
Nebyrokratičnost, to se soudobé vědě nemůže podařit, hospodaří s veřejnými prostředky a ty se spravují byrokraticky a politicky (= perspektiva 3 let, odtud IF3yr, závislost na PR). Ale ve startujících firmách to je, v etablovaných taky ne. Jak IP postupně uvolňovalo, učil o svých znalostech na MIT a na Stanfordu. Např. publikoval kdy chtěl a jak chtěl, vesměs v konferenčních sbornících pro lidi, které ro zajímalo.

Ondrej Profant píše:
Proč by se měl národ v cizině držet pohromadě? Aby tvořil ghéta? Je dobré zajít si na pivo, ale jinak? Do ciziny jedu poznávat cizinu, ne svoji kulturu. Pokud jsem nucený emigrant, tak se spíš snažím přizpůsobit, než vystupovat z davu.

Jiné národy to tak dělají. Odtud např. lepší PR maďarské vědy.

stys píše:...Není možné, aby a Univerzitě Karlově, která vytváří domácí kánon jednotlivých oborů, např. byla na fyzikální chemii vyučována jen polovina její standardní struktury a vedle toho byl obří ústav fyzikální chemie AV. Co a kdo tam vlastně bádá, když se to neučí (to je trochu posunuté, je tu třeba VŠCHT, ale ta snad především produkuje aplikované výzkumníky ne?)

Stys:
Fyzikalni ustav AVCR me osobne zajistoval nekolik prednasek z oboru fyzikalni chemie a take nektera praktika. Nehlede na to, ze vetsina mych spoluzaku tam vypracovala sve diplomove a nasledne doktorske prace.


Vzhledem k tomu, ze o problematice mate prehled, si nezbyva nez myslet, ze vedome lzete

stys píše:Mým guru je Jirka Soukup, chief engineer 32 bitového chipu (Bell laboratories) a CADu na chipy (Cadence). Rozhodně intelektuálně netrpěl utajováním, naopak, dostal se k vývoji věcí po nichž toužil a měl k tomu všechny podmínky. To poslední je nejdůležitější, pokud je součástí poznávání něco technického tak je nejdůležitější dobrá technická podpora a nebyrokratický přítup k ní.Stejně se dá věcně spolupracovat s maximálně 20 lidmi.
Nebyrokratičnost, to se soudobé vědě nemůže podařit, hospodaří s veřejnými prostředky a ty se spravují byrokraticky a politicky (= perspektiva 3 let, odtud IF3yr, závislost na PR). Ale ve startujících firmách to je, v etablovaných taky ne. Jak IP postupně uvolňovalo, učil o svých znalostech na MIT a na Stanfordu. Např. publikoval kdy chtěl a jak chtěl, vesměs v konferenčních sbornících pro lidi, které ro zajímalo.

Ano, třeba MIT, Barkley a Standford mají hodně věcí zcela veřejných a trvají na tom. Jsem rád, že se mohu podílet a studovat třeba operační systém *BSD, popřípadě od Standfordu jsem měl výborné podklady ke studiu starořečtiny.

Byrokracie je všude (kdyby nebyla, tak by tam musela být tyranida a ta selže při jisté velikosti), čili ty firmy postupem času začnou být stejně neefektivní jako stát (viz Microsoft, americké automobilky...). Nicméně stát ovládáme a řídíme, určujeme co ano co ne. Soukromá firma si může dělat téměř cokoliv (těžko jí můžeme nařídit transparentnost) a když bude jediným garantem vědy a jiných chválihodných věcí, tak nám to vždy v mete do obličeje a její peníze (zdroje) se nebudou brát odnikud, nýbrž z vykořisťování lidí (třeba monopole ala MS), nicméně to bude soukromá firma, takže s tím nic nebudeme moci dělat.

Navíc firmy nikdy nebudou dělat vědu, ale špatný aplikovaný výzkum. Jde o to, aby to fungovalo, nikoliv aby to fungovalo dobře. Krásným příkladem je zas Miscrosoft, který díky svým prostředkům najmul grafiky a ošetřil hodně případů a stal se monopolem. Myslíte, že dělal nějaké pokroky v informatice? Pochybuji, že využíval výhodné algoritmy či tak, jednoduše to naprasil jak mohl... je to cesta, jak vyrobit produkt, ale ne vědu či obecně poznatky pro budoucnost. Stejně tak to bude ve většině odvětví kromě pár přikladů, kde jsou k tomu donuceni...

Evzen Boura píše:

stys píše:...Není možné, aby a Univerzitě Karlově, která vytváří domácí kánon jednotlivých oborů, např. byla na fyzikální chemii vyučována jen polovina její standardní struktury a vedle toho byl obří ústav fyzikální chemie AV. Co a kdo tam vlastně bádá, když se to neučí (to je trochu posunuté, je tu třeba VŠCHT, ale ta snad především produkuje aplikované výzkumníky ne?)

Stys:
Fyzikalni ustav AVCR me osobne zajistoval nekolik prednasek z oboru fyzikalni chemie a take nektera praktika. Nehlede na to, ze vetsina mych spoluzaku tam vypracovala sve diplomove a nasledne doktorske prace.


Vzhledem k tomu, ze o problematice mate prehled, si nezbyva nez myslet, ze vedome lzete

Neco jineho je nekde prednaset a naco jineho je podilet se na utvareni profilu oboru. To je o te narodni vede. Ale radsi toho nechme.

Ondrej Profant píše:
Navíc firmy nikdy nebudou dělat vědu, ale špatný aplikovaný výzkum.

Firmy maji problemy s byrokracii kdyz se rozrostou, state je ma vzdy. Proto taky se od firme odstepuji jednotlive laboratore a delaji spin-offy, progresivni inzenzri smai utikaji i samy firmy je obcas vypousti a daji jim prostredky apod.. Taky z univerzit se odstepuji spin-offy kdyz nekdo chce neco zajimaveho dotahnout do konce.

Ale taky toho necham. Techto diskusi jsem si prosel mnoho a na ruznych mistech sveta, taky jsem se o problematiku organizace vyzkumu zajimal a dokonce ji prakticky implementoval do sice miniustavu, ale velmi vykonneho.

Tahle diskuse je hodne ovlivnena terminologii a ideologiemi pouzivanymi v momentalnich ceskych diskusich.

stys píše:
Neco jineho je nekde prednaset a naco jineho je podilet se na utvareni profilu oboru. To je o te narodni vede. Ale radsi toho nechme.

Naprosto souhlasim, utvaret obor ma Univerzita. Prednaset v nem ovsem mohou a meli by i dalsi odbornici (napr. z AVCR).


Presne tak jak se to v soucasnosti deji. Takze Vas prispevek nechapu.

Firma, která se nerozroste nemůže financovat výzkum (leda, že by kradla). Takže taková firma je pro diskusi irelevantní.