Tiborova vize programu

Moderátor: Resortni tym Finance

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Finance. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Tibor.Vansa
Garant programového bodu
Příspěvky: 455
Registrován: 25 kvě 2016, 16:05
Profese: analytik kreditního rizika v bance
Dal poděkování: 226 poděkování
Dostal poděkování: 761 poděkování

Tiborova vize programu

Příspěvek od Tibor.Vansa » 01 led 2017, 17:17

Přeji všem krásný nový rok.

Sepsal jsem svoji vizi programového bodu finance po pro poslanecké volby. Nevím kolik lidí čte ten přípravný dokument, a protože bych rád širší zpětnou vazbu, dávám ho i zde. Některé kapitoly patří formálně jinam, ale prakticky spolu dost souvisí a proto je dávám zde. Píšů to zatím formou faktických návrhů, do líbivých všeobecně pochopitelných formulací bude třeba následně překlopit, pokud o moje nápady bude mít někdo zájem. Uvádím u jednotlivých kapitol i veřejně známou osobnost či organizaci, z jejíchž názorů vycházím.

Prioritou na ministerstvu financí pro nás je vyrovnaný rozpočet pokud ekonomomika poroste alespoň 2% ročně, jinak nízký rozpočtový schodek. Přízpůsobíme EET pro drobné živostníky. Prosazujeme boj srozumitelnější daňová pravidla a boj s daňovými úniky.

Daně:
[*]Jsme pro zachování současné výše daní. Zásahy do daňového systému by měly směřovat k jeho větší srozumitelnosti, snížení počtu výjimek a omezení daňových úniků.
[*]Vymezení proti EET, jeho zlidštění a přizpůsobení drobným živnostníkům
[*]Zavedení neveřejných majetkových přiznání pro osoby s majetkem nad 20 miliónů korun, veřejných pro osoby s majetkem nad 100 miliónů korun. Tato přiznání by měla sloužit jednak k omezení daňových úniků, jednak jako příprava na výhledové zavedení progresivní daně z kapitálu (vlastnictví akcií, finančních aktiv a nemovitostí v hodnotě nad cca 20 miliónů korun). Tato daň by měla sloužit k zavedení nepodmíněného základního příjmu pro dítě. Odhadem by mohla přinést desítky miliard korun ročně do státního rozpočtu.
[*]K realizovatelnosti daně z finančních transakcí (Tobinova daň) jsem skeptický, ale ještě jsem k tomu pořádně nic nečetl. Bankovní daň považuji za nesystémové řešení, jehož náklady banky mohou plně přenést na klienty, ale zásadně proti nejsem.

Autorita: Thomas Piketty

Daňové úniky
Je třeba:
[*]Přijmout pravidla, která uvalí na nadnárodní koncerny povinnost oznamovat zisky a placené daně ve všech státech, ve kterých podnikají (tzv. country-by-country reporting). Podpořit návrh směrnice o společném (harmonizovaném) základu korporátních daní (tzv. Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB).
Podpoříme zrušení patent boxů v EU - právně jde o speciální jednoúčelové firmy na daňovou podporu výzkumu, prakticky o způsob jakým se “výzkumní giganti” typu Ikea a McDonald vyhýbají placení daní za pomoci plateb za licenční práva na značku, autorská práv apod.
[*]Zveřejnit údaje z rejstříku skutečných vlastníků firem a plně implemetovat AML směrnici
[*]Zveřejnění všech daňových posouzení - jde o bilaterální dohody mezi státem a nadnárodními společnostmi o daňových úlevách a závazné “interpretaci daňových pravidel” ve prospěch těchto společností
[*]Zvýšit informační povinnost všem subjektům, které mají obchodní styky s daňovými ráji
[*]Zařadit největší daňové ráje (Lucembursko, Lichtenštejnsko atd. ) do seznamu daňových rájů, pro které platí vyšší daňová sazba dle současné legislativy
[*]Důsledně trvat na vyloučení obchodních společností s neprůhlednou vlastnickou strukturou i fyzických osob spojovaných s daným problémem ze soutěží o veřejné prostředky.
[*]Zavést jasné sankce a zpřísnit povinnosti uložené bankám, nebankovním institucím, advokátním kancelářím a zejména daňovým poradcům, kteří s daňovými podvody pomáhají. V případě prokázání nekalé činnosti by se mohlo jednat o odebrání licencí nebo zdanění příjmů či majetků v hodnotě ušlého daňového výnosu pro stát.
[*]Uskutečnit celkový audit dvoustranných mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění, a vyjednat výhodnější
[*]Zrušit “Pražský daňový ráj”, kde kontrola na firmu příjde jednou za 300 let

Autorita: Glopolis

Exekutoři a jiní šmejdi
[*]Prosazení německý vzor - jednotlivé body níže bude třeba aktualizovat, neboť Pelikán připravuje rozumnou reformu, ale není jasné jestli ji vláda chce stihnout
[*]Jednoho dlužníka má na starosti jen jeden exekutor a ten vede jen jednu exekuci
[*]Exekutoři jsou místně příslušní
[*]Maximální strop pro výši nákladů na vymáhání vzhledem k dlužné částce
[*]Zavedení institutu pomáhajícím dlužníkům
[*]Zvýšení nezabavitlné částky, 100% nezabavitelnost mateřské
[*]Zavedení chráněných účtů
[*]Zpětné zrušení některých dluhů vzniklých agresivním úvěrováním a podvodnými praktikami (radikální, ale jsem pro)
[*]Povolení pouze certifikovných úvěrových smluv mezi FO a poskytovateli úvěrů. Smlouvy by certifikovala ČNB. [*]Necertifikovanou smlouvu by mohl uzavřít jenom ten, kdo prokáže elementární finanční gramotnost (podobný systém jako s obchodováním s akciemi - základní produkty může každý, na komplikovanější už musí mít oprávnění)
zvážit možnost spojení exekuce a insolvence pod jednoho a téhož exekutora - správce a sjednotit pravidla pro obojí

Autorita: Rubikon centrum

Euro, Bitcoin a Banky
[*]Z dlouhodobého hlediska podporujeme přijetí Eura. V současné době však Euro představuje tikající časovanou bombu a rizika spojená s jeho strukturálními problémy převyšují klady, které by jeho zavedení přineslo. Před vstupem ČR do eurozóny musí být zavedena jasná pravidla pro bankroty států a mezinárodních bank, která budou politicky a morálně přijatelná pro české občany. Nesmí docházet k perverzním situacím, kdy se např. Slovenský stát de facto zadluží kvůli Řeckým důchodům. Musí dojít k zásadní demokratizaci tohoto procesu, k důležitým rozhodnutím nesmí docházet na neveřejných nočních jednáních ministrů financí v časové tísni pod velkým tlakem. Nastolená pravidla musí být funkční i v případě vážných potíží velkých států jako je Itálie nebo Španělsko. Musí dojít k přiznání míry závážnosti současné situace jižních států a vytvoření realistického plánu pro její odstranění.
[*]Piráti podporují používání decentralizovaných anonymních měn, jako je např. elektronická měna Bitcoin nebo lokální měny. Postavíme se proti snahám finančních skupin a státu omezovat a kriminalizovat užití libovolných prostředků směny (elektronické systémy, hotovost, vzácné kovy, přímá směna). Naopak podporujeme jejich oficiální uznání jako soukromých peněz. V případě firem, které poskytují služby státu, naopak podporujeme možnost platit daň formou zápočtu.
[*]Banky nesmějí být zachraňovány z peněz daňových poplatníků, jejich bankrot musí probíhat primárně formou bail-inu. Podporujeme rozšíření pravomocí ČNB tak, aby v případě hrozících potíží mohla banku rychle a důrazně rekapitalizovat na úkor akcionářů. Podporujeme zvýšení nezávislosti bankovních auditů formou veřejné soutěže organizované ČNB. Podporujeme rozšíření pravomocí ČNB v nastavení pravidel pro odměňování řídících pracovníků. Podporujeme omezení na odliv kapitálu z ČR.
[*]ČNB by měla tlačit na větší diversifikaci finančního sektoru v ČR. Banky, které jsou příliš velké na to aby padly, by měly být znevýhodněny zvýšenými kapitálovými a regulatorními požadavky. Prosazujeme oddělení komerčního a investičního bankovnictví.
Autorita: Euro - německý ekonom Hans-Werner Sinn, česku mu vyšlo “V pasti Eura”
Bankovnictví - prof. Josef Jílek, bývalý vrchní expert ČNB
Bitcoin - moc přehled nemám, čerpám jen z netu


Podpora živnostníků
[*]Škálování různých regulací dle obratu - nejmenší pro drobné podnikatele, největší pro velké koncerny
[*]Úpravy EET
[*]Další? poradíte? Tady nemám zkušenosti


Podpora ekonomiky a průmyslu
[*]Ekonomika sdílení (Uber, Airbnb atd.) - podporovat regulační prostředí, které umožní rozvoj nových obchodních modelů a současně zajistí ochranu spotřebitelů a spravedlivé zdanění a podmínky zaměstnávání. Absolutní zákazy činnosti by měly být pouze krajním opatřením. Na platformy by se neměla vztahovat povolení nebo licence, pokud vystupují pouze jako zprostředkovatelé mezi spotřebiteli a subjekty, které danou službu poskytují (např. dopravní nebo ubytovací služby). Rozlišovat mezi jednotlivými občany poskytujícími služby příležitostně a profesionálními poskytovateli služeb, například tím, že stanoví prahové hodnoty založené na úrovni činnosti.
[*]Vydefinování strategických odvětví, ve kterých chce být ČR ve světě na špici, a systematická podpora výzkumu v těchto odvětvích. Místo plošných daňových výhod na vše, co firmy zaúčtují jako výzkum, podporovat zaměstnávání domácích i zahraničních odborníků v těchto oborech, investice do lidského kapitálu. Vytváření testovacích laboratoří (testbedů), kde si i malé a střední podniky budou moci vyzkoušet jinak nedostupné technologie. Systematická podpora výzkumu v oblastech, které budou klíčové pro přechod průmyslu na plně robotizované linky (senzorika, mechatronika, prostředky systémové integrace atd.). Podporovat oblasti, které jsou budťo pro český průmysl klíčové (automobily, obráběcí centra, velkostroje atd.) nebo v nich již teď máme firmy na světové úrovni (kybernetická bezpečnost, elektronické mikroskopy atd.).
[*]Lákání investorů ze strategických oborů nejen investičními podmínkami a penězi, ale i liberálním právním prostředím a moderními otevřenými průmyslovými standardy. Např. příchod technologií jako autonomní auta je nevyhnutelný osud několika málo let, je proto lepší být mezi prvními, kdo povolí jejich experimentální provoz a mít možnost ovlivnit budoucí standardy, než pak jen příjmat systém nastavený jinde. Vzhledem ke klíčové roli automobilového průmyslu v ČR si nesmíme v tomto nechat ujet vlak.
[*]Zavedení soutěží ve strategických oborech ve stylu amerického programu DARPA. Mohli bychom tak splnit i 2 procentní cíl na NATO, ale místo do nakupů těžké techniky pro války z minulého století bychom investovali do vlastních start-upů např. v oblasti biochemické obrany, kde patří naše armáda ke špici.

Autorita: Prof. Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky ČVUT

Nepodmíněný základní příjem
[*]Globalizace, automatizace a robotizace výroby, digitalizace a rozvoj umělé inteligence. Tato transformace světové ekonomiky přináší nejen velký nárůst efektivity výroby a jejich kapacit, ale i rozsáhlé změny pracovního trhu, nejistotu a pokles životní úrovně pro velkou část obyvatel. Aby z tohoto vývoje těžili opravdu všichni, je třeba tomu uzpůsobit i sociální systém. Za jedno z možných komplexních řešení považujeme nepodmíněný základní příjem a podporujeme diskuzi o dopadech jeho zavedení.
[*]Závod mezi státy o co nejnižší daně pro mezinárodní korporace bohužel značně snižuje jejich příjmy a neumožňuje spravedlivější rozdělení zisku mezi vlastníky korporací a jejich zaměstnance. Navrhujeme proto začít se zaváděním nepodmíněného základní příjmu formou postupného navyšování příspěvku na dítě, s cílovou vizí ve výši cca poloviny minimální mzdy na dítě. Rychlost tohoto navyšování bude záviset na míře opatření proti daňovým únikům a korupci, které se nám podaří s koaličními partnery vyjednat. Za další zdroj příjmů výhledově považujeme progresivní daň z vlastnictví akcií, finančních aktiv a nemovitostí v hodnotě nad cca 20 miliónů korun.

Autorita: Yanis Varufakis? Ale ještě budu hledat

Nezařazené
[*]Minimální mzda - byl bych pro pravidelnou indexaci ku průměrné mzdě
Tito uživatelé poděkovali autorovi Tibor.Vansa za příspěvek:
Vojtech.Pikal

Uživatelský avatar
Marek.Necada
Zahraniční odbor
Příspěvky: 3265
Registrován: 05 lis 2009, 22:44
Profese: silozpytec
Bydliště: Helsinki
Dal poděkování: 8949 poděkování
Dostal poděkování: 6140 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Tiborova vize programu

Příspěvek od Marek.Necada » 01 led 2017, 18:31

Tibor.Vansa píše: Jsme pro zachování současné výše daní.
Co to znamená? Nesahat na daňové sazby, nebo zachování výše daní „v úhrnu“? Každopádně nevidím a priori důvod zavazovat se k žádné z těchto možností.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Marek.Necada za příspěvky (celkem 3):
Tibor.Vansa, Vojtech.Pikal, Frantisek.Navrkal
Místopředseda finských Pirátů
7ЗО 845 З7З
Долой царя!

Jiri.Janecka
Člen KS Středočeský kraj
Příspěvky: 1656
Registrován: 13 dub 2012, 21:57
Profese: právník
Bydliště: Za Parkem 866, 252 29 Dobřichovice
Dal poděkování: 415 poděkování
Dostal poděkování: 2211 poděkování

Re: Tiborova vize programu

Příspěvek od Jiri.Janecka » 01 led 2017, 19:25

Podle mně je to moc krotké a takové nemastné neslané. Pro volby moc dlouhé.
- u každého podílu na zisku musí být určitelná konkrétní fyzická osoba, ke které příjem z právnické osoby směřuje. Příjem je podroben progresivní dani v závislosti nikoliv pouze na jeho výši, ale i dle poměru rozdělení zisku v poměru na mzdových nákladech společnosti. Čím víc rozdělí mezi zaměstnance, tím víc si může nechat. Považoval bych to za přímou reakci na Sobotku, který chce sice vyšší zdanění, ale chce ho prohnat přes státní rozpočet. Postupný přechod k tomu aby právnická osoba měla vždy konkrétní fyzické osoby jako vlastníky. Primárním důvodem pro vytváření obchodních společností nikdy nebylo vytvořit nepřehlednou vlastnickou strukturu. To se jen tak "cestou" nějak přihodilo. Je potřeba tento trend konečně pojmenovat a otočit.

- pokud jde o vyrovnaný státní rozpočet, tak jediný vyrovnaný státní rozpočet je ten, který utratí jenom ty příjmy, které v loňském roce získal.

- zdanění finančních operací podle Tobina je jenom kosmetická úprava, jiný název pro sektorovou daň. Pro finanční operace musí platit stejné zdanění jako pro cokoliv jiného. Konenckonců akcie, podílové listy a jakékoliv jiné "sofistikované" finanční deriváty jsou na konci zase jenom podílem na konkrétním majetku. Takže není důvod proč z obchodů s nimi neodvádět třeba DPH.

Bankovní vklad musí být vždy úročen nad inflaci. Jinak nemá spoření smysl. A spoření (odklad spotřeby) smysl má.

Pokud jde o podporu všech těch technologických vizí "program 4.0" zásadní je nastavit pravidla tak, aby nedocházelo k budování čehokoliv za státní peníze pro privátní sektor. A pokud to nebude jinak možné, musí státu zůstat podíl - což je, mimochodem, u jakéhokoliv jiného subjektu naprosto normální. S tím souvisí ještě jedna zásadní věc související s dotacemi. Příjemce dotace ji buď musí vracet, nebo nemůže být označen za podnikatele a v tom případě je zdanění (po odečtení odměny "za organizaci práce") stoprocentní.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jiri.Janecka za příspěvky (celkem 6):
Vaclav.Fortik, Marek.Necada, Tibor.Vansa, Martin.Shanil, Vojtech.Pikal, Lenka.Wagnerova

Uživatelský avatar
Tibor.Vansa
Garant programového bodu
Příspěvky: 455
Registrován: 25 kvě 2016, 16:05
Profese: analytik kreditního rizika v bance
Dal poděkování: 226 poděkování
Dostal poděkování: 761 poděkování

Re: Tiborova vize programu

Příspěvek od Tibor.Vansa » 01 led 2017, 21:16

Marek.Necada píše:
Tibor.Vansa píše: Jsme pro zachování současné výše daní.
Co to znamená? Nesahat na daňové sazby, nebo zachování výše daní „v úhrnu“? Každopádně nevidím a priori důvod zavazovat se k žádné z těchto možností.
Spíše jsem chtěl vyjádřit, že nejsem příznivec jejich radikální změny a trochu se vymezit vůči názorům typu "Sníženíme zdanění práce, ideálně na nulu". Nějakou úpravu tímto směrem bychom mít v programu mít mohli, pokud budeme mít konkrétně domyšlené, kde výpadek příjmu nahradíme.
Taky nevidím důvod se k tomu ve finálním veřejném programu zavazovat, ale měli bychom mít nějaký manuál, až se nás voliči začnou vyptávat, jak konkrétně chceme jednotlivých bodů dosáhnout. Tak jsem i zamýšlel tento text, aby zde byly uvedeny všechny podstatné věci.

Uživatelský avatar
Tibor.Vansa
Garant programového bodu
Příspěvky: 455
Registrován: 25 kvě 2016, 16:05
Profese: analytik kreditního rizika v bance
Dal poděkování: 226 poděkování
Dostal poděkování: 761 poděkování

Re: Tiborova vize programu

Příspěvek od Tibor.Vansa » 01 led 2017, 21:34

Jiri.Janecka píše:Podle mně je to moc krotké a takové nemastné neslané. Pro volby moc dlouhé.
Text je samozřejmě nutné pak překlopit do čtivé, úderné podoby kterou pochopí každý. Toto je spíše soupis toho, co bychom fakticky měli dělat.
Jiri.Janecka píše: Příjem je podroben progresivní dani v závislosti nikoliv pouze na jeho výši, ale i dle poměru rozdělení zisku v poměru na mzdových nákladech společnosti. Čím víc rozdělí mezi zaměstnance, tím víc si může nechat.

Zajímavá myšlenka. Máš to odněkud, nebo Tě to tak napadlo?
Jiri.Janecka píše: Postupný přechod k tomu aby právnická osoba měla vždy konkrétní fyzické osoby jako vlastníky. Primárním důvodem pro vytváření obchodních společností nikdy nebylo vytvořit nepřehlednou vlastnickou strukturu. To se jen tak "cestou" nějak přihodilo. Je potřeba tento trend konečně pojmenovat a otočit.

Přesně toto tam má, jen nemastně technicky napsané:
[*]Zveřejnit údaje z rejstříku skutečných vlastníků firem a plně implemetovat AML směrnici EU
Jiri.Janecka píše: - pokud jde o vyrovnaný státní rozpočet, tak jediný vyrovnaný státní rozpočet je ten, který utratí jenom ty příjmy, které v loňském roce získal.
- bankovní vklad musí být vždy úročen nad inflaci. Jinak nemá spoření smysl. A spoření (odklad spotřeby) smysl má.

To máš pravdu, jen promiň ale nechápu, co tím chceš říct/navrhnout
Jiri.Janecka píše: - zdanění finančních operací podle Tobina je jenom kosmetická úprava, jiný název pro sektorovou daň. Pro finanční operace musí platit stejné zdanění jako pro cokoliv jiného. Konenckonců akcie, podílové listy a jakékoliv jiné "sofistikované" finanční deriváty jsou na konci zase jenom podílem na konkrétním majetku. Takže není důvod proč z obchodů s nimi neodvádět třeba DPH.

Mnoho finančních derivátů má podobu "sázky", koncept vytváření přidané hodnoty na ně moc nesedí.

Díky za reakci
Tito uživatelé poděkovali autorovi Tibor.Vansa za příspěvek:
Vojtech.Pikal

Idaho
Příznivec Pirátů – Ústecký kraj
Příspěvky: 448
Registrován: 06 lis 2012, 15:02
Profese: právník
Dal poděkování: 64 poděkování
Dostal poděkování: 682 poděkování

Re: Tiborova vize programu

Příspěvek od Idaho » 20 led 2017, 14:07

Měl bych několik drobných poznámek a dotazů:

[*]Vymezení proti EET, jeho zlidštění a přizpůsobení drobným živnostníkům
Co si pod tímto představit? Kdo by byl považovaný za drobného živnostníka? Proč ne obecně racionalizace (např. současná kauza eshopy a platby kartou ...) a celkově vyhodnocení přínosu pro stát vs náklady jak státu tak ekonomiky? Je třeba pamatovat na to, že s tržbami obecně šulí spíše drobní živnostníci, takže aby se z toho nestal institut po úpravě dle uvedeného mota takový, kdy drobní živnostníci budou dále s tržbami čachrovat a větší subjekty, které stejně čachrovat nemohly ze své podstaty, budou jenom zbytečně zatíženy EET. Pak je otázka, jestli není lepší to rovnou zrušit jako regulaci bez přínosu.

[*]Zavedení neveřejných majetkových přiznání pro osoby s majetkem nad 20 miliónů korun, veřejných pro osoby s majetkem nad 100 miliónů korun. Tato přiznání by měla sloužit jednak k omezení daňových úniků, jednak jako příprava na výhledové zavedení progresivní daně z kapitálu (vlastnictví akcií, finančních aktiv a nemovitostí v hodnotě nad cca 20 miliónů korun). Tato daň by měla sloužit k zavedení nepodmíněného základního příjmu pro dítě. Odhadem by mohla přinést desítky miliard korun ročně do státního rozpočtu.
Zde je obecně velký problém oceňování, zejména u společností. I u těch veřejně obchodovaných na burze by se muselo řici, jaký kurz je relevantní pro oceněně majetku. Šlo by o průměr za dané období nebo o údaj ke konkrétnímu datu. Průměr není snadný na výpočet, protože pokud by nebyl z například ukončovací ceny, tak je to nespočitatelné. Kurz k určitému datu je zase problém, šlo by s tím spekulovat nebo na někoho na druhou stranu zaútočit vyhnáním kurzu. Znalecké ocenění jakéhokoli podniku je velmi těžké a jako akcionář nebo běžný společník k němu ani nemáte údaje. Společnosti by tak za tímto účelem museli povinně dělat ocenění a výsledek dodávat každému akcionáři. Kdo by ale nesl odpovědnost za vadné ocenění? Pokud by akcionář dostal podklady, ze kterých údaj vychází, tak je to zneužitelné v konkurenčním boji (na to údaje z účetní závěrky, příloh a výroční zprávy nestačí). Navíc kvalitní ocenění většího podniku se za posudek platí statisíce. Samozřejmě, když budu vlastnit jednu společnost v hodnotě několika desítek milionů, tak to není nemožné zaplatit, ale co když někdo bude mít podíly nebo akcie třeba v 10 společnostech s hodnotou tak milion na každé už je vážný problém, protože to by mu možná ty podíly ani nevydělaly na úhradu znalců.

Další problém v závislosti na sazbě je, že hodnota společností často neodpovídá reálným možnostem vlastníka něco hradit. Jako příklad uvedu IPO Facebooku. Po něm byla valuace Facebooku asi 104 mld. USD, Zuckerberg si nechal majetkově více než čtvrtinu (22% z akcií, ale 57% hlasovacích práv). Hodnota tedy více než 25 mld. USD. Myslíte, že by mohl uhradit třeba 1% z toho, tedy že měl 250 mil. USD jen na úhradu daně z kapitálu? Připomínám, že peníze z IPO jdou společnosti a těch 250 mil. USD by ve Vaší logice musel hradit z již zdaněných příjmů, takže by musel mít jen kvůli dani vyplacené dividendy tak 0,5 mld USD, aby kvůli dani nemusel prodávat žádné akcie. Navíc každý rok. Takže je vidět, že sazba by musela být asi velmi nízká, jinak by tuto daň měl problém zaplatit i papírově velmi bohatý člověk.

Jak u nemovitostí, každý rok nový posudek? U domu cca 5 tis. Kč. Pokud by sazba byla např. 0,1%, tak daň bude z domu za 10 mil Kč ve výši 10 tis. Kč, ale náklad pro poplatníka na posudku 5 tis. Kč. To je mrhání.

Obecně k sazbě je potřeba si uvědomit, že u fyzických osob je velká část majetku již neproduktivní a negeneruje příjem. Můj odhad je ten, že takováto daň by vedla k redukci vyšší střední třídy (člověk s majetkem 20 mil. Kč není žádný boháč - společnost generující mu 1 mil. Kč zisku má hodnotu klidně 10 mil. Kč, k tomu dům za 9 mil. Kč a auto za 1 mil. Kč a bude daně, přitom člověk s příjmem kolem jednoho milionu ročně prostě není boháč), protože pro ni by to byla znatelná zátěž. Hyperbohatí by byli bohatí jen o něco méně.

Kdo by se danil? Pouze fyzické osoby jako koneční vlastníci? Jak by se dohledávali? Jak by se to řešilo u subjektů se zahraničním vlastnictvím? Pokud by neplatit jen konečný vlastník, ale každý, tak jak by se promítala zřetězenost vlastnictví podílů ve společnostech? Hradili by všichni? Toto je velmi těžké udělat spravedlivě a zároveň neparalizovat ekonomiku. Co myslíte, že udělají subjekty s přenositelnou výrobou - taková Škoda auto by asi nechtěl jen tak hradit něco za to, že její fabrika má hodnotu klidně 100 mld. Kč :-)

[*]Zavést jasné sankce a zpřísnit povinnosti uložené bankám, nebankovním institucím, advokátním kancelářím a zejména daňovým poradcům, kteří s daňovými podvody pomáhají. V případě prokázání nekalé činnosti by se mohlo jednat o odebrání licencí nebo zdanění příjmů či majetků v hodnotě ušlého daňového výnosu pro stát.
Toto vyžaduje mít jasné daňové předpisy nebo musí zdarma na každou konkrétní otázku finanční správa odpovědět. V současné době je něco za daňový únik označeno fakticky zpětně rozhodovací činností finanční správy. Pamatujte na to, že na daňového poradce může přijít dotaz "bude mi uznán jako daňový náklad toto ....?" a za pár let při kontrole Fú řekne, že to daňový náklad nebyl a jde o daňový únik, protože to nesloužilo k podnikání, ale k osobní potřebě. A daňový poradce je bez licence, přestože to třeba ani nemohl čekat. A toto je jen velmi jednoduchý příklad. Většina daňových úniků není dělání kroků za hranou, ale na hraně. Jenže na té hraně se děje i část běžného provozu. Již v současné době navíc je dostatečná možnost sankcionovat trestněprávně.

[*]Zrušit “Pražský daňový ráj”, kde kontrola na firmu příjde jednou za 300 let
K tomuto je ale potřeba narovnat prostředí i na menších daňových úřadech, kde z dostatku času chodí klidně každý druhý rok. Prostě jen tak, mají času dost. A něco málo doměří vždy (ono doměřit subjektu, který odvede na dani z příjmu třeba několik milionů několik jednotek tisíc opravdu není nutné, kontrola stojí víc a jde o buzeraci na drobnostech se kterými se často nedá ani moc polemizovat a levnější je pro daňový subjekt zaplatit). dokud tedy budou na menších úřadech kontroly chodit i k subjektům, u kterých nemají důvod očekávat krácení daně, tak by chodit jen tak neměli. Měli by se soustředit na problémové subjekty, kde lze skutečně doměřit smysluplný podíl odvedené daně. Podle mého by nemělo být možné vůbec doměřit méně, než 1% přiznané daňové povinnosti, je to tak málo, že by na to nikdo nespekuloval a nespoléhal na to.

[*]Zpětné zrušení některých dluhů vzniklých agresivním úvěrováním a podvodnými praktikami (radikální, ale jsem pro)
Není možné, to by byla pravá retroaktivita, která je v právním státě nepřípustná. Buď musí soudy o něčem konstatovat, že to bylo neplatné podle tehdejších zákonů (bohužel jsou v tomto opatrné) nebo se to bohužel musí nechat být. Jiná cesta v právním státě není. tím byste jen otevřeli pandořinu skříňku zásahů do minulosti. Proč třeba zpětně nepřehodnotit mzdy (nebyly u někoho moc nízké nebo vysoké?) nebo třeba daně? Protože se to prostě nedá dělat. Jako každý dobrý úmysl by se to nespíš zvrtlo.

[*]Maximální strop pro výši nákladů na vymáhání vzhledem k dlužné částce
Toto je spíš o lepší kontrole zbytečných úkonů, zejména zbytečným opakovaným mobiliárním exekucím. Měly by také být velké sankce, pokud exekutor jede na mobiliárku k několika lidem v jednom městě zároveň, ale cestovné se objeví u všech v plné výši. Toto by měl řešit o dohled a nenechávat to jen na povinných, aby se odvolali proti příkazu k úhradě nákladů exekuce. Také má být jasný postup na kroky v rámci exekuce - je zde srážka z příjmu, kterou lze dluh uhradit v rozumné době, pak nepřipadá v úvahu prodej majetku (teď je to až přehnané u bydlení), bylo by to srážkami pomalé, pak lze prodat majetek jen do částky XY, aby bylo možné srážkami uhradit pod onu magickou mez...

[*]Zavedení chráněných účtů
Co to je? Mělo by se pouze zavést to, aby nedocházelo k tomu, že v prvním měsíci srazí zaměstnavatel zabavitelnou částku a nezabavitelnou téměř celou sebere exekutor z účtu. Dát lidem možnost nahlásit u jednoho účtu počet vyživovaných osob a pak prohlásit peníze do výše nezabavitelné částky, které na účtu byly plus případně příchozí za jeden měsíc v téže výši jako nezabavitelné.

[*]Zvýšení nezabavitlné částky, 100% nezabavitelnost mateřské
Tady opatrně. Při normální exekuci nejsou srážky nijak vysoké. Problém je spíš mez, kdy nad určitou částku se sráží neomezeně. Mělo by být stále to, že se bere pro nepřednostní 1/3 a pro přednostní 2/3 nebo bych dokonce zavedl degresivní srážku jako motivaci, třeba na 1/4 a 1/2 při srážce nad určitou solidní mez. Problém je i ten, že je tu část populace na dávkách, kterým neseberete vůbec nic a ti už často přišli na to, že mohou sekat dluhy a páchat přestupky a nikdo jim nic nemůže.

[*] zvážit možnost spojení exekuce a insolvence pod jednoho a téhož exekutora - správce a sjednotit pravidla pro obojí
Není možné, exekutor přichází do styku pouze s vykonatelnými pohledávkami, insolvenční správce se musí vypořádat i s nevykonatelnými pohledávkami. Mechanismus je dost jiný, tyto profese se překrývají jen částečně. Navíc exekutor musí mít ve své podstatě od začátku "drsný" přístup zatímco správce potřebuje od dlužníka i určitou součinnost. Je pak těžké aby lidé v hlavě přepnuli a s exekutorem pak spolupracovali. Navíc správců je přes 500 a exekutorů asi stovka, takže je jasné, že exekutoři stěží mohou vstřebat agendu správců. A aby správci vstřebávali agendu exekutorů nemá vůbec logiku. Pokud jde o insolvenční správce, tak za pozornost stojí odbourání velkých fabrik na oddlužení fungujících jako v.o.s. s hodně ohlášenými společníky a desítkami provozoven, kde na lidi více méně kašlou a hlídají si pouze formální stránku povinností.

Podpora živnostníků
[*]Škálování různých regulací dle obratu - nejmenší pro drobné podnikatele, největší pro velké koncerny
[*]Úpravy EET
[*]Další? poradíte? Tady nemám zkušenosti
Škálování nesmí být diskriminační.

Podpora ekonomiky a průmyslu
odbourání nesmyslných regulací. Zjednodušení a hlavně zrychlení stavebního řízení - jak běžné výstavby, tak liniových staveb. Podle mého to jde i bez dopadů na ochranu přírody. Dát zaměstnavatelům možnost dát výpověď zaměstnanci bez uvedení důvodu (za nějaké odstupné navíc oproti odůvodněnému). Méně sankcionovat neúmyslný bankrot při podnikání, více sankcionovat úmyslný bankrot a zejména vyvádění prostředků před věřiteli. Zrychlení justice (na delší psaní), nelze se soudit o pohledávky z běžného obchodního styku několik let.

Hlavně je potřeba zjednodušit běžné prostředí, protože regulací je opravdu až moc.

Uživatelský avatar
Tibor.Vansa
Garant programového bodu
Příspěvky: 455
Registrován: 25 kvě 2016, 16:05
Profese: analytik kreditního rizika v bance
Dal poděkování: 226 poděkování
Dostal poděkování: 761 poděkování

Re: Tiborova vize programu

Příspěvek od Tibor.Vansa » 22 led 2017, 14:48

Nejprve bych chtěl Idaho velmi poděkovat za konstruktivní a obsáhlou kritiku, pokusím se na ni odpovědět.

EET
Já jsem tím myslel právě onu racionalizaci, ale ještě ji nám nijak promyšlenou, zatím na EET slyším jen silně polarizované názory. Ze svého okolí a zkušenosti se mi zdá, že „drobní živnostníci šulí“ a to v míře, která mi nepříjde malá a pořád se jede podle hesla „všici kradů“, byl bych blbej kdybych trochu nefixloval taky. Na druhou stranu mi EET opravdu příjde likvidační pro – nevím jak tu kategorii nazvat – ženské co si přivydělávají na mateřské, garážové startupy, babky co prodávají jahody ze zahrádky u silnice apod. Proto podle mne stojí za to zamyslet se nad nějakým kompromisem – software od státu zdarma, výjimky dle něčeho, co nejde tak snadno fixlovat – počet obyvatel obce, rozměr provzovny v m2, nevím. Ale pokud bych se musel rozhodovat v mezi současným stavem a zrušením, tak bych EET zrušil.

Majetková přiznání a daň z kapitálu
Máš pravdu, že oceňování je největší problém pro zavedení daně z kapitálů (a dále správně uvádíš likviditu, větší problém bych ale viděl v odlivu kapitálu do zahraničí a daňových rájů a politický odpor). Svým způsobem je opravdová daň z kapitálů zatím utopie – pokud ale budeme mít v programu jinou utopii – nepodmíněný základní příjem – je nutné říci, kde na ní vezme. Není to ale úplná utopie – daň existuje ve Francii (solidární daň ISF), Anglii (Stamp duty), Švýcarsku, Itálii a dalších. I když je nutno říct, že nefungují zrovna hladce a přínos je spíše symbolický, než že by významně přispívala do rozpočtu. Pro oba koncepty platí (NZP i daň z kapitálu), že proto, aby mohly být realizovatelné, by bylo nutná celoevropská spolupráce. Pro následující volební období bych proto viděl jako reálné pouze právě vypracování legislativy k oceňování a nastartování zavedení majetkových přiznání bez zdanění, a hodnotu jednotlivých typů kapitálu určovat co nejjednodušeji, aby se minimalizovali náklady plátců.
K ocenění podniků by šlo vyjít nějakým způsobem z finančních výkazů a účetní hodnoty. Nejde o to určit přesně hodnotu firmy, ale vymyslet rozumnou, špatně manipulovatelnou a konzistentní definici daňového základu. Budu to muset ale ještě pořádně nastudovat a porovnat implementace v zemích kde existuje a jiné teoretické návrhy. Elegantně problém ocenění podniků, uměleckých děl a podobně řeší například použítí Auerbachova formule při prodeji (jak to navrhuje např. James Kwak), pak ale nejde o roční daň, platí se jen v okamžiku změny majitele na základě prodejní ceny a délky držení.
Nemovitosti jsou daněny již dnes, takže nějaký použitelný daňový základ pro ně existuje, nebo lze použít kupní hodnotu přepočtenou o inflaci na trhu nemovitostí apod.. Obecně si myslím, že náklady jak na straně plátce, tak státu by u daní neměly přesáhnout 15% výše daně, jinak je to opravdu mrhání.
Daň by platili pouze fyzické osoby jako koneční vlastníci. Jejich určení je taky dost komplikovaná záležitost, ale je ji nutné řešit i kvůli současným daním a aktuálně probíhá v EU i u nás zavádění registru konečných vlastníků dle směrnice AML.
Příklad s Facebookem je dobrý, ideální „oběť“ pro tuto daň. Nevím, proč by Mark Z. Nemohl pravidelně prodat každý rok 1% svých akcii, aby uhradil daň. To je účel té daně, snižovat koncentraci majetku a moci v rukou hrstky jedinců. Primárně by se monopoly mělo řešit jinak než daní, nicméně hodnota Facebooku spočívá v tom, že má na trhu de facto monopol, ne v nějaké úžasné hodnotě kterou MZ společnosti dal.
Daně by byla silně progresivní a i při plném zavedení v celé EU by bylo maximum zhruba to 1% u gigantů typu Zuckerberk, Kelner nebo Bakala. To pásmo 20-100 mega jsem myslel spíše jako přechodové.
Pro úplnost krátce proč daň z kapitálů i chceme:
* globalizace vedla k velkému růstu HDP, růst reálných mezd většiny obyvatel ČR však za tímto vývojem silně pokulhává. Podíl mezd na HDP, stabilní ukazatel od dob průmyslové revoluce, od 90.let v celém vyspělém světě klesá. Prudce stoupá příjmová nerovnost.
* dochází k silné koncetraci majetku u stále menšího počtu superboháčů, jejichž majetek pramení především z toho, že se jim daří vytvářet oligopoly. V moderní globální době je to logický trend, neboť síťový efekt a úspory z nákladů jsou hrají stále větší roli.
Důsledkem je oligoplizace politiky, jež ohrožuje liberální, otevřenou a demokratickou společnost.

Daňoví poradci
Máš pravdu že problém je primárně na straně nejasných předpisů a jejich špatné komunikaci ze strany Finančního úřadu, bod přeformuluji, tak aby byl důraz právě na tomto. Finanční úřad by měl ideálně každý dotaz převést do anonymní formy, udělat z něj oficiální výklad a zveřejnit. Stejně tak pokud nastane nějaký daňový únik. Zdá se mi že současný systém příliš závisí na znalosti daňových poradců, co na kterém finančním úřadu ještě projde a co ne, tyto znalosti by mělo jít veřejně dohledat, ne jen získat praxí.

Pražský daňový ráj
Dobré postřehy, doplním.

Dluhová amnestie
Idaho píše:Není možné, to by byla pravá retroaktivita, která je v právním státě nepřípustná.
Zavedením institutu osobního bankrotu se fakticky taky část dluhů smazalo, tedy do jisté míry je to možné, ale souhlasím, že se s tím musí hodně opatrně. Určitě by to šlo ale udělat ze strany státu u některých letitých banálních věcí.

Maximální strop pro výši nákladů
Dobré postřehy, zapracuji.

Chráněný účet
Potíž je v tom, že exekutor může nechat zablokovat všechny peníze na účtu dlužníka, aniž by zjišťoval, o „jaké peníze“ se jedná – nezáleží, jestli jde o mzdu nebo některý z nezabavitelných příjmů, jejichž výčet vidíte v boxu. Zákonná brzda je jen jedna: dlužník má právo vybrat si z účtu jednorázově částku, která odpovídá dvojnásobku životního minima – tedy 6820 korun (v případě, že tolik na účtu má). Důchodce s exekucí tak dnes musí chodit na poštu se složenkami a mít peníze cash doma, jinak o ně příjde. Chráněný účet má tyto peníze oddělit, aby se dlužník kvůli nim nedostal do dalších dluhů a mohl normálně platit za elektřinu apod.
Idaho píše: Problém je i ten, že je tu část populace na dávkách, kterým neseberete vůbec nic a ti už často přišli na to, že mohou sekat dluhy a páchat přestupky a nikdo jim nic nemůže.
Já vědět, že se do konce života nevyhrabu z dluhů, tak na všechno taky peču a přejdu do šedé ekonomiky. Je třeba na tuto část populace myslet, nicméně v současném systém jak píšeš jim taky nikdo nic nemůže.

Spojení exekuce a insolvence pod jednoho a téhož exekutora
- šlo mi o případy sroček s jedním majitelem, ještě dohledám o co šlo

Odpovědět

Zpět na „Finance“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host