Není to úplně tak, jak píšete.Marek.Necada píše:Když se rozjela diskuse o programovém bodě zdravotnictví, uvědomil jsem si jednu věc. Ačkoliv je nyní po zdravotních sestrách v ČR vyžadováno vysokoškolské vzdělání, jejich pravomoce tomu moc neodpovídají a každou blbost stejně musí řešit lékař (můj dojem – opravte mě, pokud se mýlím). Ve Finsku to funguje tak, že „běžné“ věci se k lékaři vůbec nedostanou. Například když měla dcera varicellu, poslali mě do zdravotnického střediska k sestře, ta si ji prohlédla, vytiskla potvrzení pro zaměstnavatele a do pěti minut bylo hotovo.
Nemělo by se něco takového zavést i v ČR? Dát do programu? Toto zbytečné vytěžování lékařů musí přeci systém zbytečně prodražovat.
Nejdůležitější je dobrá praxe, nikoli formální pravomoci. Alespoň tam, kde vládne rozum a zodpovědnost, nikoli (ministerský) úředník. Jsou pracoviště (mohl bych je Vám vyjmenovat), kde běžně sestra či bratr dělá úkony a výkony, které jinde dělá výhradně lékař. Záleží na domluvě, místních zvyklostech či tradici. Existují totiž "nekompetentní lékaři" a "velmi kompetentní" sestry. I mezi lékaři - jako v každé profesi - se najdou nemehla a netáhla, hrubiáni, sociální darwinisté aj., kteří čest svému oboru věru nedělají. Čerstvý absolvent lékařské fakulty neumí zhola nic - neboť co děláno býti má, děláním se učí - a bývalý MUC se učí praxí - přímo na pacientech - v ideálním případě pod dozorem zkušeného a moudrého kolegy/kolegyně. Některé absolventy fakult by bylo vhodné pustit na lidi třeba po roce, jiné po deseti letech a některé nejlépe vůbec. Dále platí, že mnozí lékaři jsou vytěžováni rádi - buď proto, že jsou workoholiky, nebo proto, že musí splácet hypotéku.
Veřejnost by neměla brát ono neustálé skuhrání politických lékařů nad svým bědným životem příliš vážně. Problémy existují, (např. jejich nesystematický systém vzdělávání není dobrý), ale často jsou veřejnosti prezentovány jinak a v zástupné formě - malé platy, malé procento HDP pro zdravotnictví, užitečnost přímých plateb, aj. Buď tím reprezentani lékařů sledují postranní ekonomický zájem, nebo zástupci sdělovadel danou informaci prezentují dle toho, co je jim blízké a co se realitě vzdaluje.
Většina pacientů se moc nestará o diplom příslušného specialisty. Lidé skutečně trpící mají jiné priority. Na rozdíl od právníků. Fór o tom,co znamená potápějící se loď plná právníků - totiž: "Dobrý začátek!" má svůj dobrý důvod.
