Racionalizace ve zdravotnictví

[Michal.Lupecka]

Teď jsem si všiml, že tu máme takové pěkné téma Racionalizace ve zdravotnictví.
Tak bych se při té příležitosti chtěl zeptat, co říkáte na magnetoterapii?

Totiž já osobně jsem měl přetržené vazy v kolně a byla mi naordinována mimo jiné rehabilitace. To byl balíček 3 úkonů a v řadě 1. z nich byla právě magnetoterapie.
Stalo se mi pak to, že jsem v jednom z těch rehabilitačních cyklů jako vždy ležel, myslel si, jak na mě ten magnet působí, po čase půl hodiny přišla sestra/doktorka (nevím jistě) že je hotovo a přišla na nepříjemnost "Jéje, ono to nebylo vůbec zapnuté. No to už máte teď jedno, jděte na další proceduru". Tak co jsem měl dělat, šel jsem.
Doma jsem pak profesionálně sednul k internetu, vyhledal zdravotní poradnu online (lékařskou, ne žádnou konspirační skupinu na FB) a zeptal se, jestli je to v pořádku, že jsem neabsolvoval tuhle proceduru a jestli tím není celá moje rehabilitace tudíž rozbita a neúčinná.
Reagující (i lékaře… alespoň co o sobě tvrdili) můj dotaz tehdá celkem pobavil. Rozhodně se shodovali na tom, že to není žádný problém a že můžu být klidný. Že to neúčinkuje téměř vůbec, jiní rovnou řekli, že tahle procedura je totálně zbytečná.
Protože jsem měl v rámci FIT VUT přístup do jakési univerzitní sítě a mohl nahlížet do vědeckých studií, kam je jinak přístup zpoplatněn pustil jsem se do hledání. Výsledek byl pak takový, že nějaké studie potvrzující účinnost jsem našel, ale velmi staré a následně zpochybněny studiemi novějšími a to mnoha.

K čemu to tedy je? Přesněji… proč je to tedy hrazeno zdravotní pojišťovnou?

Tohle by chtělo trochu racionalizace. Ale že je to totálně nelogické také netvrdím, totiž bylo mi řečeno, že se to dobře vykazuje na zdravotní pojišťovnu a současně to není žádná náročná procedura při které by u pacienta muselo stát 6 sester a doktor. Prostě zapnout, počkat půl hodiny, vypnout a vyinkasovat na pojišťovně.

[klivan]

Takových metod je mnoho, které mají jen slabé důkazy. Proč jsou v sazebníku, bůh sud?

[klivan]

Teď jsem si všiml, že tu máme takové pěkné téma Racionalizace ve zdravotnictví.
Tak bych se při té příležitosti chtěl zeptat, co říkáte na magnetoterapii?

Totiž já osobně jsem měl přetržené vazy v kolně a byla mi naordinována mimo jiné rehabilitace. To byl balíček 3 úkonů a v řadě 1. z nich byla právě magnetoterapie.
Stalo se mi pak to, že jsem v jednom z těch rehabilitačních cyklů jako vždy ležel, myslel si, jak na mě ten magnet působí, po čase půl hodiny přišla sestra/doktorka (nevím jistě) že je hotovo a přišla na nepříjemnost "Jéje, ono to nebylo vůbec zapnuté. No to už máte teď jedno, jděte na další proceduru". Tak co jsem měl dělat, šel jsem.
Doma jsem pak profesionálně sednul k internetu, vyhledal zdravotní poradnu online (lékařskou, ne žádnou konspirační skupinu na FB) a zeptal se, jestli je to v pořádku, že jsem neabsolvoval tuhle proceduru a jestli tím není celá moje rehabilitace tudíž rozbita a neúčinná.
Reagující (i lékaře… alespoň co o sobě tvrdili) můj dotaz tehdá celkem pobavil. Rozhodně se shodovali na tom, že to není žádný problém a že můžu být klidný. Že to neúčinkuje téměř vůbec, jiní rovnou řekli, že tahle procedura je totálně zbytečná.
Protože jsem měl v rámci FIT VUT přístup do jakési univerzitní sítě a mohl nahlížet do vědeckých studií, kam je jinak přístup zpoplatněn pustil jsem se do hledání. Výsledek byl pak takový, že nějaké studie potvrzující účinnost jsem našel, ale velmi staré a následně zpochybněny studiemi novějšími a to mnoha.

K čemu to tedy je? Přesněji… proč je to tedy hrazeno zdravotní pojišťovnou?

Tohle by chtělo trochu racionalizace. Ale že je to totálně nelogické také netvrdím, totiž bylo mi řečeno, že se to dobře vykazuje na zdravotní pojišťovnu a současně to není žádná náročná procedura při které by u pacienta muselo stát 6 sester a doktor. Prostě zapnout, počkat půl hodiny, vypnout a vyinkasovat na pojišťovně.

Každá léčbná metoda v medicíně založené na důkazech, by měla být podložena důkazy, že je prospěšná. Statisticky významný výsledek na hodnotě p-0,05, nemusí znamenat , že se jedná o významný klinický efekt. Hodnoty p jsou často zneužívány, pro politická a obchodní rozhodnutí a jsou považovány za více spolehlivé, než je pravdou. Mnozí nyní navrhují, aby hodnota p byla snížena z 0,05 na 0,005, tedy výsledek by měl jen 5 promile pravděpodobnost, že se jedná o náhodu, viz odkaz.
https://jamanetwork.com/journals/jama/a ... ct/2676503

[klivan]

Hodnocení klinických studii dostalo vážnou trhlinu. Ekonomická touha umožnuje získat pozitivní vztah k zadavateli, takže lze získaná data zpracovat různými metodami a použit tu, která nejlépe vyhovuje zadavateli. Proto je velmi důležité , aby statistická metoda byla předem jasně udána v plánu studie. Statistická metoda by měla být naplánována ještě dříve, než jsou získaná základní data, tak aby se zabránilo autorům dodatečně použít statistickou metodu, která by vyhovovala zadavateli. Různé statisticko-analytické metody mohou totiž vést k různým závěrům, což je znepokojující zpráva. Výsledky jsou ovlivnitelné definováním sledovaných ukazatelů, výběrem pacientů i způsobem zpracování dat. Studie roku 2018 znejistila striktní víru v medicínu založenou na důkazech.
viz zdroj.
The Year’s Most Important Study Adds to Uncertainty in Science
John M. Mandrola, MD
https://journals.sagepub.com/doi/10.117 ... 5917747646
https://www.medscape.com/viewarticle/904286

[klivan]

Závěr: zachránit velké množství životů lze jednoduše, vakcinací.
Zdroj: Estimates of global seasonal influenza...
A Danielle Iuliano, The Lance DOI.1O/2016
SMS, 2/2018 str 30

První by bylo potřeba vyvinout polyvalentní vakcínu na všechny typy chřipky, potom by to bylo řešení. Ale nevím kdy a jestli vůbec se tohle podaří.

1) Mýtus: Očkování může způsobit chřipku. Není pravda. Vakcíny obsahují mrtvé, nebo oslabené nebo jen antigenní komponenty. Mírná horečka nebo bolest ramene v místě aplikace je normální imunitní reakce.
2) Mýtus: Zdraví lidé nepotřebují očkování. Na chřipku umře ročně mnoho lidí, ano zejména lidé, jejichž imunitní systémy jsou zranitelné. Většina lidí se zotaví během několika týdnů, ale u některých se mohou vyvinout komplikace zahrnující zápal plic, zánět srdce nebo mozku a bohužel neumíme dopředu říci: "Kdo si vytáhne Černého Petra."
3) Mýtus: Chřipka je jen těžké nachlazení. Není tomu tak. Laici chřipku a nachlazení často nerozlišují, ale u nachlazení téměř nikdy nedochází k hospitalizaci. Chřipkou onemocnělo v letech 2017-2018 49 milionů lidí a téměř milión byl hospitalizován a skoro 80 tis zemřelo.
4) Mýtus: očkování je neefektivní. Nejefektivnější je ve věku do 8 let, kdy se dociluje asi 65% protekce. V celé populaci je protekce 40 procentní, tj zabrání 40% nemocí a tedy i 40% úmrtí.
5) Mýtus: Je příliš pozdě se očkovat. Optimum je říjen, ovšem pokud koluje virus v populaci není nikdy pozdě se očkovat, dokonce i v lednu, kdy chřipka vrcholí

zdroj :
https://www.medscape.com/viewarticle/907804
5 Persisting Myths About Flu and the Flu Vaccine
Pam Harrison
DISCLOSURES January 18, 2019

[klivan]

Výskyt "overtreatment" hypertenze a diabetu u seniorů.
Dnes se čím dál častěji spíše než s nedostatečnou léčbou setkáváme s přehnaně intenzivní terapii. Výzkum se zaměřil na "overtreatment" u diabetu a hypertenze seniorů. "Overtreatment" diabetu byl definován u seniorů (starší 65 let) glykovaný hemogobin HbA1c více jak 47 mmmol/L, což odpovídá průměrné hodnotě glykemie 7,5 mmol/l při podávání nejméně dvou perorálních antidiabetik nebo inzulinu. "Overtreatment" (což se dá přeložit jako přehnaná medikamentozní intenzita) hypertenze byl definován tlak pod 120/65 mm Hg. Overtreatment se u diabetu zjistil v 10% případů a u hypertenze v 7% případů..

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32088879/