trinitrofenol píše:Kontraindikace jsou uvedeny v SPC.
Cituji z již zde uvedených "Přehledové listy", kterých autorem je MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost
Kontraindikace jsou situace, při kterých by vakcína neměla být za žádných okolností podána, protože je při nich zvýšené riziko závažných nežádoucích reakcí na vakcínu (3, 4). Jako příklady kontraindikací je možno
uvést těžké imunodeficity, při nichž by pacienti neměli být očkováni živými očkovacími látkami. U dětí při rozvoji encefalopatie nevysvětlitelné jinou příčinou během 7 dnů po vakcínách DTP (difterie, tetanus, pertuse), DTaP (difterie, tetanus, acelulární pertuse) nebo Tdap (tetanus, difterie, acelulární pertuse se sníženým obsahem difterického toxoidu a pertusových antigenů) jsou kontraindikovány další dávky vakcín obsahujících pertusové antigeny. Vzhledem k teoretickému riziku pro plod jsou v těhotenství kontraindikované živé očkovací látky.
Při relativní kontraindikaci je riziko závažné nežádoucí reakce nižší než při kontraindikaci (absolutní kontraindikaci). Relativní kontraindikace jsou většinou přechodné a po jejich odeznění je možné očkovat (4). Pokud předpokládaný přínos převyšuje riziko nežádoucích účinků, např. během epidemií, je možné při relativní kontraindikaci očkovat. D
Chybné kontraindikace Kontraindikace jsou relativně vzácné a chybné stanovení kontraindikace je mnohem častější než nedodržení skutečné kontraindikace. Stanovení chybné kontraindikace může mít velmi závažné až katastrofické důsledky, protože k němu nejčastěji dochází u pacientů s různými chronickými onemocněními, kteří jsou ohrožení zvýšeným výskytem nebo závažnějším průběhem různých vakcínami preventabilních infekcí. Mnohé kontraindikace bývají stanoveny lékařispecialisty, kteří sami neočkují. Očkující lékař je pak postaven před alternativu respektování chybné kontraindikace a vystavení pacienta zbytečnému riziku infekce nebo stejně obtížně přijatelnou alternativu nedodržení chybné kontraindikace
U pacientů s epilepsií může být horečka vyvolavatelem epileptického záchvatu. Z tohoto důvodu může být vhodné preventivní podání antipyretik v době očkování a během dalších 24 hodin po aplikaci vakcín s vyšší pravděpodobností vyvolání horečky (vakcíny s pertusovými antigeny, pneumokokové konjugované vakcíny) u epileptiků a u dětí s febrilními křečemi v anamnéze. V některých odborných pracích zaznamenaná nižší protilátková odpověď na vybrané antigeny a její dosud nejasný klinický dopad aktuálně neopravňuje měnit toto doporučení.
Alergické reakce po očkovací látce Jedinou všeobecnou kontraindikací pro všechny vakcíny je anafylaxe po předchozí dávce vakcíny nebo po některé její složce (3, 4). K anafylaktické reakci po vakcíně dochází ve frekvenci zhruba 1 : 1 000 000 dávek a úmrtí na vakcínou indukovanou anafylaxi jsou extrémně vzácná (5). Alergenem způsobujícím anafylaktickou reakci může být vakcinační antigen nebo častěji jiná složka vakcíny. Nejdůležitějšími složkami schopnými způsobit alergické reakce jsou vaječné proteiny a želatina, která se často používá jako stabilizátor, vzácně se uplatňují kvasinky Saccharomyces cerevisiae (HepB = hepatitis B vakcína, HPV4 = 4valentní humánní papilomavirová vakcína), latex, antimikrobiální látky (neomycin, polymyxin B a streptomycin) nebo thiomersal. Většinu pacientů alergických na vakcínu nebo její složku je možné při splnění určitých podmínek očkovat (5). Očkování by v tomto případě mělo předcházet alergologické vyšetření s kožním testem podezřelého antigenu. Vaječné proteiny jsou ve stopovém množství obsaženy ve vakcínách proti chřipce, klíšťové meningoencefalitidě a žluté zimnici. U pacienta s anamnézou alergické reakce anafylaktického typu po vajíčkách je možné podat tyto vakcíny až po alergologickém vyšetření. Při negativním kožním testu je riziko vakcíny velmi nízké a pacienta je možné naočkovat. Pozitivní kožní test je tradičně považován za kontraindikaci vakcíny, nicméně podle posledních doporučení je možné očkovat vysoce rizikového pacienta i při pozitivním kožním testu postupným dávkováním vakcíny a za pečlivé observace a rychlé dostupnosti léčby případné anafylaktické reakce (5). Morbilová a parotická složka MMR (vakcína proti zarděnkám, příušnicím a zarděnkám, z anglického measles, mumps, rubella) vakcíny (Priorix) se vyrábí na tkáňových kulturách kuřecích embryonálních fibroblastů, nicméně množství vaječných proteinů v MMR je tak nízké, že je možné ji podle posledních poznatků bezpečně podat i pacientům s anafylaktickou reakcí po požití vajíček v anamnéze, při splnění podmínky rychlé dostupnosti léčby případné anafylaktické reakce.
, no konečně. Čekala jsem, jak dlouho to bude trvat. Vypadá to, že kočka chytla svou myšičku 
