Čím se budete lišit?

[Michal.Rusek]

Příznám se, že myšlenku nemáme. Snad nás trochu omlouvá, že to není naše specializace. Vždycky když někoho napadne nějaký geniální plán, tak já vidím jen rizika.

Nevím teď přesně, na co reaguješ Kamile? Tvrzení myšlenku nemáme je zavádějící, na některé oblasti nemáme nyní jasně zformulované stanovisko, které by prošlo plně demokratickým procesem schválení. Myšlenk je naopak až příliš, ne všechny jsou v souladu. Je problém je utřídit a ty špatné z okna povyhazovat.

[Kamil Horky]

Příznám se, že myšlenku nemáme. Snad nás trochu omlouvá, že to není naše specializace. Vždycky když někoho napadne nějaký geniální plán, tak já vidím jen rizika.

Nevím teď přesně, na co reaguješ Kamile? Tvrzení myšlenku nemáme je zavádějící, na některé oblasti nemáme nyní jasně zformulované stanovisko, které by prošlo plně demokratickým procesem schválení. Myšlenk je naopak až příliš, ne všechny jsou v souladu. Je problém je utřídit a ty špatné z okna povyhazovat.

reagoval jsem na tohle, jenže mi tam někdo před odesláním vložil příspěvek, tak to nebylo zřejmé.

Rodina je 2. nejelementárnější úrovní, pod ní je už jen občan. Po rodině budeme vyžadovat zodpovědnost vůči společnosti a svým členům. A rodinou nemám na mysli jen rodiče a malé děti, ale i děti a staré rodiče. Naše snažení o vysokou míru odpovědnosti a osobní svobody v sobě implikuje znovunastolení mezigenerační solidarity. Rodina je alfou a omegou a je ve své důležitosti ihned za občanem. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že budeme usilovat o posílení vlivu rodiny (nikoliv však formou diktátu státu, jak a co by rodina měla dělat).

Tak tohle me extrémně hodně zaujalo - máte už nějakou konkrétní představu, jak toho chcete dosáhnout? Doufám, že ne genetickou manipulací

[G.all]

Tak jak to píšete, tak to vypadá dramaticky - ale kromě odsunu českých obyvatel ze Sudet a pak odsunu německého obyvatelstva z celého území ČR a následného osidlování včetně kolektivizace to nebylo myslím nic masového. Ani po revoluci v 89.

Například došlo v roce 1918 k změně vlastnictví 1/3 zemědělské půdy, v roce 1939-1944 další části a 1948-1952 prakticky veškéré zemdělské půdy, v letech 1989-2002 opět veškeré zemědelské půdy. pozemková reforma, uzákoněná záborovým zákonem z 16. dubna 1919. Podle něj podléhaly reformě pozemkové majetky o výměře větší než 150 ha zemědělské a 250 ha veškeré půdy. Celkem bylo zabráno více než 4 000 000 ha půdy, což představovalo 28 % celkoví výměry. Zákon byl v době vzniku poměrně radikální. Vlastní provádění reformy od roku 1922 však bylo již umírněné s kompromisem zájmů agrárních skupin se šlechtou a katolickou církví. Z více než 4 000 000 ha původně zabrané půdy ponechal Státní pozemkový úřad 2 268 000 původním majitelům. Československý stát získal lesy o výměře více než 400 000 ha. V rámci tzv. drobného přídělu zemědělské půdy získalo více 638 000 přídělců více než 640 000 ha půdy, a to včetně přídělů ke stavebním účelům atd. V průměru to znamenalo tedy jeden ha. Reforma posílila skupinu středních rolníků, ale nepřinesla podstatnější zvýšení jejich výrobní kapacity. Reforma však znamenala sociální zklidnění na vesnici a současně upevnění pozic agrární strany. Pozemková reforma naopak podnítila technický rozvoj v zemědělství zvětšením počtu a významu kapitalistických statků o výměře 50-200 ha. Ty představovaly nejrentabilnější skupinu zemědělských podniků. Bylo tak vytvořeno téměř 2 300 tzv. zbytkových velkostatků s více než 220 000 ha půdy. Současně docházelo v průběhu reformy k majetkovým změnám bývalých šlechtických cukrovarů, lihovarů, mlékáren a mlýnů. Akcionáři těchto podniků se stávali zemědělci (tzv. porolničťování). Kromě sociálního, hospodářského a politického aspektu obsahovala reforma i národnostní aspekt. Posílila v zemědělství a v potravinářském průmyslu české podnikání a omezila ekonomickou sílu převážně německé šlechty. Neovlivnila národnostní složení jednotlivých oblastí. -dle mne pozitivní změna a určitá náprava "specifické historické deformace" - a nebo byste rád aby 3/4 státu patřili církvi a nebo šlechtě? Nikdo nebyl zbaven celého majetku a už vůbec ne v masovém měřítku. Obyvatelstvo se nikam nepřesídlovalo, jen část bezzemků získala drobné polnosti (mimo jiného - viz citace)
V letech 1939- 1944 došlo ke změně vlastnictví podstatné části průmyslu, v roce 1945 veškerého významného průmyslu (českého i německého), tato změna se dokončila se opět 1948-1952.
-plně souhlasím - možná jsem se nevyjádřil nejpřesněji
V letech 1989-1995 a pak 1995-doposud došlo opět k, občas několikanásobné, změně vlastnictví. Pouze u té poslední změny je vývoj jaksi "normální" neboť se prodává a bankrotuje, i když i tam fungují výrazně nerovnoprávné podmínky mezi domácim vlastníkem a zahraničním nabyvatelem. -tohle už je hledání na podporu Vašeho stanoviska. S provedením restitucí moc nesouhlasím, ale beru to jako fakt se kterým nic nenadělám a který nijak neovlivnil běžnou populaci (že by jí něco sebral - tedy aspoň ne naprosté většině - tedy krom iluzí samozřejmě), zatím co ve vašem podání je to postaveno na stejnou úroveň jak znárodnění u roce 1948 a spol.. A co se týče znevýhodnění místních oproti zahraničním subjektům - škoda, že nepláčete nad tím jak třeba ČEZ skupuje zahraniční elektrárny

Vše je možno se dočíst v pozemkových knihách

Z třicetileté války se všechno jednou rozkradlo a pak už se dál hospodařilo. V českých zemích ve 20. století nikdo nevěděl dne ani hodiny, pomalu po celých sto let. tohle nechápu - myslím si, že běžné obyvatelstvo se rozhodně ninak na svých políčkách neměnilo

Vlastně to píšu tak pro úplnost, jestli takto "výběrově" přistupujete k jiným diskutovaným tématům, nemá smysl vaše příspěvky ani číst. Mohl bych říci totéž.

Dalibor Štys

[daniel.agnew]

Děkuji za odpověďi. Jistě není snadné odpovídat na tolik příspěvků a dotazů z různých oblastí. Rád bych komentoval Vaše odpovědi.
1) Je-li transparentní účet již nyní funkční, je to vynikající!
2) výborně!
3) dobře.
4) Je to škoda, zvláště s ohledem na lidi, kteří nespravedlivě trpěli. (Jasným postojem byste také mohli získat lidi ze starší generace.)
5) Samozřejmě nechci okamžitou odpověď, ale doufám, že to někdy rozvedete. Ale je možné, že stanovisko ČPS k těmto otázkám ještě nebylo jasně formulováno, že?
6) Pár námětů: rozvoj železniční přepravy zboží a utlumení kamionové dopravy, odpovědnost za recyklaci obalů také na straně výrobce (např. ve Finsku jsou všechny lahve vratné), těžba dřeva a jeho vývoz, podpora využívání alternativních zdrojů - sluneční kolektory, větrné elektrárny...
7) Souhasím s posílením míry odpovědnosti, ale jde také o PRÁVA v rodině a společenskou solidaritu (pracující matky, statří lidé, nemocní...).
8) Aha, v obecné rovině tedy zatím takto.
Díky, udělali jste spoustu práce. Zajímalo by mě, o jakou odbornou expertízu se budou opírat jednotlivé body volebního programu, tedy, jaké odborníky v jakých oblastech máte k dispozici.

Takže stručně.

Ad 1) Naše financování se děje prostřednictvím transparentního účtu.
Ad 2) Chystá se společné prohlášení kandidátů do PS PČR
Ad 3) Toto volební období jen konstruktivní opozice, do vlády ne (ne jako součást koalice ala zelení)
Ad 4) V minulosti se vrtat nechceme (co bylo bylo, nás zajímá co bude)
Ad 5) Nemyslím si, že bysme byli příznivci imperialismu a totality (je jedno zda vane z USA nebo z Ruska)
Ad 6) Jak řekl náš předseda, dotace je cestou k zefektivnění technologie. Současný způsob získávání energie je neudržitelný.
Ad 7) Směřujeme k decentralizaci a přenosu pravomocí na nejbližší úroveň. Rodina je 2. nejelementárnější úrovní, pod ní je už jen občan. Po rodině budeme vyžadovat zodpovědnost vůči společnosti a svým členům. A rodinou nemám na mysli jen rodiče a malé děti, ale i děti a staré rodiče. Naše snažení o vysokou míru odpovědnosti a osobní svobody v sobě implikuje znovunastolení mezigenerační solidarity. Rodina je alfou a omegou a je ve své důležitosti ihned za občanem. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že budeme usilovat o posílení vlivu rodiny (nikoliv však formou diktátu státu, jak a co by rodina měla dělat).
Ad 8) To vyplývá z naší liberální pozice a najdete to přímo v našem programu.

A možná přidám pár dalších věcí. Jsme strana nepolitiků. Nová strana nových lidí bez vzájemných osobních vazeb sdružených na základě vyslovené myšlenky. Do politiky nás dostala nespokojenost s politikou. Věřím tedy, že strana bude od počátku rezistentní a odpudivá (i díky svému názvu) pro rádoby solidní rektální alpinisty a kariéristy. Tento aspekt názvu ještě nebyl zmíněn, ale důstojný poslušný občan s ním bude mít problémy. My chceme být svobodní a tolerantní, ne poslušní. Chceme občanům ukázat, že nikoliv souhlasné novácké přikyvování či pouze hospodské kritizování, ale veřejně deklarovaný vzdor je nutnou podmínkou změny k lepšímu a obranou před změnou k horšímu.

[daniel.agnew]

3) Jasná stanoviska ohledně možné spolupráce s dosavadními parlamentními stranami. Zejména spolupráci s komunisty či extrémnními nacionálními stranami považuji za eticky vyloučnou.

Dane promiň, zde ostře nesouhlasím. Pokud komunista se bude inspirovat programem ČPS a dokonce bude mít sám ve svém programu to samé, co ČPS, je přece hloupé se stavět proti podpoře komunistů.

Je opravdu dobré jít po faktické stránce věci a ne po tom, kdo ten návrh předloží. Předpokládám, že nám to možná ubere i hlasy, ale mně osobně je milejší komanč, co podpoří ČPS třeba v otázce podpory rodiny, než nejakej svatej liberál, kterej se na ni kvůli "vyššímu principu" vykašle. Není vyšší princip, než podpora života. Howgh.

Jinak nějaká koalice předem se nebude vytvářet žádná. Pokud v konkrétní otázce bude soulad, tak pak dohoda snad přímo i s Peklem... A to je snad i oficiální stanovisko ČPS - když tak mě opravte.

Nemyslím si, Michale, že bychom byli vtéto věci ve vážném sporu. Naopak. Na současné politice mi vadí, že se hlasuje podle dopředu vytvořeného modelu "kdo koho podpoří", nikoli o věci samotné. Nejde tedy již o souboj idejí, ale o souboj lidí, což je zlé. Nicméně si myslím, že ČPS by se měla vymezit vůči ideologiím extrémistických stran, k nimž patří také ta komunistická.