Ahoj, omlouvám se za pozdější předložení reakce na oponenturu
@Marketa.Gregorova pro stream 6.
Stream 6 (Ivan Bartoš)
Text oponentury:
Teze č.1 „Při samostatné kandidatuře Piráti získají 35 mandátů, STAN 6 mandátů, při společné kandidatuře a volebním cíli 26 % získají společně 59 mandátů, tj. 18 mandátů navíc se rozdělí v cílovém poměru (13:5).”
Analytik Petr Fojtík uvádí, že cíl 26 % je „spekulativní a bez dat”, a je pouze cílem, nelze na tom tedy zakládat jistotu, že bude mít koalice o 18 mandátů navíc. Je to také deklarovaně „velmi optimistický” odhad, ačkoli odhady samostatného postupu (15 % a 5,5 %) jsou označovány za tzv. střízlivé až „mírně optimistické”. S mírně optimistickým odhadem dle jeho slov koreluje 18–19 %. Měly by se tedy upravit hodnoty mandátů tak, aby cíle samostatné i společné kandidatury korelovaly.
Na základě této úpravy bude možná nutné upravit i návazné prognózy krajského rozdělení mandátů.
REAKCE: Ano, odhad zisku 26% je odhadem optimistickým, ale jsem přesvědčen o tom, že (a Petr to v rámci příspěvku také uvádí), že se jedná o dosažitelný cíl. Citace “spekulativní a bez dat” není vztažena k 26% odhadu výsledku voleb, ale k principu pouhého sčítání volebních preferencí u obou subjektů (např. 15%+6%), na což upozorňoval např. D. Leština, a to je něco jiného. Byť rozumím tomu, že pouhé sčítání nezohledňuje propad některých voličů (a jak naznačuje Petr a říká nám to i stream 1, tak by měl být opravdu malý) a není tedy dokonalé, tak stejně tak nezohledňuje potenciální atraktivizaci voličů nových, kterou lze očekávat, nicméně nám k ní chybí hlubší data.
V rámci modelace odhadů našeho výsledku voleb a tudíž i potenciálního zisku mandátu se snažíme co nejblíže přiblížit realitě. Pracujeme s mírně optimistickými odhady 17 % a 6 %. Ve světle posledních průzkumů se ukazuje, že 6 % pro STAN může být mírně podhodnocený odhad, ale to by nemělo výrazně ovlivnit závěr této analýzy a zároveň z nich nelze zatím vyvozovat dlouhodobější trend, takže odhad pro STAN kolem 6% je vlastně realistický. Ale uvidíme, představy STAN mohou být odlišné. Prostý součet je 23%. Jistě lze počítat s určitou částí lidí, které tato koalice odradí, dle výsledků průzkumů však lze očekávat, že větší část lidí naopak naláká (opakuji se). Určitá část lidí také chce volit vítěze, proto pokud budeme vystupovat mezi dominantními uskupeními, lze takto nalákat i voliče, kteří by jinak STAN ani Piráty pravděpodobně nevolili (opakuji se podruhé). + 3 p. b. (tedy na volební cíl 26 %) se v tomto kontextu jeví jako optimistický odhad toho bonusu za spojení a pro sílu, která má šanci zvítězit. Je tak v souladu s ostatními čísly.
Je to samozřejmě otázka subjektivního vnímání pojmu “optimistický scénář”. Já jsem přesvědčen, že ho lze dosáhnout.
Text oponentury:
Teze č.1 (pokr.):
Z odhadu mandátů dle Mandaty.cz nulová varianta přisuzuje Pirátům 38 míst a STANu 6 míst. Varianta c) Piráti+STAN, a ODS+KDU-ČSL+TOP09, což je aktuálně nejpravděpodobnější varianta (u ostatních stran), přisuzuje koalici Piráti+STAN 44 mandátů, tedy stejně jako samostatný postup. Bylo by vhodné aktualizovat střízlivé prognózy na základě aktuální politické mapy a deklarovaných koalic.
V souvislosti s výše uvedeným by zároveň měla být doplněna metodika vzniku tabulek s odhady mandátů.
REAKCE: Poprosil bych, abychom se nedívali pouze na to jedno číslo, ale na celý rozptyl daného subjektu v dané variantě. Ve chvíli, kdy zmiňuješ 38 mandátu v nulové variantě, tak je potřeba zohledňovat rozptyl 31-42. To že v danou chvíli je hodnota 38 bližší maximální hodnotě je dáno přepočtem propadlých hlasů, protože v rámci nulové varianty není kromě ANO silnější subjektu, takže by nám to přisoudilo nějaké 1-3 mandáty (teď fakt odhaduji) navíc.
Nulová varianta není v tuto chvíli relevantní, protože vzniká konzervativní subjekt. Je tedy patrné, že nebudeme při samostatném postupu, na základě současných dat a vnímání aktuální politické reality, druzí na pásce. Takže bychom šli s největší pravděpodobností níž s počtem mandátů. V tuto chvíli je potřeba se dívat na variantu e), která nám přisuzuje počet mandátů na úrovni 27-40, resp. 35. Je samozřejmě otázka jakého výsledku bychom samostatně v měnícím se prostředí dosáhli, mandaty.cz pracují beze změny se zářijovými průzkumy. Varianta c) tedy dva bloky a ANO je další relevantní varianta. Tam nám přisuzuje 41-52, resp. 44, tedy výrazně blíže spodní hranici. A tady se opět dostáváme k diskusi ohledně potenciálního výsledku voleb v rámci koalice, viz výše. Pokud současné modely mandaty.cz přisuzují konzervativnímu bloku rozptyl 42-55, přičemž jejich součet preferencí se pohybuje někde kolem 22-24%, tak se mi potvrzuje, že naše přístupy ohledně přibližného zisku mandátů při zisku 26% v rámci koalice jdou správným směrem, byť může dojít k nepatrnému poklesu z důvodu menšího propadu hlasů.
Text oponentury:
Teze č.2 „(...) do případného vyjednávání chceme vstupovat s tím, aby díky spolupráci měli jak Piráti, tak STAN mandáty navíc, přičemž další volitelná místa oproti stávajícímu počtu mandátů by se rozdělila úměrně aktuálním preferencím 3:1.”
Poměr 3:1 je pro nás výhodný, ale aktuální preference (září, STEM, 12,8 % : 7,5 %) tomu neodpovídají, není to ani 2:1. Nezvýší to riziko tendencí k osobním kroužkovacím kampaním? (Pozn.: Riziko osobních kampaní existuje nezávisle na tom, jaké budou postihy. Než k nim dojde, kandidát už může mít jméno.) Či k jiným nutným ústupkům, budou-li preference při vyjednávání jednostranně stoupat?
REAKCE: Je otázka kam se dostaneme v rámci vyjednávání. Je pravdou, že STAN v posledních průzkumech zaznamenal určitý nárůst. Já nechci předjímat, pokud by se z toho stal trend i v příštích průzkumech může to na nás zvyšovat tlak ze strany STAN mít poměr vyrovnanější. Já bych se zatím držel toho, co je v analýze, tedy že chceme vyjednat poměr 3:1, což si myslím, že nikomu z Pirátů fakticky nevadí, nebo?
Text oponentury:
Teze č.3 Preferovaná varianta zvažuje opravdovou funkční spolupráci na celostátní úrovni, nikoli pouze na úrovni PSP.
Je nutné vyjasnit, co má taková spolupráce na celostátní úrovni znamenat, a proč ji dle délky trvání ohraničuje volební období do PSP, ačkoli spolupráce pouze na úrovni PSP je další zvažovanou variantou. Pod celostátní úroveň se může skrýt cokoliv vyjma europarlamentu a CF potřebuje vědět, k vyjednání jaké úrovně koalice dává mandát.
REAKCE: Spolupráce na celostátní úrovni neznamená pouze spolupráci na úrovni Poslanecké sněmovny. Počítá s tím, že by docházelo k pravidelným jednáním předsednictev obou stran a případně dalších orgánů (píše se o tom ve streamu č. 3) či vytvoření eskalačního mechanismu a způsob řešení problémů, které probublají z nižších pater politiky. Republikové předsednictvo se přece nerovná Poslanecká sněmovna nebo klub. Co se týče krajské spolupráce, tak opět o tom píše stream č. 3: “možnosti krajské spolupráce mohou rámcově kopírovat možnosti spolupráce na celostátní úrovni (může se kraj od kraje lišit).
Mělo by jít jednotné doporučení, které počítá s tím, že v předem určených intervalech bude např. probíhat společné jednání krajských předsednictev a/nebo krajských sdružení, přičemž obě předsednictva obou stran budou povina o těchto schůzkách informovat členskou základnu a také stranický orgán stojící v hierarchii nad nimi včetně jejich výstupů. Zároveň platí, že v této věci platí krajská autonomie z hlediska ustanovení výše navržených postupů.” Jedná se o návrh nikoliv o podmínku.
Jinak já zde (nikoliv v samotné tezi, ale v opakujících se “teoricích”) vidím takový trochu pseudoproblém, který reálně nevzniká. Autonomie Pirtáské strany prostě není nijak ohrožena a nevím, co bychom tak mohli vyjednat aby tato obava vznikala, ale rád si to nechám vysvětlit. Uvedu paralelu: Po krajských volbách jsme vytvořili vyjednávací bloky (memoranda se STAN někde), který mají nějaký účell. Jdeme do krajských koalic. Řešíme nyní na krajích jak moc “integrace” společného vládnutí v radě kraje definuje naše MS a jejich politiku. Podle mě ji může pozitivně či negativně ovlivnit. Předpokládám, že spíše pozitivně, neboť se díky tomu fakticky poznají politici všech stran koalice, ale kromě vnímání “společné odpovědnosti” o čemž jaksi koalice po volbách je, nevnímám opat, že by zde byli nějaké obavy “co to znamená pro MS?”.
Text oponentury:
Teze č.4 „Koalice by měla mít společný program, který bude vycházet z průniku programů. Základní programové cíle budou formulovány po vyjednávání obou subjektu v koaliční smlouvě schvalované CF, podle čehož bude program dopracován. Velkou roli by zde měly společné odborné týmy.”
„(...) vzhledem k tomu, že se očekává vyjednávání, bude možné hlasovat jen po určitých dojednaných celcích (či po sporných částech - může vyplynout z předjednání). Výhrada k určitému celku (neschválení) schvalujícím orgánem povede k novému projednání daného celku.”
- Průnik programů má přirozenou tendenci tíhnout k nekontroverzním, nekonkrétním a povrchovým tématům a oblastem. Příkladem mohou být již tři snahy o společný program Evropských pirátských stran. Ačkoli se s postupem času pokrývaná témata rozšiřovala, vliv na to měla především síla České pirátské strany a jejího odborného zázemí. Do té doby se ani strany založené na stejné ideologii nebyly schopny dohodnout na širším průniku. Je nutné brát v potaz, že společný program povede ke ztrátě některých jádrových témat obou stran.
- U odborných týmů není vysvětleno, jak se budou řešit situace, kde jádrové téma jedné ze stran odborný tým nepokrývá, či na to odborný tým neexistuje. Nutno doplnit.
- Chybí rozbor postupu, neshodnou-li se schvalující orgány na konkrétním celku opakovaně – zdali bude bod zcela vyřazen, projednáván a upravován tak dlouho, dokud nebude schválen, či jiný postup.
REAKCE:
Nemá smysl srovnávat průnik programů více stran v různých zemích a program koalice v jedné zemi, který musí být atraktivní pro voliče a úspěch koalice je přirozenou motivací, která k tomu vede. Obsah a způsob tvorby programu bude předmětem vyjednávání. Nemá smysl teď propracovávat podrobné postupy, pokud neznáme ani orientační představu potenciálního partnera.
Ad odrážky:
- První bulet považuju za tezi, pro kterou evropský příklad Pirátských stran nemůže sloužit jako benchmark a nemá podle mě oporu jinde, než v úvaze, že by tak být mohlo. Program na 4 roky (volební program) tak, jak vzniká nyní u nás, je stavěn způsobem, co je v rámci vektoru dlouhodobého programu a realitě současného stavu dosažitelné. Přiznejme si, že ani Evropský program českých Pirátů taktéž nebyl stavěn na extrémních pozicích, ale na realistických pozicích
- Ano bude doplněno - analýza to předpokládá
- Bude doplněno, pokud dojde ke schválení - analýzá pouze hovoří o nutnosti nastavení procesu
Text oponentury:
Teze č.5 „O darech nad určitou hranici bude rozhodovat orgán koalice.”
Nepřijímat dary od osob s korupční minulostí je až v další navrhované variantě, nikoli preferované. Je nutné vyjasnit, jaká bude hranice, o níž bude rozhodovat orgán koalice, jak na to bude mít případnou kapacitu (bude-li to volební štáb) a proč není ošetřeno přijímání darů od osob s korupční minulostí pod určitou částkou.
REAKCE: Tohle je relevantní argument, u kterého předpokládám jeho zapracování. Co se týče hranice, tak lze vycházet ze současných pravidel u Pirátů, tedy 50 000+, ale určitě by to bylo předmětem jednání. Řešil jsem to s Vítkem Rakušanem, očekáváme vysoké standardy na přijímání darů. I STAN má proces schvalování darů. Hovořili jsme o etickému kodexu dárce. My máme. Oni také mají pravidla. Lze aplikovat náš?
Text oponentury:
Teze č.6 „Kampaň by prováděl společný volební štáb spolu se společnými krajskými volebními štáby.”
V tabulce 6b) v části Volební kampaň nejsou krajské volební štáby zmíněny, ačkoli v souhrnu Analýzy v příspěvku Ivana Bartoše ano.
REAKCE: Ano, v tabulce 6b jsme nešli na nižší úroveň, ale předpokládám, že vytvoření společných volebních štábů na krajských úrovní z pohledu koordinace, logistiky atd., je dobrým a opodstatněným návrhem. Bude zapracováno do tabulky a bude předmětem jednání dle potřeb Pirátů i STAN.
Text oponentury:
Teze č.7 „Spolupráce nad jednotnou PR podobou v gesci mediálních odborů a vybraných (politických, expertních) osob za každou stranu.”
Další varianta postupu předpokládá jednotnost kampaně se stranickou svobodou v určitých aspektech, jako jsou sociální sítě dle dohody. Mediální odbor by měl přiložit svůj názor, kterou variantu preferuje a proč.
REAKCE: Ano, děkuji za podnět. Názor mediálního odboru je v tomto parametru velmi důležitý. Zapracujeme do tabulky.
Text oponentury:
Teze č.8 „Společná prezentace práce v Poslanecké sněmovně na tiskových konferencích či internetových stránkách koalice apod.”
Není specifikované, jedná-li se o společnou prezentaci veškeré práce, či jen společné (společné návrhy zákonů, spolupráce na tématech individuálních poslanců,...), a jak se to bude odlišovat v případě vládního angažmá a opozičních pozic.
REAKCE: předpokládáme, že část prezentace agendy bude společná bez ohledu na to, zda budeme nebo nebudeme ve vládě. Stejně tak předpokládáme, že část prezentace bude autonomní. Bližší specifikace tohoto parametru budou předmětem jednání. Ostatně v tomto režimu fungujeme ve sněmovně s dalšími stranami, pokud společně předkládáme nebo oponujeme zákon.
Závěrem vysvětlení - v tabulce jsme se snažili identifikovat různé oblasti, které musíme pořešit a vyjednat (od poměrů, přes marketing, až po budoucí fungování). Dokonce je to tak, že veliká část oblastí je spíše praktická, tedy ji nemusíme mít vyřešeny hned či před možným druhým hlasováním (struktura mediálního pokrytí, apod.) Důležité jsou zejména “tvrdé podmínky” pro vyjednávání (lidé, peníze, kompenzace, limitace personálních kampaní apod.)
Vhodný možným rozšířením je adresovat rizika, která odkryla updatovaná sekce 7 (SWOT), ovšem tato jsou spíše v praktické rovině, než jako podmínky, se kterými lze pracovat v rovině jednání.
:
. Ale s citovanou částí souhlasit nemůžu. I kdybych (nebo právě, kdybych...) oponentům připisoval postranní úmysly (což v této chvíli rozhodně nečiním !), přišel bych si jejich argumenty poslechnout, abych se v problematice (meritorně i kontextově) lépe orientoval. Já vím, že se s tím v poslední době v příspěvcích hodně opakuji, ale o tomhle právě je demokratické minimum. Mám a už jsem ji i jasně vyjádřil, představu, že budu hlasovat PRO. Nicméně jak budu skutečně hlasovat, právě s úctou k deminimu, ještě neuzavírám; ponechávám si stále mindset že, pokud by se ukázaly opravdu závažné důvody proti, budu je vnímat a vyhodnocovat.
Mě jde čistě o způsob prezentace. 
