Zákaz používání olověných broků

[Petr.Vileta]

Nemám Zdechovského moc v lásce a Lidovce taktéž, nicméně článek stojí za přečtení.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spole ... ecnost_nef

[Mikulas.Peksa]

Jen tak na okraj... všeobecně se ví, a loni se to profláklo, že úřední dokumenty týkající se zákazu olova, předkládané předsedou odboru ochrany přírody EK Nicolou Notaro, za něj sepsali lobbisté z Birdlife International

tvoje máma je aktivistka, simtě...

No to nevím, ale ten Ptačí život jsem tam zahlédl. Je někde k dispozici text toho nařízení? @Mikulas.Peksa

Tohle je otázka spíš na tým @Marketa.Gregorova.

Mimo Tvou otázku - technicky vzato je i ochuzený uran radioaktivní. Jakkoli má příslušný izotop (238) delší poločas rozpadu, rozptýlený prach z něj v plicích určitě mít nechceš. Nehledě na radioaktivitu je to samozřejmě stále těžký kov a to v plicích taky nechceš. A stejně tak jsou prvky uran-radiové rozpadové řady těžké a radioaktivní, takže ani ty další rozpadové produkty mít v těle nechceš.

[Vlastimil.Bednarik]

Pokud se jedná o radioaktivitu námi do prostředí vnesenou a potažmo přirozenou radioaktivitu našeho (hl. českého) pozadí, tak bez urážky a i třeba s urážkou, někde si raději opět poslechnu paní Drábovou; nikoliv vášnivé zdatné wikipedisty bez hlubšího vzdělání.
Tito jsou výřečnými a zapálenými diskutéry, ovšem s nulovým potenciálem být autoritou v oboru.
To zas' bude plodná diskuze mudrlantů
...o radioaktivitě.

"Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí"
Karel Čapek

[rivan]

Na můj návrh uložil administrativní odbor uživateli rivan sedmidenní ban jako stále ještě mírné, ale důrazné upozornění na nutnost dodržovat pravidla fóra.
Piráti si cení otevřené diskuse a rozhodně nebrání vyjádření názorů, se kterými nesouhlasí. Svobodná diskuse ale nemůže znamenat chaos. Fórum je pracovním nástrojem strany, čtou ho tisíce lidí a není možné, aby jeden uživatel opakovaně vytvářel práci několika moderátorům.

Prosím o přečtení a respektování pravidel fóra. Ban jsem navrhl konkrétně za:
1) Tapetování, neboli přispívání vícekrát bezprostředně za sebou. Za toto porušení pravidel jsem již uložil varování, které ovšem nebylo nijak reflektováno a tapetování pokračovalo (1, 2, 3, 4, 5).
2) Urážky, které brání věcné diskusi. Ačkoliv jde o míru urážek, kterou považuji za přijatelnou, problém nastává ve chvíli, kdy příspěvky neobsahují nic jiného než urážku. V tu chvíli do diskuse vůbec nic nepřináší a naopak hrozí „vykolejením“ celého vlákna.
3) Off-topic, neboli příspěvky mimo probírané téma. Na fóru existují vlákna určená pro volnou diskusi, pracovní fórum Resortního týmu životní prostředí ovšem takovým místem není.

V případě obcházení banu nebo opětovného nerespektování pravidel může být přikročeno k dalším opatřením.

k tomuhle se prostě musím vyjádřit.
1) pokud na mne reaguje více lidí jednotlivě, považuji za slušné reagovat na ně také jednotlivě s citací jejich textu a s možností vysvětlování. Rozhodně to považuji za mnohem smysluplnější a i slušnější k těm lidem, než reagovat na několik lidí a různé příspěvky v jednom dlouhém textu s jakýmsi oddělením uvnitř .... proč by ti, kterým odpovídám, měli číst i text nebo se jím probírat, když se jejich reakce na mne netýká ? Proč by se měli hrabat mou reakcí, když mohu reagovat přímo na ně ? V tomto je vaše pojetí "tapetování" pro mne naprosto nestandardní a nesmyslné. Navíc ban přišel po 2-3 týdnech od té diskuse, kde jste údajně dal jakési varování. Prostě velký špatný... sorry jako.
2) nevím nic o příspěvcích, jejichž obsahem by byla pouze urážka. Co jste tím myslel ?
3) off topic ? Kde ? ten možná s bídou jeden příspěvek jako důvod banu ?

[Tomas.Valek]

Tento příspěvek byl přesunut do tohoto vlákna z fóra KET JčK

@Dan.Lestina mě požádal, abych vykopnul debatu k používání olova pro lov, tedy v myslivosti a pro rybaření. Nechci zde hodnotit aktuální politické stanovisko ČR ani EU, spíš se na téma podívat z praktického hlediska.

Olovo je dlouhodobě nejideálnější materiál pro výrobu broků a olůvek, jeho nízká cena kombinovaná s vysokou hustotou je ideální podmínkou pro výrobu. Zároveň je nepopiratelným faktem, že olovo je toxické, má škodlivý vliv na zdraví lidské i dalších živočichů zejména otravami včetně akutních, dále nepříznivým vlivem na duševní vývoj, hlavně snižování inteligence, (i když není jasné, jestli je významně nepříznivý pouze u dětí nebo i dospělých). Ve volné přírodě je nebezpečné zejména pro vodní ptactvo, které ho pozřívá spolu s další potravou (měkkýši) nebo spolu s kamínky usnadňujícími trávení. Bývá běžně nalezeno ve vnitřních orgánech ptactva, kam doputovalo skrze pozření.

Na druhou stranu je také pravda, že olovo je při lovu využíváno již stovky let, takže nelze úplně snadno posoudit celkový dlouhodobý vliv na ekosystém a zátěž organismů pouze od stolu. V případě akutního toxického ohrožení by jeho vliv byl známý už delší dobu. Je ale nepopiratelné, že už jen pro minimální vliv na životní prostředí a zdraví lidí je na místě usilovat o regulaci olova.

Tím se ale dostáváme k dalšímu problému. Jak již bylo zmíněno, olovo má ideální vlastnosti při zachování nízké ceny, nemá tedy úplně snadnou alternativu. Velmi dobré náhrady z hlediska vlastností, např. na bázi bismutu či wolframu mají podobně vysokou nebo ještě vyšší hustotu (wolfram), ale zároveň 5-10x vyšší cenu. Další náhrady nelze stejně jako olovo považovat za netoxické, např. měď. Jediná cenově dostupnou alternativou tedy zůstávají ocelové broky (tedy železo). Ty mají ale poměrně zásadní nevýhodu v nižší hustotě a vysoké tvrdosti, což působí několik problémů.

Ocelové broky o stejné velikosti jsou zhruba o 30% lehčí, mají tedy zkrácený dostřel (udává se jen 25-30m), takže je při efektivní střelbě nutné přesněji mířit a blíže střílet. Při střelbě jsou proto většinou výrobci doporučovány broky o větší velikosti. To má za následek menší počet jednotlivých broků v patroně, což opět působí problém s efektivním zabitím zvířete. Zároveň se zvyšuje tlak v hlavni, starší brokovnice je proto potřeba nechat přezkoušet či doupravit, což zvyšuje finanční náročnost změny. Pro okamžité usmrcení je nutné zasáhnout alespoň 4-5 broky, menší počet broků tedy při stejně vystřelené ráně může způsobit jen postřelení zvířete, který v bolestech zahyne po delší době (stejně jako při střelbě na vzdálenost jakou se střílí olovem). I když jsou ocelové broky vyráběny a zkoumány déle než třicet let, není předpokládána průlomová změna jejich vlastností (např. jiným geometrickým řešením tvaru či jiným objevem), který by vedl ke zvýšení účinnosti střelby (a tedy omezení nepříznivých dopadů špatné rány). Další nepříznivou vlastností ocelových broků je jejich vyšší tvrdost, která může způsobovat dodatečná zranění po odrazu např. od vodní hladiny apod. Při střelbě v lese má také nežádoucí vliv na těžbu, železo vstřelené do stromu má za následek tupení pil, opotřebovávání řetězů či vady při zpracování dřeva, které snižují jeho kvalitu nebo způsobují vyšší náklady na těžbu (výjimečně i ohrožují život lesních dělníků prasklým řetězem). Tyto dopady jsou známé z oblastí vojenských střelnic, kde je tím následně ovlivněno zpracování dřeva (zde se s tím ale počítá a stromy jsou označeny). Železo také ve vodě koroduje a uvolňuje se do okolí, tento vliv zatím nebyl příliš hodnocen (ale například u zdrojů pitné vody se poměr železa hodnotí, význam zde tedy asi bude). Jako rybářská návnada mají ocelové návnady menší nához a pomaleji klesají ke dnu (neumožňují tedy nahazovat více do dále a jsou méně účinné při chytání).

Dle zkušeností z Dánska, kde platí plošný zákaz olověných broků již delší dobu, se dají nežádoucí účinky ocelových broků redukovat zejména zlepšováním techniky střelby a jejím přiblížením, vzhledem k nízkému zalesnění nejsou přenositelné zkušenosti na vliv dřevin. Ze zkušeností českých myslivců ale není střelba broky v lese až tak častá a její vliv nemusí být zásadní. Zároveň ale z dánské zkušenosti vyplývá, že pokud má být regulace efektivní, není dostatečné, aby byly broky zakazovány pouze v mokřadech a byl tedy povolen jejich volný prodej. Pouze regulace prodeje je dostatečně efektivním prostředkem pro jejich omezení. (Prakticky pak mají všichni kontrolní broky ocelové, ale pro střelbu používají olovo.) Vzhledem k českým specifikům je ale namístě stát o jednotnou evropskou normu, pro významné propojení myslivosti v Česku se Slovenskem a dalšími státy by česká úprava také nebyla příliš efektivní.

Regulace rybářských olůvek je daleko méně častá, v Evropě k ní přistoupily jen Anglie a Wales (a moc efektivní nejsou). Zde by sice přechod např. na wolfram nebyl asi tolik cenově náročný (jedná se o menší množství kovu na jednoho rybáře), ale kvůli odlévání olova samotnými rybáři, jejich počtu a možnému předzásobení v případě regulace je situace opět komplikovaná.

Myslím si, že bychom se měli vrátit na začátek a v prvé řadě usilovat o vytvoření dostatečně rozsáhlých a kvalitních studií o: vlivu olova na vodní ptactvo a další živočichy, testovací studii o vlivu ocelových broků na úspěšnost lovu a bezpečnost lovu, zdravotní studii na přítomnost olova u lovců a zvlášť u konzumentů zvěřiny, vlivu na zpracování dřeva a bezpečnost práce. A to vše nejlépe v českých podmínkách. Teprve až budeme lépe znát přímé české reálie, můžeme kvalitněji zhodnotit celou problematiku. Zároveň by usilované řešení mělo být ve výsledku konzistentní s postojem unie, ideálně shodné, právě s ohledem na propojený trh. Až na základě těchto dodatečných zdrojů bychom měli začít vytvářet strategii v této oblasti.

[Jan.Zavadil]

Osobně se jako člověk, který se pohybuje volnočasově v oblasti zbraní a střeliva, a o tuto tématiku se zajímá, stavím proti zákazu použití olova v různých druzích střeliva, dokud na to téma nebude k dispozici skutečně solidní materiál, o který se dá pro rozhodování opřít.

Jak už bylo zmíněno, poměrem ceny a materiálových vlastností je olovo ideálním materiálem pro toto využití. Zmíněné náhrady v podobě bismutu nebo šíleně drahého, nehospodárného wolframu, nepřináší žádné skvělé výsledky, a mají také dopad do životního prostředí a to jak na straně těžby, tak při zpracování a využití.

Ochrana přírody je mi také blízkým tématem, proto nevidím tématiku jako jednoduchou, a velice bych varoval od slepého sklouznutí k plošný zákazům, pokud to nebude opravdu precizně prozkoumáno a odůvodněno. Těch pár materiálů k tomu, tuším z dílny Zelených (?), je značně jednostranných a v posuzování objektivity, falzifikovatelnosti a zejména v úplnosti - neb informace, které se "nehodí", nemají být ignorovány či vypouštěny, by nemusely obstát a pravděpodobně ani neobstály.

Věřím, že Piráti jsou strana, která se rozhoduje na základě dat, nikoliv momentálních nálad nebo tlaků.

PS. Sorry za vpád do JčK fóra, ale myslím, že to je celorepubliková potažmo celoevropská problematika, tak snad svou oxidací zde nepřekážím )

Již bylo přesunuto na své místo.

[Tomas.Valek]

(edit: mažu tento příspěvek, už nic, byl by zde byl akorát matoucí.)

[Marek.Krejpsky]

Připojuji se k vpádu do fóra z JčK a souhlasím, že bysme měli mít opravdu dobrý důvod než zákaz olova ve střelivu plošné podporovat.

Olovo je svinstvo, v mokřadech nebo u třeba přírodních rezervací bych to asi pochopil, ale abysme si nenaběhli s tím jak moc se olovo opravdu uvolňuje z kusů kovu - to bych teda rád viděl studie, jestli není spíše inertní po oxidaci.

Anglie sice omezila olůvka pro rybáře, ale na drtivé většině střech se tady tradičně používá olovo - kolem komína a konců střech velké pásy. Ve stavebnictví to je dodnes považováno za nejlepší způsob utěsnění a nové materiály bez olova se uplatňují jen těžko.

Větši obavu ze znečištění bych měl z olova a dalších těžkých kovů uvolňovaných do ovzduší průmyslem nebo spalovacími motory. Třeba z mazutu od velkých lodních motorů jak ukázal ucpaný Suez a následné lokální zhoršení kvality ovzduší ve Středozemním moři.

[Antonino.Milicia]

Olovo je dlouhodobě nejideálnější materiál pro výrobu broků a olůvek, jeho nízká cena kombinovaná s vysokou hustotou je ideální podmínkou pro výrobu. Zároveň je nepopiratelným faktem, že olovo je toxické, má škodlivý vliv na zdraví lidské i dalších živočichů zejména otravami včetně akutních....

Předně děkuji za kvalitní a vyváženého shrnutí (tedy z mého laického pohledu, nejsem ani myslivec, ani rybář :)

Výše jsem si dovolil vypíchnout část textu. Akcentace nízké ceny při vysoké užitné hodnotě dokonala rezonuje s pojmem "externalita". Jde tedy o to, že uživatelé či producenti tohoto produktu nemusí hradit navazující náklady na škody na životním prostředí, zdraví atd. Tedy cenová výhodnost je jen relativní a je možná jen za tohoto tržního selhání. V rámci hlubšího podložení dat o problematice, o kterém píšeš dále, by se tedy měly i kvantifikovat tyto související náklady. Pak by se ukázalo, že rozdíly v nákladech primárního a alternativního řešení nejsou tak vysoké.

Další poznámku bych si dovolil k obtížnosti substituce. Podobně složité to bylo u automobilů a nyní jsou závaží u kol z olova také minulostí (nahrazeno zinkem). V této oblasti zcela jistě platí, že v případě tlaku se řešení najde.

A jako ekonom bych si ještě dovolil technickou poznámku - pokud alternativní materiál na výrobu broků je třeba 10× dražší, neznamená to, že bude celý výrobek 10× dražší, protože v konkrétním kalkulačním vzorci to bude menšinová položka (vedle pláště, prachové náplně, nábojnice, zápalky, výroby, odbytové marže, maloobchodní marže, DPH atd. atd.). Rozdíl v celkové ceně by tedy byl v takovém případě v jednotkách či desítkách procent.

EDIT: Až teď vidím, že ta koncentrace Jihočechů není náhoda, že to je váš KET. Z názvu vlákna to nebylo poznat. Omlouvám se za spam a když tak to prosím ignorujte.

Přesunuto tam, kam to patří.

[Dan.Lestina]

Huš, bežte do RT: viewtopic.php?f=560&t=40319&start=250
Toto zamykám.

Přesunul jsem do RT. M. Kučera