Kritická situace kolem základních registrů
Napsal: 11 čer 2012, 10:24
O základních registrech se mluví už alespoň 5 let, možná déle. Od 1. července má dojít k jejich ostrému startu. Při té příležitosti mě zaujal mě Lupě článek Základní registry: nastupují krizové scénáře?
Obsah článku mě natolik zaujal, že jsem prošel jak předkládací zprávu, tak materiál zaslaný na vládu, a taky web správy základních registrů (o kterém jsem netušil, že vůbec existuje).
Převážně na základě tohoto materiálu myslím, že nás čeká velký průser.
Pro ty, kteří o registrech nic nevědí, přikládám citaci z výše linkovaného materiálu do vlády:
No a správa základních registrů se snaží vymyslet cestu, jak hrozbu odvrátit. Jestli jsem dobře pochopil zdroj, tak to mělo fungovat tak, že každý úředník musí mít nasteveny vhodné atributy (agenda > agendová činnost > role > oprávnění). To možné není, protože oprávnění nejsou hotová, a tak
Obsah článku mě natolik zaujal, že jsem prošel jak předkládací zprávu, tak materiál zaslaný na vládu, a taky web správy základních registrů (o kterém jsem netušil, že vůbec existuje).
Převážně na základě tohoto materiálu myslím, že nás čeká velký průser.
Pro ty, kteří o registrech nic nevědí, přikládám citaci z výše linkovaného materiálu do vlády:
Jenže faktické provedení směřuje ke krachu. 19 dní do ostrého startu (po ročním odkladu) MVČR ještě nemá ani zkompletovaný seznam agend, které stát vede (zpracováno je necelých 40 % agend), a tudíž není možno stanovit, který úředník má právo číst které informace z registru. Navíc, lidé mají s úřady (ale také úřady s úřady) od 1.7.2012 komunikovat výhradně prostřednictvím online formulářů, které mají být napojeny na základní registry. Tyto formuláře nejsou zdaleka hotové, neexistují ani jednotné předpisy o tom, jak by měly vypadat a co by měly umět. Nicméně, po 1. červenci se už žádný úřad nesmí ptát občana na ty údaje, které jsou v registrech uloženy (- což jsou skoro všechny, a "formulářovou" cestou se k ním nedostane).Současný systém vrchnostenské správy, kdy stát ukládá občanům povinnost opakovaně nahlašovat a dokládat údaje o své osobě, se změní. Dojde k vyrovnání vztahu mezi občanem a státem, neboť povinnost ověřovat a získávat referenční údaje na sebe díky základním registrům, přebírá nově stát a veřejná správa se díky tomu stává skutečnou službou občanům. Díky základním registrům budeme efektivně sdílet jednou pořízená data a občan nebude muset obíhat úřady a dokládat opakovaně referenční údaje sám o sobě. Občan poprvé v historii získá kontrolu a přehled nad tím, jaká data o něm stát vede, jaký úředník v jaké úřední roli, kdy, proč a jak s těmito údaji nakládá.
No a správa základních registrů se snaží vymyslet cestu, jak hrozbu odvrátit. Jestli jsem dobře pochopil zdroj, tak to mělo fungovat tak, že každý úředník musí mít nasteveny vhodné atributy (agenda > agendová činnost > role > oprávnění). To možné není, protože oprávnění nejsou hotová, a tak
Takže se má jednat o jakýsi jeden rok trvající "bypass", kdy úředník bude mít přístup ke všemu, bez ohledu na to, zda má mít právo to vidět či nikoliv. Navíc, Jiří Peterka v článku na Lupě správně podotýká, že výše jmenovaný §5, Zákona č. 111/2009 Sb. nic takového neumožňuje (nebo ano?):Ministerstvo vnitra v nejbližší době zřídí v rámci zákonného zmocnění podle §5, Zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, zvláštní agendu pro výše popsaný přístup úředníků k referenčním údajům v základních registrech a ohlásí ji tak, že působnost vznikne všem orgánům veřejné moci. Další podrobnosti tohoto konkrétního řešení budou specifikovány ze strany MV v následujícím období.
Celkové z toho nemám moc dobrý pocit. Není na místě aby piráti zaujali stanovisko?§ 5 Využívání referenčních údajů základního registru
(1) Orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, a to aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem doložení takových údajů požadováno, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud
a) nejsou v základním registru obsaženy,
b) jsou označeny jako nesprávné,
c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje, nebo
d) jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu.
(2) V případě, že orgán veřejné moci, který není editorem daného údaje v základním registru, při své činnosti zjistí nesoulad referenčních údajů vedených v základním registru se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něj oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje, uvědomí o tom neprodleně editora daného referenčního údaje.
(3) Orgán veřejné moci získává údaje vedené v základním registru nebo je do něj zapisuje výhradně prostřednictvím agendového informačního systému; jeho přístup k údajům je zajišťován službou informačního systému základních registrů.
(4) Fyzické osobě jsou poskytovány údaje, které jsou o ní vedeny v základních registrech, po ověření její totožnosti elektronicky čitelným dokladem umožňujícím elektronickou identifikaci; fyzická osoba může po ověření její totožnosti umožnit přístup k referenčním údajům, které jsou o ní vedeny, též třetí osobě.