Fórum Pirátské strany

Na setkání Potravinové suverenity v Praze padaly od účastníků různé návrhy, jak řešit situaci s ničením půdy a neblahými trendy v zemědělství a potravinářství. Například super-úřad, který by kontroloval osevní postupy a míru eroze půdy nebo zemědělský hospodářský plán po vzoru už existujících lesních hospodářských plánů (poměrně detailní návod pro vlastníka, jak hospodařit, co pěstovat atd.). Já jsem tam vystupoval proti tomu, protože tam vidím problém s obrovským byrokratickým aparátem, který by bylo k tomu třeba vytvořit.

V současné situaci nemáme sílu na prosazování nějaké podpůrné legislativy nebo daňových reforem, které by farmářům pomohly. Na komunální úrovni bude samozřejmě těžké dávat přednost farmářům před developery, ale měly bychom se o to pokoušet...krabic a satelitů na zelené louce máme už celkem dost.

Pokud by většina PP-CZ se základními tezemi Potravinové suverenity souhlasila, mohly bychom k tomu vydat příznivé stanovisko v médiích. Dál bychom mohli vyzvat naše členy a příznivce, aby se zapojovali do různých regionálních aktivit v zakládání a fungování komunitních forem zemědělství. V ideálním případě bychom mohli založit i svojí pirátskou KPZ. V neposlední řadě by nám zemědělští aktivisté pomohli vykrýt odborně oblast zemědělství, kde zatím nemáme kvalifikované lidi. Možná bychom tím získali i nové voliče, ty liberální se silným vztahem k půdě a potravinám, co nemusí zelené nebo lidovce....

Je pravděpodobné, že časem vznikne text české provenience v duchu Deklarace potravinové suverenity, na kterém bychom se mohli částečně spolupodílet. Jelikož jsem nemohl být na posledním předvánočním setkání kápezetkářů, pojedu do Prahy v lednu a budu se informovat přímo u zdroje. Bylo by dobré do té doby mít nějaký výstup z této diskuze a vědět, co chceme a nechceme. Rovněž bych byl rád, kdyby nás na setkání s aktivisty šlo z PP-CZ více...

Do tohoto vlákna to moc nepatří, ale vymezení se proti nezdravým a jinak škodlivým aditivům (od některých "éček" až po palmový olej) by taky stálo za zvážení. Nikoliv zákazy, ale např. úlevami pro kvalitní výrobce a podpora osvěty (ať už na úrovni prodejců nebo různých neziskovek).

Konopí samozřejmě musíme tlačit o sto šest, o tom žádná.

Jo a moc oceňuju to, že se tím tady někdo systematicky zabývá!

Frantisek.Kopriva píše:Do tohoto vlákna to moc nepatří, ale vymezení se proti nezdravým a jinak škodlivým aditivům (od některých "éček" až po palmový olej) by taky stálo za zvážení. Nikoliv zákazy, ale např. úlevami pro kvalitní výrobce a podpora osvěty (ať už na úrovni prodejců nebo různých neziskovek).

Konopí samozřejmě musíme tlačit o sto šest, o tom žádná.

Jo a moc oceňuju to, že se tím tady někdo systematicky zabývá!

Já mám z protipalmáčové kampaně strach. protože samozřejmě ten palmový olej, který teď lidi "ve velkém" odmítají, budou chtít výrobci něčím nahradit. No a ekosystémy, které budou ustupovat tomu dalšímu oleji, dopadnou stejně jako dneska ty "palmáčové". Obecně by to chtělo propagovat spíš vyváženost/harmonii.. Ale to už bych asi chtěla moc, co?

S tím palmovým olejem je to tak trochu "show". V reálu je ho většina použita jako příměs do paliv kvůli oteplovací histerii. EU na tom má také svůj podíl. To, že někdo nejí nějaké moplatky a pod. jak valím kampaň má jen nepatrný vliv. Daleko více by pomohlo zrušit nesmysly s přimícháváním biopaliv.http://archiv.ihned.cz/c1-19182700-palm ... ez-je-ropa

Osobně si myslím, že propagovat vyváženost a harmonii je spíš práce pro duchovní a šamany než pro politické strany (u nás Dušek). My musíme být konkrétnější a adresnější.

Negaci biopaliv máme výslovně uvedenou ve schváleném textu programového bodu. Stejný průser jako biopaliva je ale ve světě např. pěstování bavlny - vysušování řek, tisíce tun roundupu, otrocká práce, chem. rezidua na těle a v půdě atd...takže my chceme nahradit bavlnu konopím, které se dá (bez chemie a zavlažování) pěstovat i u nás.

Zároveň platí, že zemědělci nemohou tu situaci řešit sami, protože mohou pěstovat jen takové produkty na které mají odbyt. Klíčový krok je politické rozhodnutí o nahrazení fosilních paliv a surovin obnovitelnými zdroji a stanovení závazných reálných termínů k postupnému provedení tohoto rozhodnutí. (mimochodem se tím zeslabí i politický vliv mocností, které ovládají světový obchod s ropou). Tím se zmnohonásobí pro zemědělce možnosti pěstování plodin pro materiálové využití. Do legislativy zabudovat priority při hospodářském využití rostlin:

1)Na prvním místě je vždy potravinářské využití
2)Po něm následuje využití materiálové
3)Nakonec přichází na řadu využití energetického potenciálu

Čili nesmí se stát aby kvůli pěstování technických plodin a plodin pro výrobu biopaliv někde umírali lidi hlady nebo museli migrovat.

Zároveň musí být řešen i problém, jak má zemědělství fungovat bez ropy a bez chemie (resp. s řádově nižším množstvím). Čili asi elektřina + biopaliva verze 10.0 (řasy) + zvířecí síla, sofistikované agrotechnické postupy (střídání plodin), které eliminují problém s plevelem a škůdci.

Nevím, co je na zásadách permakultury a biologické diverzitě nekonkrétního.. Ta moje harmonie neměla být výstupem.. Jen směrem .]

Ano. V tomto vlákně diskutujeme o Potravinové suverenitě, což je hnutí, které má ty problémy a možné směry řešení velice dobře zmapované a aktivně (aktivisticky) se v tom angažuje. Oni nejsou politická strana, ale potřebují ty své požadavky a cíle do politiky promítnout. Pokud vyjádříme pozitivní postoj k PS (i třeba s výhradami) je to výhodné pro ně i pro nás, a zakládá to možnosti (nezávazné) pro další spolupráci.

Pro ty z vás, kdo třeba netušíte o čem se tady bavíme, protože jste už coby miminka jezdili s rodiči v nákupních vozících po hyperkrabicích ..
.. malá ukázka z knihy Tvarytmy (Jaroslav Dušek, Pavlína Brzáková):

Sicílie..
Baví mě sledovat Siciliány, když zušlechťují své prostory, rád se na ně dívám. A cestou autem se zastavíme třeba v malém řeznictví, kde dělají vyhlášené salámy. Řezník je na svou práci náležitě hrdý. Bez okolků začne vysvětlovat, z čeho je který salám vyroben a jaký je jeho název. Hned prozradí, v čem spočívá jeho specialita a kde je záruka kvality. Nechá se vyfotit před svou cedulí a vřele děkuje za zájem. Nechci to nikterak idealizovat, ale baví mě to víc, než unavený či otrávený prodavač, který ke svému „místu“ necítí žádný vztah.

Na Sicílii lze natrefit na skutečné obchodníky, kteří se svými výrobky obcházejí a nabízejí je. Zdá se, že to dělají rádi, radostně rozprávějí o své práci, protože je to jejich život. Nestěžují si.V Grotte vás po ránu může probudit obchodník s čerstvým křupavým pečivem. Vyvolává na ulici, a když u něj jednou nakoupíte, příští ráno už sám klepe na dveře. Housky, Chleba, bagety, rohlíky. Pekař stejně jako všichni ostatní podomní obchodníci je elegantně oblečen do tmavých kalhot a světlé košile. Pěšinka ve vlasech perfektní.

Pak přijede zelinář. V Grotte je zelinář, který melodicky vyvolává operním hlasem: „Melone! Limone! Cippola!“ A když ho požádáte, ještě vám při nákupu přidá nějakou árii. Zeleninu a ovoce zváží na ruční váze. Vidím tu jeho pracku, jak na misku hodí velký meloun a zváží ho jednou rukou. Pak přijede jiný chlapík, s rybami. Tenhle mumlá přes amplion na střeše auta. „Mare! Mare! Pesce, Mare!“ Ryby vozí v mrazícím autě. Hle, čerstvý mečoun, tuňák, orata, makrela, treska, sardinky, mořský ďas. U ďasa!!!

Dřív to u nás přece bývalo taky tak. Pocit důvěry ke svému obchodníkovi, který obcházel se svým čerstvým zbožím. Dnes je to nějak naopak. Obchodník nikam nechodí, to my jezdíme za ním. Majitele ani nepotkáme, jsou tam zaměstnanci. Ztratilo se to původní kouzlo, které lze na Sicílii stále pocítit, u nás je oživují třeba farmářské trhy. Je obsaženo v přirozené tradici, založené na vztazích lidí žijících na určitém místě, Přijde mi to logické, jednoduché, voňavé, čerstvé. Produkty si vypěstují, starají se o ně, sklidí je, obejdou s nimi a prodají je přímo zákazníkům.

Nejsem zarputilý staromilec, který s nostalgií už jen vzpomíná na staré časy, jen cítím, že je mi lépe ve světě, kde lidé komunikují jednodušším způsobem. Napřímo. Nikoli hned přes manažera, agenta, advokáta. Kde lidé neodevzdávají automaticky svou osobní sílu, svou osobní moc jiným lidem. Nenechávají se ve všem zastupovat. Přijde mi daleko přirozenější komunikovat z očí do očí.

Zelí..
A jednou jsme tak seděli a napadlo nás, co kdybychom naložili zelí. Tak jsme se do toho pustili. Kruhadlo po dědovi, prolezlé červotočem, se časem začalo rozpadat. Oslovil jsem tedy výborného truhláře, který vyrobil dle starého vzoru krásné nové kruhadlo, ovšem s těmi původními skvělými noži. Takže krouháme jako diví.
Při práci cítím propojení s těmi, kteří na kruhadle seděli přede mnou. Zajímavé je, jak to baví malé děti. Viktorova dcera Kristýna, které při našem prvním krouhání byly snad tři roky, se okamžitě přidala. V tom opojném dětském transu začala přinášet rozpůlené hlávky, přidávala sůl a kmín. Úplně tomu propadla. A příští rok se začala dožadovat dalšího krouhání.

Z nakládání zelí se stala pravidelná událost, která dávno přesáhla pole dvou rodin. Účastní se jí různí naši přátelé a kamarádi. Krouháme, šlapeme zelí a probíráme při tom různá témata. Akce se účastní různí lidé. Činnosti jsou rozděleny. Někdo půlí velkým nožem hlávky a vyřezává košťály, já krouhám na kruhadle, jiný vkládá zelí do nádob, přidá sůl a kmín, se tam cibulku, ženy s vykasanými sukněmi půvabně šlapou. Ten dávný rituální pohyb si je podmaní. A muži komentují krásu žen. Oceňují půvab.

Když jsem se před někým zmínil, že nakládáme zelí, zaujalo mě, jak často lidé reagují tvrzením, že je to moc složité. Přitom to trvá jeden jediný den! A je to veselé a zábavné. Samozřejmě se přitom pěstuje i moudrost. Vedou se zasvěcené rozpravy na libovolná témata. Utužuje se pospolitost. Je okouzlující, jak se sejdou lidé, ochotně pomáhají a co všechno tahle setkání evokují.

Rozhovor s Janem Valeškou

http://a2larm.cz/2015/11/o-potravinove-suverenite/