Sice jsem četl jen těch 6 vydaných kapitol, takže to možná rozebere později, ale citelně mi tam chyběl Paretův princip 80-20 - pro neznalé: v tomto kontextu to znamená že 20% lidí dělá 80% práce. Těch 20% tvoří právě stabilní páteř struktury hejna, a klidně se může stát že z hejna zůstane jen ta kostřička
Ta se sice kdykoliv může zas obalit "masem", ale je nutné s tím počítat a nenechat se tím zdrtit. Ono totiž skutečně velké hejno (tisíce a desítky tisíc lidí) je velmi nestabilní. Jednak velmi citlivě reaguje na podněty a především musí být neustále v pohybu a excitované, jinak umírá jak žralok co přestane plavat (a zbude jen ta kostřička). Rick (zatím) popisuje jen jediný typ hejna který by se dal nazvat hejnem v extrémně excitovaném stavu. Takové hejno je skutečně vysoce agilním, adaptabilním a efektivním - to vše v dech beroucích úrovních, ale platí za to nestabilitou. Velmi snadno se vyčerpá a kolaps je pak velice rychlý. Nicméně existují i podstatně stabilnější hejna která ovšem nejsou tak velká, protože každý "periferní" člen je přímo navázán alespoň na jednoho člena "kostry", ale počet členů spojených s jedním členem kostry může být i velmi velký (až zmiňovaných max. 150). Nicméně tohle uspořádání limituje celkovou velikost. Rickovo hejno se organizuje v menších skupinách po 7 a 30, a značně preferuje scale-out, tedy i podstatnou vzdálenost periferních buněk od kostry (2 a více). Viděl jsem řadu funkčních i méně funkčních hejn různé velikosti a struktury - on prakticky každý open source projekt je buď solitér nebo nějaká forma hejna, mimo výjimek které jsou nějakou formou klasické organizace (prakticky vždy je příčinou participace komerčních společností, které projektu vtiskují svou kulturu). takže z vlastní zkušenosti mohu potvrdit pravdivost toho co Rick píše, jen to není vždy kompletní informace a má silnou tendenci přehánět efekt, resp. spíše se orientuje právě na max. efektu na úkor stability.
Pokud jde o volby a právo veta, tak ti musím oponovat - má naprostou pravdu. Právo veta každého člena jako katalizátor konsenzu funguje, a funguje velmi dobře. Ale pouze u menších skupin (do 30 členů, čím méně tím lépe, protože nad 30 se zásadně mění dynamika skupiny). Ostatně ani Rick nikde netvrdí že je vhodné zkoušet to na velké skupině (150 a více). Ono by to i šlo, ale je nutné nějak zredukovat počet na oněch zhruba 30, například redukcí (delegací) pomocí liquid democtracy. Druhou podmínkou pro funkčnost všeobecného veta je prostředí rovnosti (právě možnost veta ho jen posiluje, odejmutím veta ho poškodíš) a vzájemné důvěry (vychází ze 100% transparentnosti a přirozené meritokracie). Mluvím i z vlastní zkušenosti, protože už 12 let fulltime pracuju v takovém hejnu. Jádro tvoří v současnosti 13 lidí (bylo jich i více a od začátku je tam jen 5) s právem veta protože dělají většinu práce (80%), ale tahle skupina je otevřená komukoliv, takže se kdokoliv může propracovat k právu veta (což se i stalo). Za celých 13 let veto nikdy nikdo nepoužil. Vnitřní kruh čítá pár desítek lidí (stabilní spolupracovníci v periferních rolích (10% práce)) a vnější kruh stovky, možná pár tisíc lidí (dost těžko se to sleduje) dělá zbylých 10%. Kruhy mimo jádro sice nemají právo veta (protože z principu nemají způsob jak jej projevit když jejich příspěvek cíli není zásadní), nicméně stále mají "veto" v podobě hlasování nohama, a při větší nespokojenosti hrozí fork. Za 13 let jsme měli tři forky, žádný kvůli nespokojenosti s vedením: jeden byl hlavně kvůli jazykové bariéře a po pár letech udělali full upstream merge a zabalili to, zbylé dva byly od komerčních firem pro jejich vlastní potřeby, oba spolupracují a zasílají patche k posouzení a případnému začlenění do upstreamu. Samozřejmě jsme si prošli první rok velmi bouřlivým obdobím než se vytvořily vzájemné vazby a
vynořila se struktura, a měli jsme i pár turbulentnějších období když se začleňovali/odcházeli někteří členové, ale jinak to funguje jak namazaný stroj kde si lidé 99.9% času nepřekážejí a vždy si pomáhají. Vedení místo řízení a pozitivní zpětná vazba prostě s lidmi dělá divy
Zkus lidi řídit a neorganicky zasahovat do přirozené organizační struktury a jako kdybys do soukolí nasypal pytel písku (jde to ale dře to).
Hlasování používáme, ale nikdy jako formu rozhodování - tou je vždy 100% konsenzus, ale jako pomocný nástroj pro rychlé zjištění rozložení názorů a preferencí. Zkrátka podklad pro rozhodování a další postup, nic víc. Rozhodování volbami je peklo na kolečkách. To neznamená že jsem proti demokracii, jen jsem přesvědčen že rozhodování volbami je dobré jedině jako spouštěč záchranné brzdy něčeho "pasažéry" kteří nad tím jinak nemají vládu, a jejich všeobecné použití jako základ pro organizaci společnosti je historická past na medvěda do které jsme spadli. Je to medicína která se musí ordinovat po kapkách, a jen při indikaci choroby, protože je to jed z nejjedovatějších - rozděluje místo aby spojoval, a rozděleným se snadněji vládne. Hnus velebnosti.
Co jsem slyšel, tak na zasedání jejich celostátního fóra jezdí tak 40 lidí. Němci měli zase nedávno jeden ze skvělých sporů o to, kdo může vydat tiskovou zprávu. 
Ve skutečnosti, když nejsou volby (které tam Rick dost kritizuje), tak to vede k systému, kdy je vládce nevolený a je to ještě horší; aspoň tak nějak mi popisovali Rickovu „vládu“ v praxi členové Pirátů ve Švédsku. Celkově vzato bych k Rickovi přistupoval kriticky, a to podle vlastních zkušeností z překladu jeho článků o copyrightu, ve kterých si velmi zdatně vymýšlel, případně o rozsudcích soudů, které prezentuje pravým opakem jejich obsahu. Nicméně, jak jsem se na to díval, tak tam jsou i zajímavé myšlenky, byť některé z nich jsou historicky vyvráceny, případně vyvráceny logikou, kterou tam Rick trošku opovrhuje (ala právo veta každého člena).
