Re: Věda - transparentnost
Napsal: 21 dub 2010, 14:41
To si můžu myslet i já, ale po pravdě, je to moje soukromá věc. Pokud chci někoho přesvědčit, aby mne financoval, zvláště, když i přesto chce být přístě zvolen, musím mu dát nějaké argumenty. Ale hlavně, úspěšnost technických škol a jejich absolventů - inženýrů a dokonce firem v objevování fundamentálních poznatků, ukazuje, že výchova k praktičnosti vede velmi efektivně k cíli i při fundamentálním poznávání.Ondrej Profant píše:Což je ale blbost. Jsou prostě části věd, které neslibují ani minimální aplikaci, ale danou vědu rozvíjí velmi silně. Aplikovatelnost či jednotná kriteria jsou zcela nepřípustné, jelikož jsou to zcela nekonzistentní systémystys píše:Proto zejména nelze očekávat, že věda bude kdy stabilně financována za své "ideální" výkony, podle kritérií, která si sam stanoví. (Jako jsou financování sportovci) Vždy to bude především z důvodu minimálně příslibu aplikovatelnosti.
No, já se to učil 5 let, tak to težko vysvětlím na tomto fóru. Sorry.Ondrej Profant píše:Toto nějak nechápu, co je pro informatiku na statistické fyzice zajímavého? To je jednoduše aplikace. Stejně jako fyzika aplikuje matematické poznatky.stys píše:Teď budeme lehce mluvit každý o něčem jiném. Informatika prožívá úžasný rozvoj jako součást statistické fyziky. Tam přispívá k úplně novému pohledu na fyziku, fyzikální chemii, biologii a experiment obecně. V tomto směru v ČR existuje malý tým na FJFI (Petr Jizba), moc se o něm u nás neví, ale je to skutečně jeden z deseti, které si člověk na první ránu vygooglí. Bohužel týmy, které existovaly v 60. letech na FEL (Havrda, Charvát...) komplet emigrovaly.
Fundamentální informatika - teorie informace, statistická fyzika a návazanosti do nelineární dynamiky jsou sice jiné než tradiční matematika ale alespoň pro mne mnohem krásnější. Protože ja to vlastně přesně vyjádřená teorie poznání.
Tak co, zabalíme to jdeme jinam. Šance byla, pokud jí definujeme tak, že byly materiální a podstatné lidské přepoklady. I to rozkrádání mohlo být menší, kdyby byl jiný étos. A ten tvoři do značné míry akademická obec, u nás tradiční VŠ a AV. Málokdo přešel z AV na VŠ, i když jejich výkonnost kritizoval každý den. Nikdo se nepostavil za Výzkumný ústav matematických strojů či výzkumné oddělení Tesly Elstroj když rozbíjeli jejich přesné litografické stroje, v mnoha směrech nejlepši na světě.Ondrej Profant píše:Tehdy to nešlo udělat - bylo toho moc a jak vidíme na ekonomických důsledcích stejně jsme v některých ohledech nebyli dosti konzervativní (rozkradení téměř všeho v 90. letech). Jinde jsme zas nebyli dost pokrokoví. Nicméně po boji je každý generálem. Kdyby se našel někdo, kdo by nesouhlasil, tak se ho ptám, co dělal on.stys píše:Před 20 lety ta šance byla. Tehdy se tu otáčely party Američanů a vynikající emigranti v plné síle se ptali, co pro svou vlast mohou udělat. Dnes jsme jedna z divných zemí Evropy, která si opakovaně sama dělá ostudu, emigranti jsou v pozdním důchodu (a noví znají své Pappenheimské) a dostali co proto. Nejspíš musíme úplně padnout na záda než se něco změní, do té doby se budem pořád obávat "příliš radikálních řešení". No jasně, když je šéfovi 62, nebo taky 75, tak je skoro všechno radikální.
Mne se ptát můžete co jsem dělal. Protestoval jsem tehdy jako aspirant (student na titul CSc.), pak jsem šel na postdoka a dnes vedu univerzitní ústav s největším počtem publikací, RIV bodů (ale možná i aplikovaných výsledků,, jak je správně měřit?) na vědce či PhD studenta. Jistě se dalo dosáhnout víc, především rychleji, vítězem jsem pouze v České kotlině a to je jistě málo.