Post-covidová ekonomická obnova ČR

Moderátoři: Vedouci resortnich tymu, Resortni tym Finance

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Finance. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Petr.Vileta
Člen KS Plzeňský kraj
Příspěvky: 30663
Registrován: 22 črc 2009, 18:12
Profese: Celkem Spokojený Důchodce
Bydliště: Plzeň 2
Dal poděkování: 27294 poděkování
Dostal poděkování: 23193 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od Petr.Vileta »

Robert.Magni píše: 22 dub 2021, 15:48
Petr.Vileta píše: 22 dub 2021, 15:21 U skladové haly a nákupního centra ať to klidně zaplatí. Je jen otázka, jak to správně definovat, aby to nešlo obcházet.
To nezaplatí žádní Oni,to za ně zaplatíme my ostatní na zvýšených cenách
Co budeš platit u skladové haly?
Kumulovaný zastupitel a člen finančních výborů zastupitelstev Města Plzně a Městského obvodu Plzeň 2.
tel: 608 445 655 (odpoledne a večer)
stínový ministr švihlých nápadů a fórista
----------------------------------------
Mějme vždy na paměti: Běžný občan je až ten poslední, komu bychom chtěli něco zakazovat.
Vladislav Kurz
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 92
Registrován: 01 zář 2009, 13:39
Profese: spravce pocitacovych siti a serveru
Bydliště: Brno
Dal poděkování: 19 poděkování
Dostal poděkování: 92 poděkování

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od Vladislav Kurz »

Petr.Vileta píše: 22 dub 2021, 17:15
Robert.Magni píše: 22 dub 2021, 15:48
Petr.Vileta píše: 22 dub 2021, 15:21 U skladové haly a nákupního centra ať to klidně zaplatí. Je jen otázka, jak to správně definovat, aby to nešlo obcházet.
To nezaplatí žádní Oni,to za ně zaplatíme my ostatní na zvýšených cenách
Co budeš platit u skladové haly?
Zvysene naklady na skladovou halu se celkem pochopitelne projevi v cene zbozi, ktere je v ni skladovano.

Osobne si myslim, ze problem premeny zemedelske pudy na sklady je v tom, ze je porad levnejsi koupit pole (i ve velmi urodne oblasti), nez rekultivovat brownfield. Ale tu zvysenou cenu za likvidaci pole, by mel inkasovat puvodni majitel, a ne erar formou nejake dane. Takze pokud nejde piratum jen o naplneni statni kasy (zvysenim dani), ale o ochranu nenahraditelne zemedelske pudy, tak by meli jit spise cestou pobidek k rekultivacnim projektum. A z pohledu ztraty zemedelske pudy je uplne jedno jestli tam bude sklad, fabrika, obchodni centrum, nebo obytna ctvrt ci univerzitni kampus.

Uznavam ze se to dostava trochu off-topic, tak abych to nakolejil zpet - pochybuji ze zvyseni dane z nemovitosti (at uz s vyjimkami ci bez), je cestou jak zalepit rozpoctovou covidovou diru a jak rozhybat ekonomiku po covidu.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Vladislav Kurz za příspěvek:
Robert.Magni
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 371
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 72 poděkování
Dostal poděkování: 235 poděkování

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od MirekS »

Vladislav Kurz píše: 22 dub 2021, 18:30 Osobne si myslim, ze problem premeny zemedelske pudy na sklady je v tom, ze je porad levnejsi koupit pole (i ve velmi urodne oblasti), nez rekultivovat brownfield.
Řekl bych, že otázka volby je složitější - ne vždy je možnost volby mezi koupí pole či rekultivací brownfieldu žádané lokalitě. A pak historicky se mění urbanistické pojetí, jinými slovy v místech původního brownfieldu vzniká spíše bytová zástavba než sklady a pro sklady je vyhledávána zpravidla jiná lokalita, než kde se brownfieldy vyskytují.
Vladislav Kurz píše: 22 dub 2021, 18:30 Ale tu zvysenou cenu za likvidaci pole, by mel inkasovat puvodni majitel, a ne erar formou nejake dane.
Tady si dovolím nesouhlasit, přeměna pole na stavební pozemek by měla být spojena s daňovým zatížením pro majitele. Je to stát, který tuto přeměnu povoluje. A jeho zájem by měl být v minimalizaci záboru zemědělské půdy pro stavební účely. A když to povolí, tak za úplatu. Jaký důvod @Vladislav Kurz vede k tomu, že by přeměnou měl být zvýhodňován majitel?
Vladislav Kurz píše: 22 dub 2021, 18:30 ... pochybuji ze zvyseni dane z nemovitosti (at uz s vyjimkami ci bez), je cestou jak zalepit rozpoctovou covidovou diru a jak rozhybat ekonomiku po covidu.
No, daň z nemovitosti sice nemůže zalepit rozpočtovou díru, ale může (při současném RUD) přispět k omezení závislosti obecních rozpočtů na SR, neboť v evropském srovnání se pohybujeme pod průměrem EU, viz. následující obrázek:
NemovitostniDaneEU.jpg
Jestliže se budou zvyšovat daně a ony se nakonec zvyšovat budou muset, bude-li to myslet budoucí vládnoucí garnitura s řešením dluhového zatížení vážně, bude dobré, když se k řešení bude přistupovat strukturálně, tj. zvýšení daní se rozdělí mezi vícero daňových titulů.
Tito uživatelé poděkovali autorovi MirekS za příspěvky (celkem 3):
Robert.Magni, Petr.Vileta, Vit.Jurasek
Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
Vladislav Kurz
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 92
Registrován: 01 zář 2009, 13:39
Profese: spravce pocitacovych siti a serveru
Bydliště: Brno
Dal poděkování: 19 poděkování
Dostal poděkování: 92 poděkování

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od Vladislav Kurz »

MirekS píše: 22 dub 2021, 20:39
Vladislav Kurz píše: 22 dub 2021, 18:30 Ale tu zvysenou cenu za likvidaci pole, by mel inkasovat puvodni majitel, a ne erar formou nejake dane.
Tady si dovolím nesouhlasit, přeměna pole na stavební pozemek by měla být spojena s daňovým zatížením pro majitele. Je to stát, který tuto přeměnu povoluje. A jeho zájem by měl být v minimalizaci záboru zemědělské půdy pro stavební účely. A když to povolí, tak za úplatu. Jaký důvod @Vladislav Kurz vede k tomu, že by přeměnou měl být zvýhodňován majitel?
Ne zvyhodnovan. Spis je to o tom ze hodne lidi rado a levne proda pole pod fabriky... Vzpominam si kdyz se na slovensku vicemene ve stejnem case stavely automobilky Peugeot - Trnava - Cernozem, a Kia - Zilina - "kamen misto brambor". Z meho pohledu prekvapive, Trnavaci prodali snadno a rychle, kdezto u Ziliny se zvedl obrovsky odpor. Proste kdyby si lidi sami lepe uvedomovali cenu svych pozemku, tak by se tolik nestavelo na urodne pude, ale tam kde stejne nic moc neroste. Proste dnes si mnoho lidi tu ornou pudu nevazi. Kdyby byla mensi ochota prodavat (levne) pole pro stavby byl by i mensi tlak na jejich premenu na betonovou dzungli.

Co se tyka uredni zmeny uzemnich planu, ci zmeny druhu pozemku z pole na stavebni pozemek, tak nevim jak to funguje ted, tak nechcu do toho moc zabredavat. Kazdopadne je dnes docela dost prostoru pro lobovani - aby mistni urad schvalil zmenu uzemniho planu na prani starostova kamarada a pod. Kdyby byla jasne dana cena (dle bonity pudy) a pravidla, kdy je zmena vubec mozna tak proc ne. Nektery veci, ktery se driv resily uplatkama se podarilo zlegalizovat a vylepsit tim prijem statu - napr. zrychlene vydavani nekterych dokladu. Drive byl nutny znamy na urade a nejake to vsimne, dnes je to oficialni poplatek. Fajn. Takhle by to mohlo byt u vice veci - nadstandardni pece ve zdravotnictvi, ale treba i ty zmeny uzemnich planu. Nez aby ten uplatek skoncil v kapsach panu radnich, at jde do mestske/statni kasy.


Jo a srovnavat se s ostatnimi zememi a tvrdit ze kdyz nekde jinde jsou vysssi dane, tak muzeme zvysit taky, se mi fakt nelibi.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Vladislav Kurz za příspěvky (celkem 2):
Robert.Magni, Vit.Jurasek
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 371
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 72 poděkování
Dostal poděkování: 235 poděkování

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od MirekS »

Ale ono to není a nebude o tom, že když jsou někde vyšší daně, že je můžeme zvýšit (bezdůvodně) taky. Je to o tom, že budou-li se muset zvyšovat daně (jakože daňové příjmy jsou dlouhodobě podstřelené vůči výdajům SR), tak kde to bude nejméně bolet. No a to mezinárodní srovnání může být jedním z měřítek té bolesti.
Tito uživatelé poděkovali autorovi MirekS za příspěvek:
Petr.Vileta
Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
Uživatelský avatar
Mikulas.Ferjencik
Vedoucí mediálního odboru
Příspěvky: 14002
Registrován: 24 dub 2009, 00:25
Profese: poslanec, lektor kroužků zábavné logiky
Bydliště: Choltice, okres Pardubice
Dal poděkování: 11365 poděkování
Dostal poděkování: 19295 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od Mikulas.Ferjencik »

Druhá věc je, že vyšší daň z komerčních nemovitostí motivuje k intenzivnějšímu využívání těchto nemovitostí, což snižuje poptávku po nových, což je ten mechanismus, kterým chráníme ornou půdu.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Mikulas.Ferjencik za příspěvky (celkem 5):
Petr.Vileta, Robert.Magni, Ondra.kl, Vit.Jurasek, Jan.Hrebicek
Pirátský poslanec za Pardubický kraj. mikulas.ferjencik@pirati.cz, 737 943 770
Uživatelský avatar
jirimittner
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 108
Registrován: 18 pro 2018, 00:46
Profese: Ekonom, manažer
Dal poděkování: 73 poděkování
Dostal poděkování: 179 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od jirimittner »

Mikulas.Ferjencik píše: 22 dub 2021, 01:39
jirimittner píše: 21 dub 2021, 00:47
To neřešte. Bilance centrální banky funguje na jiných principech než bilance všech ostatních (normálních) hospodářských jednotek. Ta kurzová ztráta je účetní ztrátou, která se v reálném hospodářství nijak neprojeví. Centrální banka je jediná hospodářská jednotka, která může mít libovolně velký záporný kapitál a nevede to k bankrotu. Za poslední měsíce se ČNB přehoupla několikrát mezi mnohamiliardovým záporným a mnohamiliardovým kladným kapitálem, ale to je normální, to nic neznamená. To, jak nedávno vláda vytáhla nápad, že by ČNB měla ze zisku přispívat na výdaje státu, to je úplně mimo. Absolutní nepochopení finanční architektury státu. Jinak pro uklidnění mohu třeba uvést příklad, že pokud by se se zemí mělo stát něco velmi špatného, zhorší se očekávání ohledně schopnosti budoucího exportu, to zhorší očekávání budoucí obchodní bilance, to znehodnotí kurz kuruny a to povede k přecenění devizových rezerv, které se razantně pozitivně promítne do kapitálu ČNB. Pokud se nic špatného nestane, tak ten záporný kapitál centrální banky bude postupně zmírňován ražebným ("seignorage"), až po mnoha letech zcela zmizí.
ČNB začíná generovat značné výnosy právě s těch deviz. Co by se podle tee mělo dít s těmito výnosy, pokud ČNB dosáhne kumulovaného přebytku v řádu desítek miliard (už po uhrazení kurzové ztráty z minulosti) ?
Nemělo by se s nimi dít nic. Při uvažování o rozpočtovém řízení státu je třeba zisk centrální banky zcela ignorovat, je irelevantní. Prakticky se s ním pak stane přesně to, co už zmiňoval v tomto vlákně kolega Radimerský:
Miroslav.Radimersky píše: 22 dub 2021, 08:01 ...generovaný zisk by měl více méně posloužit na pokrytí těchto ztrát...
...Teoreticky by se zisky a ztráty měly vzájemně požrat a nic by se nemělo dít...
Ale dovolím si upřesnit, jak konkrétně k tomu "požrání" dojde. Ten efekt posílení koruny je samozřejmě takový, jak kolega Radimerský píše. V konečném důsledku povede úspěšná hospodářská konvergence ČR k EU k posílení kurzu koruny, znehodnocení devizových rezerv, ke ztrátám z přecenění a k pádu kapitálu ČNB do záporu (což není žádný problém). Ale ta jistota ohledně toho, že naše konvergence je nezvratný a samozřejmý vývoj, zní trochu jako teze o "Konci dějin" Francise Fukuyamy.

Je zde ale ještě jiný jev, který kapitál ČNB vynuluje podstatně dříve (opět opakuji, že to není problém). Je jím záporný rozdíl mezi přijatým úrokem z devizových rezerv (cenných papírů v držení ČNB denominovaných v cizích měnách) a zaplaceným úrokem ze závazků, kterými jsou repo operace ČNB.

Když to zjednoduším, tak v bilanci ČNB se vlastně vyskytují jen 3 položky:

Na straně aktiv: cizoměnové rezervy za 3,5 bln Kč
Na straně pasiv: 1. Oběživo za 0,7 bln Kč a 2. Závazky z repo operací s bankami za 2,8 bln Kč.

Vše ostatní v bilancI ČNB jsou "čučky". Ty repo operace to jsou obchody mezi ČNB a komerčními bankami, pomocí kterých ČNB stahuje z bankovního systému přebytečnou likviditu, aby zajistila, že základní (nejnižší) úrok bude ten, který si zvolí, momentálně je to 0,25% p.a. Kdyby přebytečnou likviditu z bankovního systému nestáhla, úroky by klesly ještě níže a mohlo by to třeba způsobit přehřátí ekonomiky, růst cen, apod.

Nyní bude po nějakou dobu probíhat post-covidová krize, která způsobí, že ceny moc neporostou a ty úroky na závazcích z repo operací budou malé, asi stejné jako dnes. Přesně jsem to popsal zde: Anatomie hospodářské krize ČR 2020 - 2030. Jenže až krize odezní, bude muset ČNB s repo sazbou nahoru, aby hlídala inflaci. Úroky na závazcích z repo operací půjdou postupně někam k 2% p.a., ale ten výnos z devizových rezerv bude pořád mizerný. Vyspělá Evropa, zejména na jihu, moc neporoste, ECB bude pořád mít záporný úrok na EUR. No a tento stav bude generovat ztráty ČNB a snižování kapitálu.

To, co zde popisuji, už dříve nastalo. Konkrétně před dvěma roky, těsně před pandemií koronaviru. Server ekonom.cz to dobře popsal, co se děje, v tomto článku z ledna 2019: ČNB platí velké částky spekulantům s korunou, letos to může být až 45 miliard. Tak to nás po odeznění krize přesně čeká znovu.

Prostě v příštích 20ti letech očekávejme kapitál ČNB záporných nekolik set miliard Kč. To je v pořádku. Nyní bychom se neměli rozptylovat úvahami nad možným využitím kumulovaného zisku ČNB. Mimochodem naposledy byl kapitál ČNB kladný v říjnu 2020 (85 mld Kč). Od té doby je záporný. Ke dni 28.02.2021 je to -23 mld Kč.
Tito uživatelé poděkovali autorovi jirimittner za příspěvky (celkem 3):
Miroslav.Radimersky, Robert.Magni, Jan.Hrebicek
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 371
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 72 poděkování
Dostal poděkování: 235 poděkování

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od MirekS »

jirimittner píše: 23 dub 2021, 01:05 V konečném důsledku povede úspěšná hospodářská konvergence ČR k EU k posílení kurzu koruny, znehodnocení devizových rezerv, ke ztrátám z přecenění a k pádu kapitálu ČNB do záporu (což není žádný problém).
Ano, z hlediska vlastního vykazování hospodářských výsledků ČNB to problém není. Při snaze o pohled ve všech souvislostech tuto bagatelizaci však nelze v absolutní rovině přijmout. Předně intervence a její důsledky reálně zbrzdily posilování kurzu CZK/EUR a je otázkou, do kdy ta brzda bude působit. A v neposlední řadě se intervencemi poskytl (potencionální versus reálný) prostor spekulantům a jejich ziskům právě na úkor ČNB. To je po mém soudu poměrně neblahý efekt pro naše hospodaření.
Tito uživatelé poděkovali autorovi MirekS za příspěvky (celkem 2):
Robert.Magni, Jan.Hrebicek
Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
Jan.Hrebicek
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 114
Registrován: 20 led 2018, 22:28
Profese: manažer
Bydliště: Praha 1
Dal poděkování: 112 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od Jan.Hrebicek »

Mikulas.Ferjencik píše: 22 dub 2021, 23:33 Druhá věc je, že vyšší daň z komerčních nemovitostí motivuje k intenzivnějšímu využívání těchto nemovitostí, což snižuje poptávku po nových, což je ten mechanismus, kterým chráníme ornou půdu.
Ano, ale je třeba nechodit kolem toho jako kolem horké kaše a na rovinu říci, že vyšší daně z nemovitostí motivují k intenzivnějšímu využívání všech nemovitostí, ne jen zmíněných komerčních.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jan.Hrebicek za příspěvky (celkem 2):
Robert.Magni, Vit.Jurasek
Jan.Hrebicek
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 114
Registrován: 20 led 2018, 22:28
Profese: manažer
Bydliště: Praha 1
Dal poděkování: 112 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Re: Post-covidová ekonomická obnova ČR

Příspěvek od Jan.Hrebicek »

jirimittner píše: 21 dub 2021, 00:47
Jan.Hrebicek píše: 16 dub 2021, 22:22
jirimittner píše: 16 dub 2021, 17:45
Platy naštěstí neurčuje centrální plánovací komise, ani Piráti, ale trh. Díky bohu za to. Nejlepším způsobem, jak je přiblížit Německu, je kvalitně konkurovat Německu, obchodovat s Německem a tvrdě, ale férově vyjednávat o cenách a mzdách. Konkrétní mechanismus přiblížení pak může být dvojí: přes mzdovou hladinu, nebo přes kurz. Lepší, než aby v roce 2030 byla průměrná česká mzda 60.000 Kč a kurz EUR stejný jako dnes, by bylo, aby byla průměrná česká mzda třeba 45.000 a 1 EUR stálo 17 Kč. Konvergencí přes kurz se vyhneme inflaci.
Mzdová konvergence přes kurzový kanál proběhnout nyní nemůže. Zabránila tomu ČNB emitováním cca 2,5 bil. Kč v kurzu 27 Kč za euro. Tím uvázala konvergenci kurzovým kanálem kouli na noze, s kterou se vyplavat do příliš vysokých výšin nedá, pokud se naše ekonomika nestane východoasijským tygrem.
To je pravda. Ale teď se dostáváme v této diskuzi do makroekonomické "vyšší dívčí". Zde už jsou názory velmi intuitivní a spekulativní. Já si například myslím, že ačkoliv máte pravdu, že důsledek intervencí 2013-2017 takto opravdu působí, tak že je ten efekt 3,6 bil Kč devizových rezerv, jak dále správně uvádíte, přeceňován. Uvažte, že HDP naší země je 5,5 bil Kč a cca 80% z toho je hrubý export (neodečítám import). Pokud bychom byli tak úspěšní ve vývozu našeho zboží a služeb jako v posledních letech, jak dlouho myslíte, že by ten polštář 3,6 bil Kč devizových rezerv odolával? Řadu let? Tomu nevěřím. Já intuitivně cítím důležitější zdroj rigidity kurzu v záporných sazbách Evropské centrální banky. Pokud si totiž můžete půjčovat EUR s úrokem -0,5% p.a., vzniká na finančních trzích tzv. "forwardová prémie". Zjednodušeně řečeno můžete dnes garantovat českému exportérovi, že v roce 2030 si může vyměnit své utržené EUR za CZK ve stejném (nebo dokonce lepším!) kurzu jako dnes. A jak toho dosáhnete? Objem EUR, který víte, že si za 9 let bude chtít u Vás (jste banka) Váš exportér v dnešním kurzu vyměnit, si už dnes vypůjčíte a držíte ho až do roku 2030. Se záporným nebo nulovým nákladem. Myslím si, že dokud budou existovat hluboce záporné úroky na EUR, bude to bránit zhodnocování koruny. Jakmile přestanou v eurozóně trvat záporné úroky, třeba jejím rozpadem, koruna prudce posílí. Je to ale jen má spekulace.
Ano, je to složitjší materie, a proto si zřejmě ani ČNB neuvědomila nebo nedokázala vymodelovat důsledky svých činů, pokud nebudeme konspirovat, že to byl záměr. Nyní ČNB trochu podezírám, že důsledky již "vidí", ale odmítá je přiznat, aby neutrpěla "vážnost úřadu".
K samotné oponentní úvaze však musím říci, že v první části je zřejmě chyba, protože budeme-li úspěšní ve vývozu našeho zboží či služeb, tak nám polštář devizových rezerv nejen vydrží, ale budou naopak přibývat, prootože exportéři budou potřebovat promě%novat devizové příjmy do korun, ve kterých mají převážnou většinu tuzemských výdajů. Tedy silný vývoz vede k narůstání devizových rezerv či k posilování měny. Zmiňované forwardové operace jistě mají na kurz měny vliv, nicméně tyto operace způsobují, že vývozci (jejich banky) již nyní proměňují (bankami na mezibankovním trhu vypůjčené) devizy na koruny, i když k exportu zboží či služeb dojde reálně za několik let. Tyto operace však opět způsobují zpevňování kurzu koruny či zvyšování objedmu devizových rezerv centrální banky (pokud by byla ještě ochotna přikupovat devizy), nezpůsobují oslabení či stagnaci kurzu. Protiváhu, tedy oslabení či stagnaci kurzu koruny způsobují výprodeje koruny ze strany zahraničních držitelů, případně též situace, kdy dovozci devizy poptávají, ale vývozci dočasně nikoliv, protože se uspokojují z dříve uzavřených forwardů.
jirimittner píše:
Jan.Hrebicek píše: 16 dub 2021, 22:22 Aktuálně má ČNB v bilanci k 31. 3. 2021 devizových rezerv za 3,6 bil. Kč. Pokud by česká koruna měla posílit v poměru 17/26 znamenalo by to vykázání kurzové ztráty na straně ČNB asi 1.250 mld. Kč. Tato ztráta by se na druhé straně projevila jako zisk v bilancích zahraničních držitelů korunových aktiv, což by bylo u nich kolem 1 bil. Kč, a tito držitelé korunových aktiv by je měli tendenci repatriovat.
To neřešte. Bilance centrální banky funguje na jiných principech než bilance všech ostatních (normálních) hospodářských jednotek. Ta kurzová ztráta je účetní ztrátou, která se v reálném hospodářství nijak neprojeví. Centrální banka je jediná hospodářská jednotka, která může mít libovolně velký záporný kapitál a nevede to k bankrotu. Za poslední měsíce se ČNB přehoupla několikrát mezi mnohamiliardovým záporným a mnohamiliardovým kladným kapitálem, ale to je normální, to nic neznamená. To, jak nedávno vláda vytáhla nápad, že by ČNB měla ze zisku přispívat na výdaje státu, to je úplně mimo. Absolutní nepochopení finanční architektury státu. Jinak pro uklidnění mohu třeba uvést příklad, že pokud by se se zemí mělo stát něco velmi špatného, zhorší se očekávání ohledně schopnosti budoucího exportu, to zhorší očekávání budoucí obchodní bilance, to znehodnotí kurz kuruny a to povede k přecenění devizových rezerv, které se razantně pozitivně promítne do kapitálu ČNB. Pokud se nic špatného nestane, tak ten záporný kapitál centrální banky bude postupně zmírňován ražebným ("seignorage"), až po mnoha letech zcela zmizí.
Zde bych rád upřesnil, že jsem zmiňoval bilanci ČNB nikoliv jako nějaký problém, který by se měl řešit, ale z důvodu toho, abych upozornil na opačnou stranu mince, tady na bilance zahraničních držitelů korunových aktiv. Jednoduše řečeno, není možno, aby ČNB vykazovala obrovské ztráty a extrémní záporný kapitál, aniž by se to na druhé straně projevilo v ziscích a nárůstech kapitálu někoho jiného, v tomto případě mnoha jiných převážně zahraničních osob. Tyto osoby vydělají ohromné prostředky, budiž jim přáno, když z dlouhodobého pohledu přespekulovali ČNB (i když je smutné, že v ČR z toho na daních nezaplatí nic). Ale těchto druhých stran, které u nás, resp. na nás ohromně vydělaly, bude při posilování kurzu mnoho a oni spekulují i mezi sebou, komu se podaří uzavřít korunovaou pozici (prodat koruny) za co nejlepší kurz. A aby se většina z nich rozhodla korunové pozice držet dlouhodobě a kurz neměl tendenci po větším posílení opět oslabit, tak bychom museli být zmiňovaný asijský tygr. A to je ta koule na noze, kvůli níž koruna příliš neposílí. A aby posilovala, tak nyní vidíme, co je potřeba - úrokový diferenciál koruna - euro na desetiletých státních dluhopisech přes dvě procenta. A přes 2 % z těch 2,5 bil Kč spekulativně emitovaných korun je cca 1 % HDP, které by muselo z ČR odtékat, pokud bychom u všech dluhů uvažovali s úrokovým diferenciálem stejným jako u desetiletých státních dluhopidů, reálně bude průměrný úrokový diferenciál nižší.

Když to shrnu, tak mi to přijde jako příliš drahá legrace, abychom jako celek (tedy stát + ČNB + firmy + občané) platili navíc 0,5 - 1 % HDP ročně jako dodatečný poplatek za umožnění posilování koruny. A s posilováním koruny tedy nemůžeme počítat. S důsledky spekulativně vyemitovaných korun ze strany ČNB se musíme vypořádat jinak. Doufejme, že na tom ČNB začne spolupracovat, nebo alespoň nové vládě předloží relevantní analýzy.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jan.Hrebicek za příspěvek:
Robert.Magni
Odpovědět

Zpět na „Finance“