TTIP

[Petr.Vileta]

Dokumenty, které máme nejsou smlouva. Jsou to povětšinou různě zavazná/rozepsaná stanoviska EU. Obvykle jsou veřejně dostupná. Nemáme v ně moc velkou důvěru. Ale popularizovat je by bylo dobré. Adame, zvládl bys to hodit třeba na FB, abychom zjistili, co hejno zanalyzuje?

[Lukas.Novy]

Vsechno, co mate je verejne dostupne, povetsinou zverejnene uz 31.cervence. Jedinej aktualni dokument jsou ty veci s odkazy, ty byly skutecne vytvoreny kolem poledne 3.9. nejakym Marino Radačičem z MPO.

[Ondrej.Profant]

Právě. My jsme mnohé již v minulosti četli a reagovali na to. Ale celé je to v příliš abstraktní rovině. Tohle jsou jen podklady, nikoliv výsledný text. IMHO z toho jde uvařit cokoliv, aniž by si to protiřečilo s těmito podklady.

[Pavel.Moravec]

Meanwhile (kdyz uz opet funguji obrazky) ...
Obrázek

[Ales.Sura]

Over 50,000 demonstrators are expected to gather in front of Berlin’s central train station on 10 October to protest the EU’s planned free trade agreements with the United States and Canada, TTIP and CETA.

http://www.euractiv.com/sections/trade- ... lin-317066

[Jan.Louzek]

Omlouvám se, jestli nevhodně spamuju...

Ale připomínám, že pokud máte zájem si pohovořit o aktuálním vývoji vyjednávání okolo TTIP, tak zítra v úterý 18:00 (15. 9.) se bude od 18:00 na toto téma konat setkání v Pirátském centru (zastupitelské úterý). Bude tam Ondra a pak ještě taky Adam Skořepa. K tomu je založena samozřejmě ještě událost na FB: https://www.facebook.com/events/480969888750102/

... a pokud se to stihne (což s vysokou pravděpodobností jo), tak budou i četné infografiky k tématu.

[Alexandr.Mansurov]

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5651_en.htm
Commission proposes new Investment Court System for TTIP and other EU trade and investment negotiations

Komise vymyslela nahradu za ISDS

Main elements of reform

The proposal for the new court system includes major improvements such as:

a public Investment Court System composed of a first instance Tribunal and an Appeal Tribunal would be set up;
judgements would be made by publicly appointed judges with high qualifications, comparable to those required for the members of permanent international courts such as the International Court of Justice and the WTO Appellate Body;
the new Appeal Tribunal would be operating on similar principles to the WTO Appellate Body;
the ability of investors to take a case before the Tribunal would be precisely defined and limited to cases such as targeted discrimination on the base of gender, race or religion, or nationality, expropriation without compensation, or denial of justice;
governments’ right to regulate would be enshrined and guaranteed in the provisions of the trade and investment agreements.


This builds on the EU’s existing approach which ensures:

proceedings will be transparent, hearings open and comments available on-line, and a right to intervene for parties with an interest in the dispute will be provided;
Forum–shopping is not possible;
Frivolous claims will be dismissed quickly;
A clear distinction between international law and domestic law will be maintained;
Multiple and parallel proceedings will be avoided.

[Adam.Skorepa]

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5651_en.htm
Commission proposes new Investment Court System for TTIP and other EU trade and investment negotiations

Komise vymyslela nahradu za ISDS

Main elements of reform

The proposal for the new court system includes major improvements such as:

a public Investment Court System composed of a first instance Tribunal and an Appeal Tribunal would be set up;
judgements would be made by publicly appointed judges with high qualifications, comparable to those required for the members of permanent international courts such as the International Court of Justice and the WTO Appellate Body;
the new Appeal Tribunal would be operating on similar principles to the WTO Appellate Body;
the ability of investors to take a case before the Tribunal would be precisely defined and limited to cases such as targeted discrimination on the base of gender, race or religion, or nationality, expropriation without compensation, or denial of justice;
governments’ right to regulate would be enshrined and guaranteed in the provisions of the trade and investment agreements.


This builds on the EU’s existing approach which ensures:

proceedings will be transparent, hearings open and comments available on-line, and a right to intervene for parties with an interest in the dispute will be provided;
Forum–shopping is not possible;
Frivolous claims will be dismissed quickly;
A clear distinction between international law and domestic law will be maintained;
Multiple and parallel proceedings will be avoided.

Jo jo, dnes nám to na MPO sdělili. Byla tam i vedoucí politického oddělení zastoupení Evropské komise v ČR, která tam ten nový návrh ISDS obhajovala s tím, že byly zapracovány připomínky veřejnosti, bylo přistoupeno ke transparentnější proceduře a doladily se odvolávací mechanismy. Tak uvidíme, co na tom z toho bude pravda.

Jinak tedy stručný report z dnešní konference o TTIP na MPO:

První část: Prezentace dopadové studie (Asociace pro mezinárodní otázky)

• přehled o stavu studie a přístupu k její tvorbě (studie bude zveřejněna v listopadu a nesnaží se hledat argumenty "pro" ani "proti")
• studie využívá několik modelů pro analýzu (pro kvalifikovanější odhad dopadů)
• grafy dovozů a vývozů, tabulky produktů a služeb (a další standardní ekonometrické údaje)
• odhad vývoje jednotlivých průmyslových odvětví (zahrnuje též služby)
• srovnání právního prostředí (poukázání na výrazné rozdíly v legislativách USA a EU, viz například nechvalně proslulý Buy American Act, který má dvojí implementaci na federální i subfederální úrovni)

Druhá část: Zemědělství (Ministerstvo zemědělství)

• identifikace problémů v oblasti zemědělství a potravinářství (rozdílné pojetí ochrany odrůd, sanitární opatření)
• cílem EU a ČR je zachování našich norem (GMO nemá být součástí dohody)
• velký prostor je věnován zeměpisným označením (Českobudějovické pivo se nepodařilo uhájit a je z toho hrozná tragédie... )
• dohoda CETA bude pravděpodobně sloužit k inspiraci (v té je řešen například bezcelní dovoz nehormonálního hovězího)

Třetí část: ICT a služby obecně (Ministerstvo průmyslu a obchodu)

• příležitosti pro poskytovatele (přístup na trh, akceptovatelné licenční podmínky, stanovení jednotných standardů)
• osud komunikace mezi příslušnými regulátory je nejistý (v některých zemích příslušné autority neexistují nebo jsou vázány na politickou situaci, jinde je problematická komunikace)
• v mnoha oblastech ještě není jasné, co v dohodě bude (kryptografie a softwarové patenty zůstávají stále neřešeny, data retention nemá být součástí dohody)
• problémem zůstává agresivní přístup USA v této oblasti (monopolní postavení, technologické embargo, ohrožování síťové neutrality, data mining)

S Ondrou jsme kriticky vystoupili s naším komentářem nebo dotazem ve všech částech, pouze se v publiku měnili naši spojenci (IuRe, odbory, Budvar, Seznam...) a u řečnického pultu naši oponenti. Vyžádali jsme si přístup k dopadové studii ještě před jejím zveřejněním, byla nám přislíbena k připomínkování, MPO navíc počítá s tím, že ji pak nechá viset na webu a umožní i dalším zájmovým skupinám, aby se k ní vyjádřili.

V pátek má být schůzka Špatného vTTIPu (má tam jít Dominika, já se snad také zastavím), kde bude probírán další plán kampaně (aktuálně se řeší výzva IuRe a Greenpeace za transparentní projednávání dohody, do které se pokusíme zapojit senátory). Během víkendu sepíšeme s Ondrou stanovisko o prozatimním vývoji jednání.

Jinak pro ty, kdo nestihli včerejší prezentaci (je pojata velmi komplexně s řadou konkrétních příkladů a vysvětlením kontextu přijímaných mezinárodních dohod):
Slideshare
Github

[Adam.Skorepa]

Pro úplnost zápis z 16. září:

Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP, problematice zemědělství a ICT

Středa 16. září 2015, 9:00, MPO

Ve středu 16. září se konalo setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP na ČR, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT). Setkání se zúčastnili zástupci tripartity, ale také nevládního sektoru a firem.

Studie dopadů uzavření TTIP na ČR a její hospodářství

Setkání zahájila ředitelka odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací Lucie Vondráčková, která zároveň nastínila témata, jimž se bude další setkání expertního týmu pravděpodobně věnovat. Mělo by jít například o ochranu investic, což je oblast aktuální vzhledem k tomu, že právě 16. září měl být představen Evropskou komisí nový systém řešení sporů mezi investory a státem. K tomuto tématu podotkla Dana Kovaříková ze Zastoupení Evropské komise v ČR, že nový systém by měl být transparentnější, soudci by měli být jmenováni veřejně a rovněž by na ně měl být kladen větší nárok. Nový systém by v sobě měl zahrnovat také odvolací mechanismus.
Na úvod setkání vystoupili zpracovatelé dopadové studie TTIP Alice Rezková a Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky, Jarolím Antal z Vysoké školy ekonomické a Vilém Semerák z IES FSV Univerzity Karlovy. Autoři studie se ve své prezentaci věnovali jak popisu vzájemných obchodní vztahů, tak metodologii a přístupu k analýze a právním aspektům (především se jednalo o problematiku veřejných zakázek).

Analýza obchodních dat je jednou z částí, na kterých je studie dopadů postavena. Vzájemný obchod ČR s USA od roku 2009 roste, přičemž od roku 2011 zaznamenává ČR pozitivní saldo obchodní bilance. Podíl vývozů do USA je sice malý, ale od roku 2009 je patrná vzestupná tendence. Podíl dovozů z USA v čase kolísá. Při bližším pohledu na vývoz konkrétních výrobků je patrné, že u některých produktů se ČR specializuje přímo na americký trh. Příkladem mohou být vrtulníky, u kterých jde 98 % vývozu do USA. V případě dovozu je také u některých položek znatelný větší podíl importu z USA. V těchto případech by snížení cel znamenalo úsporu pro spotřebitele.

Kromě analýzy obchodních dat je ve studii využíváno ekonomického modelování a také dotazníkového šetření a pohovorů s firmami, odborovými svazy a dalšími „stakeholdery“. Využitím více metod se zvyšuje věrohodnost, neboť je tak snazší porovnat výsledky jedné metody s výsledky metody jiné. V případě input-output analýzy jsou sledovány závislosti mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Díky této analýze bylo možné zjistit, že největší dopady na celkovou českou výrobu by mělo zvýšení českých exportů daného sektoru do USA v oblasti strojírenství nebo elektrického a optického vybavení. Právě tyto sektory jsou pro ČR z hlediska liberalizace nejdůležitější.
Gravitační modely pomáhají zjistit, jaká je normální (optimální) úroveň obchodu mezi ekonomikami. Na základě studie lze konstatovat, že ČR není od obvyklé úrovně vzdálená.

Multiregionální CGE modely pracují s chováním domácností a firem a jejich reakcí na změnu prostředí způsobenou integrací. Výsledkem této analýzy je odhad přizpůsobení struktury výroby, spotřeby a odměn práce novým rovnovážným cenám, k jejichž změně dojde po odbourání cel.

Míra otevřenosti veřejných zakázek se v EU a USA značně liší. V EU je zahraničním firmám otevřeno 85 % veřejných zakázek, v USA tento podíl činí pouze 32 %. Americký systém je složitě strukturovaný, na federální úrovni situaci ovlivňuje legislativa Buy American Act. Na federální úrovni je problémem například vlastní rozpočet států, které samy rozhodují o veřejných zakázkách. Řešením by mohla být participace států USA na jednání a podpis protokolu k TTIP na základě jasného zmocnění.

Diskuze

Diskusi zahájil dotaz pana Česala (ATOK) na váhu dohody TTIP mezi dalšími faktory ovlivňující pohodu mezinárodních obchodních toků. Dle V. Semeráka jsou obecně FTA mají dopad na druhé až třetí úrovni. Obecně ekonomické modely nedokážou předvídat změny vývoje kurzů měn či mezinárodní politickou situaci, které obchod ovlivňují. Proto modely pouze počítají s čistým dopadem TTIP na mezinárodní obchod.

V diskuzi padl dotaz na to, zda budou dohodu schvalovat národní parlamenty. Podle Lucie Vondráčkové nelze zatím stoprocentně říci, zda bude dohoda v rámci výlučných, nebo sdílených pravomocí, neboť ještě není znám přesný obsah. Nicméně převažuje názor, že takovéto komplexní dohody spadají do smíšených kompetencí. Připomenuto bylo, že dohoda s Jižní Koreou byla dohodou smíšenou. V případě dohody se Singapurem se čeká na rozhodnutí, zda se jedná o dohodu smíšenou. Členské státy se totiž shodly, že tomu tak je, proto podala Komise žádost k Soudnímu dvoru EU o vyjádření.

Zástupci IuRe a České pirátské strany projevili zájem o vypracování oponentury ke studii ve spolupráci s dalšími organizacemi.

Dotaz padl i samotné ekonometrické části studie a to, zda bude analýza splňovat požadavek replikovatelnosti. V. Semerák ujistil, že ekonomické modelování bylo prováděno dle obecně platných vědeckých standardů, které replikovatelnost vyžadují. Zájem byl i o energetickou kapitolu a její dopady (EurActiv.cz). Obecně zde platí, že USA odstraňuje restrikce na vývoz surovin do všech zemí, se kterými uzavře FTA, a lze to očekávat i u TTIP. Energetická kapitola má význam hlavně z dlouhodobého hlediska – diverzifikace zdrojů surovin. Konečně zpracovatelé byli požádání o odhad vlivu Trans-pacifického partnerství na dopad TTIP na ČR. Vzhledem ke komplexnosti a tomu, že ani TPP dosud nebylo uzavřeno, takové dopady z aplikovaných metod však nelze předvídat.

Zemědělství

Druhá část setkání byla věnována zemědělství. Se svým příspěvkem nejdříve vystoupila Karolína Bartošová z Ministerstva zemědělství. Přiblížila hlavní cíle, kterých by mělo být vyjednáváním dosaženo. Mezi ně patří snížení cel, zjednodušení celních formalit, odstranění netarifních překážek, ochrana zeměpisných označení a zajištění rovných podmínek pro české firmy. ČR by uvítala snížení cel například u mléčných produktů, chmele, sladu nebo cereálií. V případě netarifních překážek by bylo třeba získat více vyjádření samotných producentů a exportérů o tom, s jakými problémy se potýkají. V oblasti fytosanitárních opatření požaduje ČR ekvivalenci vzájemných standardů a zachování norem EU. Systém zeměpisných označení není v USA uznáván, existuje tam systém ochranných známek. ČR by chtěla prosadit na seznam zeměpisných označení především české pivo, žatecký chmel a českobudějovické pivo. Tato zeměpisná označení by měla koexistovat s ochrannými známkami.

V současnosti je k dispozici pouze návrh konsolidovaného textu kapitoly o fytosanitárních opatřeních, zatím bez příloh. Nicméně je možné zkoumat obsah dohody mezi EU a Kanadou (CETA), která by mohla být brána za vzor. Zde došlo ke zlepšení přístupu na kanadský trh, byla prosazena ochrana zeměpisných označení pro dva české názvy (české pivo, žatecký chmel). Zlepšení by mělo být zaznamenáno v oblasti fytosanitárních opatřeních a u zrychlení certifikačního procesu. Rovněž byl ustanoven vzájemný zákaz využívání vývozních subvencí.

Za Státní veterinární správu ČR vystoupil se svým příspěvkem Josef Vitásek. Uvedl, že v oblasti dovozu živočišných produktů je překážkou složitý systém schvalování dovozců na úrovni států a nutnost žádat o povolení k dovozu do USA pro jednotlivé závody. Přínosem dohody by mělo být uznání ekvivalence.
Michal Slanina z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského přiblížil problematiku vývozu dřeva do USA. I přes to, že dřevo splňuje standardy, bývá často například kvůli nálezu mrtvých škůdců (následek ošetření dřeva) vraceno zpátky.

Diskuze

Zástupce Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek vyjádřil obavy, že bude v dohodě obětováno zemědělství na úkor průmyslu. Mělo by se více bojovat za české výrobky a v případě, že se nedostane českobudějovické pivo na seznam zeměpisných označení, neměla by dohoda být podepsána. K diskuzi přispěl také ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, který uvedl, že pivo je spíše liberální komodita. Problémem je však nutnost obstarávat více certifikátů a povolení. Sloučení těchto dokumentů do jednoho by zjednodušilo celý proces.

Pro Budějovický budvar je důležité, že je uživatelem zeměpisného označení „budějovické pivo“. Tím je definována kvalita, nechtějí tedy řešit spor o ochrannou známku. Zástupci Budvaru vyjádřili obavu, aby nedošlo ke konfliktu systému ochranných známek a zeměpisného označení, neboť by pak staré ochranné známky měly přednost. Podle Karolíny Bartošové se o této záležitosti ještě nejednalo a věc prověří s Úřadem průmyslového vlastnictví.

Zároveň v diskuzi k tématu geneticky modifikovaných potravin připomněla Karolína Bartošová, že o nich se v TTIP nejedná. V samotné EU není ohledně GMO jednotná pozice.

ICT

Ve třetím bloku se Adam Gazda a Marino Radačič (oba MPO) věnovali oblasti informačních a komunikačních technologií. Dohoda by měla řešit otázku přístupu na trh a národního zacházení. Služby, kterých se bude dohoda týkat, jsou v ní explicitně vyjmenovány. Jednou z oblastí je elektronický obchod. Tato část byla představena v červenci, přičemž by se měla snažit o to, aby vzhledem k dynamice oblasti byla aktuální i za 10 let. Hlavními principy má být nevyžadování předchozího povolení, možnost elektronického sjednání smluv (se stejným účinkem jako u smluv „na papíře“), souhlas spotřebitele se zasíláním nevyžádaných přímých obchodních sdělení a spolupráce v regulatorních otázkách. Budoucí vyjednávání se může dotknout také lokalizačních požadavků, otázek týkajících se zdrojových kódů, datových toků nebo internetové neutrality.

V případě mobility pracovníků se v dohodě jedná o dočasném vstupu a pobytu poskytovatelů služeb na území druhé strany a o vzájemném uznávání kvalifikací. V otázce víz by mělo dojít k procesnímu zjednodušení, lepší transparentnosti a urychlení procedur. Určitý počet víz by měl být vyčleněn pro vysoce kvalifikované pracovníky, což se podařilo vyjednat v dohodě mezi USA a Austrálií. Co se týká veřejných zakázek, opět byla připomenuta odlišná míra otevřenosti. Proto by měla dohoda napomoci otevřít americký trh veřejných zakázek evropským dodavatelům.

V oblasti regulatoriky se v dohodě bude řešit e-Health, e-labelling, e-accessibility, dohled nad trhem a kryptografie. Dalšími zvažovanými tématy jsou jednotná nabíječka nebo koordinace při studiu SAR (absorption rates). Naopak se nevyjednává o ochraně osobních údajů, režimu uchovávání dat či softwarových patentech.

Diskuze

Při diskuzi byl zástupci České pirátské strany zdůrazněn požadavek na internetovou neutralitu a volný tok dat. Na těchto dvou základních požadavcích panovala shoda i s mezi zástupci podnikatelského sektoru. Milena Jabůrková z IMB (také SP ČR) pak uvedla, že podporují ambiciózní znění dohody TTIP v kapitole o ICT a mají zájem na zahrnutí tzv. ICT Annexu. Tato samostatná příloha by měla ke sjednocování regulace v ICT a podpořit roli EU a USA jako globálních rule-setters.

Zástupce společnosti Javlin David Šťáva uvedl, že z jeho pohledu je největší překážkou clo a dvojí zdanění. Rovněž podotkl, že cílem dohody nemusí být odstranění nutnosti založit v USA pobočku, spíše by měla dohoda usnadnit její zřízení a řízení.

Jan Moravec ze společnosti Apiary připojil poznámku, že pro Američany je snazší investovat do amerického práva, které znají. Založení pobočky v USA, případně alespoň v Anglii, je tak téměř nutností.

Zástupkyně společnosti Seznam.cz Věra Průchová upozornila na to, že by dohoda neměla příliš regulovat danou oblast, neboť by mohlo dojít k omezení konkurence. Problémem pro Seznam.cz je přísnější evropská regulace, kvůli které mají horší podmínky než Google, a obtížněji tak konkurují americkým firmám.

Milena Jabůrková z IBM dále objasnila problematiku přechovávání a analýzy osobních údajů. Odlišné pojetí upravuje program Safe Harbor, na který také dohlíží Evropská komise, dále také Umbrella Agreement a Redress Act. Uvedla, že ochrana dat je dobrovolný závazek amerických firem a rozdávání dat by pro firmy znamenal konec byznysu.

EDIT: Dal jsem sem špatnou verzi zápisu, tuto poslali z MPO o něco později. Oprava se vztahuje k zeměpisnému označení, které využívá Budvar. Přikládám v příloze.

[Michael.Polak]

The American auto industry has been accused of withholding a report that showed U.S. cars are substantially less safe than their European counterparts. It is alleged that releasing the study would hamper the drive to harmonize safety standards as part of the Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) deal. The research was commissioned by the car industry to show that EU and US safety standards were similar, but the research actually showed that American models are much less safe when it comes to front-side collisions
http://news.slashdot.org/story/15/09/25 ... -ttip-deal