Tomas Klapka píše:místo toho, abychom se stále plácali v tom, co si myslíme, i když vlastně nevíme, jen si to myslíme
tady bych podotknul, že i když nejsem právník a už vůbec ne expert na ústavní právo, tak si troufám říct, že jako programátor a vůbec gramotný občan nějaké jeho základní principy dovedu pochopit a možná i "vycítit". tedy bych nepodceňoval, co si lidi myslí a pouze bych je povzbuzoval, aby ty situace domýšlely. těžko budu chtít navrhovat vlastní paragrafovaný návrh zákona o referendu, když nejsem schopen navrhnout ani paragrafovanou směrnici o rozpočtových pravidlech Pirátské strany (a jen instinktivně vím, že stávající návrh se mi nelíbí). ale v obecné rovině jsem schopen vytušit/představit si, jaké důsledky bude mít jaká rámcová podoba o referendu, a i když jsem se o tom ochoten bavit se specializovanými iniciativa (a ano - měli bychom získat jejich podporu, aby nás uvedli jako jednu ze stran, co to myslí vážně a naše návrhy by pro ně byly přijatelné) - tak přesto je normální, že se lidi rozepíší, co si o tom myslí.
referendum vnímám jako v podstatě jakýsi "jednorázově zvolený virtuální parlament" - bez poslanců, jaksi zastupující občany jen v jedné konkrétní záležitosti. ale fakticky úplné nahrazení zastupitelské demokracie referendy mi přijde zatím nereálné: co jsem tak pochopil, jak dnes celý proces vypadá, tak úředníci na ministerstvech si často sami pro sebe připravují "vládní návrhy zákonů", které se odvíjí i od okukování/kopírování toho, jak se v obdobných záležitostech už postupuje nebo nejspíš bude postupovat jinde ve světě. neříkám, že je to dobře: ale fakticky, realita je taková, že kdo se dostane (skrze většinu) k moci a jmenuje vlastní vládu, toho poslanci potom hlasují pro "vládní návrhy zákonů" - které ovšem připravují byrokrati léta dopředu, a víceméně, počítají s jejím prosazením bez ohledu na to, kdo se skutečně dostane k moci (nejvíce asi díky své 40+let trvající mocenské epizodě paradoxně chápe KSČM, která z tohoto víceméně stále stejného procesu eliminovala "zbytečnou" mediální show se střídáním toho, kdo je zrovna opozice a kdo vládní koalice...).
bylo by sice zajímavé byrokratům z ministerstvech "zatrhnout" jejich vládní návrhy pomocí zákona prosazaného v referendu, který by měl větší váhu - ale tady se domnívám, že jde o vytváření jakéhosi podivného mezistupně/nárazíku mezi ústavním právem a "běžným provozními zákony": v referendu schválený zákon (z definice? nebo to Úsvit tak nemá?) sice nedosahuje závažnosti ústavního zákona - ale současně automaticky vetuje možnost své změny parlamentem (a to prosím bez ohledu na účast - i když v parlamentních volbách bude třeba vyšší!). vznikají nám tak tři úrovně práva: ústní, běžné "parlamentní" - a "přímodemokratické", které je jakýmsi záhadným způsobem dle Úsvitu nadřazeno normám které generuje parlamen (a to na dobu delší, než 4 roky - zřejmě až do okamžiku konání dalšího referenda o tomtéž!)
když už, tak bych parlamentu i referendům stanovil jasné mantinely, které by ale oběma institucím dávaly zhruba stejnou závaznost. dovedu si představit, že zákon schválený v referendu by parlament např. nesměl změnit po dobu, odpovídající volebnímu období - a nebo že by je nesměla změnit aktuální poslanecká sněmovna během aktuálního volebního období, během kterého se referendum konalo - ale nově zvolený paralement by to už změnit směl (a dokonce by s tím strany mohly operovat ve volební kampani). tady nejde o to, že bych chtěl nadřazovat moc poslanců moci referenda: jde o to, že se dá předpokládat, že názory občanů (i na jedno a to samé téma) se mohou v čase měnit (a to je v pořádku - je to základní princip otevřené společnosti,která je otevřená vlastním změnám a nesměřuje k žádnému předem vyhlášenému, jasně danému, obvykle utopickému cíli, po jehož dosažení skončí dějiny a další změny nebudou potřeba). tedy, největší váhu by mělo mít poslední právě akutální vyjádření vůle občanů - tedy buď názor vzešly z posledního referenda na dané a NEBO vůle většiny zvolených poslanců, pokud byli zvoleni až po referendu (dovedu si ale přeci jen představit kompromis typu, že zrušení výsledků referenda poslanci by mohlo vyžadovat stejně kvalifikovanou většinu, jako přijetí ústavního zákona)
(možná ale všechny tyhle drobné detaily jsou záměr, díky tomu pro to nebudou hlasovat ostatní strany, zejména vládní, a Úsvit se bude moc tvářit náležitě uraženě)
