Naše vyjádření k aktuálnímu dění v zemědělství

[klivan]

V zemědělství, stejně jako v jiných oborech, platí, že nejlépe se postará hospodář, živnostník. Je to doloženo např. na švědských lesích, kde nejlépe se starali o zdraví lesů, drobní hospodáři, hůře velké firmy a nadnárodní korporace a nejhůře stát.
Pochopitelně, hospodář, který hospodaří z generace na generaci na své půdě a v lesích, se stará o lesy tak, aby ho živili, nenechá si je plundrovat těžkou technikou, chová se šetrně.
Pokud by se staral špatně, zničil si půdu chemikáliemi, tak by ztratil obživu. Nejhorší vlastník je stát, to platilo za komunistů a platí to i ted.

[TomasMikus]

V zemědělství, stejně jako v jiných oborech, platí, že nejlépe se postará hospodář, živnostník. Je to doloženo např. na švědských lesích, kde nejlépe se starali o zdraví lesů, drobní hospodáři, hůře velké firmy a nadnárodní korporace a nejhůře stát.
Pochopitelně, hospodář, který hospodaří z generace na generaci na své půdě a v lesích, se stará o lesy tak, aby ho živili, nenechá si je plundrovat těžkou technikou, chová se šetrně.
Pokud by se staral špatně, zničil si půdu chemikáliemi, tak by ztratil obživu. Nejhorší vlastník je stát, to platilo za komunistů a platí to i ted.

neříkám, že to tak nemůže být, ale mám vážné pochybnosti. Jsou k dispozici nějaké informační zdroje ze kterých toto vyplývá? Vlastníkem hraničního pásu v ČSSR byl stát a nehospodařilo se tu takřka vůbec kromě vojáků a příroda zde měla mnohem větší svobodu než tomu bylo v hospodářských lesích a výsledek byl patrný takže na základě čeho tady docházíte k vašim závěrům?
které indikátory lze použít k objektivnímu hodnocení kvality lesa či krajiny? já nabízím jedno objektivní kritérium a tím je měřitelná hodnota biodiverzity. Dlouhodobě stabilní vysoká míra biodiverzity je podle mě objektivním měřítkem kvality životního prostředí. Existují některé druhy živočichů a rostlin které indikují zdravotní stav krajiny jsou to specializované druhy a nebo ty které mají veliké potravní či prostorové nároky. Je li v krajině sokol orel, migrující druh jako losos, druhy citlivé na chemické znečištění jako čolek střevle škeble, a vrcholový predátoři medvěd rys vlk dá se s velikou mírou pravděpodobnosti očekávat že krajina je zdravá a také naopak.

[Ales.Jakl]

Já si myslím, že Piráti by se měli zasadit o to, aby zůstali otevřené všechny možnosti k překonání současných problémů v zemědělství.

Jedna cesta jsou investice (+ legislativní podpora) do šetrných technologií, recyklace organické hmoty a její udržení v půdě, nových chem. prostředků a dokonalejší agrotechniky (střídání plodin)+příslušná vzdělávací činnost. Musí zahrnovat zmenšení půdních bloků a opatření k zadržení vody v krajině.

Druhá cesta je návrat k tradičnímu systému s větším podílem lidské (zvířecí) práce, který bude energeticky soběstačný a který tu fungoval stovky let. (např.Amišové v Americe).

Paralelně je třeba přemýšlet zda a jak pozemkovou/dotační reformou dosáhnout rozdělení půdy mezi drobnější firmy/farmy a vlastníky se silným vztahem k půdě, kteří si jí nebudou sami ničit.

To, že jsou tu problémy s degradací, zastavováním půdy a zadržováním vody (+ koncentrací vlastnictví/spekulativní vlastnictví) velké uznávají všichni - vědci,odborníci i ministerstva. Místo řešení se jenom vytvářejí předpoklady a píšou strategie, protože systém je zalobbovaný velkými hráči a požírači dotací. O půdě a genetických zdrojích nelze uvažovat jako o surovinách, určených ke spotřebování a tvorbě maximálního okamžitého zisku, tak, jak se běžně děje v průmyslu.


Moje osobní přesvědčení je, že totální odchod z krajiny do urbanizovaných a virtuálních prostorů lidem neprospívá fyzicky ani psychicky.

[mirek.grabovsky]

Já si myslím, že Piráti by se měli zasadit o to, aby zůstali otevřené všechny možnosti k překonání současných problémů v zemědělství.

Jedna cesta jsou investice (+ legislativní podpora) do šetrných technologií, recyklace organické hmoty a její udržení v půdě, nových chem. prostředků a dokonalejší agrotechniky (střídání plodin)+příslušná vzdělávací činnost. Musí zahrnovat zmenšení půdních bloků a opatření k zadržení vody v krajině.

s tím lze souhlasit

Druhá cesta je návrat k tradičnímu systému s větším podílem lidské (zvířecí) práce, který bude energeticky soběstačný a který tu fungoval stovky let. (např.Amišové v Americe).

na takovouto cestu lze nastoupit pouze ze zdola dobrovolně a bude se týkat pravděpodobně pouze minorit toužících po samozásobitelství tudíž není to program pro politickou stranu ordinovat něco takového z pozice státní moci pokud by jsme takovýto systém měli chápat jako rovnocenný modernímu způsobu zemědělství budou ze všech občanů samozásobitelé na plný úvazek, znamenalo by to také samostatnost ve všech dalších oborech když to zlehčím každý své rodině a sousedům zubařem chirurgem atd učitelem atd truhlářem elektrikářem energetikem kovářem hutníkem strojníkem atd

Paralelně je třeba přemýšlet zda a jak pozemkovou/dotační reformou dosáhnout rozdělení půdy mezi drobnější firmy/farmy a vlastníky se silným vztahem k půdě, kteří si jí nebudou sami ničit.

zemědělství bude půdu ničit vždy jde jen o to jak rychle

To, že jsou tu problémy s degradací, zastavováním půdy a zadržováním vody (+ koncentrací vlastnictví/spekulativní vlastnictví) velké uznávají všichni - vědci,odborníci i ministerstva. Místo řešení se jenom vytvářejí předpoklady a píšou strategie, protože systém je zalobbovaný velkými hráči a požírači dotací. O půdě a genetických zdrojích nelze uvažovat jako o surovinách, určených ke spotřebování a tvorbě maximálního okamžitého zisku, tak, jak se běžně děje v průmyslu.

v tom mate naprostou pravdu hospodaření v krajině má dlopuhodobý charakter který přesahuje ekonomický věk jedné generace a je obtížné docílit toho aby jedna generace nežila na úkor druhých které přijdou po nich předpokládá to takovou míru altruismu a odpovědnosti, která je za hranicí průměrné lidské přirozenosti bohužel degradace půdy a krajiny je nahrazována technickými postupy které jsou motivovány pouze ziskemjediným systémovým řešením je usadit zemědělskou činnost do reálného ekonomického rámce bez dotací a bez umělé zaměstnanosti a především umělého zisku vytvářeného naprosto nesmyslnou a neproduktivní a dokonce devastující aktivitou jako jsou biopaliva a podobné nesmysly které jsou jen stínohrou pro transfer peněz z kapes daňových poplatníků do kapes vyvolených např. stbáckých kádrů

Moje osobní přesvědčení je, že totální odchod z krajiny do urbanizovaných a virtuálních prostorů lidem neprospívá fyzicky ani psychicky.

já se mohu snažit chápat takové přesvědčení ale nesdílím ho příklady zkreslují ale jeden dám člověk tráví většinu času v práci nebo domácími aktivitami cestováním a spánkem ani jednu tuto činnost nedělá interaktivně v kontaktu s krajinou možná trošku to cestování ovšem pokud jedete tramvají či metrem je to otázka. Moderní civilizace bez měst je nepředstavitelná. Takže pokud sedím za počítačem nebo pracuji v továrně nebo jsem v kanceláři či operuji na operačním sále je mi jedno kde je budova v které pracuji. Když máme ale volný čas kam nás to táhne do přírody. A co je v takovém případě lepší zdravá krajina otevřená pro pohyb nabízející přirozenou energii z které lidstvo vzešlo která vás nabije a nebo krajina plná oplocených polí pastvin zahrad a soukromých pozemků tvořených podle vkusu a nevkusu majitelů prezidentů zeměkoule kteří ani nechápou kde vlastně žijí co do té krajiny patří a co už je jen zhůvěřilost ?

[klivan]

Já bych opravdu hledal inspiraci ve Švédsku, Švýcarsku nebo Rakousku, země přibližně naší velikosti, nepříznivé klimatické podmínky, přesto jejich potravinářství má ve světě
dobrý zvuk, díky kvalitě potravin, mají téměř soběstačnost v potravinách. Vyhlášená je rozmanitost zemědělské krajiny, a netoxické životní prostředí, atd. Jasné je, že jsme zdědili hlavně "naše širé, rodné lány," rozkulačování , rozorávání mezí. apod . Hlavně za 40 let řádění vedoucí partaje a jejího sociálního inženýrství se ztratily znalosti, děděné z pokolení na pokolení, zpřetrhala se kontinuita. Utopistická představa je: hlavně, aby se měl dobře motýlek Otakárek a žížalka a žabička, a čoleček, , Ale co lidi? Na ty nebereme ohled, ty nám překážejí? Vylidníme vesnice at jdou všichni lidé pracovat do městech, potraviny si dovezeme, venkov necháme zarůst pralesem? Já vím, že příroda je nejhezčí tak nějak, bez těch lidí, ale copak to jde? Tak tohoto bych se trochu obával.

http://naschov.cz/cesta-po-svedskych-farmach/

[TomasMikus]

Já bych opravdu hledal inspiraci ve Švédsku, Švýcarsku nebo Rakousku, země přibližně naší velikosti, nepříznivé klimatické podmínky, přesto jejich potravinářství má ve světě
dobrý zvuk, díky kvalitě potravin, mají téměř soběstačnost v potravinách. Vyhlášená je rozmanitost zemědělské krajiny, a netoxické životní prostředí, atd. Jasné je, že jsme zdědili hlavně "naše širé, rodné lány," rozkulačování , rozorávání mezí. apod . Hlavně za 40 let řádění vedoucí partaje a jejího sociálního inženýrství se ztratily znalosti, děděné z pokolení na pokolení, zpřetrhala se kontinuita. Utopistická představa je: hlavně, aby se měl dobře motýlek Otakárek a žížalka a žabička, a čoleček, , Ale co lidi? Na ty nebereme ohled, ty nám překážejí? Vylidníme vesnice at jdou všichni lidé pracovat do městech, potraviny si dovezeme, venkov necháme zarůst pralesem? Já vím, že příroda je nejhezčí tak nějak, bez těch lidí, ale copak to jde? Tak tohoto bych se trochu obával.

http://naschov.cz/cesta-po-svedskych-farmach/

zlehčovat důležitost existence různých organizmů je opravdu nesmysl pokud by jste pokračoval například dál červíčci houbičky plísničky bakterčičky tak půda která vám zůstane už nebude půdou ale bude pouze mrtvou hmotou ve které nebude probíhat žádný koloběh živin a energie a během krátké doby nebudete schopen na ní nic vypěstovat.
druhá poznámka svádět stav krajiny na komunisty je naprostý anachronismus pokud by zde byli skuteční hospodáři pak bylo dost a dost času to změnit. Změnilo se to ....k horšímu takže na pár výjimek já tu žádné hospodáře nevidím. Vidím tu ale stále větší a větší bandu vyžíračů státního rozpočtu a devastátorů životního prostředí.
srovnání se Švédskem kulhá zaprvé je jich méně a mají asi pětkrát větší rozlohu a Rakousko či Švýcarsko naštěstí pro ně nemá tolik úrodné půdy takže v horách mají poměrně čisté životní prostředí protože krávy ani ovce se nemusí polejvat roundapem. Takže ta rozmanitost o které tu mluvíte není dána zemědělstvím ale absencí zemědělství. Jinak daňový poplatník nezemědělec je také člověk takže pokud chcete brát ohled na lidi na jejich zdraví a na jejich bohatství a možnost relaxace pak by bylo potřeba zemědělství nechat fungovat za své a ne na úkor většiny obyvatel této země. Jinak potravinářský průmysl je zcela jiná věc navíc není primárně závislý na domácí produkci. To je prostě jen účelový mýtus.
ještě si dovolím doplnit větu ty živočichové o kterých jsem mluvil jednak indikují to že krajina je zdravá což je základní existenční podmínka také pro člověka. Takže není to volba mezi čolkem a člověkem ale mezi hlupákem a odpovědným člověkem, jednoduše proto že voda která je dobrá pro čolka je také dobrá pro člověka chytrého i hloupého to je podstata toho sdělení. Navíc na rozdíl od člověka je ten čolek spolu s celým biotopem funkčním prvkem a tudíž i podmínkou toho, aby ta voda pro člověka tady byla stále stejně dobrá i v budoucnu. To samé platí o půdě o vzduchu atd.

[klivan]

Já s vámi v podstatě souhlasím, jen jsem chtěl upozornit , že na venkově žijí taky lidé, kteří třeba nic jiného neumí, než jezdit traktorem, nebo malotraktorem drn drn drn drn... . S dotacemi a s znečišťováním životního prostředí samozřejmě nesouhlasím. Ale jak chcete ty Vaše krásné myšlenky uskutečnit, násilným přesídlováním obyvatelstva, vyháněním, "zaklekáváním", jak chcete ty krásné myšlenky uskutečnit? Chcete z těch lidí udělat bezdomovce, sebrat jim práci?

[klivan]

Já s vámi v podstatě souhlasím, jen jsem chtěl upozornit , že na venkově žijí taky lidé, kteří třeba nic jiného neumí, než jezdit traktorem, nebo malotraktorem drn drn drn drn... . S dotacemi a s znečišťováním životního prostředí samozřejmě nesouhlasím. Ale jak chcete ty Vaše krásné myšlenky uskutečnit, násilným přesídlováním obyvatelstva, vyháněním, "zaklekáváním", jak chcete ty krásné myšlenky uskutečnit? Chcete z těch lidí udělat bezdomovce, sebrat jim práci?

No pak se shodneme já bych samozřejmě nikoho nepřesídloval a pokud Vám vadí dotace jsme dokonce ve stoprocentní shodě. Nic víc nic míň. Jen pro upřesnění konkrétně bych zrušil dotace státu do všech komerčních aktivit tedy do aktivit jejichž cílem je zisk tedy například dotace vztažené na plochu a další zemědělské dotace, dotace do obnovitelných zdrojů jako solární dotace a pak s tím související zákony které křiví trh tedy například o povinném přidávání biosložky do paliv dále věškeré daňové úlevy které křiví trh. Prostě vyčistit vešké šméčka v tom lobbystickým chlívě. Lze to udělat i postupně ale nekompromisně a jednou pro vždy. Stát nemá co podnikat stát je tu aby chránil své občany nikoliv socialistický hybrid "státní podnikatelský sektor" kde socialističtí kapitalisté podnikají bez ryzika za peníze daňových poplatníků. Tržní pravidla by měla platit pro každého. Investice státu mají smysl pouze v oborech kde není cílem zisk a kde je prokazatelný konsenzuální společenský přínos pro občany, pokud si nejsou schopni toto zařídit sami lépe tedy například zdravotnictví, vzdělávání, bezpečnost vnitřní i vnější včetně ochrany životního prostředí a sociální zajištění to je celé. Pokud by tomu tak bylo tak Vám z rozpočtu škrtem pera přebývá nějakých sto - dvěstě miliard ale ve všech návazných "činnostech" státu například propírání peněz přes dozorčí rady a další, pravděpodobně mnohem více. Pokud by se o tyto peníze snížili daně bude to obrovská a přitom funkční podpora pro podnikání a investování a to včetně zemědělství jen s tím rozdílem že ty peníze by zůstaly skutečně těm co pracují a aktivně se o něco snaží. A pokud nebude v tomto konsenzus a stát bude platit nějaké investice například rozvoj infrastruktury mě by se k daňovým poplatníkům kteří to platí chovat jako ke svým akcionářům a o zisk se s nimi rozdělit tedy vytvářet přebytkový rozpočet o který by se v následujícím roce povinně snížili daně nebo alespoň zvýšilo sociální zajištění.

[klivan]

Je fajn, že si někdo všiml, že na venkově žijí lidé . Snad mě tedy nevystěhujete.... Za povšimnutí stojí i to, že bez nich by naše krajina vypadala jinak, včetně druhové rozmanitosti. Pokud by tam lidé nebyli a nezemědělčili, výsledkem by byla krajina druhově chudší, nikoliv bohatší, a rozhodně krajina méně schopná poskytovat zdroje, bez kterých se (na rozdíl od mnoha jiných) žít nedá - bez jídla většina lidí moc dlouho nefunguje a v továrně ho zatím nevyrobíte.
Dotace v zemědělství odrážejí fakt, že je to obor s velmi vysokými náklady na riziko, který má jedinečný společenský význam a stojí na těžko substituovatelných zdrojích (náhradní krávy zatím nikdo nemontuje a více půdy také nikdo nedodá). Pokud bude regulace čistě tržní, musíme se smířit s tím, že dojde k plným projevům ekonomických cyklů. Důsledkem deprese v zemědělství ale není jen krize, ale hlad nebo hladomor. Ještě první republika zažila sociální nepokoje plynoucí z vysokých cen a domněle velkých zisků rolníků v době nedostatku. A rozhodně bych si od zrušení dotací nesliboval ekologické přínosy - právě naopak. Na světě je mnoho příkladů, že akutní nouze dovede lidi ke krokům, které mají dlouhodobě katastrofální důsledky.
A svádění na komunisty? Opravdu bylo dost času změnit uživatelskou strukturu polností? Byla k tomu vůle? Mohli s tím vůbec ti hospodáři (kteří prý nejsou) něco dělat? Vytratily se zkušenosti generací a návaznost rodinného hospodaření. To se nevrátí během jedné ani dvou generací. Pár desítek let je nic. Spoustu času vám zabere jenom si vychovat svoje dobře adaptované stádo. Svobodně se tu nedalo hospodařit prakticky přes padesát let. Náprava škod obvykle zabere více času, než jejich způsobení.
Připadá mi, že oblíbené tažení proti zemědělským dotacím má v sobě jakýsi osten závisti. Ano, zemědělcům to poskytuje výhodu střednědobě stabilních příjmů. Jde ovšem o obor, který vnější neovlivnitelná rizika zase proti jiným oborům výrazně znevýhodňují. A v konečném důsledku dotace nekončí u zemědělců - umožňují levné potraviny bez velkých výkyvů. Za něco kolem 1 % HDP. To není moc, nýbrž překvapivě málo. Spolu s potenciálními dalšími benefity, které nedosahujeme spíše vzhledem k nedokonalému nastavení podmínek. Srovnejme to s balíkem na sociální dávky. A představme si tlak, který by na sociální výdaje vznikal právě občasnými skokovými nárůsty cen potravin. I starověký Řím byl nucen v zájmu sociální soudržnosti zabezpečit lidu levný chléb a náklady byly obrovské.
Tím nechci říct, že současné zemědělské dotace jsou v pořádku. Ale zároveň si nemyslím, že tak strategické odvětví, jako je produkce jídla, lze plně ponechat rozmarům trhu. Stejně tak mu nenecháváme produkci pitné vody.

[TomasMikus]

Pokud by tam lidé nebyli a nezemědělčili, výsledkem by byla krajina druhově chudší, nikoliv bohatší, a rozhodně krajina méně schopná poskytovat zdroje

je pravdou, že změna prostředí z lesů na lesostep vytváří příležitost pro jiné druhy organizmů, stejně tak lze tvrdit, že zavlečením geograficky nepůvodních druhů zvyšujeme biodiverzitu. Ovšem to že je to za cenu likvidace původních biotopů už neříkáte. Původní biotopy dosáhli za miliony let maximální bohatosti a stability. stavět člověka do role rozumného pána boha který kultivuje krajinu k všeobecnému blahu je opravdu anachronismus

Dotace v zemědělství odrážejí fakt, že je to obor s velmi vysokými náklady na riziko,

je otázkou zda je rizikovost nějakého podnikání důvodem k podpoře a nebo naopak....z cizího (kapsa daňového poplatníka ) krev neteče

Mohli s tím vůbec ti hospodáři (kteří prý nejsou) něco dělat?

ano určitě mohli alespoň nemusely tehdejší stav zhoršit

Náprava škod obvykle zabere více času, než jejich způsobení.

to je pravda ale musí být vidět alespoň nějaký pokrok jistě něco se zlepšuje ale pokud se na to podívám pouze pohledem v jakém stavu je půda a voda což je základ pro naši potravinovou bezpečnost pak je to jenom cesta ke zkáze a o žádném zlepšení nelze mluvit takže k čemu nám budou moderní traktory hezky opravené budovy atd. když nebudeme mít úrodnou půdu a pitnou vodu?

Připadá mi, že oblíbené tažení proti zemědělským dotacím má v sobě jakýsi osten závisti

tak to je opravdu nefér, UF daňový poplatník vám platí skoro třicet let desítky miliard na vaše podnikání aby jste ho obvinili ze závisti?..uf..

A v konečném důsledku dotace nekončí u zemědělců - umožňují levné potraviny bez velkých výkyvů.

to by platilo v případě že cena potravin by byla regulována, pokud se zemědělci urodí má svobodu prodat za tržní cenu a na českého spotřebitele se klidně vykašle když dostane jinde víc přesto že dotace dostal od daňového poplatníka v Česku. Situace je dokonce tak absurdní že když má neúrodu žádá zemědělec stát o další náhradu škody tedy od daňového poplatníka, který ale jakožto zákazník zaplatí díky neúrodě a tudíž vyšší ceně v obchodech více. A když je úroda příliš velká najednou se žádá stát aby garantoval minimální výkupní ceny takže kde je rovnost kde je spravedlnost ne jen hrabat a hrabat