Jak stoupá naštvanost lidí, tím víc vystrkují růžky vyhraněné až extrémistické názory: Odbory jedním dechem tvrdí, že jsou apolitické, vzápětí vehementně omlouvají a zdůvodňují vše, co je levicové (odposloucháno od odborových funkcionářů - být před rokem v KSČ bylo v pořádku, pokud to bylo z vychcanosti a ne z přesvědčení; odměny za práci by se měly odvíjet od věku, ne od kvality práce - zkušenost je základ, mladí ji nemají, logicky nemohou pracovat lépe než starší....). Dělnická strana se snaží zmocnit Holešovské výzvy, jejíž mluvčí ovšem vůbec nemají jasno, co chtějí, co dělat dál. Na demonstracích, debatách, které se zaštiťují svobodou, buď vůbec nepustí ke slovu někoho, kdo má trochu odlišný názor, nebo tento názor v záznamech eliminují, překroutí.
Měli bychom přestat dělit politickou scénu na pravici a levici. Spíš slušní lidé a ti druzí. Komu jde o věc a komu o koryto. Ale jak to poznat předem a jak zabránit tomu, aby se kdokoli, kdo se dostane k moci, nestal korytářem, to nevím. Je třeba nabídnou jasně, co potom, nejen, co teď ne.
Piráti by měli jít do voleb, ať budou kdykoli.
