Racionalizace ve zdravotnictví

[Karel666]

Super vypsal jsi hodně ukonu, ale kolik z nich jsi fakt musel dělat? Moje lazne, odborné pracoviště odoperovalo a vypsalo "podklad" pro lazně na ktere jsem měl automaticky nárok, nemohli vypsat papir, musel jsem jit k praktikovy co jenom tupe opsal na nejakej formular nejake udaje z papiru co vypsal odbornej lekar a jenom poslal.
Fakt my chces rici, ze na toto fakt potrebuju praktika? Na vypsani formulare kam opúise neco od druheho doktora...

Prohlidka u doktora do prace? No zatim do bylo vzdy tak ze me zamestnavatel poslal ke svemu co ma smulvne podle zakoniku...

EKG a praktik No Zkusenost u nas, baba mela cca 50let, rok a neco slabosti atd. Doktorka prd a nic, tak se nastvala a zasla na okresni nemocnicu, tka ji taky natocili a ze prej hned na lehadko, nehybat se a ze prvni termin operace je jeji, ze ma sestej prechozenej infarkt, obvodak ji pak rekl ze je super, ze ma silne telo, jinak by zde nebyla

Neshopenky, pokud neni neco vazneho, tak vetsina prechazi a lehne jenom kdyz je pruser, tam je otazka spise na "reorgabnizacu" a skoleni zamestnavatelu, protoze jenom blbec zamestnavatel je spokojenej ze sikanuje lidi ze jsou nemocni a pak mu chodej na halu smrkajici lidi co snizujou vykon.
A nekomentuju, ze prvni po operaci mi napsal odbornej, ale i kdyz jsem pak chodil k nemu na kontrolu, tak vypsal jenom "nález" a s tím jsem šel k obvodakovy, kterej prodlouzil... JEstli je toto normalni nevim...

Kdyz tam dojde nekdo pro injekcu u nas, tak ukon ma "doktor", ale vsechno dela sestra, doktor vyplnuje formular a cumi na sestru... Nerikam, ze odborny dohled neni dulezitej, ale kdyz v nemocnici, domove duchodcu ty pravidelne delaji sestry a doktor prijede jenom na zavolani, fakt je na pravidelne injekce nutnej...

Když se něco lidem stane, před 30 lety šli nejprve k němu, ale dnes, když mě chytla kolika, ani omylem mě nenapadlo jit k obvodakovy... Neschazuju, ale sel jsem rovnou do bohunic, protoze me bylo jasne, ze potrebuju neco vic nez promackat briucho a natocit EKG... To same oci atd.

Ono to neni o tom, ze si myslim, ze obvodak je zbytecnej, ale jaksi si myslim, ze svet se od valky zmenil, a pryc je doba, kdy sesil trzne zraneni (male), pryc je doba kdy i delal sadru apod. Proste by to chtelo prispusobyt náplň práce tomu 21 století a umoznist i něco nového...
Ona pryc je doba, kdy dojezd do okresni nemocnice byl hodne silenej, prtoze nebyli auta, zachranky, busy atd. Dneska? Proč neoptimalizovat a obvodaka nahradi nekdo v okresni nemocnici, kde "na prijmu" (je to debilni navrch laika, ale kdyz slysim kecy nemocnicni sestry jak o naplni prace obvodaku mluvi v nemocnicich, odbornost atd....)

[klivan]

Zubaři si stěžuji, plat zubařských učitelů je nízký a nikdo nechce učit. Zubaři žehrají, že jsou reálné náklady zubařů vyšší, než dostanou zaplaceno od pojišťovny, prý to je pravá příčina špatné dostupnosti (nedostatku) zubařů. Zubaři chtěj, aby vláda omezila dostupnost péče, nebo přidala peníze, za tyhle peníze odmítají dále dotovat péči ze svého.
Zdroj_ Sněm stomatologické komory 5/2018

[Karel666]

Zubaři si stěžuji, plat zubařských učitelů je nízký a nikdo nechce učit. Zubaři žehrají, že jsou reálné náklady zubařů vyšší, než dostanou zaplaceno od pojišťovny, prý to je pravá příčina špatné dostupnosti (nedostatku) zubařů. Zubaři chtěj, aby vláda omezila dostupnost péče, nebo přidala peníze, za tyhle peníze odmítají dále dotovat péči ze svého.
Zdroj_ Sněm stomatologické komory 5/2018

Ale to je podle méhopohledu systmem. V jižní koreii to řeší jednoduše, ví kolik zubařů potřebujou tolika lidem to zaplatí na VŠ a přidělí jim tam místo, opstatní si zapaltí VŠ sami a musí hledat místo sami svýma schopnostma jako podnikatelů... I to by byla cesta, udělá se základní síť, těmto lidem zaplatí pojištovna "studium" a přidělí "oblast", ostatní si vystuduojou za své a můžou dělat kde chtějí za ceny od pojištovny jako ti co dostanou ti co to "dostali zapalcené od pojišnovny"... Extrém, ale vyřešilo by to zaplacení studia a utek doktora do zahraničí a u nás za naše daně by mohl studovat, kdo pak nám co to zdaní paltí i poskytl službu...

Možností je tolik, že spíše by měla být otázka jak systém zdravotnictví nastavit, buď nechat volný trh a skončí to jak v USA, kde x desítek procent nemá zdravotní péči nebo regulací řízlou volným trhem nebo regulací úplnou... Když tento prvotní problém nevyřešíš/nemáš odpověď, pak zde může x lidí psát tu to či ono a proč je to proněj nepřijatelné, ale nevíš proč, když nevíš co považuje jako základ systému co je přijetelný, natož aby dával návrhy na optimalizacu, která může být špatná u jednoho a dobrá u jiného

[klivan]

Je ultrazvukové vyšetření v těhotenství nějakým způsobem spojeno s autismem?

Prevalence autistických poruch stoupá posledních několik destiletí. Nyní se odhaduje jeden autismus na 68 narozených děti. Vzestup je dán jednak změnou diagnostických kritérii, ale je třeba hledat i další příčiny.
Například data z poslední doby ukázala, že u dětí obézních matek, s gestačním diabetem nebo infekcí virem herpes simplex 2, stoupá výskyt autismu. Stejně stoupá četnost vyšetření Ultrazvukem, které je obecně považováno za bezpečné a je neregulované. Avšak experimenty u hlodavců ukázaly, že střední dávky prenatálně aplikovné UZ energie mohou negativně ovlivnit migraci neuronů i postnatální chování pokusných zvířat. Ve studii 420 dětí (328 chlapců a 92 dívek) průměrný věk 6,6 let.
107 dětí mělo autismus, 104 opežděný vývoj a 209 normální neuropsychický vývoj. Všechny děti v době porodu měly gestační věk nejméně 37 týdnů. Ultrazvuková expozice byla kvatifikována (počet, čas, hloubka a čas doplerovského vyšetření) s korekcí na pohlaví dítěte, gestační věk při porodu a věk matky.
Počet UZ vyšetření v těhotenství v průměru bylo 6. U děti s autismem byla zjištěna větší průměrná hloubka penetrace ultrazvukové energie v 1 + 2. trimestru. (12,5 cm versus 11,5 cm), Tyto rozdíly byly statisticky významné.
V diskusi autoři zmiňují, že průměrný počet UZ vyš.(6x), vysoce přesahuje doporučení gynekologické společnosti, které u fyziologického těhotenství doporučuje 2 vyšetření. Důvody, proč by větší hloubka UZ vyšetření mohla být spojena s poruchou neuronálního vývoje autoři vidí v tom, že ultrazvuk proniká hlouběji do mozku a může vést k zvýšení teploty mozku.
Závěr: Studie přináší znepokojivou informaci, že prenátální UZ vyšetření nemusí být bez následků na vývoj fetální mozkové tkáně a zejména použitá hlubka dosahu UZ energie by mohla být příčinou zvýšeného výskytu autismu, jehož nárůst pozorujeme ve stejném období, jako je nárůst ultrazvukového sledování vývoje plodu v těhotenství.
Zdroj. Asosciation of Prenatal Ultrasonography and Autism Spectrum Disorder. N.Paul Rosman, MD1,2,3,4 Rachel Vassar
JAMA Pediatr.Published online February 12,2018. doi
SMS 3/2018 str. 11.

[klivan]

Současná medicína je dnes často kritizována, víceméně za přehánění terapie a vyšetřování - tzv. defenzivní medicína, kdy se vyšetřují pacienti, ze strachu lékařů z právníku, tj. " co kdyby." Postrachem lékařů jsou i v XXI.století bolesti na hrudi zvláště na pohotovosti (emergency). Diferenciální diagnostika zahrnuje totiž závažné nemoci jako je např. infarkt srdce, disekce aorty nebo plicní embolii, samé život ohrožující stavy. Nelze však asi každému pacientovi s bolesti na hrudi hned provádět koronarografii, angiografii aorty nebo esofageální Echo. Přesto se tak často děje, díky "defenzivnímu pojetí medicíny", které se k nám přišlo zpoza oceánu a rozmáhá se i u nás. Výzkumníci se zaměřili na zhodnocení studie. ROMICAT II (Rule Out Myocardil ischemia) Z 1000 analyzovaných bylo 118 pacientů vyšetřeno jen klinicky se zhodnocením EKG a biomarkerů, zatímco 882 přibližně stejného průměrného věku, bylo navíc podrobeno bud CT angio nebo ergometrii.
Nebyly zjištěny žádné zásadní rozdíly v dalším osudu pacienta v obou skupinách, jen pacienti s dalším přídatným testováním pobyli samozřejmě v nemocnici delší dobu 28 hod oproti 20 hodinám, vyšetření bylo o cca 320 dolarů dražší a měli větší radiační zátěž. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve frekvenci revaskularizace (2% verzus 5%), v počtu bypassů a angioplastik, nebyl statistický významný rozdíl v procentu návratů na emergency během posledních 28 dní.
Závěr: Ne vždy více, znamená také lépe, na druhé straně, za každým i nepoznaným infarktem je člověk a jeho právník, tj. zbavit se "defenzivní vyšetřovací strategie" i u nás bude svízelné.
Zdroj: Nonivasive Cardiac Testing vs. Clinical Evalution ALone in Acute Chest Pain ....
Samuel W. Reinhardt et. al.
JAMA Interm. Med 2018 178(2)212 -219
SMS 3/2018 str. 14,.

[klivan]

Jsou obory, kde je tendence pacienty přeléčovat a převyšetřovat, jak jsem o tom psal výše....
viewtopic.php?f=549&t=40977&start=20#p562559

Na druhou stranu jsou choroby, které jsou z nějakého důvodu ignorovány a neléčeny. Např. dle studie v Anglii až 80% žen odchází z nemocnice bez náležité léčby osteoporózy.
( U nás to nebude lepší) osteoporózou trpí v Česku 15 % mužů a 33 % žen ve věku nad 50 let a 39% mužů a 47% žen nad 70 let. * Měření hustoty kostí je ve většině evropských zemí z různých důvodů prováděno nedostatečně. * V r. 2000 byl počet osteoporotických zlomenin v Evropě odhadnut na 3,79 milionu, z toho bylo 890 tisíc zlomenin krčku. Celkové přímé výdaje se odhadují na 31,7 miliard euro. Odhaduje se, že tyto výdaje vzrostou v r. 2050 na 76 miliard v důsledku demografických změn (stárnutí populace).
Zdroj. http://www.osteo-liga.cz/index.php/oste ... te-a-u-nas

[klivan]

Zákon o zdravotním pojištění říká, že se hradí ekonomicky nejméně náročné varianty zdravotnických prostředků.

Do republiky se tlačí nové technologie, ale pojišťovny je odmítají platit. Pacienti často pořádají různé sbírky, aby si mohli prostředky pořídit. Dle mého to není systémové řešení a otázkou je, jak se bude řešit vstup těchto nových technologii, jako je bionická ruka, nebo re-walk, systém umožňující chůzi paraplegikům. Kdo bude rozhodovat, zda je prostředek dostatečně inovativní a přínosný, aby byl hrazen. Např. paraplegiků je kolem 8 tisíc, většinou díky úrazu zchudnou ještě více,cena Re-walku -6, jde do statisíců., budou pacienti podávat hromadné žaloby na pojišťovny, nebo se budou opět obracet na Ústavní soud?
Příšeří dává široké pole lobbistům a korupci, jednou z možností je zavedení Health Technology Assessmentu (HTA), ale MnZ stále kolem HTA přešlapuje na místě.
Health Technology Assessment tak přináší několik výhod:

• Popisuje důkazy nebo nedostatek důkazů o přínosu a ceně zdravotních intervencí
  Syntetizuje zjištění ze zdravotnických výzkumů o efektivitě různých zdravotních intervencí
  Hodnotí ekonomické důsledky a analyzuje náklady a nákladovou efektivitu
  Vyhodnocuje sociální a etické důsledky šíření a využití zdravotnických technologií a také jejich organizační důsledky
  Pomáhá identifikovat nejlepší postupy ve zdravotní péči a tím zvyšuje bezpečnost, zlepšuje kvalitu a šetří náklady

Hlavním cílem HTA by vlastně mělo být dostat do ČR co nejrychleji technologie, které buď při stejném výsledku šetří náklady nebo dokáží za odpovídající cenu zlepšit klinické výsledky.


http://www.ezdrav.cz/co-je-hta-a-jak-mu ... votnictvi/
http://rewalk.com/rewalk-personal-3/často

[klivan]

Kontaminace zevního prostředí olovem.

V experimentu se prokázalo, že Pb způsobuje hypertenzi, zvyšuje oxidativní stres, potencuje zánětlivé reakce, urychluje aterosklerózu. U pacientů s cukrovkou a infarktem srdce podání chelátů za účelem odstranění Pb z organismu vedlo k další redukci kardiovaskulárních příhod až o 34%. V letech 1988 až 1994 se u 14 280 dospělých provedly odběry krve na zjištěny koncentrace olova v krvi.
Průměrná koncentrace byla 2,71 ug/dl. 20% mělo koncentraci více jak 5 ug/dl. Porovnaly se osoby s koncentrací olova v krvi pod 0,7 ug/dl. Osoby s koncentrací olova mezi 1 ug/dcl až 6,8 ug/dl, měly statisticky velmi významně zvýšenou mortalitu. Přímo na ischemickou chorobu srdeční 2,08x. oproti osobám s koncentrací pod 0,7 ug/dl.
Při přepočtení na celou populaci USA je zvýšená koncentrace olova v krvi zodpovědná za počet úmrtí přibližně jako úmrtí způsobená kouřením tabáku (412 000/ročně). Ovšem v USA kouří 20% populace, kdežto zvýšenou hladinu olova má 90% obyvatelstva. Dle kosterních nálezů stoupla intoxikace olovem na deseti a až stonásobek oproti nedávné minulosti, tj. cirka před 700-1000 lety. Zdrojem olova je v současnosti kontaminace vnějšího prostředí z doby, kdy se přidávalo olovo jako antidetonans do benzinu, olovo přetrvává v potravinovém řetězci, ve starých domech jsou stále olověné trubky, z výrobních procesů, baterii a akumulátorů. Lze předpokládat, že v naší republice, bude situace podobná.
Závěr: Olovo je zřejmě podceňovaným faktorem, zvyšující kardiovaskulární úmrtí v populaci, na úrovni kouření tabáku.
Zdroj. SMS 4/2018 str 25, primární zdroj:Low-level lesad exposure and mortality in US adults a poppulation....
Bruce P Lanphear, Stephen Rauch et al.
The Lancet ,
https://www.thelancet.com/journals/lanp ... 2/fulltext

[klivan]

Slazené nápoje dramaticky zvyšují kardiovaskulární mortalitu.

3/2018 se na zasedání Americké kardiologické společnosti pro epidemiologii a prevenci prezentovala práce (18 tis osob, starých 45 let a více), kteří byli zařazení do výzkumu životního stylu a zdraví. Průměrná doba sledování 6,9 let, zemřelo 1465 osob, z toho 279 úmrtí na kardiovaskulární nemoci.
Po rozdělení účastníků do kvartilů podle konzumace slazených nápojů, tedy limonád, ovocných nápojů včetně džusů, autoři shledali, že riziko mortality na koronární onemocnění je významně vyšší ve skupině nejvyššího kvartilu konzumace slazených nápojů a toto riziko je prakticky zdvojnásobené oproti kvartilu s nejnižší konzumací. Stejné riziko úmrtí ze všech příčin bylo nejvyšší v horním kvartilu konzumace.
Zvýšené riziko celkové mortality i na KV nemoci zůstalo neovlivněno po korekci na faktory jako je věk, BMI, pohlaví, příjmovou kategorii, region, kouření, konzumaci alkoholu a fyzickou aktivitu. Nicméně mortalita byla nejvíce ovlivněna u osob, které byly navíc obézní a osob z vrstev s nižšími příjmy.
V nejvyšším kvartilu konzumace sladkých potravin podobná závislost zjištěna nebyla. Nápoje jsou často slazeny například fruktózovým cukrem a dalšími přídatnými umělými sladidly.
Závěr: Toto již bylo zdokumentováno v dřívějších studiích, ale toto je první studie, která dokladuje mortalitu na nemoci srdce a i mortalitu ze všech příčin. Asi by byla vhodná pozitivní intervence ze strany zdravotnického systému.

Zdroj: SMS 4/2018 str 30, primární zdroj., Lichtenstein and Johnson. American Heart Associacionś Epidem…..Sessions 2018, Abstract 051, (P222) Presented March 21/2018

[klivan]

V USA se objevuje realná hrozba přediagnostikování a přeléčevání i banálních nemoci. Typické použití např. antibiotiky na virózu, ale ukazuje se v metanalýzách, že preventivní prohlídky dospělých dosud žádný vliv na redukci mortality a morbidity neměly. Nebyly nalezeny přínosné efekty pro hospitalizaci, invaliditu ani pracovní neschopnost. Naopak preventivní prohlídky vedly k navýšení diagnóz o 20 %- Podobně např. Švýcaři, Kanada přehodnotili program preventivních mamografii.
Podrobněji o "defenzivní medicíně a "overdiagnosis" a s tím související "overtreatment" píši zde:
viewtopic.php?f=549&t=42226&p=567267#p567267
https://ona.idnes.cz/mamograficke-vyset ... zdravi_jup
zdroj. Kvarterní prevence....MUDr Jan Kovář. Practcus 5 / květen 2018/ str 6