Lenka.Wagnerova píše:
Neprosazuju to, ale je to taky řešení. Takže by to chtělo promyslet, nastudovat... Příležitost pro mladé (stačí duchem).
V Evropě, většinou západní, ale i jižní, jsou daleko rozšířenější zkrácené úvazky. V Holandsku třeba je jich 48%, v Německu a Rakousku 25 resp. 32%, v Česku pouhých 7%. Částečně je to samozřejmě způsobeno nízkými mzdami, ale zčásti i neochotou zaměstnavatelů takové úvazky nabízet. Ale jak ty nízké mzdy (vzhledem k výkonnosti ekonomiky), tak zanedbatelné množství zkrácených úvazků, dělá z Česka z určitého pohledu ideálního kandidáta pro zavedení zkráceného pracovního týdne (nehrozilo by totiž, že při ponechání původní mzdy ztratí česká ekonomika konkurenceschopnost).
Šel bych možná ještě trochu dál, řekněme na 34 hodin (4x8,5 hod.), nebo dokonce 32 hodin.
Zajímavé je se zamyslet nad tím, jak by vlastně přechod na kratší pracovní týden vypadal. Samozřejmě by to nebylo tak, že by se do zákona napsalo, že od toho a toho data budou všichni pracovat jen 4 dny.
Viděl bych dvě varianty:
1.) zkrácení úvazku na návrh zaměstnance: pokud by návrh podal sám zaměstnanec, mohl by zaměstnavatel návrh buďto přijmout s tím, že by mohl zaměstnanci o něco zkrátit mzdu, ne však o víc než o polovinu poměrného zkrácení (např.při zkrácení úvazku o 20% maximálně o 10%), nebo by ho třeba z provozních důvodů mohl zamítnout (potom by však musel hodiny nad rámec zkráceného úvazku platit jako přesčasy). Jak možné zkrácení mzdy, tak nutnost platit přesčasy v důsledku zamítnutí návrhu by měly především motivovat zaměstnavatele k přijetí návrhu. Možnost určitého zkrácení mzdy je v této variantě nutná i proto, že by zaměstnanci mohli taktizovat: kdyby totiž nepodstupovali žádné riziko (ztráty 10% příjmu, byť kompenzované dnem volna navíc), mohli by návrh podávat jen proto, že by spekulovali na více peněz za dodatečný den práce). Podvariantou by mohla být situace, kdy by zaměstnavatel návrh přijmout musel, a to tehdy, pokud by zaměstnanec souhlasil s proporčním snížením mzdy (o 20%). Možné provozní obtíže na straně zaměstnavatele by pak mohla řešit třeba možnost odložit účinnost změny úvazku, dejme tomu o 6 měsíců, které by zaměstnavateli umožnili se přizpůsobit.
2.) zkrácení na návrh zaměstnavatele: opět by měl zaměstnavatel možnost zkrátit mzdu o polovinu zkrácení úvazku, ale jen se souhlasem zaměstnance. Bez jeho souhlasu by vše zůstalo při starém - úvazek i mzda. Jinou možností je, že by zkrácení mzdy o 10% doplácel hůře vydělávajícím stát, potom by souhlas zaměstnance nebyl nutný a celá věc by se podobala kurzarbeitu, který jsme tu měli před pár lety...
Je tam samozřejmě spousta dalších věcí k řešení. Ale tohle vlákno je původně určeno něčemu jinému, tak to tady přestanu zaplevelovat...
Momentálně bohužel také dělám 11 hodin denně, takže nemám moc času to hlouběji rozpracovat
Ale za dva týdny se blýská na lepší časy, tak potom možná zkusím zde založit nové vlákno, jestli přijdu na to, jak.