Šelmy, jejich ochrana a konflikt s člověkem

[Andrej.Ramaseuski]

Andrejovi názory na vyhubení vlků jsou extrémní polohou i v rámci ČMMJ. Zajímavé, jinak celkem rozumný a schopný Pirát...

Nejsem pro vyhubeni vlku, jsem propto aby se na nase uzemi ani se nedostali. Protoze, i v ČMMJ sve moznosti rozhodne neprecenuji - vyhubeni vlku je naprosto nerealnim ukolem, kdyz nedokazeme ani zredukovat stav lisek, a pritom ty se lovi celerocne ve dne a v noci.

[Andrej.Ramaseuski]

Velké šelmy, jak bylo řečeno výše, se živí především tím, co je v naší krajině přemnožené (srnec, prase). Když si spočítáš, jakou "službu" vlci udělají redukcí stavů zvěře a porovnáš to se škodou, kterou způsobí na domácích zvířatech, tak pochybuji, že škody budou vyšší.

V soucasnem stavu regulacni funkce vlku se blizi nule, k tomu aby nebyla marginalni - potrebujeme aby se rozmnozili aspon na stonasobek. A pak, samozrejme, budeme mit populaci ktera se neda regulovat, stejne jako u lisky, a ty skody take budou nekde jinde. Hospodarska zvirata, na pastvinach pri jakemkoliv zabezpeceni jsem jednodussi korist pro vlka nez ta divoka.

Ideální stav krajiny je ten, kde se všechny složky navzájem korigují (a myslivci nejsou potřeba ). To je sice dnes utopie, ale návrat velkých šelem tomu může lehce napomoct.

Naprosta utopie. Leda tak ze by s navratem velkych selem tuhle krajinu opustili lide.

když je zvěř přemnožená, proč jí stavět krmelce a přikrmovat?

jsem zvedavy kde je premnozena. u nas kazdorocne a trvale ubyva (i prasata uz nejsou). plan odstrelu tento rok mame polovicni oproti lonsku - na rozdil od vlku neregulujeme populaci srnci na zaklade hladu, ale dle vysledku jarniho scitani a normovanych stavu.

[Ales.Jakl]

Bude zajímavé sledovat, jaké bude chování zvěře v koexistenci s vlky. Už při několika ks vlků zvěř mění své chování a bojí se vstupovat na nepřehledná místa v lese, do oplocenek a nesoustřeďuje se v tak velkých počtech na jednom místě. Logika přežití velí uprchnout na místa, kde je dostatek potravy a málo nebezpečí. Takže tam, kde myslivci hodně krmí a zabíjí nelegálně vlky bude hodně zvěře (domestikované) a velké škody v lese, zatímco tam, kde bude stálá populace vlků a nebude se přikrmovat bude přirozená koncentrace zvěře (kvalitní, životachopné) a škody na porostech minimální.

A tak to má být...

[anonym19005]

No když už zůstanu u čísel - pokud vlk sežere 2 kg masa denně a prase divoké činí 17.3 % jeho jídelníčku, tak jeden vlk za rok sežere cca 126 kg prasete. Protože nežere celé kusy, tak řekněme, že to bude 10 kusů ročně. Ve Zlínském kraji se kvůli prasečímu moru platilo zástřelné od 4 000 Kč za kus, tzn jeden vlk by za rok státu ušetřil 40 000 Kč. Jedna desetihlavá smečka by za rok ušetřila na polovinu škod, které za vlky ročně platí stát v celé ČR (https://www.selmy.cz/clanky/vlk-a-jeho- ... h-skodach/).

A k těm stoupajícím stavům zvěře - myslivecká ročenka 2016 - není jediný druh spárkaté zvěře, jehož počet by klesal (i ten srnec má dlouhodobě stoupající trend a je dnes někde na úrovni roku 2000).
https://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/A ... a-rok-2016

[Andrej.Ramaseuski]

No když už zůstanu u čísel - pokud vlk sežere 2 kg masa denně a prase divoké činí 17.3 % jeho jídelníčku, tak jeden vlk za rok sežere cca 126 kg prasete. Protože nežere celé kusy, tak řekněme, že to bude 10 kusů ročně. Ve Zlínském kraji se kvůli prasečímu moru platilo zástřelné od 4 000 Kč za kus, tzn jeden vlk by za rok státu ušetřil 40 000 Kč. Jedna desetihlavá smečka by za rok ušetřila na polovinu škod, které za vlky ročně platí stát v celé ČR (https://www.selmy.cz/clanky/vlk-a-jeho- ... h-skodach/).

Myslim si, ze kdyby v epicentru praseciho moru vyskytovali vlci - problem by se nepodarilo lokalizovat ani omylem. Zustala by spousta infikovanych zbytku, a spousta nemocnych prasat by se rozutekla mimo hranice ochranneho pasma.

[V__]

Bude zajímavé sledovat, jaké bude chování zvěře v koexistenci s vlky. Už při několika ks vlků zvěř mění své chování a bojí se vstupovat na nepřehledná místa v lese, do oplocenek a nesoustřeďuje se v tak velkých počtech na jednom místě. Logika přežití velí uprchnout na místa, kde je dostatek potravy a málo nebezpečí.
A tak to má být...

myslim si ze tak to byt nema. ta zver potrebuje klid a nemela by byt vystavovana zbytecnemu stresu.
navic, divoka regulace populace srnci vlky je naprosto jednoznacnym a dost brutalnim tyranim zvirat, coz, v dnesni dobe, si nemuzeme dovolit.

[Michal.Lupecka]

Nejsem pro vyhubeni vlku, jsem propto aby se na nase uzemi ani se nedostali. Protoze, i v ČMMJ sve moznosti rozhodne neprecenuji - vyhubeni vlku je naprosto nerealnim ukolem, kdyz nedokazeme ani zredukovat stav lisek, a pritom ty se lovi celerocne ve dne a v noci.

… na to už je teď pozdě, už je tu dost velký počet vlků na to aby už ani žádní další (ze zahraničí) nebyli potřeba a stejně by tu druh přežil. Ale nevím jak by se to řešilo, mezistátní hranice pro vlky.

[Dan.Lestina]

Neslyšel a neviděl jsem žádného "mudrce", který by kvůli těmto případům navrhoval vyhubení lišek, kun, jestřábů, orlů atd.

Málo chodíš mezi lid vesnický

Kdo by chtěl mermomocí na útočící vlky střílet, tak existují paintbollové značkovače, softairové zbraně, mechanické zbraně s gumovým hrotem, které zabolí ale nezabíjí...

Sorry, aler tohle vidim jako naprosto jiste tyrani zvitrat. Ktere nebude zapotrebi v pripade ze tady vlk nebude.

Ale houby, vlci jsou učenliví a odolní. Normálně se dají vycvičit

Myslis si ze by tyhle hlidky, ktere, mj, nemaji zadne legislativni podklady ke sve cinnosti a nemaji zadne opravneni nekoho zadrzet nebo prohlidnout. byli ucinnejsi nez myslivecka straz (ktera, na rozdil od nic, perfektne zna sve reviry)?

Jestli jsem to dobře pochopil, tak Aleš právě narhuje legislativní podklady vytvořit.
A ano, fungují, rozhodně lépe než myslivecká stráž, což jsou zřejmě bohužel ti samí lidi jako ti pytláci...

Byla vyhubená celá řada poddruhů vlků, přizpůsobených místním podmínkám (v.japonský, sachalinský, španělský).

Ve Španělsku je vlků dost (a poddruhy moc rozlišovat nejde)... https://en.wikipedia.org/wiki/Iberian_wolf

ta zver potrebuje klid a nemela by byt vystavovana zbytecnemu stresu.
navic, divoka regulace populace srnci vlky je naprosto jednoznacnym a dost brutalnim tyranim zvirat, coz, v dnesni dobe, si nemuzeme dovolit.

V dnešní době bychom mohli pochopit, jak funguje příroda, a ne si jet v těchle představách... Rybky taky potřebujou klid a vysazujem štiky... Zkus to překousnout.

[Andrej.Ramaseuski]

Myslis si ze by tyhle hlidky, ktere, mj, nemaji zadne legislativni podklady ke sve cinnosti a nemaji zadne opravneni nekoho zadrzet nebo prohlidnout. byli ucinnejsi nez myslivecka straz (ktera, na rozdil od nic, perfektne zna sve reviry)?

Jestli jsem to dobře pochopil, tak Aleš právě narhuje legislativní podklady vytvořit.
A ano, fungují, rozhodně lépe než myslivecká stráž, což jsou zřejmě bohužel ti samí lidi jako ti pytláci...

Za prve - nejsou to ti same lidi. Za druhe - i myslivecka straz, i kdyz ma status verejneho cinitele, tak je na pytlaky kratka. I kdyz je obcas podari chytit pytlaka v reviru, a zdrzet do prijezdu policie (coz uz je maly zazrak), tak stejne, pokud nema v kufru auta cerstve zastrelenou pandu, tak je cisty. Jinak, pytlaci dnes pracuji v pozdnich nocnich hodinach (kdy myslivecka straz davno spi) jsou vybaveni terennimi auty, nocni optikou a tlumici. Takze predstava ze nejake legislativni podklady umozni holkam ze mesta, kteri v lese nikdy ani neprespali, obranit zver pred pytlaky je naprosto komicka. Kazdopande, neni to tema ktera souvisi s vlky - s tima by meli problem i nejlip vybaveni pytlaci.

ta zver potrebuje klid a nemela by byt vystavovana zbytecnemu stresu.
navic, divoka regulace populace srnci vlky je naprosto jednoznacnym a dost brutalnim tyranim zvirat, coz, v dnesni dobe, si nemuzeme dovolit.

V dnešní době bychom mohli pochopit, jak funguje příroda, a ne si jet v těchle představách... Rybky taky potřebujou klid a vysazujem štiky... Zkus to překousnout.

No, mi teda predstava, ze nekoho bavi regulace sparkate tim, ze je nechaji zaziva roztrhat predatory moc nelibi. Nezijeme ani v pralesu ani v praveku.

Do vody nevidim

[anonym19005]

[/quote]
No, mi teda predstava, ze nekoho bavi regulace sparkate tim, ze je nechaji zaziva roztrhat predatory moc nelibi. Nezijeme ani v pralesu ani v praveku.

Do vody nevidim
[/quote]

o přírodních zákonech se nehlasuje a o zábavu nejde
filosoficky nejde u debaty o dravcích o nic méně než o to zda chceme funkční životní prostředí které bude dlouhodobě životaschopné a nebo nechceme. A budeme žít v prostředí, které se bude hroutit a člověk neustále bude v roli překvapeného jak se to mohlo stát.
miliony let se tu bez člověka ustálil rovnovážný stav. Člověk je na tomto stavu závislý a také proto by ho měl respektovat. Debata zda šelmy ano či ne je tak naprosto nesmyslná.
Vyspělé země v Evropě došli do stavu kdy na více jak 90% uzemí už nejsou původní biotopy. Nemají právo říci půl slova k tomu jak mají ostatní země světa hospodařit do doby, kdy alespoň sami nezačnou s nápravou. Kdyby se podobná destrukce jako v Evropě již odehrála v rámci celé planety měli bychom globální vymírání nikoliv před sebou ale již by proběhlo. Evropa by měla prokázat, že je schopna tento stav napravit na vlastním území a přispět do celosvětové snahy o záchranu biodiversity vlastním příkladem a pak exportem pomoci řešit problémy. Debaty o tom zda šelmy ano nebo ne jen obnažují naší totální impotenci racionálně světu přispět na pomoc. Místo toho se celá pozrnost strhává na téma klimatu a to ještě způsobem který vede ještě k větší destrukci jakou jsme ještě neviděli viz biopaliva řepka v Evropě a palmový olej v kterém má právě Evropa také prsty klima- ideologického charakteru. Zpátky k šelmám Samozřejmě že šelmy v naší krajině jsou problém a budou problém ale není chyba na jejich straně. Stejně jako klíněnka kurovec plíšňové nemoci stromů sinice invazní druhy atd i šelmy nám ukazují do jak katastrofálního stavu člověk zavedl životní prostředí. Máme veliké štěstí že žijeme v klimaticky mírném pasu protože v dynamičtějším prostředí bychom byly už zcela bez úrodné půdy. Takže ano šelmy jsou a budou problém a jsou pro nás šancí začít napravovat chyby. Je potřeba část naší země skutečně vrátit přírodě k jakési regenerační kůře a zajistit prostor pro obnovu biodiversity a přirozených mechanizmů koloběhu látek a energií, které nám poskytují dotatek vzduchu vody a půdy. Optimálně polovinu uzemí minimálně 30% by mělo být vyčleněno řekněme to natvrdo pro budoucí divočinu se vším všudy která jediná může vytvořit polštář schopný absorbovat naše hříchy. Moje oblíbené je 400 tisíc žlutých hektarů nas přesvědčují deno-denně, že místa pro návrat divočiny máme více než dost. Takže ano šelmy jsou problém ale není otázka zda je sem pustit ale je otázka jak jim zajistit funkční existenci protože bez nich funkční životní prostředí nezískáme. Velké šelmy potřebují velké teritorimu a jedním z největších pozitiv je právě to že svoji potencionální kořist nenéchávají v klidu ale naopak neustále testují jejich schopnosti. Nevybírají si trofejní jedince ale ty nejslabší. Tím že udržují zvěř v pohybu naopak zásadně chrání například les před destrukcí kterou vysoká zvěř způsobuje a zdravotní stav zvěře samotné. Jejich role je tak neastupitelná. Je třeba pracovat na tom aby zde vzniknul prostor pro vznik přirozeného životního prostředí snažit se na dvou frontách zakládat nové narodní parky a chráněná území zpřísňovat podmínky hospodaření v těchto územích a snažit se vytvářet biokoridory cílem by mělo být minimálně 30% území ktré nebude obhospodařovávané a které bude vzájemně propojené a na druhé frontě se snažit především ohledně zemědělství tlačit na efektivnější zacházení s půdou a změně podpory zemědělství jako celku na nepodporu a nebo dokonce restrikci a případnou podporu pouze takových směrů jejichž součastí jako jedním ze základních kritérií bude omezení nároků na půdu a minimalizace vlivu na své okolí.