Předpokládám, že je naše stanovisko odmítavé z řady důvodů.
Nemohu teď najít patřičné vlákno, proto to házím sem.
Uvádím zde dva zajímavé texty, které taktéž zasílám "našim" senátorům.
Prosím o prověření informací v nich. Děkuji.
Hlavně článek 2 je poměrně masakrózní.
Pokud je pto to vhodné vlákno např soukromí, prosím prolinkujte.
Dotyk,26.2.2016,Téma, Táňa Králová
Velký bratr ve zdravotnictví
Stát povede svazky na každého z nás. V novém superregistru budou nejintimnější a zneužitelné informace o zdravotním stavu všech pacientů. Bez toho prý nejde uhlídat finanční toky ve zdravotnictví a zajistit kvalitnější lékařskou péči. Nevídaný zásah do soukromí je první krok. Česko má našlápnuto k centrálnímu řízení zdravotnictví.
Jakými neduhy trpí prezident a kdy se léčil s virózou? Který ministr je na antidepresivech? Kdo z rivalů je impotentní nejen ve svých politických postojích? Náboje pro souboj politiků a pro neseriózní média může nově dodat takzvaný superregistr.
Které údaje o každém pacientovi se budou bez jeho souhlasu shromažďovat v Národním zdravotnickém informačním systému:
Obsah svazku
Tento nástroj pro vlastní vydírání si právě schvalují poslanci. Obnaží tím nejen sebe, ale kteréhokoliv občana. Zestátněná osobní data s celkovou zdravotní anamnézou pacienta a jeho rodiny budou mít v rukou úředníci ve státním Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V jednom skladu budou bez našeho svolení shromažďovat naše chorobopisy i s rodnými čísly, adresou a dalšími osobními údaji (viz Obsah svazku).
Lékařské tajemství jde stranou, přednost má „řízení“ zdravotnictví. Vzdal to i Úřad pro ochranu osobních údajů. S úředníky, kteří tlačí chorobný superregistr, uzavřel dohodu o neútočení. Naše soukromí neohlídá.
Bez svolení pacienta
Do závěrečného čtení ve sněmovně míří novela zákona o zdravotních službách, která vznik obří databanky umožní.
Takzvaný Národní zdravotnický informační systém, který bude sbírat všechny údaje o našem zdraví, se zákonem rozšiřuje do nebezpečných rozměrů.
„Je to naprosto základní podmínka změny českého zdravotnictví. Abychom mohli na základě fundovaných dat a analýz plánovat kapacity, řídit kvalitu zdravotní péče a toky financí,“ hájí předlohu a fungovánícentrálního informačního systému ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Dosud ovšem nevysvětlil, jak ke kvalitnější péči a lepšímu řízení pomohou rodná čísla pacientů.
Chtělo by to slyšet nejen sdružení Iuridicum Remedium, které bdí nad ochranou našeho soukromí. A Národní zdravotnický informační
systém dlouhodobě kritizuje. „K tomu, aby sloužil k výzkumu a k hodnocení kvality péče, nejsou nutné osobní údaje. Důležité je, že jde o 50letého muže z Prahy. Nepotřebujete vědět, že je to František Vomáčka,“ říká ředitel sdružení Jan Vobořil.
Jak dodává, údaje vedené pod rodnými čísly konkrétních lidí by šlo jednoduše jednosměrně zašifrovat, a tak uchovat anonymitu záznamů. „Pak by se významně snížila rizika zneužití takových dat,“ zdůrazňuje Vobořil.
Mocná státní databanka
Riziko, že citlivá data mohou uniknout, naopak zvyšuje nestandardní nastavení superregistru. Správce dat a správce agendy bude tentýž – ÚZIS přímo podřízený ministerstvu zdravotnictví. Do jeho čela si šéf resortu Němeček přivedl Ladislava Duška, ředitele Institutu biostatiky a analýz brněnské Masarykovy univerzity.
Dušek jako ředitel ÚZIS nepodléhá služebnímu zákonu. Jeho pozice je tudíž spojena s působením současného ministra. Docent Dušek má ale vícero angažmá, ve kterých ho doprovázejí blízcí spolupracovníci napojení
na soukromý byznys (více viz Kdo má pod palcem citlivá data).
Němečkovo ministerstvo ve velmi úzkém propojení svého ústavu s institutem brněnské univerzity (který má odnož v podobě soukromé firmy) problém nevidí. Naopak. „Právě dokončená restrukturalizace ÚZIS předpokládá vznik společných pracovišť s univerzitami, aby bylo možné připravená a anonymizovaná data využít k výzkumu,“ uvádí mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. Respektive ředitel Dušek, který odpovědi připravil.
Ostatně spolupráce s Institutem biostatiky a medicíny (IBA), vedeného docentem Duškem, funguje již dlouhodobě. Podle zasvěceného zdroje týdeníku Dotyk posílají onkologická pracoviště hlášení do Národního onkologického registru, který provozoval univerzitní institut IBA. „V jedné pražské nemocnici měli instalovaný přímo svůj server, který si obsluhovali lidé z brněnského institutu. Data se zapisovala rovnou do něj,“ potvrzuje dobře informovaný zdroj z místa.
Spolupráci IBA s ÚZIS na onkologickém registru potvrzuje i ředitel obou pracovišť Dušek. Jak ale tvrdí, nejde o správu registrů.
Nejde o žádnou novinku. Ze zákona existuje od roku 2012. Obsahuje řadu celostátních zdravotnických registrů. Dosud ovšem fungují odděleně. Neexistuje jedno centrální úložiště s přímým přístupem k údajům o všech pacientech i s jejich rodným číslem. To má umožnit projednávaná novela. Povolí vznik dalších registrů a propojení všech dat včetně identifikace pacientů.
„Někomu hodně vadí, že do zdravotnictví bude vidět, že bude jasné, jaký je průchod pacienta systémem, jak na tom jsme, jak jdou finanční toky.“
„Jde o analýzu již připravených a agregovaných dat. Nikoli o správu osobních dat,“ dodává.
Slídil ze zákona
Nový centrální systém bude shromažďovat údaje z existujících a nově založených registrů (viz Registr registrů). Mezi nejkontroverznější novinku patří registr hrazených zdravotních služeb. Podá přehled o všech lékařských vyšetřeních každého pacienta, aniž by ten dal k takové svodce o sobě souhlas. Na zdravotnický superregistr bude napojena také policie a další státní instituce. Informace o konkrétních lidech se budou uchovávat ještě desítky let, co už nebudou na tomto světě (viz Evidovaní až 40 let po smrti).
Na scénu se znovu vrací registr zdravotnických pracovníků. Před čtyřmi lety ho zrušil Ústavní soud. Shledal, že k účelům registru není nezbytné časově neomezeně shromažďovat údaje o datu a místu narození, státním občanství a dalších osobních údajích. „Navíc zákon nestanovil, kdo bude mít přístup k těmto údajům. Není tedy dostatečně zajištěno, že nedojde k jejich zneužití,“ pravil tenkrát Ústavní soud.
Které zdravotní registry budou součástí Národního zdravotnického informačního systému:
registr registrů
(sloučí 5 dosavadních registrů:
rodiček, novorozenců,
vrozených vad, potratů,
asistované reprodukce)
Situace se opakuje. Ani chystaný zákon ochranu dat precizně nestanoví. Určitý popis nabízí po připomínkách Úřadu pro ochranu osobních údajů jen důvodová zpráva. To ale není zákon!
Jak tedy bude databáze s tolika důvěrnými údaji ochráněna? „Národní zdravotnický informační systém jsme nahlásili jako kritický a bude dle kybernetického zákona auditován,“ chlácholí ministr Němeček zákonodárce ve sněmovně.
Předsedu podvýboru pro ochranu soukromí Radima Holečka (ODS) ale nepřesvědčil. Opoziční politik se dožaduje hlubší odborné oponentury. A to hlavně ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Se zákonem má ovšem velký problém také poslanec z vládní koalice, lidovec Ludvík Hovorka. „Pokud zákon nabude účinnosti, dojde k propojení databází s rodnými čísly, aniž by bylo zřejmé, jak je zajištěna ochrana dat se všemi riziky pro 10 milionů občanů,“ varuje Hovorka a požaduje zamítnutí novely.
Obavy části zákonodárců ze zásahu do soukromí pacientů jsou podloženy i posudkem právničky Parlamentního institutu Jindřišky Syllové. „Zákon dostatečně nechrání informační sebeurčení osob, a to dokonce ani v případě citlivých údajů,“ konstatuje po prozkoumání dvou konkrétních příkladů. Posudek upozorňuje na nedostatky neslučitelné s ústavním pořádkem.
Tolerované provizorium
Že zajištění citlivých soukromých dat není neprůstřelné, přiznává i Úřad pro ochranu osobních údajů. Spokojil se však se slibem, že do dvou let se slabá místa napraví.
„Při vážné chorobě někoho, kdo je významný nebo mediálně zajímavý, nemocnice nemá jiné řešení, než že pacient tam leží pod jiným jménem a všechny jeho nálezy jsou vykazovány na jiné rodné číslo.“
V EVIDENCI I 40 LET PO SMRTI
Jak dlouho se budou informace o každém z nás uchovávat:
po nahlášení nebo 5 let po úmrtí u registru nemocí z povolání
po ukončení lůžkové péče u registru hospitalizovaných (dosud 5 let)
po úmrtí u registrů: intenzivní péče, kardiovaskulárních operací a intervencí, kloubních náhrad, léčby uživatelů drog (v případě substituční léčby), osob trvale vyloučených z dárcovství krve, pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství
po nahlášení údajů nebo 5 let po úmrtí u registru reprodukčního zdraví
po úmrtí u registrů diabetologického a onkologického (dosud 5 let)
od úrazu nebo 5 let po úmrtí u registru úrazů (dosud 10 let)
Ministerstvo připraví zvláštní zákon o Národním zdravotnickém informačním systému, aby ho postavilo na zcela nových základech. Jenže mezitím budou volby a Němečkův slib může skončit v propadlišti dějin.
Úřad, který má chránit osobní údaje, na rovinu přiznává, že nemá kapacity na to, aby zkoumal vše, co prochází legislativou. K předpisům poskytuje pouze konzultace. Ke zdravotnímu superregistru tedy uvádí, že ho zákonem nechá projít a poté celý systém podrobí kontrole.
„Národní zdravotní informační systém nemá fungovat jako běžný registr veřejné správy. Není totiž oddělena
správa agend a správa dat. To je v jiných registrech veřejné správy nepřípustné. Není možné, aby stejný úředník měl přístup ke všem datům a ke všem agendám. Není ani popsán systém ochrany jednotlivých dat,“ důrazně kritizuje lidovec Hovorka.
Při hlasování o dalším osudu zákona ve sněmovně byli lidovci mírně rozpolcení (viz Superregistr a politika). Silou koaliční většiny s pomocí komunistů ministr Němeček superregistr parlamentem nejspíš protlačí. Jako by bez něj české zdravotnictví zahynulo. Ministr přitom prohlašuje, že chce mít pro registry ty samé údaje, jaké už léta mají o svých pojištěncích v rukou zdravotní pojišťovny.
„My provádíme a chceme i do budoucna provádět vlastní účelové sběry a vyhodnocování dat,“ uvádí prezident Svazu
zdravotních pojišťoven Ladislav Fridrich. O chystaném celostátním registru zdravotních výkonů má svaz ale pochybnosti. „Registr má obsahovat opravdu všechny zdravotní výkony, včetně osobních dat. Celý systém včetně sběru a aktualizace bude velmi náročný a dosud není dořešen,“ oponuje Fridrich.
Babišovy reprodukční zájmy
Četná data má samozřejmě i ministerstvo zdravotnictví. Sbíralo je od podřízených nemocnic, ale nevyužívalo. A tak se zdravotnických dat chopilo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem.
Naši západní sousedé jsou na data obzvláště citliví. Kromě toho, že v Německu neexistuje rodné číslo, neexistují ani povinné všeobecné registry.
Jediný povinný registr, který obsahuje adresy pacientů, je takzvaný klinický rakovinový registr (Klinische Krebsregister), který sbírá informace o pacientech s rakovinou. Jeho cílem je nejen monitorovat rozšíření rakoviny, ale také její terapie a průběh nemoci.
Další registry, shromažďující informace o pacientech s různými nemocemi, jsou dobrovolné a data v nich jsou anonymizována.
Superregistr a politika
Jak kdo ve sněmovně hlasoval o návrhu, aby se předloha, zavádějící novou obří databázi s citlivými osobními údaji, znovu vrátila do sněmovního zdravotnického výboru:
Od pojišťoven si vyžádalo kompletní dokumentaci o zdravotní péči za léta 2009 až 2013. Původně k tomu nemělo ani oprávnění ze zákona, což si později úpravou příslušného zákona zlegalizovalo. „Bez podepsané smlouvy (ta byla podepsána poté, co se o věc začala zajímat média) udělilo ministerstvo plnou moc k převzetí databáze soukromé společnosti, která pro ministerstvo vytvořila analýzu ekonomické efektivity zdravotnictví,“ konstatovala nevládní organizace Iuridicum Remedium. Za takový vpád do soukromí lidí si Babišovo ministerstvo vysloužilo vítězství v kategorii úřední slídil za rok 2015 mezi anticenami Big Brother Awards, které sdružení nedávno vyhlásilo.
Ministerstvo financí se ale hájí: „Zájem na kontrole hospodaření s prostředky veřejného zdravotního pojištění v objemu 250 miliard korun je zcela legitimní.“ Zdůrazňuje, že šlo výlučně o ekonomická data o poskytnuté péči nemocnic. Neobsahovala žádné osobní údaje pacientů.
Jak také Babišovo ministerstvo upřesnilo, databáze obsahovala detailní údaje o zhruba 9,4 milionu hospitalizací, přes 100 milionů dokladů a kolem 500 milionů kódů výkonů, léků a materiálů za pětileté období.
„V rozjitřené době, kdy citlivé informace o utajených akcích unikají i z Bezpečnostní rady státu, kdy e-maily premiéra brázdí vody internetu, nevěřím v utajení dat zdravotnických pracovníků.“
Zdravotní pojišťovny si státní dohled nad finančními toky nepochybně zaslouží. To by ale na židli ministra financí neměl sedět Andrej Babiš, který expanduje ve zdravotnictví. V tuzemsku dominuje lukrativnímu byznysu s umělým oplodněním a cílí na další kliniky.
Dotační restart
O zdravotnictví vždy Babiš mluvil jako o černé díře na peníze. Teď má možnost díky své analýze díry ucpat. Kupodivu mu nevadí, že Němečkův resort chce utratit stovky milionů za projekt DRG Restart na sbírání dat. Nyní se rozjíždí a v roce 2018 by měl vyústit v nastavení úhrad stejných pro všechny nemocnice v celé republice.
„Aby bylo možné stanovit férové úhrady za akutní lůžkovou péči, je potřeba systém DRG zásadně změnit. O dílčích otázkách projektu lze jistě diskutovat,“ konstatuje mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová.
Němečkovo ministerstvo de facto zahodilo původní systém DRG, na který má až do roku 2022 zdarma propůjčenou licenci od americké firmy 3M prostřednictvím její české pobočky. Restart systému vyvíjený od píky má daňové poplatníky vyjít na 250 milionů korun na dobu 5 let.
Projektu vláda vloni odsouhlasila peníze z evropských fondů, konkrétně z operačního programu Zaměstnanost. Ten mu ale žádné peníze dosud nepřiklepl. Projekt se stále posuzuje.
Státní projekt s komerčním školením
Další osud DRG svěřil ministr zdravotnictví do rukou ÚZIS, a tedy opět Ladislava Duška a jeho lidí, které si do Prahy přivedl z Brna. „Je nutné vyvinout dosud neexistující ekonomiku oceňování hospitalizačních případů a klasifikaci hospitalizačních procedur. Právě nedostupnost reprezentativních dat z nemocnic vedla ke kolapsu dosavadního systému,“ obhajuje Dušek jeho restart.
ÚZIS, ač stále nemá na projekt peníze, si již zajišťuje asistenty, kteří budou sbírat informace ze spolupracujících nemocnic. Začít mají od dubna. Na velký státní projekt se také přisávají komerční firmy. Kupříkladu společnost Sefima, která dodává a provozuje informační systém pro nemocnice, nabízí školení na DRG. Hodina stojí 1500 korun. Sefima na tuto službu vysílá svou expertku Janu Homrovou, která přitom současně pracuje pro stát jako členka týmu DRG Restart.
Do projektu se přihlásilo 47 nemocnic. Jejich počet není definitivní, pravděpodobně se sníží. Ne všechny nemocnice budou ochotny podepsat do konce března dodatek ke smlouvě. Teprve nyní totiž poznávají, že účast v projektu je spojena s četnými administrativními povinnostmi.
DRG (Diagnosis Related Group) je klasifikační systém, který zjednodušeně řečeno umožňuje zjistit, kolik stála léčba, proč tolik stála a jaký byl její efekt. Má být nástrojem pro měření kvality zdravotní péče a zprůhlednění finančních toků ve zdravotnictví.
„Když nebudeme mít rodné číslo, nebudeme vědět, kolik máme rakovin prsu.“
„Dojde k propojení databází s rodnými čísly, aniž by bylo zřejmé, jak je zajištěna ochrana dat se všemi riziky pro 10 milionů občanů.“
Pro řízení resortu je ale třeba něco obětovat. Takže žádný volný trh, úředníci nadiktují striktní ceny, za jaké se bude léčit. Komerční pojišťovny zrušme, aby nepřekážely v „řízení“ zdravotnictví, jak už naznačuje komunistický poslanec. Za každou cenu chraňme „bezplatnou“ zdravotní péči pro všechny. A hlavně, žádný nadstandard, za který by si snad chtěl někdo připlatit. Velký bratr to už ohlídá.
Dotyk, 26.2.2016,Téma, Táňa Králová
Kdo má pod palcem citlivá data
Na zrození nedonošeného superregistru usilovně tlačí sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Podceňuje přitom riziko, jakým je možný únik citlivých dat. Ministr přehlíží aktivity svých podřízených napojených na soukromý byznys a farmaceutický průmysl.
Duchovním otcem rodícího se superregistru je docent a doktor přírodních věd Ladislav Dušek. Muž, který sedí na více židlích, a přitom se obklopuje lidmi, kteří vedle práce ve státním ústavu, shromažďujícím údaje o pacientech a léčebných zařízeních, podnikají a mají vazby na farmaceutické firmy.
Od roku 2014 je docent Dušek šéfem Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), přímo podřízeného ministerstvu. Souběžně je ředitelem Institutu biostatiky a analýz (IBA) při Lékařské a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Brněnský institut podobně jako celostátní ÚZIS pracuje s daty, i s těmi nejcitlivějšími osobními údaji.
Po příchodu docenta Duška do státního ústavu, který sídlí v budově ministerstva zdravotnictví, vznikl úzký personální trojúhelník: ÚZIS–univerzitní IBA–IBA s. r. o.
Jedním z jejích zakladatelů s největším majetkovým podílem byl Ladislav Dušek. Před rokem, kdy už šéfoval státnímu ÚZIS, přenechal svůj majetkový podíl ostatním třem společníkům, kolegům z univerzitního institutu (viz Soukromý obchod s daty).
Před dvěma lety se z univerzitního institutu IBA odloupla soukromá společnost IBA s. r. o. Jako takzvaná spin-off firma nadále napojená na univerzitu poskytuje služby komerční sféře. Nabízí servis zejména v oblasti farmakoekonomiky, tedy při měření nákladů a přínosů spojených s podáváním určitých léků a léčebných postupů.
Personální propletenec
Převážnou část tržeb firmy IBA tvoří prodej dat a analýz zákazníkům z farmaceutického odvětví, jak uvádí ve výroční zprávě za rok 2014. Klientům nabízí „sehraný a zkušený tým analytiků dat, pedagogů, softwarových vývojářů“. Tímto se společnost IBA prezentuje na svém webu.
kdo je kdo
Lidé napojení na zdravotnická data
Ladislav Dušek – ředitel ÚZIS, ředitel IBA Masarykovy univerzity (vedoucí pro analýzu a strategii projektů), dříve spolumajitel IBA s. r. o., poloviční společník firmy Tocoen (nabízí mj. analýzy biologických, chemických, lékařských a sociologických dat).
Michal Burger – šéf ekonomického odboru ÚZIS, spolumajitel IBA s. r. o., odborný pracovník IBA Masarykovy univerzity. Do února 2015 jednatel a spolumajitel (30 %) firmy Xeneo, která do té doby měla sídlo na adrese jeho trvalého bydliště.
Petr Mašek – šéf rozvoje projektu DRG restart na ÚZIS, výzkumný a vývojový pracovník IBA, dříve 6 let působil v IBM.
Milan Blaha – zástupce ředitele ÚZIS, odborný asistent a systémový analytik IBA Masarykovy univerzity.
Jan Mužík – zástupce ředitele ÚZIS, pracovník IBA Masarykovy univerzity.
Jiří Jarkovský – šéf analýz dat v ÚZIS, zástupce ředitele pro analýzu dat v IBA Masarykovy univerzity.
Ondřej Májek – šéf zahraničních vztahů v ÚZIS, působí v IBA Masarykovy univerzity.
Tomáš Pavlík – analytik IBA Masarykovy univerzity, externí spolupracovník ÚZIS.
Za svou konkurenční výhodu firma považuje právě úzkou spolupráci s Masarykovou univerzitou a také přímé kontakty s významnými zákazníky včetně zástupců soukromých společností.
Po příchodu docenta Duška do státního ústavu, který sídlí v budově ministerstva zdravotnictví, vznikl
úzký personální trojúhelník: ÚZIS–univerzitní IBA–IBA s. r. o. Ve vedení ÚZIS jsou nyní převážně lidé z brněnského institutu, propojeného s privátní firmou, jejíž hlavní příjmy jsou od farmaceutických firem.
Téměř rok od vzniku firmy IBA byl členem její dozorčí rady onkolog Rostislav Vyzula, nyní poslanec za hnutí ANO a šéf sněmovního zdravotního výboru. Ve sněmovně obhajuje uzákonění superregistru, jak ho legislativně připravil Ladislav Dušek. Cesty obou pánů se mimo jiné kříží i v České onkologické společnosti.
Co odhalil protikorupční fond
Právě s onkologií je spojen případ, na který na sklonku předloňského roku upozornil Nadační fond proti korupci. Figuruje v něm i řada výše uvedených jmen.
Připomeňme si ve zkratce, oč šlo. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hradí ženám s karcinomem prsu test, který pomáhá odhalit, jestli se jim onemocnění vrátí a zda mají podstoupit další chemoterapii. Test je americké výroby. O osm let později se na trhu objevil konkurenční produkt z Německa, který je o polovinu levnější.
Soukromý obchod s daty
Soukromý Institut biostatiky a analýz, s. r. o., a lidé kolem něj
Ladislav Dušek
– vlastnil 24% podíl, před rokem svůj podíl rozdělil mezi další 3 společníky.
Michal Burger
– vlastní 31% podíl (dříve 23%).
Petr Brabec
– drží 31% podíl (dříve 23%), jednatel.
Daniel Schwarz
– vlastní 31% podíl (dříve 23%), prokurista.
Masarykova univerzita
– od počátku má podíl 7 %.
Rostislav Vyzula (ANO)
– v roce 2014 byl členem dozorčí rady.
Česká onkologická společnost se ovšem ve stanovisku pro VZP vyslovila proti hrazení levnějšího testu. Ten se přitom podle protikorupčního fondu používá nejen v Německu, ale také v Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Španělsku a dalších zemích. Německý test má srovnatelné, podle některých studií i lepší prognostické výsledky než americký test, upozornil nadační fond.
Za zamítnutím konkurenčního testu vidí protikorupční aktivisté osobní vztahy onkologické společnosti s majiteli české firmy Xeneo, která americký test v tuzemsku distribuuje. Xeneo se představuje jako marketingová společnost založená na
zkušenostech manažerů z mezinárodních farmaceutických společností, jako jsou AstraZeneca, Medtronic, Pfizer a Serono.
Spolumajitelem a jednatelem firmy Xeneo byl v době, kdy fond na propojení upozornil, Michal Burger (od loňského 5. února již není). Nadále je skoro třetinovým spoluvlastníkem
firmy IBA, v jejíž dozorčí radě působil poslanec Rostislav Vyzula a spolumajitelem byl Ladislav Dušek.
Protikorupční fond zjistil, že čtyři členové výboru České onkologické společnosti – a mezi nimi Dušek a Vyzula – byli v té době zapojeni do pilotního projektu používání amerického testu. Tato odborná společnost projekt také garantovala. Technologické a analytické zázemí mu poskytl institut IBA Masarykovy univerzity, kde je ředitelem Dušek. A Michal Burger je jeho kolegou v IBA i pravou rukou na ÚZIS.
Onkologický test může být malou ukázkou možné velké manipulace, budou-li mít někteří lidé jednoduše na dosah kvanta dat o nás všech. Takzvaný superregistr může být i superprůšvih.
