Vize se mi líbí. Mám však připomínku co se RVP týče. Vize pracuje s tím, že změny RVP musí mít jasné cíle a priority, tedy zadání. S tím souhlasím, ale není to za mě celé.
Za sebe můžu říci, že RVP je dobře postavené co se kompetencí - cílu vzdělávání týče. Ale aby šlo naplnit, co je uvedeno ve vizi v sekci "svoboda", tedy skutečnou možnost volby, není možné, aby byly závazné obsahy vzdělávání. Samozřejmě mohou být součástí, ovšem dobrovolnou, sloužící jako jakási vodítka. Už současné RVP říká, že obsahy mají vést k naplnění cílů. Praxe je ale taková, že důraz je na obsahy a ty k cílům zdaleka ne vždy vedou, spíš naopak.
Povinné vzdělávání místo povinné školní docházky pro naplnění svobody volby je skvělý první krok a jsem rád, že to jako Piráti otevřeně říkáme. Zároveň u změn RVP bych potřeboval slyšet, že je třeba jej liberalizovat, rozvolnit tak, aby se do něj vešlo i nestrukturované domácí vzdělávání (unschooling), nebo školy svobodné/demokratické typu Summerhill nebo Sudbury. Tyto přístupy nemohou s povinnými obsahy pracovat.
Co pomůže k argumentaci k rozvolnění obsahů je fakt, že s obsahy nemají zdaleka problém jen vyhraněné alternativní školy nebo unschooleři, ale i běžné základní školy. I ústřední školní inspektor říká, že RVP je naddimenzované, což se negativně podepisuje na kvalitě vzdělávání, protože obsahy dostávají přednost před cíly. Ovšem ani to nevede k tomu, že děti obsahy znají, protože efektivita na obsah orientované vzdělávání je velmi nízká.
Cituji Bulettin ČŠI z prosince 2018, článek napsaný ústředním školním ispektorem Mgr. Tomášem Zatloukalem MBA:
Jakkoli rámcové vzdělávací programy stanovují tzv. očekávané výstupy, kterých by měli v jednotlivých vzdělávacích oborech či
oblastech všichni žáci dosahovat, skutečnost je dramaticky odlišná, resp. velmi špatná. Na základě zjištění České školní inspekce
lze konstatovat, že např. v českém jazyce dosáhli všichni žáci očekávaných výstupů dle RVP pouze v 6,42 % škol a v matematice dokonce jen v 0,62 % škol. Podobně na tom byly také další vzdělávací obory, jako je dějepis (2,6 % škol), zeměpis (1,32 % škol) nebo fyzika (1,25 % škol) Celý článek viz:
https://www.csicr.cz/Csicr/media/Priloh ... kce_12.pdf.
Vize dále zmiňuje nutnost otevřít školství odborníkům nepedagogům. Souhlasím. Dílčí nesouhlas je u mě jen v otázce potřebnosti pedagogické kvalifikace. Osobně bych nechal rozhodování o kritériích přijetí pedagogů čistě v kompetenci ředitele. Není to jen o nedostatku pedagogů. Pokud má ředitel mít možnost ovlivnit směřování školy, musí mít volnou ruku ve výběru týmu, což znamená i možnost si vybrat osobnostně zralého člověka - odborníka, který není kvalifikovaným pedagogem. Už teď se zákon o pedagogických pracovnících běžně obchází, někdy z dobrých důvodů (vystudovaný pedagog automaticky není vnitřně integrovanou a s respektem komunikují osobností, která zapadá do každé školy). Zároveň by nenastala žádná revoluce, ředitelé běžných škol by pravděpodobně nadále preferovali kvalifikované pedagogy připravené na běžnou školu a nekvalifikované lidi využívali především, pokud by nenašli kvalifikovaného. Výrazně by to však pomohlo ředitelům škol, kteří si na týmu skutečně dají záležet a nastavili si kritéria tak, aby zohledňovala i neformální vzdělávání, osobnostní vlohy, životní zkušenosti nebo to, jak na učitele reagují děti.
Za mě je nutné přidat do vize i analýzu všech zákonů se vzděláním souvisejících. Přijde mi, že se ve školské legislativě včetně technicko-hygienických parametrů nikdo nevyzná, i návštěvy z ČŠI nebo hygieny na stejné věci reagovali různě, jednou výtka, jednou nikoli.
