S tím Mnichovem to doufám bylo myšleno "za Mnichov" - ne před nějTomasMikus píše:Pokud bych získal oprávněné pochybnosti, že by jste tuto zemi mohli znovu dovést před Mnichov 38 nebo před rok 89 budu raději volit zlodějskou ODS nebo Top09 to vám říkám na rovinu.
Před ním to byla demokratická první republika...Tohle je složitý. ODS je strana, která se do značné míry snažila udržet v chodu mechanismy, které provozovala před rokem 1989 KSČ, očištěná od ideologii. Tím chci říct, že lidi z mocenského okolí ODS hýbali ekonomickým soukolím celé země, a víceméně drželi v chodu jakýsi "socialismus bez socialismu" - banky půjčovaly, nájemné bylo regulované a mít správné konexe se pořád minimálně vyrovnalo tomu mít na účtě spoustu peněz. Postkomunistická éra byla hodně zvláštní, je to asi tím, že jsem byl mladý a bylo mi 20... ale v řadě ohledů nebyl díky množství dost nesmyslně rozhazovaných peněz uvolňovaných do ekonomiky (ale nešlo jen o státní peníze.. byla to i éra první dotcom bubliny, apod.). Život v téhle době vlastně nebyl nějak extrémně těžký. Ideologicky si stačilo vystačit si právě s nadáváním na komunismus, ale fakticky společnost žila setrvačností ekonomika nebyla vystavena dnešním tlakům oligarchického kapitalismu - trh se ještě tak silně "nekonsolidoval"...
Já vlastně 90tá léta asi nejsem pořád schopen vyhodnotit. Vlastně mi toho přišlo pozitivního docela dost, ale nějak se nemůžu smířit s tím, že elity vzešlé z období ekonomického chaosu té éry by teď měly téhle zemi vládnout už navždy a že my ostatní jsme napořád ze hry (a toto myslím vyjadřuji celou svojí prací a snažením, profesním i politickým). Chybou 90tých let bylo, že umožnily vznik dnešních oligarchických systémů.
TOP09 je něco trochu jiného... je to strana hájící zájmy nově vzniklých elit, tedy v podstatě má v programu aby nájemné bylo stabilně vysoké, realitní bublina nesplaskávala, dluhy se vymáhaly, daním se šlo vyhnout, apod. Je to strana banálního vlastnického pragmatismu, dá se říct... proti tomu ODS byla skoro stranou "pracujících podnikatelů". Kreativní tunelování ODS bylo proti téhle mocenské nudě aspoň barvité...
Problém fakt je, že dilema dnes už dávno není pravicové strany = členství v NATO a levicové strany = pozvolné směřování před rok 1989. Celé je to složitější, nezanedbatelná část populace je naladěna spíše pacifisticky a celou záležitost s obranou pokládá za něco jako nutné zlo, mandatorní výdaj státu, v lepším případě doménu, ve které se může realizovat ta část populace, kterou to baví a která k tomu má vztah. Dokonce i vystoupení z NATO by vůbec neznamenalo návrat před rok 1989: spíš by se z nás stalo další Rakousko, včetně nepříliš příjemné diskuze o obnovení povinné vojny.
Přesto jsem rád, že se Piráti k tématu v poslední době staví, jak se staví. Přitom je zajímavé pozorovat, jak se točíme mezi pragmatismem a osobním přesvědčením: téměř nejde rozlišit tu část vedení, která vzešla z přirozeně proti-systémového levicového podhoubí, osobně z NATO moc nadšená není, ale je přeci jen trochu vykulená z možnosti rozšíření mocenské sféry dnešní nacionalistického režimu v Rusku a hlavně přemýšlí o tom, že voliči možná také. A na druhé straně jsou tu političtí pragmatici, kteří si nutnost členství v NATO uvědomují, ale stejně dobře si uvědomují, že hlasy voličů, co tohle vědí, luxují právě ta ODS a TOP09 (často i díky předsudkům: ČSSD a ANO přeci v NATO zústávají také) a uvědomují si, že přenechat zbytek voličské základny stranám typu KSČM a Úsvit je politický hazard. Takže se v tom motáme zajímavě: bývalí aktivisté se učí opatrně argumentovat ve prospěch NATO (nebo aspoň společné obrany EU, ale sakra, válka jako válka a čím slabší odstrašení, tím větší riziko, že fakt bude) a pragmatici zase hledají, jak formulovat nějaké "jsem sice pro NATO, ale..." (40 možností).
Takže je to fakt moc, moc zajímavé. Osobně třeba znám lidi z ODS, co se učí nebýt euroskeptický: toto je novinka, euroskepticismus nebyl přesvědčením voličské základny ODS a ta to zjistila, až když se jí 2/3 voličů rozprchli. ČSSD zase zjišťuje, že voliče ve velkých městech by musela oslovit úplně jinak, než ty v regionech - ale neví, jak by před jedněmi utajila to, jak se prezentuje před těmi druhými
Osobně si myslím, že riziko "návratu před" cokoliv je nulové. Žijeme v úplně jiné době, dobu formují technologie, ty jsou úplně jiné... média vypadají jinak, i válka by vypadala jinak. Ukrajina a Sýrie jsou takové demoverze, rýsují se tam náznaky možných katastrof, jako se ve 30.letech rýsovaly ve Španělsku či v Číně. Doba je výrazně méně optimistická, než byla 90-tá léta... ale pokračovat prostě nešlo, už proto, že spousta z nás zestárla a prostě už nezvládá tolik kalit a tak. Ale samozřejmě... ty tlaky vznikají z toho, jak se prostě všichni snaží poctivě a pragmaticky a racionálně zakopat ve svých pozicích... a je to celá jedna generace a je nás poměrně dost, i globálně.
Fakticky: riziko spojené s Piráty je možná menší, než u jiných stran. Fakt si myslím, že bychom nic hrozného nezpůsobili.
