Nikezeus píše: ↑10 úno 2020, 15:36
Ano nevidim absolutne zadny duvod za soucasneho stavu hledat alternativni system.
Já myslím, že my Piráti nějakou alternativu hledáme. Ne alternativu ve smyslu zrušení systému a nastolení toho alternativního - ale ve smyslu koexistence mainstreamu s alternativou. Nebo aspoň toto byl duch 90tých let... dnes samozřejmě mainstream válcuje vše a vyhnout se mu nejde, ten tlak je ekonomický i lifestylový.
Problém je, že kultura té alternativy je u různých okruhů Pirátů různá. Ti, kdo přicházejí z prostředí levicové alternativy jako Tožička mají jasno, Hitlera nevytvořili "kapitalisti", jakkoliv je to hrubé zjednodušení spletitého vývoje meziválečného období. A Stalina nestvořil Marx, který ostatně v té době dávno nebyl naživu. Jenže existují i jiné alternativy než levicové a spousta členů a sympatizantů Pirátů je blíže k nějakému mainstreamovému západoevropskému pohledu na historii, než k tomu, který se vyučoval ve východním bloku (u nás ani ne tak díky "bolševikům", ale pod vlivem zhrzeného českého nacionalismu, který prostě Západu nechtěl prominout mnichovskou zradu...)
Timothy Snyder si dal tu práci a spočítat civilní oběti jak Hitlerovy, tak Stalinovy hrůzovlády... a vyšlo mu score nepatrně nakloněné směrem k Hitlerovi jako většímu vrahovi (je třeba zdůraznit, že nepočítá válečné oběti, ale čistě jen civilní oběti neválečných operací, jako byl holocaust nebo řízené hladomory). Nicméně to neomlouvá Stalinovu dvouletou spolupráci s Hitlerem, která nezahrnovala jen dělení Polska a Stalinův útok na Finsko, ale taky třeba i dodávky obilí ze SSSR, apod. Finální podobu Hitlera, který se ocitl ve válce s celým světem, tedy na začátku 2.světové války v letech 1939-1941 neformovali žádní "kapitalisté" (ti ostatně pokud byli židovského původu, tak tou dobou v Německu byli buď v lágrech nebo z něj emigrovali), ale formoval ho Stalinův appeasment (byť třeba motivovaný plánem Evropu později "osvobodit", který se realizoval pouze z poloviny v podobě vzniku východního bloku)
Zločinem, který lze "kapitalismu", tedy národním liberálním demokraciím v plus-minus rozpooznatelné poodobě, přiřknout, je ovšem 1.světová válka. Zatímco debaty o otrokářství v 17.století jsou značně akademické, tak plně industrializované vyhlazování na frontách 1.světové války se samozřejmě stalo hybnou silou všeho dalšího dění ve 20.století: Hitlera nestvořili žádní abstraktní "kapitalisté", stvořila ho 1.světová válka a tu na druhou stranu stvořila ozbrojená hospodářská soutěž mezi národními státy. Meziváleční komunisté víceméně vyšli z toho, že první světová válka byla selháním tehdy-již demokratických států a neviděli žádnou záruku, že se za pár let něco podobného nebude opakovat.
Stejně si ale myslím, že analýzy spojující "kapitalismus", tedy nějaké neregulované, volnotržní hospoodaření, s válkou, jsou v podstatě zkratkovité. Jedna věc je zbrojení v době míru, což je dobrý business, spolehlivý tok peněz z veřejných rozpoočtů.. a proto je fascinující, že se v Evropě daří držet zbrojení pod úrovní 2% HDP (pro srovnání: ve východním bloku do zbrojení směřovala daleko větší část HDP, proto taky byl potlačován průmysl spotřebního zboží). Opravdu masivní finance jdou do zbojení skutečně pouze v době válek.. ovšem takto vytvořené zisky jsou značně iluzorní, protože právě že hospodaření států v době válek bývá sillně dluhové a možnost přetransformovat ve válce vytvořené hodnoty do poválečné doby se ukazuje jako značně problematická. Zjednodušeně se dá říct, že kapitalismus se sice může přetrhnout, aby vysoutěžil třeba zakázku na drahé zbraně typu nové a pokročilejší stíhačky v době míru - ale nijak zvlášť nemá zájem na tom skutečně rozjíždět nějakou válečnou velkovýrobu... ostatně, za války je ochrana investic minimální, 2.světová válka byla asi poslední, kdy mimo dosah bombardérů zůstal celý severoamerický kontinent a ruský průmysl evakuovaný na Sibiř.
Různé struktury kapitalismu a "kapitalismu" mají svoje různé neduhy a excesy, ale přímé ideologické spojení s válkou je podle mě trochu přehnané a zkratkovité. Určitá podobnost je v tom, že volný trh zahrnuje ekonomickou soutěž, a válka je pro změnu soutěž o holé přežití.. takže se nabízí nějak oboje prohlásit. Jenže demokracie znamená zase politickou soutěž a podobné zjednodušení by znamenalo tvrdit, že demokracie tedy musí skončit nutně občanskou válkou... ve skutečnosti se toto ale děje jen v zemích, které se o demokracii pokusily, ale nepodařilo se jim to. Stejně tak lze podle mě válku označit za selhání kapitalismu, spíš než za nějaký jeho plánovaný výsledek.
A každá hůl, kterou lze pirátského psa bít, je dobrá. 
No snad voliči do podzimu zapomenou, koho jsme nominovali. 
