Půda, kvalita půdy, sucho
Moderátoři: Rada resortních týmů - členové, Resortni tym Zemedelstvi
Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Zemědělství. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
Vítejte ve fóru resortního týmu Zemědělství. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Půda, kvalita půdy, sucho
Problematika kvality půdy a sucha
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Tereza.Vovesova za příspěvky (celkem 2):
- Milan.Dadourek, Ivor.Kollar
Tereza Vovesová
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
Ahojte,
shrnuji včerejší rozhovor s Danou, ale jelikož jde zejména o zemědělské téma (a formuloval jsem si to po Radkově semináři v Brně, dávám do kopie celý zem tým).
Problém: většina zemědělské půdy je u nás propachtovaná (= nehospodaří na ní její vlastníci), proto je hospodaření obvykle krátkozraké, kořistnické a veskrze nehledící na jiné než produkční funkce
Racionale: pokud něco vlastním (např. byt), tak chci, aby mi jej nájemci nezlikvidovali, ale vrátili mi ho ve stavu, v jaké jsem jim jej propůjčil. Proto i vlastníci půdy by takto měli na svůj majetek nahlížet, o to víc, když jde o dlouhodobou a strategickou komoditu (= staří sedláci říkají, že půda se prodává jen, když shoří chalupa)
Řešení pro vlastníka půdy, který ji pronajímá: Požadovat za pronájem své půdy odpovídající způsob hospodaření (certifikované ekologické zemědělství), vysázení meze, nektarodárného biopásu, nebo vytvoření jiného významného krajinného prvku (proč = půda se mi tím zhodnocuje + plní mimoprodukční ekosystémové služby). Alternativou je nechat si tvrdě změřit kvalitu mojí půdy na začátku pronájmu (metodika VÚMOP) a ve smlouvě mít, že po skončení pronájmu nesmí být kvalita horší, jinak pokuta; to je ale celkem drahé a vyplatí se to tak vlastníkům s 10 a více hektary (řešení výše je měkčí a jisté taky)..
Jak ale motivovat ty drobné vlastníky, aby to dělali a hlavně neprodávali svoji půdu industriálním zemědělcům? Tady musíme něco vymyslet. Nutná je osvěta a tu ze svých pozic, můžete páchat, když na téma přijde řeč. Legislativně mě toho zatím moc nenapadá, ale na minulé online zemědělské schůzi jsme se toho (Radku?) dotkli - přístup k půdě. To s tím souvisí. Jediné na co jsem přišel, ale není to moc pirátské, je osvobodit od daně vlastníky zem. půdy s méně než např. 2 ha, aby ty babičky nezatěžovala daňová přiznání a neřekly si, že to radši prodají (nejsem si jist, zda nějaké zjednodušení už neexistuje?). A naopak by se daly trochu více zdanit například podniky, co mají více než 500 ha (jde to ruku v ruce se zastropováním, které prosazujeme). Ale jak to má šanci nyní projít, to si asi můžeme domýšlet... To první by možná šlo, to druhé sotva. Pak se nabízí to zakládání družstev "malovlastníků" a pronajmutí si zemědělce (říká se tomu Comunity supported agriculture), ale zas to naráží na nedořešené pozemkové úpravy a roztříštěnost parcel.. tedy nutné se hlídat předem.. Napadá Vás něco dalšího? Není to snadné téma, ale potenciál zlepšit stav naší krajiny má obrovský...
Zdar a díky a nápady případně opravy, kde jsem se sekl! Jirka
Jiří Lehejček
shrnuji včerejší rozhovor s Danou, ale jelikož jde zejména o zemědělské téma (a formuloval jsem si to po Radkově semináři v Brně, dávám do kopie celý zem tým).
Problém: většina zemědělské půdy je u nás propachtovaná (= nehospodaří na ní její vlastníci), proto je hospodaření obvykle krátkozraké, kořistnické a veskrze nehledící na jiné než produkční funkce
Racionale: pokud něco vlastním (např. byt), tak chci, aby mi jej nájemci nezlikvidovali, ale vrátili mi ho ve stavu, v jaké jsem jim jej propůjčil. Proto i vlastníci půdy by takto měli na svůj majetek nahlížet, o to víc, když jde o dlouhodobou a strategickou komoditu (= staří sedláci říkají, že půda se prodává jen, když shoří chalupa)
Řešení pro vlastníka půdy, který ji pronajímá: Požadovat za pronájem své půdy odpovídající způsob hospodaření (certifikované ekologické zemědělství), vysázení meze, nektarodárného biopásu, nebo vytvoření jiného významného krajinného prvku (proč = půda se mi tím zhodnocuje + plní mimoprodukční ekosystémové služby). Alternativou je nechat si tvrdě změřit kvalitu mojí půdy na začátku pronájmu (metodika VÚMOP) a ve smlouvě mít, že po skončení pronájmu nesmí být kvalita horší, jinak pokuta; to je ale celkem drahé a vyplatí se to tak vlastníkům s 10 a více hektary (řešení výše je měkčí a jisté taky)..
Jak ale motivovat ty drobné vlastníky, aby to dělali a hlavně neprodávali svoji půdu industriálním zemědělcům? Tady musíme něco vymyslet. Nutná je osvěta a tu ze svých pozic, můžete páchat, když na téma přijde řeč. Legislativně mě toho zatím moc nenapadá, ale na minulé online zemědělské schůzi jsme se toho (Radku?) dotkli - přístup k půdě. To s tím souvisí. Jediné na co jsem přišel, ale není to moc pirátské, je osvobodit od daně vlastníky zem. půdy s méně než např. 2 ha, aby ty babičky nezatěžovala daňová přiznání a neřekly si, že to radši prodají (nejsem si jist, zda nějaké zjednodušení už neexistuje?). A naopak by se daly trochu více zdanit například podniky, co mají více než 500 ha (jde to ruku v ruce se zastropováním, které prosazujeme). Ale jak to má šanci nyní projít, to si asi můžeme domýšlet... To první by možná šlo, to druhé sotva. Pak se nabízí to zakládání družstev "malovlastníků" a pronajmutí si zemědělce (říká se tomu Comunity supported agriculture), ale zas to naráží na nedořešené pozemkové úpravy a roztříštěnost parcel.. tedy nutné se hlídat předem.. Napadá Vás něco dalšího? Není to snadné téma, ale potenciál zlepšit stav naší krajiny má obrovský...
Zdar a díky a nápady případně opravy, kde jsem se sekl! Jirka
Jiří Lehejček
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Tereza.Vovesova za příspěvky (celkem 2):
- Milan.Dadourek, Zbynek.Janoska
Tereza Vovesová
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
Vitek Rous
Ahoj,
prvně musím říct, že mne mrzí, že jsem se nedostal na ten sobotní
seminář, ale dozvěděl jsem se o tom pozdě, ale přišlo mi pak
nepirátské se tam snažit nějak procpat na poslední chvíli. Tak teď
koukám aspoň na ten záznam na fb.
K tomu tvému Jirko - družstva by byla určitě záhodná alternativa,
bohužel je tu také ten problém, že to má u nás dost negativní konotace
a spousta lidí o tom z toho důvodu ani nezačne uvažovat.
Já osobně bych ale řekl, že druhá možnost je, nějak motivovat ty malé
vlastníky naopak k tomu, aby tu půdu prodali. Uvažovali jsme totiž
třeba v tom týmu voda/sucho v rámci ASZ, že by mohlo být například
stanoveno, že třeba 10% z půdního bloku (kde je návrh ho velikostně
omezit na 30 (15) ha) by muselo připadnout na něco přírodního. Pokud
ale těch 30 ha vlastní 10 vlastníků, tak kdo si vytáhne toho peška, že
zrovna na jeho pozemku bude "neproduktivní" mez s křovím nebo potok
atd. Pokud to má jeden vlatník, tak je to o dost jednodušší a dle mého
pohledu i v tom případu, že je to nějaký velký podnik (samozřejmě v
případě úpravy dotační politiky).
Máš samozřejmě pravdu v tom, že pozemkové úpravy a scelování pozemků v
jejich rámci je v tomhle také dost klíčová věc.
Ahoj,
prvně musím říct, že mne mrzí, že jsem se nedostal na ten sobotní
seminář, ale dozvěděl jsem se o tom pozdě, ale přišlo mi pak
nepirátské se tam snažit nějak procpat na poslední chvíli. Tak teď
koukám aspoň na ten záznam na fb.
K tomu tvému Jirko - družstva by byla určitě záhodná alternativa,
bohužel je tu také ten problém, že to má u nás dost negativní konotace
a spousta lidí o tom z toho důvodu ani nezačne uvažovat.
Já osobně bych ale řekl, že druhá možnost je, nějak motivovat ty malé
vlastníky naopak k tomu, aby tu půdu prodali. Uvažovali jsme totiž
třeba v tom týmu voda/sucho v rámci ASZ, že by mohlo být například
stanoveno, že třeba 10% z půdního bloku (kde je návrh ho velikostně
omezit na 30 (15) ha) by muselo připadnout na něco přírodního. Pokud
ale těch 30 ha vlastní 10 vlastníků, tak kdo si vytáhne toho peška, že
zrovna na jeho pozemku bude "neproduktivní" mez s křovím nebo potok
atd. Pokud to má jeden vlatník, tak je to o dost jednodušší a dle mého
pohledu i v tom případu, že je to nějaký velký podnik (samozřejmě v
případě úpravy dotační politiky).
Máš samozřejmě pravdu v tom, že pozemkové úpravy a scelování pozemků v
jejich rámci je v tomhle také dost klíčová věc.
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Tereza.Vovesova za příspěvky (celkem 3):
- Milan.Dadourek, Zbynek.Janoska, Dominika.Michailidu
Tereza Vovesová
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
Ahoj,
to může být jiná cesta k témuž. Ale nabádat vlastníky, aby prodávali půdu, mi přijde dost nebezpečné, protože kolik z toho co se prodá připadne zodpovědným hospodářům? Můj tip: menšina. A k tomu peškovi, tomu nerozumím, pokud mi z toho někdo platí pacht, tak mi je přeci jedno, jestli tam roste řepka nebo je tam remízek. Ba naopak, moje půda spíše sílí, když tam netočí dokola řepku, kukuřici a obilí... Pokud to pramení z obavy, že někdo nenávratně ztratí zem. půdu ve prospěch přírody, pak existují i prvky, které nejsou trvalé... ale většina vlastníků bude spíš ráda, že se o to nemusí starat, jde jim pacht a mimoděk ještě dělají něco pro krajinu.
Jiří Lehejček
to může být jiná cesta k témuž. Ale nabádat vlastníky, aby prodávali půdu, mi přijde dost nebezpečné, protože kolik z toho co se prodá připadne zodpovědným hospodářům? Můj tip: menšina. A k tomu peškovi, tomu nerozumím, pokud mi z toho někdo platí pacht, tak mi je přeci jedno, jestli tam roste řepka nebo je tam remízek. Ba naopak, moje půda spíše sílí, když tam netočí dokola řepku, kukuřici a obilí... Pokud to pramení z obavy, že někdo nenávratně ztratí zem. půdu ve prospěch přírody, pak existují i prvky, které nejsou trvalé... ale většina vlastníků bude spíš ráda, že se o to nemusí starat, jde jim pacht a mimoděk ještě dělají něco pro krajinu.
Jiří Lehejček
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Tereza.Vovesova za příspěvek:
- Milan.Dadourek
Tereza Vovesová
- Milan.Dadourek
- Rozhodčí komise
- Příspěvky: 1736
- Registrován: 11 pro 2017, 18:11
- Profese: Ochrana přírody, trochuprávník, bača
- Bydliště: Počítky 3, 591 01
- Dal poděkování: 4566 poděkování
- Dostal poděkování: 4384 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
Ahoj - mám toho víc, tak telegraficky:
1) Jirko, díky moc za to shrnutí!
2) Imho by bylo dobré tohle (zejména problematiku právních vztahů k půdě) řešit v nějakém vlákně na fóru - bylo by to přehlednější a třeba by se našlo více nápadů
3) Nevím, kterou metodiku VÚMOP máš na mysli. Když jsem to s nimi před lety dost řešil (mj. nadměrná eroze na obecních pozemcích), udělal jsem si závěr, že faktorů ovlivňujících kvalitu půdy je mnoho a těžko se určuje příčinná souvislost. Vlastníci by tak museli být ochotni vstupovat do náročných soudních sporů. Co se jevilo použitelné (i již otestované soudně), bylo hodnocení osevního postupu z hlediska míry erozního smyvu půdy pomocí rovnice Wishmeyer-Smith. Ale pro malého vlastníka je i to dost složité. Začít by se mohlo možná právě třeba u těch obcí - mají být řádní hospodáři, mají slušné výměry a místní to od nich mohou na vesnicích "opsat".
4) Pomáhám neziskovce, která se hospodařením zabývá. Mj. se teď snaží nabízet vlastníkům, že si jejich půdu propachtuje a zajistí dále vhodnou péči o ni prostřednictvím výběru a kontroly kvalitních hospodářů. Z drobných pokusů je teď snaha přejít k věci vážněji - právě probíráme parametry vzorové smlouvy s hospodářem, kdyby to někoho zajímalo (nebo měl rady).
5) K tomu "peškovi" - souhlasím s Vítkem - před námi je hodně vysvětlování vlastníkům, vyvracení mýtů, a v některých případech i reálně hrozí vynětí půdy z LPIS, jako nezemědělské (okrajové skupiny dřevin, tůně...)
6) Vedle struktury vlastnictví je problémem struktura uživatelská - změna vlastníka nezmění nic, má-li tam místní agropodnik smlouvu na třicet let. Jako první bych se přimlouval vrátit nějak "vládu" nad půdou zpět vlastníkům (většina o ní fakticky přišla vlivem strachu a turbulencí v devadesátých letech a nynější oligarchizace) - třeba v Občanském zákoníku natvrdo omezit maximální dobu trvání smlouvy na určito a maximální délku výpovědi u smlouvy na neurčito (nyní jde o dispozitivní ustanovení - tedy se lze dohodou odchýlit). Také je potřeba zamyslet se nad "vyrovnáním zbraní" při vyjednávání mezi agropodnikem a malým vlastníkem, protože s novým OZ tento vztah ztratil "spotřebitelskou" ochranu. Ustanovení o pachtu (a subsidiární o nájmu) v OZ imho vyžadují zásadní pozornost.
7) Komplexní pozemkové úpravy, bohužel, velmi často nedosahují jiných cílů než zcelení parcel a obnovy cest - a to je imho málo (zvlášť vzhledem k nákladům). Za pozornost stojí podle mne také to, že necitlivé provedení vede ke ztrátě historické paměti vtělené v některých místech právě do struktury vlastnictví, zcelování pozemků nepodporuje diverzifikaci v krajině a většina KPÚ běží pod zásadním vlivem agropodniků (vzhledem k jejich kontrole velkých podílů půdy). U nás paradoxně momentálně výrazně zvedá diverzitu krajiny agropodnik, který jako metodu potírání konkurence zvolil strategii "nesměním se sedlákama ani metr", čímž se nám tu konečně začínají rozbíjet širé lány.
8) Uvědomělé vlastnictví se sice dlouhodobě vyplatí, ale než to vstoupí do povědomí zvážil bych, jestli by nepomohl nějaký dotační program určený čistě vlastníkům jako kompenzace nižšího pachtovného za to, že nutí svoje pachtýře hospodařit "uvědoměle a lépe" (a zde je nutný jasný návod vlastníkům, co to je - viz bod 4).
Sorry za délku
1) Jirko, díky moc za to shrnutí!
2) Imho by bylo dobré tohle (zejména problematiku právních vztahů k půdě) řešit v nějakém vlákně na fóru - bylo by to přehlednější a třeba by se našlo více nápadů
3) Nevím, kterou metodiku VÚMOP máš na mysli. Když jsem to s nimi před lety dost řešil (mj. nadměrná eroze na obecních pozemcích), udělal jsem si závěr, že faktorů ovlivňujících kvalitu půdy je mnoho a těžko se určuje příčinná souvislost. Vlastníci by tak museli být ochotni vstupovat do náročných soudních sporů. Co se jevilo použitelné (i již otestované soudně), bylo hodnocení osevního postupu z hlediska míry erozního smyvu půdy pomocí rovnice Wishmeyer-Smith. Ale pro malého vlastníka je i to dost složité. Začít by se mohlo možná právě třeba u těch obcí - mají být řádní hospodáři, mají slušné výměry a místní to od nich mohou na vesnicích "opsat".
4) Pomáhám neziskovce, která se hospodařením zabývá. Mj. se teď snaží nabízet vlastníkům, že si jejich půdu propachtuje a zajistí dále vhodnou péči o ni prostřednictvím výběru a kontroly kvalitních hospodářů. Z drobných pokusů je teď snaha přejít k věci vážněji - právě probíráme parametry vzorové smlouvy s hospodářem, kdyby to někoho zajímalo (nebo měl rady).
5) K tomu "peškovi" - souhlasím s Vítkem - před námi je hodně vysvětlování vlastníkům, vyvracení mýtů, a v některých případech i reálně hrozí vynětí půdy z LPIS, jako nezemědělské (okrajové skupiny dřevin, tůně...)
6) Vedle struktury vlastnictví je problémem struktura uživatelská - změna vlastníka nezmění nic, má-li tam místní agropodnik smlouvu na třicet let. Jako první bych se přimlouval vrátit nějak "vládu" nad půdou zpět vlastníkům (většina o ní fakticky přišla vlivem strachu a turbulencí v devadesátých letech a nynější oligarchizace) - třeba v Občanském zákoníku natvrdo omezit maximální dobu trvání smlouvy na určito a maximální délku výpovědi u smlouvy na neurčito (nyní jde o dispozitivní ustanovení - tedy se lze dohodou odchýlit). Také je potřeba zamyslet se nad "vyrovnáním zbraní" při vyjednávání mezi agropodnikem a malým vlastníkem, protože s novým OZ tento vztah ztratil "spotřebitelskou" ochranu. Ustanovení o pachtu (a subsidiární o nájmu) v OZ imho vyžadují zásadní pozornost.
7) Komplexní pozemkové úpravy, bohužel, velmi často nedosahují jiných cílů než zcelení parcel a obnovy cest - a to je imho málo (zvlášť vzhledem k nákladům). Za pozornost stojí podle mne také to, že necitlivé provedení vede ke ztrátě historické paměti vtělené v některých místech právě do struktury vlastnictví, zcelování pozemků nepodporuje diverzifikaci v krajině a většina KPÚ běží pod zásadním vlivem agropodniků (vzhledem k jejich kontrole velkých podílů půdy). U nás paradoxně momentálně výrazně zvedá diverzitu krajiny agropodnik, který jako metodu potírání konkurence zvolil strategii "nesměním se sedlákama ani metr", čímž se nám tu konečně začínají rozbíjet širé lány.
8) Uvědomělé vlastnictví se sice dlouhodobě vyplatí, ale než to vstoupí do povědomí zvážil bych, jestli by nepomohl nějaký dotační program určený čistě vlastníkům jako kompenzace nižšího pachtovného za to, že nutí svoje pachtýře hospodařit "uvědoměle a lépe" (a zde je nutný jasný návod vlastníkům, co to je - viz bod 4).
Sorry za délku
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Milan.Dadourek za příspěvek:
- Zbynek.Janoska
Ještě se nestalo, aby to nějak nedopadlo. Vlasta Burian -- Profil -- Neužívám FB
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
Ahoj všem.
Jen tak po zběžném přečtení mě napadá, co kdybychom mimo jiné nějak zpropagovali a zvýhodnili pro majitele půdy tu možnost nechat si stanovit kvalitu půdy? Tj pokusit se zajistit možnost bezplatné analýzy a na základě toho kampaňovali všechny možné prvky a možnosti zajištění kvality půdy a způsob jakým se o půdu starat.
Hezký den všem.
Tereza
Jen tak po zběžném přečtení mě napadá, co kdybychom mimo jiné nějak zpropagovali a zvýhodnili pro majitele půdy tu možnost nechat si stanovit kvalitu půdy? Tj pokusit se zajistit možnost bezplatné analýzy a na základě toho kampaňovali všechny možné prvky a možnosti zajištění kvality půdy a způsob jakým se o půdu starat.
Hezký den všem.
Tereza
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Tereza.Vovesova za příspěvky (celkem 2):
- Milan.Dadourek, Dominika.Michailidu
Tereza Vovesová
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
ahoj Ter,
to není špatné, ale kdo to zaplatí... zhruba, hektar stojí 5000,- To je fakt darda. Neříkám, že není v zájmu státu, aby udržoval půdu kvalitní, ale tohle je fakt drahé... nápad?
Jiří Lehejček
to není špatné, ale kdo to zaplatí... zhruba, hektar stojí 5000,- To je fakt darda. Neříkám, že není v zájmu státu, aby udržoval půdu kvalitní, ale tohle je fakt drahé... nápad?
Jiří Lehejček
Tereza Vovesová
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
Ahoj všichni!
Ještě mně napadlo připomenout, že dneska většina vlastníků propachtovaných pozemků (tedy těch lidí, kteří na vlastní půdě nehospodaří) o zemědelství a kvalitě půdy nic netuší. Jsou to hádám převážně restituenti z původně sedláckých rodin, odkud se ale zemědělská tradice už vytratila. Ve většině tu půdu kterou vlastní a pronajímají nikdy neviděli, neb bydlí někde ve městě a půda je třeba v jiném kraji kdesi na vsi. Proč to těm zemědělcům neprodají? Doufají, že jednou se z jejich orné půdy stane stavební pozemek a oni na tom prodejem vydělají (hlavně ti, kteří vlastní malé plochy). Hádám, že takové lidi kvalita půdy motivovat nebude, leda kdyby se od toho odvíjelo její nacenění/cena pronájmu. Tady budou motivovat vždycky peníze.
Mějte se krásně!
Bára Valnickova
Ještě mně napadlo připomenout, že dneska většina vlastníků propachtovaných pozemků (tedy těch lidí, kteří na vlastní půdě nehospodaří) o zemědelství a kvalitě půdy nic netuší. Jsou to hádám převážně restituenti z původně sedláckých rodin, odkud se ale zemědělská tradice už vytratila. Ve většině tu půdu kterou vlastní a pronajímají nikdy neviděli, neb bydlí někde ve městě a půda je třeba v jiném kraji kdesi na vsi. Proč to těm zemědělcům neprodají? Doufají, že jednou se z jejich orné půdy stane stavební pozemek a oni na tom prodejem vydělají (hlavně ti, kteří vlastní malé plochy). Hádám, že takové lidi kvalita půdy motivovat nebude, leda kdyby se od toho odvíjelo její nacenění/cena pronájmu. Tady budou motivovat vždycky peníze.
Mějte se krásně!
Bára Valnickova
Tereza Vovesová
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
.
Naposledy upravil(a) Tereza.Vovesova dne 05 úno 2019, 13:20, celkem upraveno 1 x.
Tereza Vovesová
- Tereza.Vovesova
- Člen KS Středočeský kraj
- Příspěvky: 1326
- Registrován: 01 pro 2017, 22:10
- Profese: rozpočtář, referent EU fondů a strategie
- Dal poděkování: 1410 poděkování
- Dostal poděkování: 2098 poděkování
Re: Půda, kvalita půdy, sucho
Ahoj Milane,
díky za konkrétní postřehy. Měl jsem na mysli tuto metodiku VÚMOP (http://www.svazvlastnikupudy.cz/cs/pro- ... louvy.html) + plus se k tomu bude v blízké době dát třeba využít i ta protierozní vyhláška - má být teď nějak ve Sněmovně, říkal Radek.
Jiří Lehejček
díky za konkrétní postřehy. Měl jsem na mysli tuto metodiku VÚMOP (http://www.svazvlastnikupudy.cz/cs/pro- ... louvy.html) + plus se k tomu bude v blízké době dát třeba využít i ta protierozní vyhláška - má být teď nějak ve Sněmovně, říkal Radek.
Jiří Lehejček
Tereza Vovesová