Podpora nebo omezení živočišné výroby?

[Jindrich.Pavek]

No jako plete se tu rajče s hruškama nebo jabkama to je fuk.
O čem tu je řeč, tak jsou plošné dotace. Vcelku zlo, uznávám, ale pokud by se správně podchytili, bude to super nástroj k tomu, aby se zemědělci nutili dělat podsevy okolo lesů, remízku atd. Dávat na pole víc druhů a podobně. Spousta zemědělců by to dělala, ale SZIF to neumí systematizovat. Takže to je lehce chyba administrativy jak nechtění zemědělců.
Druhá věc je investiční záměr. Nevidím důvod proč nepodporovat rozvoj podniků. Proč by si zemědělec nemohl pořídit skleník a rozšířit si tím portfolio. Tvrzení, že všechny dotace jsou zlo pro člověka je hloupoust. Znám spoustu lidí, kterým to pomohlo a pomáhá. Nebýt dotace tak si dál kur... záda ve starým traktoru, teď má Jelena a může se předklonit přestože předtím nemohl.
Chápu lidskou nasranost na velký firmy, ale i těm to pomůže, pokud mají být celoevropsky konkurenceschopné (to, že to zneužívají vůči vlastnímu státu je věc druhá, ale ne vždy to tak je).
Mě na tom spíš sere, že je tu zažitý názor, že dotace jsou uplný zlo. Vůbec to není pravda a kdo se v tom provozu nepohybuje a neví, jak může ta dotace pomoc (vážně i ten blbej traktor Vám zlepší život, máte lepší výkony a můžete být s rodinou atd). Občas by bylo dobrý do provozů chodit a bavit se s lidma co to pro ně přináší, co dává a co bere než dělat soudy z internetu, protože Babiš krade, tak kradou a zneužívaj všichni ..

PS: rajčata jsou vážně hloupý systém. Díky projektovým opatřením MZe, vznikaj na jižní Moravě skleníky s technologii, kterou by nám mohl zvesela závidět svět. POpřípadě, pokud Vás zajímají takové věci, je fajn se kouknout na net ohledně pěstování bylin bez přirozeného světla v závěsu. Zajmavá technologie, která u nás začíná hodně frčet

[Robert.Magni]

Mě víc sere systém,kde farmář lidem odepisuje,,nemůžu vyrábět víc konzerv,protože nesmím mít víc krav,, apod

[TomasMikus]

Mohl by jste mi vysvětlit co je špatně na dotaci na skleník, silo, prasečák? Když jsem malý zemědělec tak si to těžko můžu bez dotace dovolit ..

Nedokážeme pěstovat rajčata bez dotací? No tak je asi nepěstujme. Nejsem odborník, to byl jen příklad.

celé dobře napsáno a závěr přesně tak zemědělství je normální ekonomická činnost jejíž cílem je zisk. Je to samozřejmě činnost bez které se neobejdeme jako lidstvo ale také činnost která má asi největší negativní dopad na životní prostředí z podstaty věci samé což je velkoplošná monokulturalizace životního prostředí. Není nikde psáno že v naší zemi musí být vůbec jakékoliv zemědělství. Potravinová soběstačnost je blábol. ČR nebude soběstačná ve výrobě kávy kakaa zeleniny tropického a subtropického ovoce rýže čaje atd. A koho to trápí? stejně tak není důvod abychom byli soběstační ve výrobě brambor žita a pšenice a už vůbec ne řepky a podobných svinstev.

[Vit.Fux]

Není nikde psáno že v naší zemi musí být vůbec jakékoliv zemědělství. Potravinová soběstačnost je blábol. ČR nebude soběstačná ve výrobě kávy kakaa zeleniny tropického a subtropického ovoce rýže čaje atd. A koho to trápí? stejně tak není důvod abychom byli soběstační ve výrobě brambor žita a pšenice a už vůbec ne řepky a podobných svinstev.

Tady si dovolím ostře nesouhlasit. Být v základních věcech (potraviny, voda, energie) závislý na někom jiném znamená být dotyčným vydíratelný (leda byhom měli my něco, na čem by závisel on).
Takže minimálně v základních potravinách jako brambory, obilniny, luštěniny, tuzemské ovoce a zelenina bychom měli být závislí co nejmíň.

[JendaMarek]

Tak jsem se tímto vláknem prokousal a pokusím se napsat něco z pohledu jak vystudovaného tak praktikujícího zemědělce.

V první řadě, kdykoliv se bavíte o zemědělství, mějte na vědomí, že zemědělství je obrovsky komplikovaný systém a nikdy nemůžete vytrhnout jednu jeho část a dívat se na ní samostatně. Mluvilo se tady o veganství, a ano veganství/vegetariánství je určitě legitimní směr stravování pro lidi kteří o to mají zájem, a ano na vegan/vegetarián musí dbát zvýšenou pozornost při tvorbě jídelníčku. A samozřejmě veganství si dnešní obyvatel České Republiky může dovolit díky globalizaci, těžko by před sto lety přežil zimu na sušených švestkách a kysaném zelí - když to přeženu.

A teď k té živočišné výrobě jako takové. Živočišná výroba a rostlinná výroba by měla být vždy v rovnováze. Moderní zemědělství je založeno na něčem čemu se říká norfolský osevní postup. Ten se skládá z jeteloviny (luskoviny), ozimu, okopaniny (organicky hnojené), jařina. Jeho principem je střídání plodiny, tak aby negativa jedné plodiny, vyvážila pozitiva druhé plodiny. Když si představíme vynechání živočišné výroby tak nám z tohoto osevního postupu vypadnou dva důležité parametry - jeteloviny a organické hnojení. Ano můžete říct, že jetelovinu nahradíme luskovinou, ale jakákoliv luskovina které se dá použit k lidské konzumaci nemám takové benefity jako má právě jetel/vojtěška (myšleno z hlediska půdy). A pokud nemáš chov zvířat, tak nemáš organické hnojení. Ano tady můžete argumentovat třeba výrobou kompostů, ale jejich výroba je za 1. dražší než "výroba" hnoje a za 2. pravděpodobně byste nesehnali dost organického materiálu k výrobě dostatečného množství.

Největší význam jetelovin a org. hnojení není v dodání živin jako takových, ale v dodání organické hmoty ze které vzniká něco co se nazývá humusojílovitý sorpční komplex - ten pak dokáže v půdě navázat a udržet živiny a vodu, stejně tak mění strukturu půdy k tomu, že se lépe obdělává. Neméně důležité funkcí organické hmoty je i zdroj potravy pro půdní život, který zase zpětně ovlivňuje tvorbu sorpčního komplexu a supresivitu půdy.

A tady nám to začíná pomalu haprovat. Jak vypadá hospodaření bez ŽP může každý vidět na Jižní Moravě

Většina laiků žije v představě, že tam kde se pěstují krmné plodiny by se klidně mohli pěstovat potravinářské plodiny, to je ale nesmysl. Jednak kvůli tomu co jsem popsal výše, protože výpadek organické hmoty by jsme museli nahradit nečím jiným, pravděpodobně zeleným hnojením. Což nám, ale vyřadí určitou část půdy na určitou dobu, a samozřejmě ekonomická náročnost. Protože takový pozemek musíte obdělat "stejně" jako když pěstujete cokoliv jiného s tím že "úrodu" zaoráte. A za druhé, kvalitní potravinářskou produkci nevypěstujete všude. Myslím, že všichni chápeme že třeba v Tatrách nechovají ovce proto, že by to byly fanoušci nějakého militantní karnismu, ale proto, že to je jediná možná forma zemědělství v dané oblasti. Podívejte se třeba na pšenici. Jen menší část zemědělců pěstuje cíleně krmnou pšenici, protože za tu jsou nižší ceny. Většina zemědělců zaseje potravinářskou formu pšenice a čeká kam mu to o žních "spadne" ( a samozřejmě vypěstovat potravinářkou pšenice v bio kvalitě je ještě o level náročnější) a co bychom dělali s obilím které není vhodné pro potravinářskou produkci v případě, že bychom ho nemohli zkrmit?

podpora živočišné výroby má jistý rádoby racionální základ. Mluví se o ochraně půdy a kritizují se umělá hnojiva a říká se, že pokud bude pole hnojeno organickým hnojivem a vracet se sláma či jiná biomasa na pole, že se tak ochrání půda. Jednak to zase tak veliký rozdíl není eutrofizace bude pokračovat tak jako tak a eroze a monokulturizace tak

Tady s tebou docela nesouhlasím, protože pokud se bavíme o eutrofizaci tak co se týče zemědělství, tak největší problém je s N který je v organický hnojivech vázán v organických formách, které se uvolňují postupně a rostliny ho tak dokáží odebírat aby nedošlo k jeho vysmívání. Oproti tomu dusíky v průmyslových hnojivech je většinou ve formách NH4 a NO3 které jsou extrémně pohyblivé v půdě a stačí je aplikovat v nevhodnou dobu a dochází k jejich vyplavení. Je ale pravda že moderní N hnojiva na bázi stabilizovaných močovin tento problém částečně řeší, ale zatím nejsou úplně běžná. A co se týče P, tak tam je to (byl, dnes je už situace jiná) problém spíše různých přípravků na mytí nádobí atp. Samotný fosfor je v půdě velmi málo pohyblivý.

celé dobře napsáno a závěr přesně tak zemědělství je normální ekonomická činnost jejíž cílem je zisk.

Normální ekonomická činnost to rozhodně není, protože zemědělství produkuje asi nejvíce externalit (negativních i pozitivních) jako žádné jiné podnikání a za druhé je silně ovlivněno počasím na které zemědělec nemá žádný vliv.

Co se týče dotací, jsem klidně pro, protože už mě upřímně sere poslouchat to jak to májí ty sedláci jednoduchý když mají ty dotace + neuvěřitelná byrokracie kolem toho. Musí to být samozřejmě na celém společném trhu. Ale připravte při tom občany na to, že máslo za 70 kč bude v bez-dotační politice poměrně levná záležitost, a to že se budou mnohem více projevovat právě ty negativní externality.

To je asi tak vše co jsem měl potřebu tady ze sebe tady vypsat :E

[TomasMikus]

Není nikde psáno že v naší zemi musí být vůbec jakékoliv zemědělství. Potravinová soběstačnost je blábol. ČR nebude soběstačná ve výrobě kávy kakaa zeleniny tropického a subtropického ovoce rýže čaje atd. A koho to trápí? stejně tak není důvod abychom byli soběstační ve výrobě brambor žita a pšenice a už vůbec ne řepky a podobných svinstev.

Tady si dovolím ostře nesouhlasit. Být v základních věcech (potraviny, voda, energie) závislý na někom jiném znamená být dotyčným vydíratelný (leda byhom měli my něco, na čem by závisel on).
Takže minimálně v základních potravinách jako brambory, obilniny, luštěniny, tuzemské ovoce a zelenina bychom měli být závislí co nejmíň.

Ja neříkám že nemůžeme být soběstační, jen to že, pro to není žádný racionální důvod co se týče potravin ve smyslu jejich produkce na našich polích a je to jen ideologický blábol a na tom trvám. Ohledně vody a energie nepadlo z mé strany ani slovo takže to považuji za naprosto nefér argumentaci.
takže se zeptám co je a co není potravinová soběstačnost?
V kterém okamžiku je ČR soběstačná například v produkci pšenice. Před tím než se zaseje asi těžko, před sklizní asi těžko, stále je závislá na tom co se urodí. No a co když se neurodí? Skutečná jistota nezávislosti vzniká na dobu jednoho roku, když máme úrodu pěkně pod střechou. Ale v tomto smyslu je zcela irelevantní zda jde o obilí které vyrostlo na Českých polích či v zahraničí.
je mi jasné že takto je to stavěno velmi provokativně ale já bych rád aby jste trošku opustili to uvažování, které nám tu bylo vtloukáno do hlavy na základě válečných zkušeností našich babiček a rodičů. Je třeba si definovat co je tou strategickou komponentou, která nám dává nejvyšší stupeň jistoty. A já si odpovídám, že především kvalitní voda a půda a pak také zemědělské technologie a znalosti. To všechno můžeme mít v míře která bude kopírovat naše racionální potřeby a budeme tak žít v mnohem potravinově bezpečnější zemi než když budeme trvat na tom že musíme obhospodařovat každou píď této země. Podle takové ideologie by totiž největší potravinové bezpečí bylo na ukrajině a nejmenší na islandu a to je jak asi doufám uznáte nesmysl. A ještě jeden dodatek s tímto přístupem a hesly o potravinové soběstačnosti se můžeme brzy dočkat toho že nebudeme mít žádnou úrodnou půdu ale ani pitnou vodu. Parafrází hesla normální je nekouřit bych skončil normální je vidět na dno řeky a napít se z potoka.

[JendaMarek]

Největší význam jetelovin a org. hnojení není v dodání živin jako takových, ale v dodání organické hmoty ze které vzniká něco co se nazývá humusojílovitý sorpční komplex - ten pak dokáže v půdě navázat a udržet živiny a vodu, stejně tak mění strukturu půdy k tomu, že se lépe obdělává. Neméně důležité funkcí organické hmoty je i zdroj potravy pro půdní život, který zase zpětně ovlivňuje tvorbu sorpčního komplexu a supresivitu půdy.

podpora živočišné výroby má jistý rádoby racionální základ. Mluví se o ochraně půdy a kritizují se umělá hnojiva a říká se, že pokud bude pole hnojeno organickým hnojivem a vracet se sláma či jiná biomasa na pole, že se tak ochrání půda. Jednak to zase tak veliký rozdíl není eutrofizace bude pokračovat tak jako tak a eroze a monokulturizace tak

Tady s tebou docela nesouhlasím, protože pokud se bavíme o eutrofizaci tak co se týče zemědělství, tak největší problém je s N který je v organický hnojivech vázán v organických formách, které se uvolňují postupně a rostliny ho tak dokáží odebírat aby nedošlo k jeho vysmívání. Oproti tomu dusíky v průmyslových hnojivech je většinou ve formách NH4 a NO3 které jsou extrémně pohyblivé v půdě a stačí je aplikovat v nevhodnou dobu a dochází k jejich vyplavení. Je ale pravda že moderní N hnojiva na bázi stabilizovaných močovin tento problém částečně řeší, ale zatím nejsou úplně běžná. A co se týče P, tak tam je to (byl, dnes je už situace jiná) problém spíše různých přípravků na mytí nádobí atp. Samotný fosfor je v půdě velmi málo pohyblivý.

Co se týče dotací, jsem klidně pro, protože už mě upřímně sere poslouchat to jak to májí ty sedláci jednoduchý když mají ty dotace + neuvěřitelná byrokracie kolem toho. Musí to být samozřejmě na celém společném trhu. Ale připravte při tom občany na to, že máslo za 70 kč bude v bez-dotační politice poměrně levná záležitost, a to že se budou mnohem více projevovat právě ty negativní externality. t :E

Ohledně půdy máte pravdu. Jde skutečně o to vytvářet její strukturu spíše, než pouze dodat tam živiny. Jen bych polemizoval s určitou představou, že organické hnojení řeší celý problém. Vrací se tam skutečně biomasa obsahující komplex organických sloučenin, které spoluvytváří půdní strukturu a které jsou substrátem pro řadu biochemických procesů a půdní organizmy. Současně je tam řada látek které se poměrně rychle vyplavují močovina a kyselina močová jsou hlavním způsobem jak se z těl savců a ptáků odbourává dusík a tyto molekuly nejsou v půdě vázány o nic více než amoniak či dusičnany. Chci tím říci pouze, že i u organického hnojení platí všeho z mírou. Pokud budeme organickým hnojivem šetřit, do půdy se dostane málo strukturu tvořících komplexů a pokud přehnojíme bude pokračovat eutrofizace životního prostředí. Vždy se budeme pohybovat i v případě organického hnojení na hraně mezi eutrofizací a přeměnou půdy, na anorganický písek a jíl. Můj názor je prostý, přirozené biotopy jsou jediné schopné regenerovat a znovu-vytvářet kvalitní půdu.
To je hlavní důvod, proč si myslím, že zemědělství by se mělo podstatně omezit. ale ne tím, že to budeme dělat se shora uměle a stavět zemědělce do špatného světla, za to, že se prostě chovají ekonomicky racionálně a pěstují řepku a berou dotace, nebo vytvářet překážky a hledat kritéria koho podpořit a koho ne, což je jinými slovy plánovaná ekonomika neboli socialismus. Spíše si myslím, že dotací bylo už opravdu dost a dlouho a výsledek je poměrně katastrofální. A že zemědělství by si mělo najít skutečně ekonomicky racionální rozměr.

[Karel666]

a neříkám že nemůžeme být soběstační, jen to že, pro to není žádný racionální důvod co se týče potravin ve smyslu jejich produkce na našich polích a je to jen ideologický blábol a na tom trvám. Ohledně vody a energie nepadlo z mé strany ani slovo takže to považuji za naprosto nefér argumentaci.
takže se zeptám co je a co není potravinová soběstačnost? ...

To co píšeš je blábol. Už jenom tím, že do potravinové soběstačnosti cpeš kakao, ale kde máš banány atd? Proč se nebavíš o skutečné potravinové bezpečnosti a cpeš to toho kakao apod. nesmysli co neukazují indeologický nesmysl debaty o soběstačnosti, ale snahu tvoji o demagogii...

P.S. K tomu ostatnímu, dotace atd. Kdy zemědělci můžou za to či ono. Faktem je, že ekonomika je v EUa v ČR nastavena tak, že právě protože se musí zemědělci chovat ekonomicky, tak se ničí půda atd. Je jednoduché napsat, zemědělci používají ty či ony postupy, ale nikdo s těch lidí co prý zemědělství rozumí a dávají zemědělcům takzvané rady nechce přiznat, že když to nebudou dělat jak to dělají dnes, tak krachnou. Projevem pak budou právě to máslo za 70 apod.

[TomasMikus]

a neříkám že nemůžeme být soběstační, jen to že, pro to není žádný racionální důvod co se týče potravin ve smyslu jejich produkce na našich polích a je to jen ideologický blábol a na tom trvám. Ohledně vody a energie nepadlo z mé strany ani slovo takže to považuji za naprosto nefér argumentaci.
takže se zeptám co je a co není potravinová soběstačnost? ...

To co píšeš je blábol. Už jenom tím, že do potravinové soběstačnosti cpeš kakao, ale kde máš banány atd? Proč se nebavíš o skutečné potravinové bezpečnosti a cpeš to toho kakao apod. nesmysli co neukazují indeologický nesmysl debaty o soběstačnosti, ale snahu tvoji o demagogii...

P.S. K tomu ostatnímu, dotace atd. Kdy zemědělci můžou za to či ono. Faktem je, že ekonomika je v EUa v ČR nastavena tak, že právě protože se musí zemědělci chovat ekonomicky, tak se ničí půda atd. Je jednoduché napsat, zemědělci používají ty či ony postupy, ale nikdo s těch lidí co prý zemědělství rozumí a dávají zemědělcům takzvané rady nechce přiznat, že když to nebudou dělat jak to dělají dnes, tak krachnou. Projevem pak budou právě to máslo za 70 apod.

Vážený pane ocenil bych kdy by jste si alespoň přečetl to na co reagujete myslíte že banány nejsou tropické ovoce? ale to je detail náš jídelníček není tvořen pouze výrobky z obilí brambor a masem mlékem a vejci a není žádný racionální důvod, proč by pro tento typ potravin měla platit jiná pravidla, než jaká platí pro tropické a subtropické plodiny, mořské zdroje, nebo zkrátka plodiny produkované mimo naši republiku.
Co se toho ostatního týče i pro zemědělce platí, že žijí v tržním prostředí a platit by to mělo i nadále.

[Vit.Fux]

Můj názor je prostý, přirozené biotopy jsou jediné schopné regenerovat a znovu-vytvářet kvalitní půdu.
To je hlavní důvod, proč si myslím, že zemědělství by se mělo podstatně omezit. ale ne tím, že to budeme dělat se shora uměle a stavět zemědělce do špatného světla, za to, že se prostě chovají ekonomicky racionálně a pěstují řepku a berou dotace, nebo vytvářet překážky a hledat kritéria koho podpořit a koho ne, což je jinými slovy plánovaná ekonomika neboli socialismus. Spíše si myslím, že dotací bylo už opravdu dost a dlouho a výsledek je poměrně katastrofální. A že zemědělství by si mělo najít skutečně ekonomicky racionální rozměr.

Přirozené ekosystémy v Evropě již velmi dlouho takřka neexistují. Nahradily je ekosystémy kulturní a polokulturní. Tzv. kvalitní půda je u nás částečně jejich výstupem. Bučiny, které bychom tu na velkém území měli, netvoří nijak zvlášť kvalitní půdu.
Co si představit pod omezením zemědělství nevím - je to producent jídla a zároveň spoluvytváří obyvatelnou krajinu (jejíž biodiverzita je mimochodem vyšší než kdyby tu člověk nikdy nezemědělčil).
K dotacím: Zastávám názor, že jejich účelem není podpora zemědělců per se, nýbrž sociální smír, potravinová bezpečnost a ochrana ŽP. Daří se to více nebo méně. Ale pokud by se evropské zemědělství nyní ponechalo trhu, pak velmi pravděpodobně u nás (kde máme monopolizaci oproti ostatní Evropě velmi našlápnutou) rychle velké podniky tržně zlikvidují malou konkurenci. Budou ovládat protor státu (tedy bez jakéhokoliv mandátu významně určovat, co kde bude možné a co ne) a produkci jídla, takže vlády jim budou zobat z ruky. I pokud by nedošlo k tomuto scénáři, ve špatných letech by skokové nárůsty cen potravin vlády rychle přiměly k tomu celý systém opět nějak stabilizovat (mediální panika kolem stále velmi levného ač napohled drahého másla budiž příkladem). Krize v zemědělství totiž potenciálně přináší hladomor. A neregulovaný trh znamená cykly a tedy i krize. Současná stabilní produkce levných potravin tu dříve nebývala (viz ještě první republika). Systém jistě není dokonalý, ale v mnoha ohledech docela úspěšný. Včetně toho, že umožňuje vyvíjet tlak směrem k ekologizaci.