Město bez aut - inspirace pro ČR

[Petr.Vileta]

Nápad jistě zajímavý, ale speciálně u nás v ČR bych se bál, že si lidi začnou dělat zkratky přes dráhu busu, protože tam není žádný plot, jak mají třeba britské železnice. Přece jen Britové jsou poněkud ukázněnější než my.

On když si tam jeden magor zkrátí cestu, tak to dopravně ani nevadí (navíc to dneska lze řešit i automatickou detekcí a hned poslat pokutu za porušení zákazu vjezdu). Kdyby to udělalo víc řidičů, zalarmuje se policie a příště už si to rozmyslej.

To je nedorozumění. Já měl na mysli chodce. Ten bus to tam valí docela rychle a žádný plot, žádné nápisy, žádné značky a od cesty pro chodce je to fakt jen pár stop. Místní to asi znají, ale na první pohled to ve mě vyvolalo leknutí.

[Petr.Kubik]

první pohled to ve mě vyvolalo leknutí.

A co silnice? Tam to normálně valí auta docela rychle, žádné nápisy, žádný plot a od chodců jen pár stop. To nevyvolává leknutí? Celá ČR je samé leknutí...

Jako fakt ti vůbec nepřijde ta absurdní nesmyslnost některých tvých příspěvků?

[Petr.Vileta]

první pohled to ve mě vyvolalo leknutí.

A co silnice? Tam to normálně valí auta docela rychle, žádné nápisy, žádný plot a od chodců jen pár stop. To nevyvolává leknutí? Celá ČR je samé leknutí...

Jako fakt ti vůbec nepřijde ta absurdní nesmyslnost některých tvých příspěvků?

Ta stavba je prostě neobvyklá. Silnici zná každý. Je tam asfalt, nějaké obrubníky (ve městě), nebo krajnice a bílé čáry na vozovce, bývají tam patníky, sem tam dopravní značka, prostě člověk-chodec si uvědomí "tohle je silnice". Navíc tam většinou bývá nějaký provoz. Kdežto tady máš dva betonové pásy, nikde (asi) není napsané co to vlastně je (vyhrazená dráha pro autobusy) a není tam ani pitomé zábradlí. Všimni si, že třeba v Plzeňské je tramvajový pás oddělen docela dlouhým zábradlím, aby tam chodci úmyslně či neúmyslně nevstupovali.
https://goo.gl/maps/mb2ntrggp8CHGF2u8
To v té Austrálii to už oplocené mají (druhé video), protože to pravděpodobně postavili na zrušené železniční trati.

[Petr.Kubik]

A před pár lety nikdo neměl mobil...
Auto byla vzácnost...
Silnice neexistovaly...
Na cestě se narazilo akorát na koňský potah...

Fakt je nutné sem psát takový odpad?

[Petr.Vileta]

A před pár lety nikdo neměl mobil...
Auto byla vzácnost...
Silnice neexistovaly...
Na cestě se narazilo akorát na koňský potah...

Fakt je nutné sem psát takový odpad?

První použitelné mobily (ne ta obrovská 5kilová bedna) jsou k dispozici už asi 20 let.

Auto byla vzácnost možná za 1. republiky, ale už v době mojí povinné školní docházky jich jezdilo docela hodně.
https://www.jsmezplzne.cz/imagedetail.aspx?id=34428 Všimni si zaparkovaných aut po pravé straně. To jsou auta zaměstnanců Škoda Plzeň (Závody V.I.Lenina) a nejsou to auta ředitelů, ale mistrů a dělníků.

Silnice existovaly, protože když mi bylo 10, tak jsem z Plzně do Starého Plzence jezdil na kole po asfaltové silnici, i do Domažlic a Klatov vedly asfaltové silnice. No a ve městech i na vesnicích byly ulice, dlážděné nebo asfaltované. Jen v některých malých vesnicích měli některé boční ulice ještě prašné.

Nevím, kde jsi žil, ale já na cestách potkával poměrně hodně aut už v mládí.

V roce 1961 bylo registrováno přes 291.000 osobních a dodávkových automobilů, v roce 1989 to již bylo 3,2 milionu osobních a dodávkových automobilů.

Při 15 milionech obyvatel a průměru 3 obyvatelé na rodinu otec, matka, jedno dítě, tak každá 17. rodina měla auto.

[Michal.Stepan]

V poměrně rozsáhlé diskusi jsem nenašel, jakže to přesně v tom Oslu funguje. Nikdy jsem tam nebyl. Za to jsem byl Benátkách, ve městě, které bez aut existuje už stovky let. O aglomeraci Benátky-Mestre jsme se učili na první hodině dopravního inženýrství před 35 léty. Ono neškodí chodit do školy. Kdo mě trochu znáte, tak víte, že o tom rád vypravím. Misto ulic tam mají kanály, takže autem zajet domů nejde. Mají na kraji města veliké garáže, kde mají svoje auta odstavena. Kolik procent lidí tam má auto, to nevím. Lidi, kteří tam žijí, tak se narodili bez aut před domem a když se jim to nelíbí, tak se můžou odstěhovat, což se také dříve hojně dělo. Dnes se Benátky zase začínají zaplňovat, ale chtělo by to nějaký hlubší výzkum.
Hlavní problém v omezování automobilové dopravy v jiných městech je ten, že se tím znepříjemňuje život lidem, kteří už tam žijí, někteří jsou na autě životně závislí, musí se otamtud odstěhovat, což je pro starší lidi obrovský problém. Město bez aut vypadá líbivě, ale zas tak všeobené nadšení to nebudí, protože takové města u nás nikdo moc nestaví. Naopak je problematické do rozvojových území prosadit tramvajovou trať, což bylo v Praze cca ro roku 1965 samozřejmostí.
Vysoké ceny parkování v některých městech vedou k odlivu obyvatelstva, roste suburbanizace, lidé více dojíždějí, zvyšují se nároky na dopravu, doprava roste. Centra měst zabírá krátkodobé ubytování. Automobily se přesouvají do satelitů a i když leckde jezdí lidé do práce vlakem, je každá nadměrná doprava zátěží pro životní prostředí.
Cestou ke snížení zátěže měst automobilovou dopravou, která nevede k nárůstu suburbanizace, je rozvoj kvalititní, rychlé a pohodlné veřejné dopravy. Třeba v Praze pro začátek chtělo zastavit projekty k omezení tramvajové dopravy a zamyslet se nad tím, jak veřejnou dopravu zlepšit tak, aby jí využívali i všichni městští radní (nejen primátor). Nejlepší by bylo, kdyby rostl počet lidí, kteří auto nepotřebují.

[Petr.Kubik]

V poměrně rozsáhlé diskusi jsem nenašel, jakže to přesně v tom Oslu funguje.

Článkům v prvním příspěvku a ze začátku vlákna (v angličtině) rozumíš? Tam je to v bodech popsáno (tj. jak tu redukci dělají).

[Michal.Stepan]

V tom článku se píše o tom, že ve městě, které má 640 tisíc obyvatel, byly vybudovány hromadné garáže na okraji centra a na ulicích zrušeno 700 parkovacích míst (Praha 1 má 29 tisíc obyvatel a 21 tisíc parkovacích míst).V některých ulicích byla automobilová doprava omezena na určené hodiny (podobně jako v řadě měst u nás), v některých omezeno parkování na ulici (podobně jako v řadě měst u nás). Není zřejmé jak naložili s rezidenty, nejasný je osud elektromobilů. Můžou se tam nabíjet, z toho logicky vyplývá, že tam můžou parkovat, ale v Norsku je elektromobilů poměrně hodně, jsem zvědav, jak se tam všichni vejdou. “There are basically no cars,”je trošku euforická citace, asi město není zavaleno auty, jako dříve, ale bez aut také není. Z článku není zřejmé, jaké jsou docházkové vzdálenosti k hromadným garážím na okraji centra a jak je to všechno zpoplatněno. Že na pěší zóně vzroste počet pěších o 10%, není žádný překvapivý výsledek. V článku není uvedeno, kolik z nich jde ke svému autu umístěnému v hromadných garážích.
Inspirací pro česká města by mohla být skutečnost, že tam nejdřív postaví hromadné garáže a teprve pak omezují počet parkovacích míst na ulici. Sympatické je, že se snaží posilovat tramvajovou dopravu v centru, což třeba Praha zatvrzele odmítá. Tramvajové soupravy tam mají delší než v Praze, ale kratší než v Brně.
Pro objektivitu je ale potřeba přiznat, že tramvaje v Oslu přepraví za den 203 cestujících na tisíc obyvatel, v Praze 823 cestujících na tisíc obyvatel. Tramvaje v Oslu přepraví za den 130 tis. cestujících, linka 22 v Praze 120 tis. cestujících.
Metro v Oslu přepraví za rok 120 mil. cestujících, v Praze 430 mil. cestujících.
V Praze tedy využívá metro a tramvaje podstatně víc lidí, než v Oslu, tramvaje v Oslu přepraví tolik lidí, jako jediná pražská linka.

[Petr.Vileta]

Davat Benatky jako priklad mesta bez aut mi prijde jako slusny bizar. Mozna naopak jako skvely dukaz toho, ze individualni osobni doprava je velice zasadni a dulezita. Protoze v Benatkach sice nejsou auta, ale misto toho jsou tam lode. Ono jeste aby ne, autem se tam neda nikam zajet i kdyby to bylo mozne. Vse jde pres vodu a kazdy, kdo tam bydli, disponuje lodi. Tech je tam mozna na pocet obyvatel i vice jak aut.

K tem autobusum na segregovanych usecich - k cemu to je? Spojuje to nevyhody autobusu a tramvaje. Navic dle videji jezdi zcela mimo mesto a jsou to tak spise mezimestske linky a v ramci center mest prejizdeji na klasicke silnice. Tedy opet koncept, ktery je v ramci CR uz vyresen (a dle meho lepe) tramvajemi a autobusy.

Jinak ja bych si klidne v Brne garaz poridil a po meste jezdil MHD. Problem je, ze garazi je zoufaly nedostatek a abych zi za milion kupoval malou vlhkou diru, kam se moje auto nizsi stredni tridy ani poradne nevejde... Dekuji nechci.

[Petr.Kubik]

K tem autobusum na segregovanych usecich - k cemu to je? Spojuje to nevyhody autobusu a tramvaje. Navic dle videji jezdi zcela mimo mesto a jsou to tak spise mezimestske linky a v ramci center mest prejizdeji na klasicke silnice. Tedy opet koncept, ktery je v ramci CR uz vyresen (a dle meho lepe) tramvajemi a autobusy.

To není pravda a stačí si to jedno video pustit celé, nebo případně trochu hledat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Autobusov ... dr%C3%A1ha
https://en.wikipedia.org/wiki/Guided_bus

Výhodami oproti klasickým tramvajím jsou například možné ostřejší zatáčení (menší minimální poloměr zatáčení), schopnost překonávat větší sklony a menší hlučnost. Vybudování infrastruktury je jednodušší a levnější. Nevýhodou je menší účinnost a tedy větší spotřeba energie na provoz.

Hlavními výhodami oproti běžným autobusům je snížení nároků na šířku jízdního pruhu i při vyšších rychlostech, tedy úspora místa na komunikaci, a za druhé možnost najíždět přesně k hraně nástupiště. Nevýhodou jsou například vyšší nároky na kvalitu povrchu, aby nevznikaly vyjeté koleje.

Buduje se pro rychlejší průjezd některými úseky (vyhnutí se zácpám), možno využít stará drážní tělesa, jinak se jedná až na malá kolečka o klasický autobus schopný normálně jezdit. Přímo se tak vlastně nabízí jako rychlá dopravní obsluha satelitů v okolí velkých měst, kde by výstavba tramvajové nebo klasické dráhy nedávala smysl.

There are many compelling benefits to the guided busway concept, and the O-Bahn in particular. With the buses being guided by the track, there’s no need for steering or the wide lanes you’d find on a typical road. This allows for the construction of an O-Bahn busway in a much narrower space than would typically be practical, while still allowing travel in both directions.

Additionally, the precast concrete tracks are much cheaper and easier to build than laying conventional railroad tracks. Vehicles that ride on the tracks need only minor modifications to fit guide wheels; this can be achieved easily with virtually any passenger bus. The dedicated tracks allow the buses to maintain high speeds, rather than being stuck in the same congestion as other road vehicles. But, as a bonus, since the system relies on lightly-modified buses, the vehicles can serve dual duty, driving on normal roads as well as the O-Bahn track. This allows services to take advantage of the high-speed dedicated network, and then seamlessly transition on to suburban streets, delivering passengers to their destinations without requiring transfers.
https://hackaday.com/2020/09/10/the-o-b ... he-masses/