Fórum Pirátské strany

Mně se v prváku na gymplu zalíbil citát Marka Twaina: ,,Nikdy jsem nedovolil škole, aby stála v cestě mému vzdělání ". Dodnes se jím řídím a asi až do konce života budu, ale stále více je mi líto toho obrovského množství bezúčelně promrhaného času v lavici...

Naprostý souhlas. Je nutné, aby byla ve škole pilována schopnost kritického myšlení. Jinak se budou vychovávat generace ovcí. Já sám jsem začla kriticky myslet jen velkou souhrou náhod. Je třeba ukázat cestu.

Jirka, machix: Ale vaše příspěvky jsou pouze povzdechy. Je zcela přirozené a samozřejmé, že inteligentní člověk se bude "nudit" a naopak, že "hloupější" člověk se bude muset více učit. Nicméně, pokud ten člověk je inteligentní podle vícero měřítek (ne jen, že umí jeden předmět a nebo obecně školní dovednosti), tak dokáže se svým časem pracovat lépe - například si číst, nebo se angažovat ve školních orgánech a snažit se něco změnit...

Státem nastavený systém (ŠVP, RVP), jak jsem již několikrát řekl, téměř čemukoliv nebrání. Je jen na školách, co si z něj vezmou. Jenže to ředitelé škol nedělají a jedou stále dle těch pravidel, jako když studovali oni...

Jak už jsem řekl, já si třeba četl a učitelka byla ráda. Kritické myšlení je abstratní pojem a jak jsem řekl, tak se s ním občas "dostáváme" příliš daleko na úkor faktických znalostí (typicky matematika, kde má SŠ naučit především početní rutinu).

Ještě jeden příklad. Na koncích testů z dějepisu jsme měli vždy tři události a měli jsme napsat cca. jednou větou, co se dělo, kdo se účastnil a kdy (letopočet či datum) to bylo. A já jsem snad ani jednou za celé 4 roky gymplu nenapsal ten letopočet, ale zároveň jsem měl jedničky (a nebo i horší známky, ale chyby byly jinde). Proč? Danou událost jsem popsal tak 2 odstavcemi (nedělá mi problém zapamatovat si, co se dělo, ale nějaké čísílko mě nezajímá) a bylo to v pohodě - mnoho lidi zas bylo vděčných za to, že se naučilo tabulku a přiřadili letopočet k události... To mi přijde jako zcela normální a adekvátní přístup - viditelně je, ale na učiteli, zda ho aplikuje.

PS: V mém okolí znám mnoho lidí z mnoha SŠ, kteří takto trávili střední, nemyslím si, že je to čistý zázrak v mém okolí.

Ondrej Profant píše:Jirka, machix: Ale vaše příspěvky jsou pouze povzdechy. Je zcela přirozené a samozřejmé, že inteligentní člověk se bude "nudit" a naopak, že "hloupější" člověk se bude muset více učit. Nicméně, pokud ten člověk je inteligentní podle vícero měřítek (ne jen, že umí jeden předmět a nebo obecně školní dovednosti), tak dokáže se svým časem pracovat lépe - například si číst, nebo se angažovat ve školních orgánech a snažit se něco změnit...

Lepší využití času není věcí inteligence. Já jsem se například ve škole učit nemohl, protože jsem se nemohl soustředit, učitel a spolužáci mě vyrušovali.

Státem nastavený systém (ŠVP, RVP), jak jsem již několikrát řekl, téměř čemukoliv nebrání. Je jen na školách, co si z něj vezmou. Jenže to ředitelé škol nedělají a jedou stále dle těch pravidel, jako když studovali oni...

Takže nejsou předepsané například počty hodin, že? Systém téměř ničemu nebrání, ale rozhodování o svém vzdělávání neponechá žákovi, ale vedení školy, tudíž je to k ničemu.

Jak už jsem řekl, já si třeba četl a učitelka byla ráda.

To je čestná výjimka, tvoje učitelka nebyla blbá.

Kritické myšlení je abstratní pojem a jak jsem řekl, tak se s ním občas "dostáváme" příliš daleko na úkor faktických znalostí (typicky matematika, kde má SŠ naučit především početní rutinu).

Za to nemůže ten pojem, ale jeho zneužívání. Matematické dovednosti jsou předpokladem schopnosti kritického myšlení.

Ještě jeden příklad. Na koncích testů z dějepisu jsme měli vždy tři události a měli jsme napsat cca. jednou větou, co se dělo, kdo se účastnil a kdy (letopočet či datum) to bylo. A já jsem snad ani jednou za celé 4 roky gymplu nenapsal ten letopočet, ale zároveň jsem měl jedničky (a nebo i horší známky, ale chyby byly jinde). Proč? Danou událost jsem popsal tak 2 odstavcemi (nedělá mi problém zapamatovat si, co se dělo, ale nějaké čísílko mě nezajímá) a bylo to v pohodě - mnoho lidi zas bylo vděčných za to, že se naučilo tabulku a přiřadili letopočet k události... To mi přijde jako zcela normální a adekvátní přístup - viditelně je, ale na učiteli, zda ho aplikuje.

PS: V mém okolí znám mnoho lidí z mnoha SŠ, kteří takto trávili střední, nemyslím si, že je to čistý zázrak v mém okolí.

Tvá argumentace je založena na tom, že existují případy, kde problém není, ale to je dáno tím, že máš zkušenost vesměs s rozumnými lidmi. Já mám převážně zkušenosti horší, a je chyba systému, že uvedené nedostatky nedokáže omezovat.

Marek Necada píše:Já jsem se například ve škole učit nemohl, protože jsem se nemohl soustředit, učitel a spolužáci mě vyrušovali.

Marek: Hodin je předepsaných relativně málo (večer se pokusím dopsat kolik), většina je zase povině volitelných - ředitel školy rozhodne jak budou rozděleny.

Zdá se mi, že jsme:
a) u problemu špatně kvalifikovaných lidí (zřizovatel, ředitel, učit. sbor a rodiče)
b) u toho, že budeme házet všechny nenadané ze skály (z diskuse zde mám stále tento pocit)

Ondrej Profant píše:a) u problemu špatně kvalifikovaných lidí (zřizovatel, ředitel, učit. sbor a rodiče)

Souhlas, ale to je důsledek systému (jak jsem psal výše).

b) u toho, že budeme házet všechny nenadané ze skály (z diskuse zde mám stále tento pocit)

Já jsem tady nic takového nepsal. Já jsem jen proti nasazování okovů nadaným.

Řekl bych, že hlavní problém je nedostatek peněz => nízké mzdy => nezájem učit. A s nedostatkem kvalitních kantorů se reformy dělají těžko.

Problém to je, ale pouhé zvýšení platů toho moc nevyřeší.

Zvýšení objemu peněz do vzdělání je podmínka nutná, nikoliv postačující.