Fórum Pirátské strany

next_ghost píše: Vyhozené peníze vem čert. Daleko důležitější zpětná vazba je sdílení úspěchů, aby je pak další kraje mohly okopírovat, zremixovat a vylepšit.

To jsem bral skoro jako automatiku.. Ale je pravda, ze v ramci strany to az tak moc nefunguje zatim..

PS: Na penize tu slysi milion lidi, takze proto jsem resil je

Ahoj,
když jsem zakládal úvodní anketu k vláknu Taktika, tak jsem se těšil, jak se tady objeví různé zajímavé návrhy, jak upirátit voličskou podporu konkurenčním stranám a zmocnit se nebohých oveček, jak účinně zatápět krakenům a kmotrům. Kličky, obchvaty, přepady a frontální útoky v pirátském stylu…. a zatím vidím, že nože jsou stále ještě nabroušené spíš směrem do (nebo z?) podpalubí….ale musím zase přiznat, že když jsem se před půl rokem poprvé díval na fórum, vypadalo to tu mnohem hůř, krev tekla proudem….

Nové členy nemá smysl nabírat, dokud nevyřešíme vnitřní problémy

…

...stejný postoj v rodinách povede k vymření národa. Každé lidské společenství má nějaké deficity a nedostatky vnitřního fungování. Pokud je daný jasný směr a smysl činnosti, problémy se vyřeší za pochodu.
Postupné navyšování počtu členů je jedním ze strategických cílů strany. Strana se 400 členy není na celorepublikové scéně bojeschopná, pokud nechcete kopírovat vzory TOP, ANO a Úsvitu, kde se jedná o množství neznámých lidí, často názorové nevyhraněných nebo kariéristů a přeběhlíků z jiných stran, kteří se vezou na vlně celostátní popularity lídra strany. Další slepou uličkou je IMHO fungovat na bázi zednářských loží, kde členové své zájmy prosazují ze zákulisí, kontakty s vlivnými lidmi.

Nabírání nových členů bych neviděl nějakým bleskovým velrybářským stylem. Předpokládám, že každý zájemce o Pirátskou stranu se nejprve podívá na webové stránky, pak se zaregistruje na fóru. Po určitou dobu se zúčastní diskuze na fóru, pak se osobně seznámí s některými členy a účastní se některých společných aktivit. MS nebo KS si klidně může dát podmínku, že bude přijímat pouze registrované příznivce (doba např. 2-5 měsíců), kteří už se představili, projevili na fóru nebo zúčastnily společných akcí. Výjimku bych dělal pouze v případě celostátně známých osobností, blízkých pirátské filosofii (Láska, Michálek) a špičkových odborníků, kteří jsou pro stranu jednoznačným přínosem.

Členství v Pirátské straně klade na člověka, ve srovnání s jinými stranami daleko větší nároky. Je to podle mě dáno existencí Pirátského fóra, kde se stále o něčem hlasuje a tvrdě diskutuje, je zde množství dokumentů k prostudování a chybí zde plnohodnotný mezilidský konktakt. Je to prostě dost psychicky náročné, proto slabší jedinci často odpadají úplně nebo upadnou do pasivity. Tyto ztráty jsou daní za inovativní, otevřený a superdemokratický přístup k řízení strany. Dalším rizikovým faktorem je nízký věkový průměr Pirátů a velký podíl „mladých nevybouřených samců“ s podvědomým úsilím o dominanci nad ostatními...

V rámci úsilí o vertikální směřování strany doporučuji pokorně přijmout myšlenku, že Piráti tu nevznikli sami od sebe a pro sebe, ale jako imunitní reakce české společnosti na stres (nefungující politika, zlodějiny) a adaptační mechanismus na hrozící nebezpečí (zotročení, válka). Piráti přináší i slušnou naději na změnu celkového paradigmatu z kvantitativního (výroba, zboží, peníze, rychlost) na kvalitativní (vztahy, zdraví, život).

Taxus píše:Pokud je daný jasný směr a smysl činnosti, problémy se vyřeší za pochodu.

Ano, teď jsi uhodil hřebíček na hlavičku. Náš největší problém je, že nemáme ani jasný směr, ani smysl činnosti. Nové předsednictvo sice možná v hlavách nosí nějakou představu jasného směru, ale dokud se tahle představa nepřesune z jejich hlav ke všem řadovým členům a příznivcům, tak je nám úplně k ničemu.

Postupné navyšování počtu členů je jedním ze strategických cílů strany. Strana se 400 členy není na celorepublikové scéně bojeschopná, pokud nechcete kopírovat vzory TOP, ANO a Úsvitu, kde se jedná o množství neznámých lidí, často názorové nevyhraněných nebo kariéristů a přeběhlíků z jiných stran, kteří se vezou na vlně celostátní popularity lídra strany. Další slepou uličkou je IMHO fungovat na bázi zednářských loží, kde členové své zájmy prosazují ze zákulisí, kontakty s vlivnými lidmi.

Má dotaz: Co by se podle tebe na naší bojeschopnosti změnilo, kdybychom měli 40 000 členů místo současných 400? Podle mě vůbec nic, protože v obou případech bude bojeschopných asi tak 40 lidí. Ke zbylým 39 960 členům se totiž vůbec nedostane informace, že se někde začalo bojovat.

V rámci úsilí o vertikální směřování strany doporučuji pokorně přijmout myšlenku, že Piráti tu nevznikli sami od sebe a pro sebe, ale jako imunitní reakce české společnosti na stres (nefungující politika, zlodějiny) a adaptační mechanismus na hrozící nebezpečí (zotročení, válka). Piráti přináší i slušnou naději na změnu celkového paradigmatu z kvantitativního (výroba, zboží, peníze, rychlost) na kvalitativní (vztahy, zdraví, život).

Ano, a to je také jediný důvod, proč jsme se přiblížili k 5 procentům. Hlavně z toho ale pro nás vyplývá jedna zásadní hrozba: Kdyby se teď kmotři a vládní strany společně dohodli, že příští 4 roky na sebe nebudou navzájem házet špínu a při prožírání státních peněz nebudou tak hlasitě mlaskat, tak při našem současném (ne)fungování v příštích volbách skončíme pod 2 procenty.

Co rozumím bojeschopností Pirátů:

mít vlastní, filosoficky rozpracovanou ideologii opřenou o kvalifikovanou analýzu současného stavu společnosti, která dá základní odpovědi na otázky proč lidi mobilizovat a jakým směrem

schopnost postavit kandidátky do komunálu ve většině okresních měst (76)

schopnost postavit kandidátky do krajských voleb ze zkušených komunálních politiků

schopnost postavit celostátní kandidátky (parlament, EU) z úspěšných komunálních politiků, veřejně známých a oblíbených osobností

schopnost zorganizovat v krátkém čase manifestaci nebo demonstraci s účastí řádově ve stovkách (kdekoliv, zejména v Praze)

schopnost vytvořit internetovou kampaň, která zasáhne řádově stovky tisíc občanů

mít dostatek publicistů a řečníků, schopných publikovat a vystupovat v celostátních mediích

mít celostátně známé příznivce a podporovatele ze řad umělců, spisovatelů, vědců a občanských aktivistů

schopnost přetáhnout osobnosti konkurenčním (programově blízkým) stranám

schopnost bránit se útokům zvenčí (agenti, diskreditační kampaně) a pokusům o rozložení strany

Pokud máte, přidávejte další...

hezkej výčet, nechci bejt zlej, ale opovažuji se odhadnout, že jsme na tom maratonu tak někde na 200 metru a někteří ještě možná ani netuší že startovní výstřel už zazněl.

pak by to chtělo sesumírovat k těm jednotlivým bodům předpoklady. Obávám se že bychom došli k rozšíření základny a hlavně uplné jiné práci personálního odboru a asi i několika dalších, možná i nových odborů. něco z toho se dá možná "koupit" (získat rozumným pouužítím našich fin. prostředků) ale většinu si myslím budeme muset nějak zasloužit. (nechci říkat odpracovat, protože to zní hnusně)

Při tom mapovaní předpokladů, pravděpodobně i dokážeme odhadnout kdy asi by se to mohlo začít dařit. ti mladší mají reálnou šanci se toho dožít.

Taxus píše:Co rozumím bojeschopností Pirátů:

...

Tenhle seznam je podle mě až moc přízemní a všem je určitě jasné, jak tvrdě většina těch bodů naráží na klasický problém vejce a slepice. V podstatě je to "bojeschopnost" po vzoru velkých parlamentních stran, které mají členskou základnu jen jako křoví na vyplňování nevolitelných míst na kandidátkách, a volebního úspěchu dosahují čistě pomocí setrvačnosti (především setrvačnosti) a obřího balíku peněz na reklamní masáž.

Takže moje pojetí bojeschopnosti:
Na tenhle typ bojeschopnosti máme všechny potřebné zdroje už teď. Chybí nám jen dostatečně bláznivý nápad na projekt a společná vůle složit ty zdroje do jednoho celku. Zároveň je tenhle typ bojeschopnosti tou nejkratší a nejrychleší cestou ke všemu, co jsi do toho seznamu zařadil ty.

next_ ghost: Schopnost vymyslet, zorganizovat a úspěšně dokončit projekt, do kterého se zapojí desítky tisíc lidí z řad široké veřejnosti bez ohledu na jejich osobní (ne)sympatie k nám, jen aby společně dosáhli nějakého trvalého a hmatatelného všeobecně prospěšného výsledku.

Souhlasím se zařazení do portfolie "bojových" schopností v případě projektů s politickým obsahem (zveřejňování smluv na internetu, legalizace konopí, NZP), užitečné nepolitické (komerční) projekty jistě ocení "neviditelná ruka trhu" (viz zajímavá diskuse o komercializaci svobodné hudby).

Do našeho seznamu "pirátsky" zajímavých osobností:

Richard Stallman
Linus Toorvalds
Oldřich Kužílek
Petr Koubský
Jiří Peterka

Jaroslav Dušek
Lubomír Tichý
Vladimíra Dvořáková
Hynek Kmoníček
Václav Láska

přidávám další:
filosof Milan Machovec (zemřel 2003)
filosof Marek Hrubec (NZP)
sociální feministka Zuzana Uhde (NZP)

Shánil: hezkej výčet, nechci bejt zlej, ale opovažuji se odhadnout, že jsme na tom maratonu tak někde na 200 metru a někteří ještě možná ani netuší že startovní výstřel už zazněl…

Co se týče pirátské ideologie (od té se všechno odvíjí), tak mnozí piráti berou jako kanonický (euforický) text Swarmvise (taktická příručka, jak změnit svět), který obsahuje celou řadu zajímavých postřehů z organizace a vedení první pirátské strany na světě.
Do budoucna je podle mě nutné vytvořit texty české provenience, psané střízlivějším a filosoficky hlubším a přitom srozumitelným způsobem, které by vycházely z bohaté české filosofické tradice. Text by měl definovat, jaký mají čeští piráti vztah k životu, k práci, rodině, státu, sexu, návykovým látkám, penězům, k Bohu atd. Měl by také definovat způsob reagování na zlo, které ohrožuje uchování a rozvíjení „pirátských“ hodnot. Pokud už takové texty existují nebo jsou ukryty v hlubinách pirátského fóra, prosím o odkaz na ně. Něco se dá odvodit z programu PS, ale to je málo…
Jako autory bych navrhoval někoho nebo všechny ze skupiny (snad) filosoficky disponovaných otců zakladatelů v české Pirátské straně (Bartoš, Michálek, Profant, Skořepa, Vašíček, Málek). Paradigma sebezničujícího samopohybu se dá podle mě otočit konceptem NZP, které vidím jako světlo na konci toho současného výrobně-konzumního oblbovacího tunelu.

Ty ostatní schopnosti budou postupně vznikat a sílit spolu s nárůstem členské základny, pokud bude existovat rozumně stanovená strategie a vedení se bude touto strategií řídit, kreativní členové jí budou „takticky“ naplňovat a pokud se mezitím nepodaří „šmoulům“ stranu rozbít (nebo velešmoulům krakenům rozbít všecko )

Next_ghost: Tenhle seznam je podle mě až moc přízemní a všem je určitě jasné, jak tvrdě většina těch bodů naráží na klasický problém vejce a slepice. V podstatě je to "bojeschopnost" po vzoru velkých parlamentních stran, které mají členskou základnu jen jako křoví na vyplňování nevolitelných míst na kandidátkách, a volebního úspěchu dosahují čistě pomocí setrvačnosti (především setrvačnosti) a obřího balíku peněz na reklamní masáž.

Za bojeschopnou v tomto smyslu nepovažuju žádnou z existujících parlamentních stran, které opravdu přežívají setrvačností, povrchními mediálními kampaněmi a dobrými hereckými výkony svých vůdců. V komunále a výš je drží především schopní manažeři ve stranických tričkách.

Zdravím kolegy piráty,

anketa skončila, tak se zkusím zamyslet nad výsledky. Většina z nás si myslí, že nevoliči jsou možným a vydatným zdrojem podpory pro Pirátskou stranu. K tomu co jsem už napsal, bych ještě dodal, že jako nadějné vidím hlavně prvovoliče (studenti, učni) a dočasné nevoliče, zklamané minulou volbou.

O druhé místo se dělí zelení (u nás liberální environmentální střed, v Evropě levice) a socialisté (levý střed). Osobně považuji environmentální hnutí (od 70tých let) za velice přínosné a zelený rozměr politiky (vedle ekonomického, sociálního, etnického, náboženského) je podle mě nezpochybnitelný. U nás se po revoluci podařilo rychle prosadit nejakutnější zelená témata (odsíření, vyčištění řek). Bohužel zakladatelská osobnost českých zelených, filosof Josef Vavroušek zahynul v Tatrách a vesla se ujal „technolog“ Bursík s Kačenkou…..(solární šílenství, kůrovcová Šumava). Nelíbí se mi hlavně trend přeměny venkova na rezervace, ochrana každé titěrnosti místo krajiny jako celku (včetně trvale udržitelného člověka-hospodáře) a stavění zvířat, zejména psů, naroveň člověku (deviace). Je mi jasné, že mnoho pirátů zelené nemusí, ale jsou to podle mě jednoznačně naši potenciální spojenci a zároveň konkurenti o voličské hlasy (láska až k sežrání – my je! )

do taktického seznamu pirátsky zajímavých osobností (spolupráce, podpora, inspirace) přidám další tři:

ekonom Milan Zelený (lokální ekonomika)
ekoložka-zelinářka Míla Hilgertová (Kettnerová) (KPZ - komunitou podporované zemědělství, Kom-pot v Praze)
ekonomka Ilona Švihlíková (participace, boj proti korporacím)

Alternativou k sežrání (latinsky integrace) Zelených je stav, kdy budou vedle sebe existovat dvě úzkoprofilové levostředové strany, které se budou potácet na hranici volitelnosti. Mohou sice vznikat různé předvolební koalice, jak jsme viděli v letošních komunálních volbách, ale riziko ideových rozporů, konfliktů o peníze, vykroužkování je zde velké. Početní poměr členů je zatím pro Piráty nepříznivý (400/1300), stejně jako poměr získaných mandátů v komunálu (SZ nom.260/čl.180, PS nom50/čl.20).

Zelení se u nás po celou dobu existence intenzivně, a s velkou chutí zabývají svými vnitrostranickými rozpory, které tu tam vedou k oddělování různých „zelených derivátů“, v parlamentním období se jim rozdělil i poslanecký klub, což napomohlo k pádu „dalíkovské“ Topolánkovi vlády. Lámou se zejména v pravolevém směru a v přístupu k zahraniční politice. Na parlamentní úrovni se odrovnali spoluprací se zlodějskou pravicí a militantně ochranářským přístupem k environmentálním tématům.

Nejdůležitějším nástrojem k postupnému převzetí zeleného elektorátu bude zemědělský program Pirátů (pokud něco už existuje, prosím odkaz, jinak připravuji vlákno), který bude orientovaný na malé ekologické zemědělce, ochranu krajiny, dostupnost potravin z místních zdrojů (KPZ), kvalitní informační systém o původu potravin, nahrazování umělých vláken v textilním průmyslu přírodními vlákny z technických plodin (konopí, len, kopřiva), reforma zemědělských dotací. Jak jsem navrhoval jinde (VZP), postupné zavedení NZP by mohlo umožnit uvolnění pracovní síly pro extenzivní, solidárně orientované zemědělství. Každý rozumný správce země (Karel IV., Josef II., Masaryk, Beneš) zde v historii prováděl pozemkové reformy (současný stav 7% největších vlastníků drží 70% zemědělské půdy).

Možná se mezi piráty najdou lidé, kteří budou současné velkoprůmyslové zemědělství (chemie, těžká technologie, tvrdé genové manipulace, koncentrace vlastnictví, energetické plodiny, korporátní obchodní řetězce) hájit až do poslední svojí spermie a do poslední prsti úrodné půdy nebo si o zemědělství a o krajině nic nemyslí nebo neví , ale většinová shoda se zde určitě (po důkladné diskusi) najde.