Zákaz používání olověných broků

[Tomas.Valek]

Příspěvek se opakuje s příspěvkem výše, skrývám ho sem:
@Dan.Lestina mě donutil, abych sem přenesl svůj příspěvek, takže jako disclaimer, nejprve jsem si spokojeně psal na krajském KET

Nechci zde hodnotit aktuální politické stanovisko ČR ani EU, spíš se na téma podívat z praktického hlediska.

Olovo je dlouhodobě nejideálnější materiál pro výrobu broků a olůvek, jeho nízká cena kombinovaná s vysokou hustotou je ideální podmínkou pro výrobu. Zároveň je nepopiratelným faktem, že olovo je toxické, má škodlivý vliv na zdraví lidské i dalších živočichů zejména otravami včetně akutních, dále nepříznivým vlivem na duševní vývoj, hlavně snižování inteligence, (i když není jasné, jestli je významně nepříznivý pouze u dětí nebo i dospělých). Ve volné přírodě je nebezpečné zejména pro vodní ptactvo, které ho pozřívá spolu s další potravou (měkkýši) nebo spolu s kamínky usnadňujícími trávení. Bývá běžně nalezeno ve vnitřních orgánech ptactva, kam doputovalo skrze pozření.

Na druhou stranu je také pravda, že olovo je při lovu využíváno již stovky let, takže nelze úplně snadno posoudit celkový dlouhodobý vliv na ekosystém a zátěž organismů pouze od stolu. V případě akutního toxického ohrožení by jeho vliv byl známý už delší dobu. Je ale nepopiratelné, že už jen pro minimální vliv na životní prostředí a zdraví lidí je na místě usilovat o regulaci olova.

Tím se ale dostáváme k dalšímu problému. Jak již bylo zmíněno, olovo má ideální vlastnosti při zachování nízké ceny, nemá tedy úplně snadnou alternativu. Velmi dobré náhrady z hlediska vlastností, např. na bázi bismutu či wolframu mají podobně vysokou nebo ještě vyšší hustotu (wolfram), ale zároveň 5-10x vyšší cenu. Další náhrady nelze stejně jako olovo považovat za netoxické, např. měď. Jediná cenově dostupnou alternativou tedy zůstávají ocelové broky (tedy železo). Ty mají ale poměrně zásadní nevýhodu v nižší hustotě a vysoké tvrdosti, což působí několik problémů.

Ocelové broky o stejné velikosti jsou zhruba o 30% lehčí, mají tedy zkrácený dostřel (udává se jen 25-30m), takže je při efektivní střelbě nutné přesněji mířit a blíže střílet. Při střelbě jsou proto většinou výrobci doporučovány broky o větší velikosti. To má za následek menší počet jednotlivých broků v patroně, což opět působí problém s efektivním zabitím zvířete. Zároveň se zvyšuje tlak v hlavni, starší brokovnice je proto potřeba nechat přezkoušet či doupravit, což zvyšuje finanční náročnost změny. Pro okamžité usmrcení je nutné zasáhnout alespoň 4-5 broky, menší počet broků tedy při stejně vystřelené ráně může způsobit jen postřelení zvířete, který v bolestech zahyne po delší době (stejně jako při střelbě na vzdálenost jakou se střílí olovem). I když jsou ocelové broky vyráběny a zkoumány déle než třicet let, není předpokládána průlomová změna jejich vlastností (např. jiným geometrickým řešením tvaru či jiným objevem), který by vedl ke zvýšení účinnosti střelby (a tedy omezení nepříznivých dopadů špatné rány). Další nepříznivou vlastností ocelových broků je jejich vyšší tvrdost, která může způsobovat dodatečná zranění po odrazu např. od vodní hladiny apod. Při střelbě v lese má také nežádoucí vliv na těžbu, železo vstřelené do stromu má za následek tupení pil, opotřebovávání řetězů či vady při zpracování dřeva, které snižují jeho kvalitu nebo způsobují vyšší náklady na těžbu (výjimečně i ohrožují život lesních dělníků prasklým řetězem). Tyto dopady jsou známé z oblastí vojenských střelnic, kde je tím následně ovlivněno zpracování dřeva (zde se s tím ale počítá a stromy jsou označeny). Železo také ve vodě koroduje a uvolňuje se do okolí, tento vliv zatím nebyl příliš hodnocen (ale například u zdrojů pitné vody se poměr železa hodnotí, význam zde tedy asi bude). Jako rybářská návnada mají ocelové návnady menší nához a pomaleji klesají ke dnu (neumožňují tedy nahazovat více do dále a jsou méně účinné při chytání).

Dle zkušeností z Dánska, kde platí plošný zákaz olověných broků již delší dobu, se dají nežádoucí účinky ocelových broků redukovat zejména zlepšováním techniky střelby a jejím přiblížením, vzhledem k nízkému zalesnění nejsou přenositelné zkušenosti na vliv dřevin. Ze zkušeností českých myslivců ale není střelba broky v lese až tak častá a její vliv nemusí být zásadní. Zároveň ale z dánské zkušenosti vyplývá, že pokud má být regulace efektivní, není dostatečné, aby byly broky zakazovány pouze v mokřadech a byl tedy povolen jejich volný prodej. Pouze regulace prodeje je dostatečně efektivním prostředkem pro jejich omezení. (Prakticky pak mají všichni kontrolní broky ocelové, ale pro střelbu používají olovo.) Vzhledem k českým specifikům je ale namístě stát o jednotnou evropskou normu, pro významné propojení myslivosti v Česku se Slovenskem a dalšími státy by česká úprava také nebyla příliš efektivní.

Regulace rybářských olůvek je daleko méně častá, v Evropě k ní přistoupily jen Anglie a Wales (a moc efektivní nejsou). Zde by sice přechod např. na wolfram nebyl asi tolik cenově náročný (jedná se o menší množství kovu na jednoho rybáře), ale kvůli odlévání olova samotnými rybáři, jejich počtu a možnému předzásobení v případě regulace je situace opět komplikovaná.

Myslím si, že bychom se měli vrátit na začátek a v prvé řadě usilovat o vytvoření dostatečně rozsáhlých a kvalitních studií o: vlivu olova na vodní ptactvo a další živočichy, testovací studii o vlivu ocelových broků na úspěšnost lovu a bezpečnost lovu, zdravotní studii na přítomnost olova u lovců a zvlášť u konzumentů zvěřiny, vlivu na zpracování dřeva a bezpečnost práce. A to vše nejlépe v českých podmínkách. Teprve až budeme lépe znát přímé české reálie, můžeme kvalitněji zhodnotit celou problematiku. Zároveň by usilované řešení mělo být ve výsledku konzistentní s postojem unie, ideálně shodné, právě s ohledem na propojený trh. Až na základě těchto dodatečných zdrojů bychom měli začít vytvářet strategii v této oblasti.

[Tomas.Valek]

K tomu bych ještě přidal téma už probrané - odrazivost. Když střílíš na kratší vzdálenost ocelovými broky, začneš mít problém s odrazy směrem ke střelci.

Myslím že to co píšeš v posledním odstavci je v souladu s navrhovanými verzemi stanoviska (mě se pořád líbí víc to první). Rád bych šel tou cestou, že jakékoliv změny v legislativě jsou podloženy co nejkvalitnějšími daty a impact analýzou.

[Jan.Zavadil]

Předně díky za existenci tohoto tématu a jeho refresh. Bohužel velkou část diskuze "infikovala" nevěcnost a osobní výpady i domněnky, ale tak to prostě chodí. S uspokojením sleduji, že většina příspěvků je k věci a korektní.

Líbí se mi připravená stanoviska RT, která jsou vyvážená, každé mají jistý benefit a riziko, byť to první se mi jeví přecijen jednodušší a jednoznačnější, a zároveň i lépe vymahatelné. Možnost jiného výkladu je poměrně minimální a zásah do práv střelecké veřejnosti umírněný, přičemž sledovaný cíl je ošetřen jasně.

Velmi bych varoval před tím, abychom dopustili nějaký extrémní radikalismus, i když schovaný za jistě bohulibý záměr, ovšem v argumentační rovině ne vždy důsledně a věrohodně podložen.

Neexistuje jen lobbing vlastníků či výrobců zbraní a střeliva, a dokonce mohou být tyto ve vzájemném protikladu. Detailně myslícím jistě nemusím vysvětlovat, proč tomu tak je.

Zachovejte si prosím racionalitu a zdrženlivost při dodržení zamýšleného cíle. Nerezignoval bych ani na zmíněnou potřebu sjednotit terminologii a definice mokřadů podle MinZe a MinŽP, protože to samozřejmě může mít dopad i do oblastí mimo loveckou tématiku.

To nejhorší, co bychom pro ČR i EU mohli udělat, je to, že bychom lokálně neupravili toto téma přesněji a lépe, než tomu bude třeba obecně ve směrnici. Je bohužel smutným důkazem, jak naše vláda přistupuje k mezinárodní spolupráci, když není schopna a ochotná se podílet na tvorbě záměrů a směrnic od počátku, a pak jen pláče a dělá mediální divadlo, ale to tady my asi teď nezměníme. Alespoň zatím.

[Jan.Zavadil]

Když už to téma ožilo - ECHA spustila konzultace k tématu a právě k tomu běží webinář: https://echa.europa.eu/-/consultation-o ... nd-fishing

Už jsem tam podal nějaké dotazy a oslovil naše MEPy, jestli by bylo možné se do konzultací zapojit intenzivněji, prozatím jsem za sebe odeslal následující zvědavé dotazy (trochu neobratně formulované, je vidět že jsem angličtinu teď nepoužíval aktivně - ale co už.

1) How do you propose to solve problems with higher hardness of substitute materials? Especially with the issue of shotgun pellets bouncing off of surfaces (hunting, sports shooting) and higher penetration influencing safety requirements compliance (meaning inability to comply withou construction work, mabye even with it) on shooting ranges (sports shooting)?
2) Will EU implement programs to fund necessary construction work on shooting ranges (sports shooting)?
3) How will the goal of the legislation be affected by the fact that national armies and other national security forces, that usually have exemptions from legislation like this one, thus being able to use lead-based ammunition on shooting ranges and training grounds, wherever they may be. Wont that diminish the ability to prevent poisoning from lead, if the most significant users of lead-based ammunition remain to use it on wide scale even after legislation? Wont that cause situation where impact on private gun owners and users will be severe while lead-based ammo will remain to be used in "high-risk" areas (army training grounds in open natura), thus depraving the legislation of desired impact (hunting, sports shooting)?
4) How will you measure the effectivity of the legislation and its ability to deliver results? Will the results of such measuring lead to legislation adjustments, even "major overhaul" if it turns out to be inefective (hunting, sports shooting)?

Všechny dotazy jsou položeny tak aby nepředjímaly odpověď a pokud možno nebudily ani zdání hodnotového soudu (a tím motivovaly k upřímnému zodpovězení).

[Petr.Vileta]

To je právě věc implementace. Jak jsem četl to nařízení EK, tak mi to laickým okem připadá, že EK vyloženě nestanoví, že musíme aplikovat plošný zákaz, jen nám dává "nářadí", pokud bychom chtěli.

Když dáš někomu do ruky kladivo, je velice pravděpodobné, že jím bude do něčeho tlouci. Naopak, pokud nechceš, aby tloukl do čehokoliv, nedávej mu kladivo.

[Zbynek.Janoska]

Odložím si zde pro kontext jedno novější review (třeba kdyby @Zbynek.Janoska chtěl aktualizovat svou rešerši):

Regulations on lead ammunition adopted in Europe and evidence of compliance
The transition to non-lead ammunition has been enforced by regulations on use and possession of lead shot and rifle bullets. Here we review the scientific and technical literature about this regulatory process in Europe and give some notes of its effectiveness to reduce this source of lead contamination in aquatic and terrestrial environments. Presently, lead shot use has been legally restricted in 23 European countries. Two, Denmark and The Netherlands, have a total ban of lead gunshot use in all types of habitats, 16 countries have a total ban in wetlands and/or for waterbird hunting, and 5 have a partial ban implemented only in some wetlands. The legal regulation of lead bullets is limited to some German regions. This review also highlights the need to know the level of compliance with the ban on lead ammunition and the subsequent benefits for the susceptible species and for game meat safety.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6675918/

[otakar.strunecky]

Ahoj, jen jsem omylem narazil na tohle tema. Projel jsem vedecke publikace a z nich vyplyva nasledujici

Ano otravy olovem byly v minulosti zaznamenany, zejmena pri krmeni hospodarskych zvirat silazi ziskane z prostoru strelnic. Oproti tomu senem krmenym ze strelnic ani tam pasouci se dobytek nevykazoval priznaky. Vysvetlenim se jevi primiseni strel do sklizne silaze. Olovo ze strelnic se do prostredi nema vicemene sanci dostat, protoze jeho mobilita v pude je pomerne nizka, obecne se uvadi, ze zustava v radu mensich desitek cm behem mensich desitek let. Ano divoka zver se obcas otravi, zejmena diky vypusteni olovnatych latek do prostedi z prumyslovych provozu. O otrave ptaku broky naprimo jsem nasel asi 20 clanku. Vzdycky je to ovsem: byla nalezena zvysena koncentrace olova, ale z naproste vetsiny tato nedosahuje smrtelnou davku, ktera byla nalezena odhadem v procentu pripadu (vcetne ptaku strelenych). A zvysena zatez byla nalezena jak v ptacich bez strel v tele nebo travicim traktu, tak s nimi. Co je ovsem zarazejici, ze "myslivci" strili casto po dravych ptacich a to vicemene celosvetove. Mimochodem ukazte mi zvire co bude zrat broky, krome dravce ktery ji spotrebuje s koristi.
Pred rokem jsem absolvoval univerzitni kurz myslivosti (ciste ze zajmu), a prednasejici, nestor ceske myslivosti tvrdil ze ocelove broky budou prinaset vetsi mnozstvi zranenych ptaku. Pro predstavu broky, olovene jsou ucinne do cca 50-60 m. A ocelove musi byt jasne diky sve mensi energii, ucine na jeste kratsi vzdalenost. Dale strelci tvrdi, ze plnohodnotna nahrada olova je velmi slozita, celkovym zakaz olova napr. pravdepodobne znemozni sportovni strelbu, protoze jsem napr. nenasel nahradu za malorazkove olovene sportovni strely.

Jako vazim si ceske ornitologicke spolecnosti ovsem veta: olovo odhadem kolem milionu ptáků ročně je doslova prevzata z jednoho vedeckeho clanku, ale je vice nez hypoteticke s tvrzenim, ze za to muze olovene strelivo.
Pro me osobne tohle neni tema ktere je dulezite, mnohem dulezitejsi je zvyseni diverzity krajiny kde ptaci mohou hnizdit, snizeni toxicke zateze krajiny ze starych (vcetne olovem znecistenych) lokalit, uspesne vysetreni otravy velkych dravcu karbofuranem, atd.

[Michal.Lupecka]

Díky Oto, viděl jsi Zbyňkovu rešerši? Zvládl bys udělat nějakou oponenturu? https://github.com/janoskaz/zakaz_olove ... _broku.pdf

PS: Potřebujeme tady moderaci jako sůl... asi poprosím @Lukas.Blazej , aby mě pověřil to tu trochu zpřehlednit, nahlášené příspěvky tu jsou už fakt dlouho. Nebo to tu zamkneme a uděláme nové vlákno, jen o návrhu stanoviska...?

[Antonino.Milicia]

Přátelé, ježto se to téma vrací jako bu...merang, kopu kolegy @Jan.Hora a @Zbynek.Janoska do zformulování stanoviska. Vřelé díky Zbyňkovi za varianty, které zaslal. Nechal bych je zde chvíli uležet k připomínkování, pak je posuneme na RT Zem, ŽP a bezpečnost.


Verze 1: zákaz lovu pernaté zvěře olovem
Piráti považují problematiku otrav volně žijících živočichů olovem za závažnou a budou ji řešit. Současná legislativa je nedostatečná, neboť chrání jen velmi malou část území. Podporujeme snahu omezit spad olověných broků do mokřadních biotopů, kde dochází k otravám ptáků. Nesouhlasíme však s navrhovanou Evropskou legislativou, která trestá i pouhé držení olověných broků a de-facto tak zavádí presumpci viny. Podporujeme zákaz lovu vodní pernaté zvěře olovem, což je opatření, které je snadno vymahatelné a zacílené na skupinu živočichů, která je otravami nejvíce ohrožena. U ostatních druhů zvěře nechceme výběr střeliva omezovat.

Verze 2: rozšíření chráněného území bez zákazu nošení olověných broků
Piráti považují problematiku otrav volně žijících živočichů olovem za závažnou a budou ji řešit. Současná legislativa je nedostatečná, neboť chrání jen velmi malou část území. Podporujeme snahu omezit spad olověných broků do mokřadních biotopů, kde dochází k otravám ptáků. Nesouhlasíme však s navrhovanou Evropskou legislativou, která trestá i pouhé držení olověných broků a de-facto tak zavádí presumpci viny. Prosazujeme, aby stejnou míru ochrany požívaly všechny dotčené lokality v ČR, nikoli však způsobem, který bude lovce automaticky považovat za viníky.

Ahoj, na základě výzvy Dana na dnešním RTZe, bych si dovolil pár poznámek:
- část věty "de-facto tak zavádí presumpci viny" je spekulace působící na emoce a je ostatně zbytná, protože nepřináší relevantní informaci,
- není zde řešeno používání "olůvek" při rybaření, které má zjevně podobná rizika (kontaminace vody i živočichů zejména při pozření) [Když tak vyvraťte, doložte, že tomu tak není]
- není dostatečně vysvětleno, proč je považováno používání olověných broků u lovu ostatních živočichů za pro životní prostředí bezpečné (zejména v případě zranění živočichů a zadržení broku v jejich těle). [Když tak vyvraťte, doložte, že tomu tak není]

Lze předpokládat, že další rizika pro životní prostředí jsou spojena obecně se získáváním olova jako materiálu, ale takovým expertem na metalurgii (a ostatně ani ekologii) se necítím.


V tomto okamžiku bych v rámci nějaké předběžné opatrnosti preferoval kompromisní stanovisko v podobě zákazu použití střeliva s olovem při lovu a rybolovu a umožnění je 1) držet, 2) používat pro rekreační účely (střelnice) a 3) silovými resorty (armáda, policie).

Tomu by mohla odpovídat taková verze stanoviska:

Piráti považují problematiku otrav volně žijících živočichů olovem za závažnou. Současná legislativa je nedostatečná, neboť chrání jen velmi malou část území. Podporujeme snahu omezit spad olověných broků do mokřadních biotopů, kde dochází k otravám ptáků, i dalších biotopů v krajině. Podporujeme zákaz lovu a rybolovu všech živočichů střelivem s olovem. Nepodporujeme úplný zákaz držení střeliva s olovem - chceme umožnit jeho držení, používání pro rekreační účely (na střelnicích apod.) a v rámci aktivit silových resortů (armáda, policie apod.).

Hezký den všem
Antonino

[Jan.Zavadil]

Ahoj, na základě výzvy Dana na dnešním RTZe, bych si dovolil pár poznámek:
- část věty "de-facto tak zavádí presumpci viny" je spekulace působící na emoce a je ostatně zbytná, protože nepřináší relevantní informaci,

Pokud návrh legislativy praví, že ten kdo bude držet olověné střelivo v nějaké lokalitě musí prokázat, že v té lokalitě nehodlal střelivo použít, tak je to v podstatě prokazování že se přestupek/trestný čin nestal uložené držiteli střeliva. Relevantní informací na tomto je především otázka důvěry - pokud přijmeme za svou legislativu, která dělá z občana "sprostého podezřelého", tak říkáme že stát by občanům neměl věřit. Zároveň říkáme, že je v pořádku postup, kdy pokud stát nedokáže prokázat vinu, tak místo toho uloží obviněnému prokázat nevinu. To je jak se říká "slippery slope", na který bychom se neměli vydávat a neměli bychom tenhle koncept nadužívat (úplně stačí, že je zakotvený v problematice nutné obrany a krajní nouze, kam patří)

- není zde řešeno používání "olůvek" při rybaření, které má zjevně podobná rizika (kontaminace vody i živočichů zejména při pozření) [Když tak vyvraťte, doložte, že tomu tak není]

Není, tohle stanovisko se týká čistě střeliva a nebylo zamýšleno jinak - diskuse vznikla mezi RT ŽP a RT VB. Diskuse k rybářským olůvkům je mimo scope RT VB, takže by bylo vhodné ho řešit separátně (Dává mi smysl RT ŽP společně s RT Zem)

- není dostatečně vysvětleno, proč je považováno používání olověných broků u lovu ostatních živočichů za pro životní prostředí bezpečné (zejména v případě zranění živočichů a zadržení broku v jejich těle). [Když tak vyvraťte, doložte, že tomu tak není]

Ve vlákně tahle diskuse proběhla - klíčovým problémem je pozření olova, nikoliv postřelení. Většina postřelených kusů uhyne a je dohledána, množství zvěře, která je postřelena, přežije a zotaví se je marginální. Brokové střelivo se používá především na ptactvo, proto se zaměřujeme na něj.

V tomto okamžiku bych v rámci nějaké předběžné opatrnosti preferoval kompromisní stanovisko v podobě zákazu použití střeliva s olovem při lovu a rybolovu a umožnění je 1) držet, 2) používat pro rekreační účely (střelnice) a 3) silovými resorty (armáda, policie).

Nemyslím že je dobrý nápad podporovat jakoukoliv regulaci kvůli "předběžné opatrnosti", bez dat či analýz, které potvrzují existenci problému či reálné riziko jeho vzniku. Nechceme přeci zakazovat něco jen proto, že se toho bojíme.

Tomu by mohla odpovídat taková verze stanoviska:

Piráti považují problematiku otrav volně žijících živočichů olovem za závažnou. Současná legislativa je nedostatečná, neboť chrání jen velmi malou část území. Podporujeme snahu omezit spad olověných broků do mokřadních biotopů, kde dochází k otravám ptáků, i dalších biotopů v krajině. Podporujeme zákaz lovu a rybolovu všech živočichů střelivem s olovem. Nepodporujeme úplný zákaz držení střeliva s olovem - chceme umožnit jeho držení, používání pro rekreační účely (na střelnicích apod.) a v rámci aktivit silových resortů (armáda, policie apod.).

Tahle textace má jednu zásadní nevýhodu, a to že zakazuje i jednotné střely z olova. To přináší nemalé externality při lovu (například pro lov malé zvěře se běžně používá ráže .22 Rimfire, kde účinná a nenákladná náhrada za olovo v podstatě neexistuje, střelivo bez olova je lehčí a tvrdší, má tedy jinou balistickou křivku a jinou odrazivost).

Tj. pokud to shrnu, držel bych se raději původního záměru a soustředil se na oblast, kde byly negativní účinky olova doloženy studiemi - na ochranu vodní pernaté zvěře a na lov této zvěře olověnými broky.