Petr Vileta píše:
Kontrolní otázka: kde bude kerosin po nárazu letadla do budovy se schodišti a výtahovými šachtami?
a) zůstane v nádržích letadla
b) rozlije se po podlaze v patře nárazu
c) proteče do nižších pater
d) z 80% shoří ve výbuchu bezprostředně po nárazu. Zbývající množství rozpoutá požáry kancelářského vybavení mizerné intenzity (plameny ani nejdou vně budovy).
Petr Vileta píše:Co se týče pevnosti oceli, tak kdysi jsem pracoval v hutích, ve slévárně hliníku. Ten se taví při cca 700 st. C a na povrchu se mu tvoří takový "škraloup", který se musí občas odstraňovat. Na to sloužily takové stěrky na 1 cm tlusté ocelové tyči. Žádná specialita, normální běžná ocelová kulatina. Když to ovšem člověk omylem zapomněl v roztaveném hliníku pár desítek minut, tak to pak bylo jako z gumy, normálně se to ohýbalo, stačilo mírně zatlačit o zem a měli jste z rovné tyče hokejku. No a na tuhle ztrátu pevnosti oceli stačilo jen 700 stupňů.
Tak znova. My jsme nekoupali pár desítek minut malou ocelovou tyčku ve větší lázni tekutého hliníku.
My jsme se snažili necelou hodinu mizerným lokálním požárem prakticky jen z hořícího kancelářského vybavení zahřívat konstrukci mrakodrapu alespoň v místě "kde se rozlil letecký benzín". Během té doby se nám lidi opírali o nosníky přímo poblíž ohniska, zbytek konstrukce nám odváděl teplo jako obrovský chladič a v momentu, kdy se nahoru dostali hasiči, byl požár tak slabý, že se "dal zvládnout dvěma hadicemi", jak o tom svědčí přepis radiové komunikace mezi požárníky v jižní věži. Opakuju, že i pokud by v místě nárazu (ohnisku), ocel konstrukce skutečně změkla
, nemá vrchol budovy potenciál, aby zničil spodní neporušenou (nezahřátou) konstrukci rychlostí blížící se volnému pádu. Tečka.
Petr Vileta píše:Také jsem někde zahlédl zmínku o tom, že nosníky měly být natřeny nějakým protipožárním nátěrem konkrétní tloušťky, ale že to tehdy stavební firma ošidila a nátěry provedla slabší a někde dokonce vůbec ne. Svědci to dokládali výpočtem, kolik tun nátěru by se podle projektu muselo použít a fakturami, že tolik tun se nikdy nenakoupilo. Podobný šlendrián, jako u našich dálničních mostů. Místo oceli X se použije levnější Y, místo armovacího železa po 30 cm se armuje po 40 cm atd. To ovšem není žádná konspirace, to je normální (stavební) podvod.
Pak jej ale dolož linky, protože UL (společnost která certifikovala stavební ocel WTC),
šizení materiálu vyvrátila. Ten azbest byl ošizený tak mocně, že v osmdesátých letech nepovolili řízenou demolici Dvojčat. Zapoměl jsi dodat, že náraz letadla do budovy způsobil takový otřes, že zbývající symbolický azbest z konstrukce opadal tak, aby na obnaženou konstrukci ihned naběhli trpaslíci, kteří po budově pečlivě distribuovali hořící kerosin. A já jsem konspirátor, jasně.
Petr Vileta píše:A k těm stavitelům a konstruktérům obecně. Kolik bylo na světě postaveno konstrukcí WTC dvojčat? Pokud vím, tak pouze dvě. Bylo to sice vypočtené, zkontrolované, ale pořád to byl unikát. Jenže já vím, že někdo vyrobí automobil, nebo postaví obyčejný jednopatrový dům a teprve když se vyrábí/staví stotisící kopie se zjistí, že tam je něco blbě. Auta se svolávají do servisu, protože mají závadu na brzdách, do domů se přidává podpěrný trám, protože pod větší tíhou sněhu by se mohla zřítit střecha, atd. Všechno bylo vypočteno a zkontrolováno, přesto je něco špatně.
Další nesmysl. Ano, Dvojčata jako taková byla unikátní, ale typ jejich konstrukce (masivní jádro a nosná obvodová konstrukce propojená vrchlíkem) je běžný.
Petr Vileta píše:Vy například víte, s kolika tunami a jakého hořícího paliva konstruktéři WTC uvažovali? Podle mě v době projektování neměli ani tušení, že jednou bude nějaké
letadlo mít v nádržích 43 tisíc litrů kerosinu.
Viz výše. Tu konstrukci mohli v hořícím kerosinu koupat celou celý den. A takového typu kolapsu, jaký nastal, by nedosáhli.
Boj s dezinformacemi nelze vyhrát pomocí dezinformací.
Krajský zastupitel v OLK, pěšák v operaci "Hrajeme svobodnou hudbu!" a aktivista Hnutí za pravdu o 11. září 2001.
: 