Životní prostředí

[Anonym101]

No ja bych souhlasil s Petrem, ze dotace v podstate nici zivotni prostredi. Kdyby se zrusily zemedelske dotace, tak budou spanelska rajcata drazsi nez nase a budou si je kupovat Spanele, protoze pri jejich platech a nizke cene za dopravu to pro ne bude prijatelne. No a Cesi si zas budou kupovat ceska rajcata. Mozna, ze nebudou tak dobra (mame mene slunecnych dnu, takze jine odrudy), ale pri nasich platech ...

Ti nevim, mam pocit ze si snad spanelsky rajcata nikdy nejedl. Jsou narozdil od ceskych bez chuti, levnejsi a bez dotaci. Muze za to hodne slunicka, ochota zaplacat si krajinu foliema a dotupnost levne pracovni sily z afriky. http://www.lideazeme.cz/clanek/zahrada-evropy

[V__]

Ti nevim, mam pocit ze si snad spanelsky rajcata nikdy nejedl

Mas pravdu, mame svoje na zahrade a ja je nemam moc rad, takze ty nase nam bohate staci. Pres zimu delam rajskou omacku z protlaku
Ja to daval jako priklad, jak dotace poskozuji prostredi.

[Katerina.Marketa.Matouskova]

V programu není formulována otázka zemědělství. Takže tady je jeden konkrétní návrh:

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí. (Toto je citace z platného zákona.)
Jednou zastavěná nebo odvezená půda se v relevantním časovém období nemůže znovu stát zemědělskou půdou, proto je nutné pro nezemědělské účely využívat především nezemědělskou půdu. Výjimky by měly být možné jen v odůvodněných případech, kdy neexistuje jiná možnost.

Jsme pro podporu fragmentace rozsáhlých lánů a návrat drobných krajinných prvků (meze, remízky, aleje) zpět do krajiny, tím lze ochránit zemědělskou půdu před erozí a tím zároveň vytvořit biokoridory. Funkční krajiné prvky a "živá" zemědělská půda chrání lidská sídla před povodněmi. Dále podporujeme pěstování vhodných plodin, které nepoškozují životní prostředí.

Tak, co dál? Tohle je jen ochrana zemědělské půdy. Mají Piráti ještě jiné body, které by měly být do kapitoly zemědělství zahrnuty?

Pro zájemce, tady je docela hezký článek, který to jednoduše vysvětluje http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2011060001
A pokud jde o skrývku zemědělské půdy, tak doporučuji (zejména 3. odstavec) tento článek http://biom.cz/cz/odborne-clanky/o-ekol ... mentalismu

Pokud by bylo zapotřebí, mohu sehnat odborné články a podobně, táta se tímhle tématem docela zabývá.

[Petr.Vileta]

No a co tam pridat tohle?

Jsme pro postupné odbourávání zemědělských dotací v celé Evropě. Dotace zvýhodňují zemědělce jednoho státu na úkor státu jiného, což v jednotném evropském trhu má za následek přepravu levnějších (dotovaných) produktů na velké vzdálenosti, čímž se poškozuje životní prostředí. Dotace také snižují konkurenceschopnost a zvyšují nezaměstnanost zejména v "chudších" státech EU.

Mozna nekoho napadne lepsi formulace, pokud s souhlasite s tou myslenkou jako takovou.

[Katerina.Marketa.Matouskova]

Já proti myšlence nic nemám. Ale na to tu jsou povolanější. Jak jsou na tom s tímto bodem Piráti v jiných evropských zemích? Pokud to mají v programu také, tak je to v pořádku, kdyby ne, těžko budeme něco takového prosazovat. Když na zemědělství jde něco kolem 40% rozpočtu celé EU a jeden z nejvlivnějších států EU má v zemědělství zaměstnáo mnohem více lidí, než je průměr zbytku Evropy. Na druhou stranu Francouzské zemědělství funguje, krajina tam vypadá jako krajina a ne skládka a tankodrom, na každé volné travnaté ploše se pasou krávy atd.

[V__]

Co se týče ochrany zemědělské půdy, jsem pro, jen si musíme ujasnit, kdo by měl nést případné náklady na její záchranu (skrývku), pokud bychom počítali i s tím - stát, obec, nebo dotyčný nezemědělec? Popř. jakými nástroji budeme chtít majitele zemědělské půdy vést k tomu, aby ji obhospodářovávali či nechali ležet ladem raději než prodali na nový market či domkovou kolonii. Ony, sídla se v čase přirozeně rozšiřují.
A taky si musíme ujasnit, jak se nám jeví, že budeme lidem zakazovat libovolně hospodařit s jejich majetkem. (Chci si u zrestituovaného pole postavit usedlost - můžu, nemůžu, nesmím, co budu muset absolvovat abych mohl. Hergot, je to MOJE pole, moje půda.)

Jak si představujeme onu podporu fragmentace? Budeme nařizovat rozprodávat velká pole? Asi těžko...

S dalším souhlasím, typickým příkladem nebezpečné plodiny je řepka (A zase jak to budeme dělat, budeme bezpečné plodiny dotovat, budeme nebezpečné plodiny zakazovat, ustavíme komisi při zemědělském výboru, která bude rozhodovat, co je nebezpečná plodina? Bude za jistých podmínek možno pěstovat nebezpečnou plodinu? (Každá monokultura je "špatná" a mák je opiát.))

S oním odporem k dotacím se plně ztotožňuji, nedotoval bych naše, ani kdyby cizí dotovali. Pokud se našim zeměďelcům nevyplatí pěstovat potraviny, ať dělají něco jiného. (Je to škoda, ale budeme snad vést dotační války? Radši ať naši zemědělci třeba produkují skutečné místní bio a lidi nezatížení daněmi za dotace si je mohou koupit, pokud jej chtějí.)

Neříkám, že ty nástroje a způsoby musíme mít v programu, jde o to, jestli jsme tyto krásné věci ochotni či schopni realizovat způsoby, s nimiž souhlasíme.

[Katerina.Marketa.Matouskova]

Co se týče ochrany zemědělské půdy, jsem pro, jen si musíme ujasnit, kdo by měl nést případné náklady na její záchranu (skrývku), pokud bychom počítali i s tím - stát, obec, nebo dotyčný nezemědělec?

Špatně! Skrývka půdu neochrání, zničí ji. Viz výše. Zkusím najít nějaké pěkné jednoduché vysvětlení. Ale prozatím aspoň v kotce. Půda je v podstatě živý organismus, vázaný na místní podmínky a celou škálu faktorů. Vznikala desítky tisíc let. Je to podobné jako uříznout člověku kus kůže, hodit ho do balíku, poslat poštou na druhý konec republiky a tam kůži připlácnout na zraněné místo jiného člověka. Nejen že se uříznutá kůže neuchytí, ale může způsobit dost vážné komplikace příjemci. Sice se skrývky dělají a alibisticky se to považuje za "ochranu půdního fondu", ale je to k ničemu (teda ne úplně k ničemu, půda se dá použít např. na rekultivaci, ale už z ní nikdy nebude orná půda).

A je irelevantní se ptát, kdo má ochranu půdy platit. Zákony na její ochranu už jsou v platnosti, stačí je dodržovat. Teď se udělují výjimky jak na běžícím pásu. Někde je v územním plánu pole, investor ho koupí, pak si poždá o změnu ÚP, podmázne ty, co o tom rozhodují, pole se změní na CO (čistě obytné) a hned se můžou vesele stavět nové domky (skladovací haly nebo jiné hrůzy), i když na venkově i ve městech spouta domů chátrá a nikdo je nechce.
Výjimka je od slova výjimečný, a tudíž by se měla udělovat ve výjimečných odůvodněných a smysluplných případech (což může být třeba jeden obytný dům na okraji vlastního restituovaného pole), nikoli na požádání.

A taky si musíme ujasnit, jak se nám jeví, že budeme lidem zakazovat libovolně hospodařit s jejich majetkem. (Chci si u zrestituovaného pole postavit usedlost - můžu, nemůžu, nesmím, co budu muset absolvovat abych mohl. Hergot, je to MOJE pole, moje půda.)

Ano, ale půda si zaslouží zvláštní ochranu, protože dáky ní získáváme potraviny. Když někdo bude mít na svém pozemku pramen potoka, který teče dál do krajiny, taky budou jeho práva omezena - nemůže do něj na svém pozemku do své vody sypat toxický odpad. Mám pole. Chci stavět. Kdo mi brání prodat pole a koupit si místo něj stavební pozemek? Když chci stavět, nekupuju si pole, koupím stavební parcelu. Když zdědím pole po dědečkovi, a nechi být zemědělcem, tak pole pronajmu nebo prodám někomu, kdo zemědelcem být chce. Má práva nejsou omezena.
Když mám psa, a chci mít koně, asi nebude nejlepším řešením začít psovi dávat žrát oves a zvykat ho na sedlo.

Jak si představujeme onu podporu fragmentace? Budeme nařizovat rozprodávat velká pole? Asi těžko...

To je otázka. Jen jsem formulovala to, co bylo nastíněno. Dovedu si představit financování z peněz, které se stejně dávají na protipovodňová opatření. A když se majiteli půdy vysvětlí, že se mu to vypaltí, protože mu úrodnou půdu neodnese déšť (i když jí bude mít o kousek míň, ve výsledku jí tím víc zachrání), tak by to jít mělo.

S dalším souhlasím, typickým příkladem nebezpečné plodiny je řepka (A zase jak to budeme dělat, budeme bezpečné plodiny dotovat, budeme nebezpečné plodiny zakazovat, ustavíme komisi při zemědělském výboru, která bude rozhodovat, co je nebezpečná plodina? Bude za jistých podmínek možno pěstovat nebezpečnou plodinu? (Každá monokultura je "špatná" a mák je opiát.))

Podle mě tohle je zase místo pro ekologickou daň. Vím, nepopulární, ale zatím mě nic iného nenapadá. Ale opět jde jen o to narovnat situaci, započítat do ceny reálný dopad na celkové životní prostředí. Samozřejmě místo daně těm, kdo "konají špatně" se dají dát pobídky těm, kdo konají podle toho, co má být podporováno. A jelikož zemědělské dotace pravděpodobně ještě dost let v EU budou na pořadu dne, proč je nepoužít právě na to (už se na to použít dají - je to prvek ochrany krajiny).
A ekologická daň je zmíněna i v programu v kapitole Daně a sociální politika tudíž předpokládám, že zde má více zastánců.

Neříkám, že ty nástroje a způsoby musíme mít v programu, jde o to, jestli jsme tyto krásné věci ochotni či schopni realizovat způsoby, s nimiž souhlasíme.

Naprostý souhlas. Tohle je potřeba mít vyřešené u všech bodů programu. A minimálně ti, od kterých se očekává mediální aktivita by o tom měli mít povědomí (a to i v oblastech, které nejsou jejich parketou).

[V__]

Děkuji za odpovědi.

Co se týče ochrany zemědělské půdy, jsem pro, jen si musíme ujasnit, kdo by měl nést případné náklady na její záchranu (skrývku), pokud bychom počítali i s tím - stát, obec, nebo dotyčný nezemědělec?

Špatně! Skrývka půdu neochrání, zničí ji. Viz výše. Zkusím najít nějaké pěkné jednoduché vysvětlení. Ale prozatím aspoň v kotce. Půda je v podstatě živý organismus, vázaný na místní podmínky a celou škálu faktorů. Vznikala desítky tisíc let. Je to podobné jako uříznout člověku kus kůže, hodit ho do balíku, poslat poštou na druhý konec republiky a tam kůži připlácnout na zraněné místo jiného člověka. Nejen že se uříznutá kůže neuchytí, ale může způsobit dost vážné komplikace příjemci. Sice se skrývky dělají a alibisticky se to považuje za "ochranu půdního fondu", ale je to k ničemu (teda ne úplně k ničemu, půda se dá použít např. na rekultivaci, ale už z ní nikdy nebude orná půda).

A je irelevantní se ptát, kdo má ochranu půdy platit. Zákony na její ochranu už jsou v platnosti, stačí je dodržovat. Teď se udělují výjimky jak na běžícím pásu. Někde je v územním plánu pole, investor ho koupí, pak si požádá o změnu ÚP, podmázne ty, co o tom rozhodují, pole se změní na CO (čistě obytné) a hned se můžou vesele stavět nové domky (skladovací haly nebo jiné hrůzy), i když na venkově i ve městech spouta domů chátrá a nikdo je nechce.
Výjimka je od slova výjimečný, a tudíž by se měla udělovat ve výjimečných odůvodněných a smysluplných případech (což může být třeba jeden obytný dům na okraji vlastního restituovaného pole), nikoli na požádání.

Ok, beru, celkem rozumím, nějaká odkaz na nějaký dokument toto dokládající? (To umrtvení půdy a hlavně že nejde obnovit.)

Ano, ale půda si zaslouží zvláštní ochranu, protože dáky ní získáváme potraviny. Když někdo bude mít na svém pozemku pramen potoka, který teče dál do krajiny, taky budou jeho práva omezena - nemůže do něj na svém pozemku do své vody sypat toxický odpad. Mám pole. Chci stavět. Kdo mi brání prodat pole a koupit si místo něj stavební pozemek? Když chci stavět, nekupuju si pole, koupím stavební parcelu. Když zdědím pole po dědečkovi, a nechi být zemědělcem, tak pole pronajmu nebo prodám někomu, kdo zemědělcem být chce. Má práva nejsou omezena.
Když mám psa, a chci mít koně, asi nebude nejlepším řešením začít psovi dávat žrát oves a zvykat ho na sedlo.

Pokud budou taková práva stálá, pak by se to možná dalo akceptovat jako právní jistota a to že nejsou omezena. Chápu, že plocha jako taková je vyčerpatelný zdroj (není jej nekonečně mnoho a blbě se nahrazuje něčím jiným) a půda pravděpodobně bude také, ale IMHO příklad se znečištěním vodního zdroje je zvolen chybně - poškozením vodního zdroje poškodím všechny, co z něj v minulosti čerpali (mají kolem něj pozemky). Pokud otrávím/zamořím krávami/bodláky svoje pole způsobem, kterým nepoškodím nikoho jiného, nepoškodil jsem cizí práva.
(Doufám že nebudeme popírat možnost vlastnit půdu jako takovou.) A rozumím, že z jistého pohledu může být třeba chápat půdu jako strategickou surovinu (její uchování v produkce schopném stavu jako součást vládní agendy pro obranu (ochranu občanů) před vnějším nepřítelem). Ovšem na druhou stranu jakékoliv výjimky otevírají prostor pro korupci (- to ovšem patří do oblasti transparence a subsidiarity).
Jsou omezena má práva dělat si se svým majetkem co chci (pokud tím nepoškozuji ostatní). Neříkám, že nemusí být správné tyto práva omezit, ale chci aby tu bylo uvědomění že tak činíme a vědomí proč tak činíme.
Budeme člověka který své pole neobdělává (nechává jej zarůst, zalesnit, podmáčet se...) nutit je obdělávat? Nebo podobně jako u kulturních památek jej obděláme na státní náklady a pak mu to naúčtujem?

Jak si představujeme onu podporu fragmentace? ...

To je otázka. Jen jsem formulovala to, co bylo nastíněno. Dovedu si představit financování z peněz, které se stejně dávají na protipovodňová opatření. A když se majiteli půdy vysvětlí, že se mu to vypaltí, protože mu úrodnou půdu neodnese déšť (i když jí bude mít o kousek míň, ve výsledku jí tím víc zachrání), tak by to jít mělo.

Pokud se to majiteli půdy vyplatí, není třeba to dotovat, ne? Je to jen otázka poptávky a nabídky (poptávky po plodinách, které nejsou přiváděny k dokonalosti každoročním fosfátovíním pole).

S dalším souhlasím, typickým příkladem nebezpečné plodiny je řepka (A zase jak to budeme dělat, budeme bezpečné plodiny dotovat, budeme nebezpečné plodiny zakazovat, ustavíme komisi při zemědělském výboru, která bude rozhodovat, co je nebezpečná plodina? Bude za jistých podmínek možno pěstovat nebezpečnou plodinu? (Každá monokultura je "špatná" a mák je opiát.))

Podle mě tohle je zase místo pro ekologickou daň. Vím, nepopulární, ale zatím mě nic jiného nenapadá. Ale opět jde jen o to narovnat situaci, započítat do ceny reálný dopad na celkové životní prostředí. Samozřejmě místo daně těm, kdo "konají špatně" se dají dát pobídky těm, kdo konají podle toho, co má být podporováno. A jelikož zemědělské dotace pravděpodobně ještě dost let v EU budou na pořadu dne, proč je nepoužít právě na to (už se na to použít dají - je to prvek ochrany krajiny).
A ekologická daň je zmíněna i v programu v kapitole Daně a sociální politika tudíž předpokládám, že zde má více zastánců.

Tak, než zavádět daně, nejdřív bych to zkusil bez dotací. Když to nepomůže, pak bych se možná ohlédl po nějakých daních či jiných komplikacích, ale nejsem tomu nakloněn. Mohl bych požádat o příklady nebezpečných plodin? (Tu ekologickou daň půjdu hned smazat - kecám, půjdu se na ni podívat.)

[V__]

No a co tam pridat tohle?

Jsme pro postupné odbourávání zemědělských dotací v celé Evropě. Dotace zvýhodňují zemědělce jednoho státu na úkor státu jiného, což v jednotném evropském trhu má za následek přepravu levnějších (dotovaných) produktů na velké vzdálenosti, čímž se poškozuje životní prostředí. Dotace také snižují konkurenceschopnost a zvyšují nezaměstnanost zejména v "chudších" státech EU.

Mozna nekoho napadne lepsi formulace, pokud s souhlasite s tou myslenkou jako takovou.

Teď jsem si ještě vzpomněl, že dotace do zemědělství a žonglování států s reálnou cenou potravin a jejich produkce nezpůsobují problémi jenom v EU, ale i hlad v zemích 3 světa. Osází-li evropa svá pole plodinami, které nepotřebuje či likviduje li vlastní potraviny, aby udržela jejich cenu (prostě je-li mrháno naší schopností uživit se sami), evropa skoupí potraviny jinde (zaplatí víc, než by za ně zaplatili místní) a na místní pak nezbude.

[Petr.Vileta]

A taky si musíme ujasnit, jak se nám jeví, že budeme lidem zakazovat libovolně hospodařit s jejich majetkem. (Chci si u zrestituovaného pole postavit usedlost - můžu, nemůžu, nesmím, co budu muset absolvovat abych mohl. Hergot, je to MOJE pole, moje půda.)

Ano, ale půda si zaslouží zvláštní ochranu, protože dáky ní získáváme potraviny.

Tady bych byl trochu vice tolerantni. Dnes treba je 100 ha pole a u toho 2 ary stavebni pozemek, na kterem stoji hospodarska staveni a obytny dum. Jenze majitel tam chce postavit treba druhy dum pro sve deti, nebo maly penzion pro agroturistiku. Ale nesmi. Takze tady bych to asi videl na nejaky jasne stanoveny narok, ze treba 1% (minimalne 400 m2, maximalne X m2) zemedelske pudy smi jednou za 20 let premenit na stavebni a nesmi to dalsich 20 let prodat ani pronajmout. A stacila by ohlaska na urad. Zadna povoleni, zadna korupce. Ta pravidla placam jen tak jako priklad.