Věda - transparentnost

[Jiri.Kaderavek]

Já jsem jen upozorňoval na to, že je pravděpodobné, že lidé budou aktivnější do vyššího věku než dříve a svou argumentaci jsem podložil. Toť vše.

[Evzen.Boura]

Ovsem lide, kteri umi opublikovat kazdeho mutanta (krystal, vypocet ...) jsou mezi nami. A ty nikdo nezpochybnuje, naopak, jsou to vedecke celebrity.

Nejsou, jestli vubec mame vedeckou celebritu, tak je to snad jedine prof. Holy a ten nic takoveho nedela.

Navic kazdy vypocet (krystal, mutant...) jde opublikovat, ale kdy jste neco takoveho zkusil poslat do prestizniho casopisu? Udelal byste to vubec, nebo si vazite sveho jmena? To je cely nas problem, ze na prestiz se kasle, jenom se scitaji (a jeste navic linearne!) impacty, citace, autocitace... atd.

Finove vam reknou, ze rada soucasti jejich pravniho radu je sita na miru Nokii. Predvalecne Ceskoslovensko vseobecne podporovalo exportni schopnost svych podniku. Male ekonomiky, ale i firmy, se musi podporit, protoze jinak je svobodny trh sezere. Protoze jeho zdanlive fairove chovani je ve skutecnosti zalozeno na metode korupce odebratelu - zniceni konkurentu - prosazeni monopolu nekvality. Kdo je velky, muze hodne korumpovat.

Korupce a netransparentnost vladne tam, kde trh ovladaji MegaKorporace (Nokie tvori vetsinu finske ekonomiky). Nadnarodni korporace ovladaji USA (91% trhu s OS napriklad Micro$oft). Tomu bychom snad naopak meli branit, ne se se svym jednim dvama hraci pridat do klubu

[stys]

Ovsem lide, kteri umi opublikovat kazdeho mutanta (krystal, vypocet ...) jsou mezi nami. A ty nikdo nezpochybnuje, naopak, jsou to vedecke celebrity.

Nejsou, jestli vubec mame vedeckou celebritu, tak je to snad jedine prof. Holy a ten nic takoveho nedela.

My takového člověka máme. Celebrita to (zatím) není ale v časopisech má rozhodně dveře otevřené. Já mluvil především o situaci ve světě a navíc jsem doložil citace.

Ostatně Holý, to je celebrita zvláště v české kotlině, ve Švédsku mají lidí, kteří nasyntetizovali sloučeniny na nichž se hodně vydělalo, minimálně několik desítek. Ovšem Śvédové si svůj národní základní i aplikovaný výzkum, na univerzitách i ve firmách , dobře hlídají a podporují.

Korupce a netransparentnost vladne tam, kde trh ovladaji MegaKorporace (Nokie tvori vetsinu finske ekonomiky). Nadnarodni korporace ovladaji USA (91% trhu s OS napriklad Micro$oft). Tomu bychom snad naopak meli branit, ne se se svym jednim dvama hraci pridat do klubu

Národní sebevraždu pácháme už 65 let. Pokud toto je cíl, fajn, je třeba si to říci. Což jsem otevřel někde na začátku diskuse. Pokud jde o Finy, jejich politika podpory výzkumu je OECD doporučována jako nejlepší na světě.

Osobně si myslím, že rušit český národ je nesmysl. Malé národy mají svůj smysl stejně jako velké. Ovšem malé národy nemohou fungovat podle pravidel podle nichž fungují ty velké. Dokonce i každý velký národ má něco specifického.

Každý nesmyslný krok se nakonec ukáže jako svým způsobem rozumný nebo v nějaké formě prospěšný. Pokud se u nás zdiskreditovala scientometrie, kterou posledních 15 let prosazovala zejména akademie věd, otevřelo to diskusi, která může vést k různým koncům. Mezi nimi vidím:
1) Odchod od bezmezného obdivu systému hodnocení na průměrných pracovištích v západních zemích (kterým je právě scientometrie) a (jako jediná alternativa) definice věcných národních cílů výzkumu včetně toho 100% dotovaného, nesprávně nazývaného základní výzkum nebo věda
2) Obnova prestiže technických univerzit. V rámci nedávné diskuse na ČVUT jsem se dozvěděl, že mnohé obory mají řadu lidí "zaparkovaných" na akademii věd, protože si je nemohou ze studentů dovolit financovat. Což je samozřejmě nesmysl jak Brno, tito lidé mají být se studenty.
atd.

Na včasné diskreditaci nesmyslu, kterým se jiní řídí, můžeme vydělat.

[Evzen.Boura]

Ostatně Holý, to je celebrita zvláště v české kotlině, ve Švédsku mají lidí, kteří nasyntetizovali sloučeniny na nichž se hodně vydělalo, minimálně několik desítek. Ovšem Śvédové si svůj národní základní i aplikovaný výzkum, na univerzitách i ve firmách , dobře hlídají a podporují.

O tom se opravdu nikdo nehada, ze Svedska veda a univerzity jsou na deleko vyssi urovni.

Národní sebevraždu pácháme už 65 let. Pokud toto je cíl, fajn, je třeba si to říci. Což jsem otevřel někde na začátku diskuse. Pokud jde o Finy, jejich politika podpory výzkumu je OECD doporučována jako nejlepší na světě.

Minimalne 40 let z toho to byla vrazda, protoze jsme zadnou faktickou pravomoc nemeli. Nasi lidi byli loudky v rukou SSSR.

Na včasné diskreditaci nesmyslu, kterým se jiní řídí, můžeme vydělat.

Souhlasim, jako nesmysl bych videl podporu ciziho kapitalu z nasich dani. Skodovka - Nemecka, Mittal Steel - Indicka, Siemens - Nemecka, sand jen CEZ je z velkych firem v CR alespon z casti cesky. Vsimnete si toho rozdilu, ze kdyz Finove podporuji Nokii, tak podporuji finskou firmu.
Zatimco mame mnoho malych softwarovych spolecnosti, svym zpusobem je nyni CR softwarova velmoc. Nemeli bychom podporovat spise je?

[stys]

Národní sebevraždu pácháme už 65 let. Pokud toto je cíl, fajn, je třeba si to říci. Což jsem otevřel někde na začátku diskuse. Pokud jde o Finy, jejich politika podpory výzkumu je OECD doporučována jako nejlepší na světě.

Minimalne 40 let z toho to byla vrazda, protoze jsme zadnou faktickou pravomoc nemeli. Nasi lidi byli loudky v rukou SSSR.

To je na delší diskusi, ale v zásadě nesouhlasím. Je to taková jednoduchá výmluva. Proti Němcům jsme poměrně dost bojovali, minimálně do 1942 ale i potom, proti Rusům, kteří tu ani ze začátku nebyli vojensky přítomni, ne. Nejspíš je to dost jinak ....

Ostatně, třeba fyzici nebo matematici na tom byli díky pobytům v Rusku hodně dobře. A to i přes masívní emigraci. A posledních 20 let jsou hodně biti. Viz níže.

Zatimco mame mnoho malych softwarovych spolecnosti, svym zpusobem je nyni CR softwarova velmoc. Nemeli bychom podporovat spise je?

Momentálně podporujeme všechno ostatní jen ne informatiku, kybernetiku, teorii řízení apod. Rozdělování peněz na výzkum mají v rukou bio-vědy, odtud taková podpora scientometrie. Jsem pro, i fyzikální chemie na tom může jedině vydělat.

Co na to ČPS?

[Evzen.Boura]

Co na to ČPS?

ČPS se urcite shodne v souladu se svym programem, ze:

- penize na vyzkum musi byt pridelovany transparentne a na internetu musi byt k dohledani kdo na co a kolik dostal
- po zkonceni grantu by jeho resitel byl povinen na internet vystavit sve vysledky
- veci vybadane z verejnych penez nesmi byt patentovatelne

Jinak je to predmetem diskuze. Osobne bych nezatracoval podporu firemniho vyzkumu, pokud:

1) budeme podporovat high tech veci (tak jako Finsko Nokii) a ne vyrobu "lepsiho samponu"
2) budeme podporovat ceske firmy (tak jako Finsko Nokii), pokud zahranicni (Skodovka, Mittal Steel, Siemens etc.) tak jen s prislibem ze napr. pristich pet let nepresunou vyrobu dale na vychod
3) hodnoceni firemniho vyzkumu musi byt zalozeno na necem jinem nez patentech (patentovat jde kazdou kravinu, nezalezi na tom, jestli ma vubec fyzikalni smysl - zname naslouchatko pro senzibily - a bude se nekdy vyrabet, nebo je to jenom podany kus papiru, aby byl urednik stastny a pridelil dalsi dotaci)

[Ondrej.Profant]

Co na to ČPS?

ČPS se urcite shodne v souladu se svym programem, ze:

- penize na vyzkum musi byt pridelovany transparentne a na internetu musi byt k dohledani kdo na co a kolik dostal
- po zkonceni grantu by jeho resitel byl povinen na internet vystavit sve vysledky
- veci vybadane z verejnych penez nesmi byt patentovatelne

Jinak je to predmetem diskuze. Osobne bych nezatracoval podporu firemniho vyzkumu, pokud:

1) budeme podporovat high tech veci (tak jako Finsko Nokii) a ne vyrobu "lepsiho samponu"
2) budeme podporovat ceske firmy (tak jako Finsko Nokii), pokud zahranicni (Skodovka, Mittal Steel, Siemens etc.) tak jen s prislibem ze napr. pristich pet let nepresunou vyrobu dale na vychod
3) hodnoceni firemniho vyzkumu musi byt zalozeno na necem jinem nez patentech (patentovat jde kazdou kravinu, nezalezi na tom, jestli ma vubec fyzikalni smysl - zname naslouchatko pro senzibily - a bude se nekdy vyrabet, nebo je to jenom podany kus papiru, aby byl urednik stastny a pridelil dalsi dotaci)

Přesně tak.

[stys]

- po zkonceni grantu by jeho resitel byl povinen na internet vystavit sve vysledky
- veci vybadane z verejnych penez nesmi byt patentovatelne

a

Osobne bych nezatracoval podporu firemniho vyzkumu,

Tyhle věci nejsou slučitelné - firmy musejí vydělávat a součástí toho je ochrana duševního vlastnictví. Tenhle deklarovaný fundamentalismus nás dovedl tam, kde teď jsme - montovna se školstvím produkujícím manažery. Na jedné straně se akademici chtějí vše o publikovat, na druhé straně průmysloví vývojáři potřebují pokud možno placení předem.

Z toho na jedné straně granty GAČRu, které vesměs popisují, k čemu všemu bude výzkum užitečný. Kdyby se všechno zrealizovalo, jsme technologickým rájem. A je to blbost hned ze dvou konců: 1) základní výzkum by se podle potenciální aplikace vůbec neměl hodnotit a 2) technická a průmyslová realizace, pokud je míněna vážně, musí předcházet publikaci. Což trvá jistě déle než 5 let a tím všechny granty jsou odsouzeny do kategorie nesplněno.

Na druhé straně pak granty MPO, kde se rovnou vyplňuje, kolik člověk za 5 let na projektu vydělá. Ano, toto je přesně měřitelná podpora průmyslu. Jenže to není výzkum, dokonce ani ne standardní vývoj, ani ten nemusí vést k ekonomicky výnosnému produktu. Aby to vyšlo, může to být nejspíš úprava existujícího produktu pro potřeby konkrétního zákazníka. Mittalu se takový grant lehce píše, malé technologické firmě hodně těžko.

Dalo by se též rozepisovat o reálném fungování grantových agentur, zejména do jaké míry jsou komise skutečně schopny posoudit vědecký návrh projektu a do jaké míry to vůbec chtějí dělat a proč by měly. Atd.

Z mé zkušenosti nejefektivnější je institucionální podpora výzkumu na vysokých školách, kde kontrola přirozeně běží přes magisterské studenty a doktorandy. Na tom je založen např. úpěch MFF UK, nejvýkonnější vědecké instituce u nás. A maximální otevřenost univerzit vůči průmyslu až na úroveň dočasného pobytu firemního výzkumného personálu na vysokých školách či přechodu do profesorských pozic. K předválečnému (nebo US) systému vojenských zakázek s hraničním technickým zadáním - což byla nejefektivnější podpora techologických firem - se asi těžko budeme vracet.

Ona jedna věc je fundamentalistická představa a druhá skutečné fungování lidské společnosti.

Ve Švédsku (na univerzitě) dávají grant člověku a jak s ním naloží je jeho věc. Po pěti letech zkontrolují, jestli udělal dost. Pokud ne, příště grant nedostane a musí buď naplno učit, nebo pracovat na grantu někoho úspěšnějšího. U nás se kontroluje často každého půl roku. Ten výše zmiňovaný Holý se kdysi nechal slyšet "pořád se hodnotíme místo abychom něco dělali". Výsledek věčného hodnocení nemůže být nic jiného než manipulace reality. Aby vůbec bylo tak časté hodnocení možné, musí být byrokratické, podle počitatelných kritérií. Ta u složitých věcí neexistují.

[Evzen.Boura]

Ve Švédsku (na univerzitě) dávají grant člověku a jak s ním naloží je jeho věc. Po pěti letech zkontrolují, jestli udělal dost.

Tady (NIH = americka AVCR, U.S.A.) je to uplne stejne.

[stys]

Tady (NIH = americka AVCR, U.S.A.)

S tím srovnáním bych brzdil - NIH je relativně mnohem menší, napojené na kokrétní nemocnici (= aplikovaný výzkum v pravém slova smyslu), jen jedno z mnoha podobných zařízení. Navíc NIH uděluje celou řadu extramural grantů, takže je i svým způsobem jako grantová agentura ministerstva zdravotnictví.

Toto píšu proto, že se právě taková srovnávání ráda zneužívají. Ve skutečnosti česká AVČR snese srovnání s relativní velikostí jedné instituce možná jedině s CNRS ve Francii. Tím neříkám, že všechen neuniverzitní výzkum třeba v Německu nemá srovnatelný objem. Ale je rozdělen do několika nadací s různými cíli. Z nich Max Planckova (základní výzkum) a Frauenhoferova (aplikovaný výzkum) jsou ty největší. V naší AVČR jsou jak Matematický ústav a Ústav pro jazyk český, tak Ústav přístrojové techniky. Zákonitě se mohou shodnout jen na tom nejjednodušším ....