už delší dobu ve mně rezonuje téma reformy psychiatrické péče, které v České republice probíhá už několik let. Nicméně realita je taková, že reforma probíhá pomalu a naráží na nedostatek peněz a lidí - psychiatrů a sociálních pracovníků. Na venkově/v menších městech je dostupnost psychiatrické péče ještě horší než v Brně, Ostravě či Praze. Podle Ministerstva zdravotnictví má pětina lidí v České republice potíže s duševním zdravím, což je dvakrát více než s diabetem.
Zdroj: Diagnóza F: Reforma psychiatrieV České republice je 17 velkých psychiatrických nemocnic, dříve léčeben. Každá z nich poskytuje péči několika stovkám duševně nemocných pacientů. To se může zdát na jednu stranu velmi úsporné, na druhou stranu to pro pacienty může být značně nekomfortní.
Spádová oblast pro nástup do nemocnice se počítá v desítkách kilometrů. To často znemožňuje intenzivnější práci s rodinou nemocného, který je už tak díky své nemoci odtržen nejen od společnosti, ale někdy právě i od rodiny. V nemocnicích pak na ponurých tmavých chodbách můžete potkat slintající pacienty, o které se v tu chvíli nikdo nestará – hlavně, že jsou zamedikovaní a nezlobí. Odborníci stav psychiatrické péče u nás dlouhodobě kritizují. Koneckonců psychiatrická péče funguje podle toho, jak ji před mnoha lety nastavil císař František Josef. Nějakou úpravu by si tedy jistě zasloužila.
Zdroj: Psychiatr terénního týmu: Věřím, že lidé se závažným duševním onemocněním mají velký potenciálReforma psychiatrické péče by měla přinést mimo jiné méně hospitalizací a více možností řešit obtížnou situaci lidí s duševní nemocí v přirozeném prostředí. Jak taková terénní práce může vypadat, o tom v Diagnóze F mluvil psychiatr terénního týmu Fokus Mladá Boleslav MUDr. Jan Beneš. „Specifikem terénního týmu je, že může za pacienty vyjíždět i k nim domů nebo se s nimi setkávat ve veřejném prostoru,“ popisuje Jan Beneš. Pacienti tak podle něj nemusí sami překonávat vstupní bariery na cestě do psychiatrické ambulance nebo nemocnice, což jsou místa, kam člověk přichází mnohdy až jako do poslední instance, často i pozdě, a to může komplikovat léčbu. Součástí terénního týmu jsou kromě zdravotního personálu i sociální pracovníci, kteří mohou pomoci pacientům řešit nejen akutní psychiatrické obtíže, ale i složitější životní situace, do nichž se tito lidé mohou dostat a dostávají.
Celkově deinstitucionalizace neprobíhá závratným tempem a podmínky v psychiatrických nemocnicích zůstávají pod úrovní západních zemí, co se týká komfortu a kvality dostupné péče. IMHO je problém už na úrovni univerzit, které často jedou podle starých materiálů. K přitažlivosti oboru také nepřispívá stále přetrvávající stigmatizace psychiatrie ve společnosti. Zoufale chybí terapie, víc činností pro hospitalizované a preference domácího léčení s terénními týmy. Rovněž v nedávné době došlo IMHO k několika nešťastným mediálním výstupům psychiatrů, které ještě více stigmatizují duševně nemocné a celkově tento obor:
• Psychiatr Matýs, Greta Thunberg a jeden neetický rozhovor
• Střelec z Ostravy zřejmě trpěl hypochondrickou depresí, řekl Cimický! Byl to masakr
Myslím, že toto téma je vysoce aktuální i vzhledem k narůstajícím psychiatrickým onemocněním v populaci a vysokým počtům hospitalizací na úkor jiné formy péče (např. center duševního zdraví, jejichž posílení je součástí reformy péče o duševní zdraví).
Zdroj: Třetí nejčastější důvod, proč vyjíždí záchranka? Duševní chorobyPsychiatrické nemoci, jako je třeba právě demence, už se staly dokonce třetím nejčastějším důvodem pro výjezd záchranky: siréna kvůli nim zahouká více než 45tisíckrát ročně. Vyplývá to z posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Přitom ještě před čtyřmi lety řešili záchranáři o pětinu méně takových telefonátů. Kromě demence plní statistiky záchranářů hlavně lidé se schizofrenií.
Další důvod proč toto téma začínám je tento:
Zdroj: Děsivá statistika: Druhou nejčastější příčinou smrti mladých Čechů je sebevraždaDevadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby,” řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Dá se jim proto předcházet a nemocné vyléčit. Sebevraždy se podle něj vyskytují u většiny psychiatrických diagnóz. Muži obecně páchají sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. Mezi mladými jde o druhou nejčastější příčinu smrti. „Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita,” dodal Anders.
Duševní zdraví a Piráti
K věci. Zatím jsem nezaznamenal nějakou zvýšenou aktivitu na toto téma, např. v programovém bodu Zdravotnictví, Společném programu pro krajské volby 2020 či dokumentu Česko insPirativní.
Nějaké zmínky jsem našel v zápisech z resortního týmu zdravotnictví. Nicméně jsou to celkově spíš střípky a ne nějaký větší zásah tématu reformy psychiatrické péče.
Prosím berte toto téma jako určitý brainstorming, co vláda dělá dobře či špatně , kde je role Pirátů (kde máme mezery) v procesu reformy psychiatrické péče a zlepšování podmínek lidí s duševní poruchou. Implementace nových prostředí, služeb, přístupů či technologií v oblasti duševního zdraví a tím pádem zlepšování kvality lidského života je v druhé dekádě 21. století nutností.
Rada vlády pro duševní zdraví
Info ohledně reformy je na webu Ministerstva zdravotnictví. Další věc, proč by Piráti IMHO měli být více aktivní, je skutečnost, že od podzimu 2019 Rada vlády pro duševní zdraví, projednává Národní akční plán pro duševní zdraví 2030. V této radě jsou mmj. jména jako např. Dita Protopopová (známá z kauzy údajného únosu Babiše ml.), Helena Válková a další členové vlády Andreje Babiše. Na druhou stranu Marie Salomonová má skvělý projekt Nevypusť duši.
Zdroj: Informace o projektu Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným2014 - 2020 Reforma psychiatrie probíhá pod Operačním programem Zaměstnanost s názvem Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným.
Díky všem za věcnou debatu a vyplnění ankety a doufám, že toto téma uchopíme už v krajských volbách, protože IMHO reforma duševního zdraví je pirátský téma - být svobodný/á i během duševní nemoci a jako Piráti nesmíme v této oblasti zůstat pozadu.
Tímto také navrhuju krajské KETy Zdravotnictví rozšířit o člena/ku, který/á by měl/a na starosti duševní zdraví.