Antonino píše: ↑09 úno 2020, 08:04
1) Ty cituješ mne, ale nereaguješ a mne. Já psal o potřebě explicitního vymezení tématického jádra (
pro vnitřní potřebu, ne pro voliče), aby se jednak zabránilo podobných nedorozuměním/diskusím, i jako prevence před příchodem lidí názorově mimo. Co už je za hranou? Mimochodem, některé názory zde diskutované pokud vím zastávali a patrně stále zastávají i někteří čelní představitelé Pirátů. Jen už je z praktických důvodů neprezentují.
Že to byl všechno jenom politický kalkul a marketing Pirátů, jak de facto píšeš, se mi nechce věřit. A nebo to tak je a mnoho lidí vč. mne jen naletěli...(?)
No on právě ten kalkul v tomto případě chybí, to jsem měl na mysli: Senát je z principu instituce, která díky dvoukolovému většinovému systému upřednosťnuje umírněné kandidáty, schopné mobilizovat občanský střed: tedy dejme tomu, ani velkopodnikatele a spekulanty s nemovitnostmi, ani na druhé straně nezaměstnané bezdomovce. Spíš nějaké plus-minus usedlé občany, které s "kapitalismem" spolužijí tak nějak ve stavu příměří.
Definovat to tematické jádro jinak než demokratickým procesem mezi členy strany mi přijde jednak nemožné, jednak špatné. Několikrát jsme Piráty označili za svým způsobem za frenčízu, za brand-sharing (hezký "kapitalistický" pojem, že). Je to sdílená značka, která by měla v politice znamenat nějakou sadu hodnot, a to ne nutně ideových, ale dá se říct procesních: značka Piráta by měla zaručovat nějakou integritu, což se zatím kupodivu celkem děje.
Takže tu máme demokratické minimum. Kandidát do Senátu bude mít nějaký volební program, ten bude mít větší či menší překryv s jeho názorovými hodnotami. Např. já jsem u Pirátu upozaděn proto, že bych začal požadovat vypiisování veřejných výběrových řízení na informační systémy s požadavkem na open source, a to je natolik radikální a kacířský požadavek, že by potenciálně destabilizoval poklidnou existenci řady IT profesionálů ze střední třídy. Protože Piráti jaksi získali víc hlasů, než aby to odpovídalo poklidnému plácání se v opozici, tak je něco takového jako např. požadavek od koaličního partnera prostě příliš radikální...
No dobře, ale teď si představne senátora, tedy osobu se zákonodárnou iniciativou, která má silně antikapitalistické postoje: jak bude vypadat jeho program, jak bude vypadat jeho působení v Senátu? Jistě, v tom grilování vyšel výrazně líp, než protikandidát Bergman, takže se dá očekávat, že v řadě hlasování by měl velkou shodu s názorem Pirátské strany (který má opět shodu s velkou částí veřejnosti, jinak by nás ta veřejnost nevolila). Jenže co ta radikální stanoviska a politika? Zaprvé si teda myslím, že radikálně formulovaný program by vedl prostě k nezvolení v prvním kole (to může být nějakým širším cílem, např. může jít o kalkul typu "na křeslo po Kuberovi neaspirujeme, tak tam vyšleme Tožičku, aspoň rozvíří stojaté vody"). Zadruhé, kdyby měl nějaký senátor radikální program a přesto uspěl a skutečně pak váhu své osobnosti využíval v jeho prospěch - chceme to ještě spojovat se jménem Pirátské strany?
Tak dá se třeba říct, že kdo hledá alternativy ke kapitalismu, tak může chtít nějak fungující veřejný sektor a my jako Piráti ho chceme. Obecně tam překryv je jasný... nechceme aby zákony byly psané tak, jak to vyhovuje velkým korporacím, ale aby občany nějak chránily. Jenže pořád tam je spousta nuancí, z pozice senátora to sice není tak ovliivnitelné, jako na jiných úrovních, ale pořád se můžeme lišit v tom, jestli přeci jen důvěřujeme soukromému sektoru, pokud se bude držet svého pole působnosti a nebude zneužívat veřejný sektor nad nějakou mez, nebo jestli chceme aby veřejný sektor víc poodnikal (např. podpora obecního bydlení je toto), apod.
Co se týče vyzdvihované spolupráci Tomáše Tožičky s Taňou Fišerovou, tak tu já jsem například volil a proti družstevnictví, které vyzdvihovala, nic nemám. Jenže družstevnictví je forma, která taky funguje v rámci frameworku kapitalismu. Obecně nemám nic proto, abychom jako Piráti vyjadřovali větší podporu alternativním formám podnikání, jako je třeba družstevnictví. Jenže jedna věc je dát si to jako pozitivní program a uvést příklady, jak se dají zlepšit podmínky pro družstevnictví např. v legislativě - a jiná věc je nepřímo tvrdit, že nebýt družstevníkem znamená jít nějak "proti lidskosti", apod. Spíš bych šel tou cestou, že budeme podporovat životaschopnosti námi preferovaných forem... čehosi, ekonomického života třeba. A je otázka, jestli tu životaschopnost stačí podpořit nějak obecně, "vytvořením prostředí".. nebo jestli se musí jít cestou nějaké konfrontace s těmi, kdo budou označeni jako nepřátelé.
Pro příklady nemusíme jít daleko: jestli se např. současná vláda (vůči které jsme myslím v opozici) rozhodne jít cestou regulace nájemného, tak takový zákon určitě bude řešit Senát. Ale pokud problémem růstu nájemného jsou především byty neobývané, držené pouze ke spekulaci, tak nepovede nakonec regulace nájemného k tomu, že se pronajímání nebude vyplácet už vůbec a že počet čistě spekulativně držených bytů ještě víc vzroste? (a když se to vezme po stránce ekologické... v bytě drženém na spekulaci se nemusí nijak extra topit = nižší emise CO2!) Ale co dál, když tohle zjistíme - začneme limitovat počet bytů na jednu fyzickou osobu? Ale pak se dostanou do výhody realitky, právnické osoby - co dál, začneme v rámci regulace kapitalismu upravovat, jestli byty smí vlastnit právnické osoby? Atd. atd. konkrétně v této oblasti je mi podnikání obcí asi sympatičtější, než vrstvení regulací, které budou občany "vychovávat" a v důsledku přenesou na stát a obce spoustu docela zneužitelných kompetenecí.. takže budeme muset politiky a úředníky zase víc hlídat a "vychovávat", jestli teda byty náhodou nehromadí oni pro svoje kamarády. A kruh se uzavře, najednou budeme zpátky v éře normalizace se vším všudy, akorát to špiclování všech všemi bude díky informačním technologiím daleko sofistikovanější...
Antonino píše: ↑09 úno 2020, 08:04
2) Možná to chce jen chtít pochopit kritiku a kriticky uvažovat. Členové NATO za ty desítky let, co NATO existuje, vedli několik útočných válek bez mandátu OSN. To je holý fakt. Takže pokud má někdo výhrady k NATO, měl by jeho kritik i toto přiznat. Já sám ČR v NATO pokrytecky vnímám je potřebné, protože je výhodné a ve vztahu k některým jeho militaristickým členům aplikuji (paradoxně americký) citát ve vztahu k středoamerickým diktátorům:
Jsou to zkurvysini, ale naši zkurvysini. Osobně doporučuji úvahy o vytvoření evropské armády odpovídající našim současným humanistickým a mírovým hodnotám, které v Evropě převládají.
Myslím, že problémy ve vztahu ke středoamerickým diktátorům sahají hodně do minulosti. Když jsme v té střední Americe, tak v ní může existovat třeba i takové Kostarika jako země úplně bez armády, takže ono je to přeci jenom opravdu hodně o tom, jaké si to lidi v té které zemi udělají...samozřejmě můžeš v historii jít až k neoprávněnosti konkvisty Španělskem, já odborník na ten region nejsem, ale zrovna NATO řeší situaci spíš kolem Evropy, než střední Ameriku. Ten výrok se zkurvysynama může souviset s tím, že za studené války oba hlavní bloky nakonec jako spojence a "spojence" vítaly nejrůznější existence, a takovéto poměřování Pinocheta Kim-Irsenem je oh-so-much 20th century...
Ano, Piráti se víceméně staví do pozice, že Evropa by měla být v obraně soběstačná i mimo pomoc v rámci NATO, naopak řada kritizovaných zahraničních misí není přímo organizována NATO (pouze se jí účastní jeho členské země). Diskutabilní to být může a nějaké mocenské dohody "co za to" jsou tak nějak z logiky věci netransparentní a veřejnost vidí jen určitou rozmazanou šmouhu, dojem v médiích. Nakonec třeba dospěješ k tomu, že vojáci holt mají v krvi se předvádět, že mají pro strach uděláno a že se nebojí nechat se poslat někam, kde se střílí... tedy existuje poptávka po regionálních konfliktech a má to víceméně rituální charakter (i při vojenských cvičeních bývaly "povolené ztráty"... je to sice šílené, ale faktem je, že nepřesvědčenějšími pacifisty se často stávali ti, kteří nějakým konfliktem prošli (tedy poté, co se vzpamatovali z post-traumatic stres disorder)... tudíž ta přítomnost v krizových oblastech může mít i charakter nějakého "očkování" a hrát roli v zachování míru jinde...)
Konzervativec většinou věří na dosažení míru skrze odstrašení nepřítele; liberál se zase holt nějak smíří s tím, že volný poohyb zboží a osob s sebou holt nese i volný pohyb zbraní. Politika averze vůči obrovským exportům zbraní směrem k velmi problematickým "spojencům" (toho času hlavně Saúdi) se na Západě stává víceméně mainstreamem, takže zase v tomhle směru my a dokoknce ani Tožička neřkáme nic, co by nebylo na západě Evropy polovičním mainstreamem.
Antonino píše: ↑09 úno 2020, 08:04
3) Ač kolečko v motoru kapitalismu si také dovolím poznamenat, že kapitalismus má své problémy. Kromě jiných je to přirozená koncentrace kapitálu u ekonomických elit a neudržitelné otevírání sociálních nůžek. A pokud máme po revoluci spojen kapitalismus se svobodou (takové rovnítko ale neexistuje), tak bych si dovolil upozornit, že svoboda je podmíněna informovaností a nemusíme jít daleko, abychom viděli, jak dokáže oligarchismus s tímto zatočit (a bude hůř).
To je asi jako kdybys tvrdil, že problémem politických stran je "koncentrace předsednictví".. v jakékoliv lidské organizaci nějací lidé jednají jménem větších skupin, s větší či menší mírou oprávněnosti, a předpokládají se nějaké korekční mechanismy.
Jak v politice, tak v ekonomice tak v dalších oblastech lidské činnosti.
Ve skutečnosti si myslím, že Piráti by místo čistě kolektivistického vidění společnosti měli podporovat právě individualitu, měli poodporovat jedince (i skupinky) které dokáží vystoupit z davu a dělat věci jinak. To se může týkat podnikavého chování těch, od kterých se očekává jen rutinní práce bez invence, i třeba naopak alternativních cílů u těch, od kterých se očekává jen a jen maximalizace zisku.
Jeden z bodů, které vidím jako exces dnešní konzumní společnosti, dejme tomu "kapitalismu", je právě potlačení individuální kreativity. Lidi jsou tlačeni k davovému konzumu prefabrikovaného zboží a zážitků, a není už šance na nějaké to objevování nebo invenci. Toto ale je podle mě právě dané tím, že konzum je kolektivní záležitost, a jedinec stojící mimo dav to má těžké. Kdyby si někdo dal práci s kritikou kapitalismu z individualistických, nikoliv kolektivistických pozic, tak by mi to připadalo více hodné začlenění do pirátského programu, než takhle.
Obecně bych Tožičku shrnul tak, že je prostě symptomem absence strany na místním politickém spektru, která by dělala nějakou výraznější sociálně demokratickou politiku. ČSSD je partaj, která jen dělá zmatky v sazbách DPH a chce sebrat celoživotním živnostníkům důchody. Tzn. není atraktivní ani pro voliče, ani pro levicové aktivisty, dochází tam k míjení a k tomu, že tito lidé dostávají prostor ve stranách, které by jinak byly úžeji specializované....
Jisté je, že severní Čechy jsou region, kde byl ekonomický vývoj po roce 1989 problematický. Tím lze samozřejmě zdůvodnit to, proč Piráti nasazují kandidáta s radikálními názory právě tam. Hodně by asi řešilo, kdyby ho více členů napříč regiony znalo osobně, já sám většinou nemám problém s větším názorovým rozptylem v okruhu členů, které znám nějak dlouhodoběji a osobně a holt si řeknu "no jo, to je prostě tamten, ten to vidí takhle, mysli si tohle a vidí to nějak". Problém je, když se o názorech některého člena začneme dozvídat nejdřív skrze svojí sociální bublinu... a tady zase hodně záleží na každém, já jsem třeba zvyklý být vůči velké části své sociální bubliny v opozici a názorovou blízkost když už, tak mit spíš s lidmi, se kterými se až tolik neznám. Lidi, co si sociální bublinu vybírají pečlivěji, pak pochopitelně nemají tu zpětnou vazbu.
