Vkládání článků do Pirátských novin [pouze pro články]

[Martin Broz]

Vypustim zitra. Diky moc.

[Martin Broz]

A jeste uprimny obdiv Ivovi. Sice me ten clanek stal nervy nez sem to tam napasoval a nalinkoval a vubec sem si nevedel dlouho rady s obrazkem, ale to je tak precizni prace s textem, ze ja nemam dalsich slov. To je dar z nebes. A ja sem ho dal za kilo zpropagovat komercne na Facebooku

[Adam.Skorepa]

Takže krátké představení CryptoParty, na konec jsem přidal odkaz na přednášku v Crossu. V textu jsou ve špičatých závorkách uvedeny linky, prosím o jejich úpravu podle současného zobrazení.

CRYPTOPARTY: ŠIFROVÁNÍ COBY VIRÁL

Jste už unaveni věčnou snahou úřadů či bezpečnostních agentur sledovat vaši komunikaci? Nechcete po sobě na Internetu zanechávat stopy? Chcete obejít cenzuru internetového obsahu, která na vás byla uvalena, plošně či selektivně? Anebo jste jen na dovolené v některé přísně nábožensky založené zemi, ale přesto byste se rádi podívali na nějaké lechtivé video? Pokud ano, jeden z nejnovějších digitálních fenoménů s názvem CryptoParty se může stát vaším užitečným průvodcem.

cp2.jpg (183.03 KiB) Zobrazeno 964 x

Co se vlastně za tím kryptickým pojmenováním CryptoParty <https://cryptoparty.org/wiki/CryptoParty> skrývá? Uvést pouze, že se jedná o skupiny lidí zajímající se o šifrování a principy jeho fungování by bylo příliš vágní, přestože pravdivé. Tato obecná definice, která na první pohled příliš nezaujme, v sobě však skrývá koření úspěchu všech rozšířených internetových virálů - je nápaditá a přesto jednoduchá, přitom neomezuje příjemce sdělení v tom, jak má sdělení pochopit.

CryptoParty vznikla v srpnu letošního roku v návaznosti na konverzaci známého internetového aktivisty z Austrálie (vystupujícím pod přezdívkou Asher Wolf) s počítačovými experty. Předmětem hovoru bylo právě šifrování a možnosti jeho využití v komunikaci nebo při přenosu a sdílení souborů. Obavy o soukromá data jsou v dnešní době rozhodně na místě - třeba právě Austrálie je jednou ze zemí, které jednají o přístupu ke státům Trans-Pacifického Partnerství <https://www.eff.org/issues/tpp> (zkráceně TPP, jehož země se mimo jiné zavazují k tvrdému vymáhání kopírovacího monopolu, jednání navíc opět probíhají za zavřenými dveřmi pod taktovkou Spojených států bez možnosti širší odborné debaty, což si v Austrálii i dalších zemích vyjednávajících o podepsání dohody o vstupu do TPP vysloužilo protesty v ulicích). Když se Asher Wolf se svými známými bavil o možnostech boje proti podobným opatřením, logickou úvahou bylo skrytí osobních dat před zvídavým pohledem úřadů, bezpečnostních agentur anebo jen zvědavých stalkerů. A napadlo ho to samé, co už nejednoho internetového uživatele před ním - naučit další lidi chránit si svá data a obcházet cenzuru Internetu. Když totiž bude každý uživatel schopen cenzuru obejít, nezbude jejím zastáncům už žádný argument pro její prosazování.

Z této prosté myšlenky vznikla idea CryptoParty jako skupiny lidí, kteří společně pronikají do tajů kryptografie, učí sami sebe i ostatní práci s nástroji a programy, které mají člověku na Síti zajistit soukromí. Nápad, který se na počátku nezdál nikterak originálním - návodů, jak se naučit šifrovat, je na Internetu plno -, se však záhy stal základem pro nové hnutí, dnes již pomalu subkulturu, která se připojila ke svým podstatně známějším sourozencům, jakými jsou například Anonymous, Telecomix <http://telecomix.org/> nebo La Quadrature du Net <http://www.laquadrature.net/>. Samoorganizační aspekt CryptoParty výrazně napomohl jejímu rozšíření - každý se může do CryptoParty přidat, každý si může založit vlastní, je možné scházet se virtuálně i fyzicky, neexistuje centrální autorita a nehrozí ani riziko osobních konfliktů či problémů s úřady, protože to jediné, čemu CryptoParty uživatele učí, jsou základy šifrování. Jak své nabyté poznatky uživatel využije, je už pouze na něm. Rychlost, s jakou se CryptoParty začaly formovat na všech možných místech po celé planetě (nejprve pochopitelně v Austrálii, Spojených státech a Spojeném království, posléze v Německu, Nizozemí, ale i v Chile či na Hawaii, k dnešnímu datu se dá už bez obalu hovořit o celosvětovém trendu v kyberprostoru), dokazuje, že lidem na soukromí záleží. Že neplatí to často prohlašované “Pokud nemáte co skrývat, nemusí vám sledování vadit.” Lidem holt šmírování vadí a čím více se budou vlády snažit jim ho vnutit, tím tvrdší a vynalézavější odpor budou zažívat při jeho zavádění.

Piráti se o bezpečnost uživatele na Síti rovněž dlouhodobě zajímají, proto se rozhodli šablony CryptoParty využít a pro případné zájemce připravit tematickou přednášku, jejíž součástí mají být i praktické ukázky. Konat se má 13.11.2012 v Cross Clubu v Praze.
Více informací na:
http://www.facebook.com/events/367595316667721/

[Adam.Skorepa]

BUMP

Prosím o publikaci článku dnes nebo zítra, jeho součástí je i pozvánka na tu Profantovo přednášku, byl bych rád, aby byl čas nechat to po internetech kolovat.

[Martin Broz]

Promin. Zapadlo to uplne mezi ostatnimi vlakny. Vydano obratem.
To je uz podruhy za tyden co mi proste uslo neco dulezityho na foru.
Prestavam se tu orientovat, jako driv.

[Adam.Skorepa]

Mám tedy články házet sem, nebo raději posílat na mejl?

[Adam.Skorepa]

Článek od příznivce (tady na fóru jako Cthulhu, asi se to dá použít i jako pseudonym pro autora). Jedná se o krátkou recenzi dokumentu o Anonymous, tak možná to hodit do Kultury, tam už dlouho nic nepřibylo.

Anonymous ve filmu

Dvaadvacátého října 2012 přišel do kin (zatím pouze v USA) film We Are Legion: The Story of the Hacktivists, který se ohlíží za asi největším internetovým fenoménem posledních let – skupinou známou jako Anonymous.

Anonmous-Documentary.jpg (117.59 KiB) Zobrazeno 926 x

Dokument poměrně tradiční formou – směs rozhovorů s aktivisty, komentáře vědců zabývajících se memy, útržky jejich videí a novinových zpráv – mapuje vznik a vývoj hnutí od jeho samých počátků na serveru 4chan.org, přes proslulý antiscientologický projekt Chanology, aféru Wikileaks až po události tzv. Arabského jara.

Dočkáme se tedy vystoupení známých anonymous person, z nichž některé kvůli svým aktivitám čekají na soud či právě vyšly z vazby, důkladného rozboru fenoménu meme (výtečná paní antropoložka), osvětlení toho, co je to imageboard a naučíme se ještě víc nesnášet scientology a Toma Cruise. Tvůrci si vzali na paškál i Aarona Barra z HBGary, kterého přesvědčili k rozhovoru a na kterém nenechávají nit suchou.

Film je svižný a byť využívá poměrně tradičních dokumentárních prostředků, je asi i přitažlivostí jevu, kterému se věnuje, poměrně zajímavý a poutavý a člověk se u něj ani na chvíli nenudí. Též mne velmi potěšilo, že si autoři odpustili ráchání se v patosu, kterého občas Anonymous předváděli více, než by bylo zdrávo, a nějakých sentimentálnějších momentů se ve snímku vyskytuje jen pár.

Pro ty, kteří se o Anonymous a s ním spojené události zajímají, je to asi must see, u osob absolutně nezainteresovaných bych se přece jen drobet obávala mírného zmatení; byť je We Are Legion srozumitelný a hodně vysvětlující, přece jen je na něm poznat, že počítá s alespoň základně informovaným divákem.

Oficiální stránka: http://wearelegionthedocumentary.com/
Twitter: https://twitter.com/WeAreLegionFilm
Facebook: https://www.facebook.com/WeAreLegionThe ... acktivists
Dokument ke shlédnutí na youtube: http://www.youtube.com/watch?v=JWP2WwLGbWc

[Adam.Skorepa]

V mezičase čekání na novou verzi CleanIT jsem napsal článek o TrapWire (asi rubrika Zahraničí). Ve špičatých závorkách jsou opět uvedeny linky. Mimochodem, kde ten Martin vězí? Nejdřív si stěžuje, že není dost článků, ale pak si pro ně sem ani nedojde a stará se jen o facebook PN. To provizorium s jediným superadminem se musí vyřešit (pokud už bylo vyřešeno a já o ničem nevím, prosím někoho, kdo má potřebný přístup, aby články zveřejnil).

Svoboda pod dohledem

Demagogické teze anti-terorismu zavedené po roce 2001 se začínají veřejnosti pomalu představovat ve své ohromné zrůdnosti. Nezbytnost nepřetržitého sledování je nám stále podsouvána, ale málokdo tuší, že o sledování občanů se nejen uvažuje, že už se nějakou dobu i v tajnosti provozuje. Jako příklad podobné praxe nyní představme americký projekt TrapWire, který se v zemi, která tak ráda exportuje své hodnoty na Blízký východ, stal důstojnou demoverzí Velkého Bratra.

trapwire3-01.jpg (220.76 KiB) Zobrazeno 916 x

O renoncech Spojených států na poli lidských práv se příliš nemluví, považuje se to za společenské tabu, protože každý dnes už přeci ví, že Spojené státy postupují v řešení globálních problémů zodpovědně a správně. Proamerická rétorika mnohých vrcholných českých politiků (za všechny jmenujme třeba ministra Vondru) je místy natolik vlezlá, až si člověk připadá špatně, že není Američan. Jak by ale naši politici reagovali na existenci systémů TrapWire? Ozvala by se v nich vzpomínka na minulý režim proslulý šmírováním a udáváním, anebo už jsou natolik zpracovaní, že by to označili za “výrazný krok k upevnění svobody a demokracie”?

TrapWire <https://trapwire.com/index.html> je “protiteroristickou” technologickou společností poskytující a vyvíjející systémy stejného názvu, které mají za úkol “odhalit vzorce chování indikující teroristické útoky”. Příběh této společnosti začíná už v roce 2002, kdy byly Spojené státy rozhodnuty udělat cokoli, aby se události z 11. září neopakovaly. Cokoli - včetně pozvolného osekávání občanských práv zejména co se týče soukromí a presumpce neviny, vše ve jménu “boje proti terorismu”. Tehdy začaly vznikat prvotní návrhy na zavedení jakéhosi “centrálního pultu protiteroristické ochrany”, který by bezpečnostním složkám státu umožňoval snadnější a rychlejší odezvu na případné nebezpečí. TrapWire jako obchodní značka se vynořila až v roce 2004, kdy byla podána k registraci na patentovém úřadě. Registrace byla vyplněna firmou Abraxas Corporation <http://www.abraxascorp.com/index.php>, další společností, jejímž cílem je “posilování národní bezpečnosti”. Nutno podotknout, že jak Abraxas Corporation, tak i TrapWire měly (a stále mají) mezi svými zaměstnanci bývalé agenty CIA. Nikoliv na žádných poradních či expertních pozicích, nýbrž přímo ve vedení firem na takových místech, jakými jsou třeba výkonný ředitel nebo prezident společnosti.

Je téměř až k neuvěření, že veřejnost, nejen světová, ale především ta americká, které se TrapWire aktuálně nejvíce týká (ale bylo by mylné se domnívat, že TrapWire se spokojí jen s Amerikou, své produkty už poskytla Velké Británii a Kanadě a s velkou pravděpodobností bude mít úspěch i v dalších zemích, protože trh se sledovacími systémy je dnes narozdíl od jiných odvětví velmi štědrý a dá se na něm solidně vydělat), o existence této společnosti neměla ani ponětí. Přitom občané mnoha amerických měst s TrapWire přicházeli do styku denně, aniž by to vůbec věděli. Přestože TrapWire nebyla ve Spojených státech zavedena plošně, mezi její klienty patří už řada policejních oddělení v některých velkých městech a mnoho dalších menších bezpečnostních agentur a provozovatelů průmyslových kamer. Tímto vychytralým způsobem obešla americká vláda problém zavedení okamžitého sledování občanů, které by médiím neuniklo - zatímco celostátní (v případě USA tedy mezistátní) vyhlášení sledování lidí by neprošlo, umožnit soukromé společnosti sbírat kontrakty a tak postupně rozšiřovat svou síť je naprosto v pořádku. George Washington by z toho měl nepochybně radost.

Průlom informačního embarga přišel až letos, kdy Wikileaks zveřejnily obsah e-mailů získaných ze společnosti Stratfor (mimochodem, Stratfor s TrapWire uzavřel dohodu o dohazování zákazníků za poskytnutí 8% provize z kontraktu) během hacku hnutí Anonymous z prosince minulého roku. Až tehdy, tedy více než sedm let od prvních krůčků, které směřovaly k etablování TrapWire do aparátu americké bezpečnosti, se média začala tímto tématem zabývat. Nedá se však říct, že by to situaci nějak radikálně změnilo. TrapWire i nadále funguje a prosperuje, získává nové klienty a stále dostává dotace od americké vlády (tyto dotace jsou už v řádech milionů dolarů - dá se tedy říct, že daňoví poplatníci si nejenže zaplatí za vlastní sledování, ale ještě umožní firmě vývoj nových produktů a služeb, které jsou pak poskytnuty na mezinárodním trhu pod licencí TrapWire).

Čemu přesně se tedy TrapWire věnuje? Nejedná se jen o další démonizaci těch hodných pánů z CIA, kteří se namísto důchodu rozhodli nadále bojovat za bezpečnost amerických občanů? Posuďte sami dle dostupných faktů o systému TrapWire a službách, které nabízí:

1. TrapWire Critical Infrastructure (TrapWire Kritická Infrastruktura)
Obsahuje instalaci průmyslových kamer na strategických místech (z nejvýznamnějších jmenujme třeba White House nebo London Stock Exchange), které mají snímat daný prostor a shromažďovat důkazy o “podezřelé aktivitě”. Kamery jsou pouze “okem”, veškerý jimi nashromážděný obsah vyhodnocuje speciální software, který má za úkol “detekovat předoperační plánování teroristů”. Důležitou skutečností je, že pouze samotná TrapWire má přístup ke VŠEM údajům z infrastruktury TrapWire, její klienti mohou přistupovat pouze k datům, kterých se týká jejich kontrakt (nebo které jim TrapWire poskytne na základě nějaké jiné spolupráce - to se týká především kooperace s tajnými službami).

2. TrapWire Community Member (Člen Komunity TrapWire)
TrapWire poskytuje lokálním policejním oddělením znalce, kteří působí jako operátoři a koordinátoři pro kampaně a informační projekty cílené na veřejnost, které občany nabádají k obezřetnosti a vyzývají je k podávání udání a informací, jež by mohly vést k odhalení teroristických organizací, jejich členů a činností. Zprávy od občanů jsou centrálně analyzovány a srovnávány s vývojem v dalších městěch, stejně tak se posuzuje i úspěšnost kampaně v daných regionech.

3. TrapWire Law Enforcement (TrapWire Ochrana Zákona)
Zde se jedná o koordinaci s DHS (Department of Homeland Security <http://www.dhs.gov/>) a jinými bezpečnostními centry a poskytování informací, které mají těmto centrům napomoci k “ochraně veřejného zájmu”. Tato služba tedy umožňuje společnosti TrapWire předat bezpečnostním složkám přehledně zpracované informace o možných hrozbách, včetně profilů a osobních údajů potenciálních pachatelů.

TrapWire rovněž nabízí rozsáhlé výcvikové programy, které mají vzdělávat zaměstnance klientských organizací, aby věděli, jak se softwarem TrapWire pracovat a jak se chovat během krizových situací. V těchto programech se klade velký důraz na pochopení teroristické mentality a uvědomění si reálnosti nebezpečí teroristického útoku (který dle filosofie TrapWire hrozí nepřetržitě). Děsivé informace o TrapWire ale neberou konce - jeden z mailů uniklých ze Stratforu <http://wl.wikileaks-press.org/gifiles/d ... ught-.html> nám na několika řádcích odhaluje skutečný záměr TrapWire a jí podobných projektů. A sice že postup vůči aktivistům je aktuálnějším problémem než teroristické hrozby. Je tedy jasné, k čemu budou údaje získané ze systému TrapWire použity - k šikaně běžných obyvatel. A člověk nemusí být žádný velký génius, aby si domyslel, jací experti s rozsáhlými zkušenostmi v oblasti šmírování k nám z Ameriky přijdou po spuštění projektu INDECT <http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=697055>.

Naše svoboda byla tedy už umístěna pod mikroskop, aby byla podrobena pečlivému sledování. Společnost se stala Petriho miskou, ve které budou elity zkoušet, co ještě můžeme snést. A nejhorší na tom všem je, že se nás nikdo ani neptal.

[Petr.Vileta]

Obrazek nemam, to necham na Broochovi. Odkazy je treba vlozit do podtrzenych slov, nechal jsem je samostatne zamerne, aby se s tim lip pracovalo.

Modrý pták ve vlastní šťávě

Jestli čekáte recept na nějakou kulinářskou specialitu, tak se nedočkáte. Ale možná jde o recept, jak zničit vlastní pověst.

Na brněnském výstavišti se v sobotu a neděli 3.-4.11.2012 konala zvláštní výstava. Výstava modrých ptáků, nazvaná Kongres ODS. Byli zde k vidění papoušci, opakující naučené fráze, drzí rackové, co neustále křičí a klidně vám vytrhnou z ruky svačinu, byly zde kachny, zobající tam i tuhle, nemající nikdy dost. K vidění bylo i pár potápek, které na jednom místě zmizí pod hladinu a vynoří se o kus dál s úlovkem v zobáku, nechyběli ani kurové domácí, bez rozmyslu pobíhající po dvorku a hledající co jim kdo nasype, aby se vzápětí stali něčí potravou. Bylo zde ale i pár skutečných dravců - orlů, krahujců a poštolek, vyhlížejících si z výšky a potichu svou nic netušící kořist. Nechyběli ani supové mrchožrouti. Moudrých sov zde bylo ale málo, asi je to ohrožený druh.

Jednou ze sov byl senátor Kubera. Jeho projev http://www.youtube.com/watch?v=J_nAV-QZ6NQ byl osobitý, vtipný, a neurážel ani vkus lidí, kteří ODS vůbec, ale vůbec nemusí. V projevu bylo trochu sebechvály, ale jeho volební výsledky, tedy oblíbenost v Teplicích, kde už dlouhá léta starostuje, jej k tomu opravňuje. Kdyby nebyl voliči oblíben, jistě by dopadl jako Ivan Langer, kterého voliči z vysoké politiky vykroužkovali.

Pravým opakem Kubery byl Pavel Blažek http://www.youtube.com/watch?v=pnPErrV-OHE . Mikrofony bohužel přenáší jen zvuk a ne "vůni" dechu, tak je nemožné tvrdit, že byl "na šrot", jak se psalo v sociálních sítích. Některá gesta a hlavně nečekaná pravdomluvnost tomu však nasvědčovaly. "In vino veritas", tvrdí latinské přísloví a "In slivovica tež", dodávají Moraváci. Snad proto zazněly následující věty:
"Budeme se muset vážně zabývat otázkou médií, teď nemyslím ani tak tištěná, ale myslím Internet a podobně, protože to se stává vážnou hrozbou demokracie v jednom směru, který je důležitý. Chybí vyváženost ... ", a teď zamával křídly, jako kachna startující z hladiny, "... svobody slova a ochrany osobnosti."

Zatracený Internet, zatracení blogeři. Oni si klidně veřejně napíšou svůj názor, nikoho se neptají a chudáci politici s tím nemohou nic dělat. Podle Blažka je třeba zrychlit a "hlavně speněžit" soudní řízení na ochranu osobnosti. To by tak hrálo, aby kdejaký hejhula, který ani není novinář, psal o tom, že někdo přišel podivně k majetku, že jiný přihrál veřejnou zakázku kamarádovi. To je třeba rázně zatrhnout!

Myslím si, že i ODS by měla být vyvážená. Vzít fekální vůz a podobné členy vyvážet a vyvážet jako senkruvnu http://cs.wiktionary.org/wiki/senkruvna , až do úplného vyvezení. ODS se zřejmě domnívá, že demokracie není vláda lidu, ale vláda lidu. Přečetli jste si tu větu ještě jednou a pořád vám nedává smysl? Může za to čeština a její skloňování. Když slovo lid nahradím slovem občan, bude to už jasné. ODS se zřejmě domnívá, že demokracie není vláda občanů, ale vláda občanům. Jinak by snad nemohla zaznít jiná Blažkova geniální myšlenka, že kdyby lidé měli o krocích vlády a úřadů méně informací, byli by vlastně spokojenější a žilo by se jim mnohem lépe.

Ve vyspělých demokratických zemích se tomuhle říká cenzura, ale ODS to tak asi nebere. Proto bych doporučoval z jejího názvu, preventivně, aby to občany nepletlo, odstranit slovo "demokratická". A možná i slovo "občanská", protože občanů ve svých řadách moc nemá, spíš je to tam samý "kmotr". Jenže to by pak z názvu zbylo jen "strana" a to je takové nic neříkající. Ono by to sice k programu sedělo a mohli by se pak "vrátit ke kořenům", jenže kořeni by asi nový název nepřijali s nadšením. A co takhle Strana ekonomického realismu? Odpovídalo by to programu i jejich současné politice a i zkratka názvu by byla taková hezká.

[Ivo.Vlasaty]

podle mě spíš Strana ekonomického surrealismu... ale jinak k textu nemám sebemenší výhrady