Fórum Pirátské strany

Ahoj, zakládám zde členskou anketu jako poradní hlas členstva k návrhu KSČM na zdanění církevních restitucí, sněmovní tisk 38/0 (rozklikněte si pro plný obsah včetně důvodové zprávy). Jak jsme si schválili v povolební strategii, na konkrétních návrzích spolupracujeme se všemi stranami a tedy k jednotlivým návrhům se budeme stavět podle jejich obsahu, nikoliv podle toho, kdo je předkládá.

Obsah návrhu: Stručně řečeno návrh spočívá v tom, že se ruší ustanovení zákona, podle něhož nejsou církevní restituce předmětem daně či poplatku (§ 15 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb.) a dále se stejná změna promítá do daňových zákonů, konkrétně se ruší osvobození finanční náhrady církví od daně (§ 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb.). Ze schválených 59 miliard by církve získaly cca o 11 miliard korun méně, tedy získaly by celkem 48 miliard korun (tato částka se každoročně zvyšuje o inflaci tak, aby náhrada měla stejnou hodnotu). Někteří lidé se domnívají, že je nemravné jednou přiznanou náhradu zdaňovat a že je u zákona riziko, že je protiústavní, protože zdaňuje nikoliv zisk, ale kompenzaci za znárodněný majetek (viz zde).

Politický kontext: Návrh předložila KSČM, která jím podmiňuje podporu Babišovy vlády. Nicméně již dnes je jasné, že v prvním pokusu KSČM Babišovu vládu nepodpoří. Vláda dnes přijala k návrhu souhlasné stanovisko. Babišova propaganda používá návrh jako ospravedlnění spolupráce ANO a KSČM (viz titulní stránky MF DNES v den, kdy Babiš jednal s komunisty). Církevní restituce totiž vnímají 2/3 veřejnosti negativně. Návrh bude mít ve sněmovně podporu ANO, KSČM, SPD (tj. 115 hlasů), možná ČSSD, naopak proti budou KDU-ČSL, TOP09.

Téma církevních restitucí bylo řešeno zde. Budu rád, pokud vás napadnou další argumenty či pohledy, které by naši diskusi obohatily.

Prosím hlasujte v této anketě, abychom měli nějaký vstup k návrhu, k němuž jsme dosud nevydali žádné stanovisko.

Důvodová zpráva poslanců KSČM

Finanční náhrada je zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými
společnostmi stanovena paušálně v celkové výši 59 mld. Kč. Tato částka se však ve svém
konečném důsledku výrazně navyšuje, neboť počínaje druhým rokem splácení, tj. od roku
2014, bude nesplacená částka finanční náhrady zvyšována v závislosti na inflaci tak, aby byla
zachována reálná hodnota ročních splátek.

Cíl návrhu
Předkládaný návrh zákona předpokládá zdanění finanční náhrady jako jediný možný
krok vedoucí k tomu, aby finanční náhrada ve svém konečném důsledku byla přiměřená.
Ke zmíněnému kroku vedla předkladatele především skutečnost, že restituce
církevního majetku se výrazně liší od doposud realizované restituční legislativy, zejména pak
pokud jde o výši finanční náhrady a způsobu jejího určení (ohodnocení nevydaného majetku).

Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Celková výše finanční náhrady byla stanovena na 59 mld. Kč a bude vyplácena
v třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Jedna roční splátka tak činí
cca 2 mld. Kč. Pokud by došlo ke zdanění finanční náhrady (19 %), znamenalo by to, že
každý rok by se do státního rozpočtu vrátilo cca 380 mil. Kč. Za celou dobu vyplácení
finanční náhrady by se tak do státního rozpočtu mohlo vrátit cca 11 mld. Kč. V uvedených
částkách není počítáno se zvyšováním finanční náhrady v návaznosti na inflaci. Na rozpočty
krajů a obcí návrh zákona nemá žádný dopad.

Představa, že mi zloděj ukradne peníze, policajti je najdou, stát mi je vrátí a při tom si odečte nějakou daň je hrozná .

Ahoj Michale,

jsme pro nedanit. Nejsem si jist, jak je to aktuálně s financováním církví ze státního rozpočtu. Tam bych určitě škrtal. Jako každou volnočasovou aktivitu by si ji měli hradit členové... . Pokud si pamatuji dobře, tak zde k nějakým změnám v návaznosti na vrácení majetku došlo.

..ale prosil bych vysvetlit, proc dostavaji penize i cirkve, ktere v roce 1948 jeste neexistovali?

Pokud nebyly zdaněny ostatní restituce, tak nevidím důvod danit ani ty církevní a vice versa.

Ostatně stejně se z toho bude následně platit daň z majetku - a pokud byl tento restituovaný majetek dříve majetkem státu, tak se z něj dříve žádné daně neplatily, tudíž z hlediska příjmů státu je ta restituce vlastně zaručený příjem.

Jsem proti. Tohle je zcela nesystémové řešení, které podrývá legitimitu a důvěryhodnost státu.
Teď nechme stranou samotnou restituční dohodu a její výši. Stát po letech tahanic s církvemi domluvil a vyrovnání zákonným postupem schválil. Ten komunistický návrh nemá jinou rovinu než finanční. Jestli se nám ale nelíbí částka, měla být jiná částka součástí schváleného církevního vyrovnání. Nepřijde mi správné a systémové, aby stát uzavíral dohody a pár let na to o pětinu měnil výše plnění uzavřených dohod prostě proto, že si to rozmyslel. Chtěl-li vyplácat o pětinu méně, měla se o pětinu nižší částka vyjednat při uzavírání restitučních dohod. Takovéhle zpětné úpravy podrývají důvěru ve stát a dohody s ním uzavřené. A to je mnohem nebezpečnější než "chybějíci" stamiliony v rozpočtu.

Samotný zákon o restitucích je podezřelý a podle mě neměl být nikdy přijat.
Zároveň když je někomu přiznána náhrada za škodu, tak mi přijde neetické mu ji zdanit.

Takže mi z toho vychází, že jediná varianta zbývá "zdržet se."

Ani ta není bez chyb, ale ty druhé dvě v sobě obnášejí prvek souhlasu s něčím, co si před sebou nedokážu obhájit.

Já mám vážný problém už restitucemi jako takovými a čistě emočně a nesystémově bych byl rád, kdyby církve dostaly míň, ale souhlasím s Jirkou, že nesystémovost je problém.
Ale nejspokojenější bych byl kdyby se restituce pořádně propraly a případně se zrušily/upravily/vyjednávalo se znovu. Forma rozdávání peněz a seznam příjemců se mi těžce nelíbí a celé mi to smrdí korupcí a zlodějnou. Ale chápu, že to není na stole a teď se musíme rozhodnout o tomhle návrhu. Minimálně bych navrhnul pozměňovací návrh, který vyškrtne církve, které v té době neexistovaly.

Urcite proti, ale bylo by vhodne, iniciovat zakon, ktery by urychlil odlouceni cirkvi od statu.

Rozhodně jsem proti zdanění.