Reforma financování regionálního školství

[Janek.Wagner]

ČRo: O plánované novele mluvil Václav Pícl, náměstek ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a bývalý šéfredaktor serveru Česká škola, člen pirátské strany Janek Wagner http://www.pedagogicke.info/2016/07/ces ... y-byt.html

Uvítám případné připomínky, materiál prošel dnes prvním čtením ve Sněmovně http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot ... 48185.htm-

[Georodet]

je zde nové informace?

[Janek.Wagner]

Vládou schválený návrh novely školského zákona o změně financování regionálního školství s důvodovou zprávou
http://www.pedagogicke.info/2016/06/vla ... skeho.html

[af116]

Financování podle počtu odučených hodin? Tzn. že budeme mít 20 dětí, a ty budeme učit od rána do večera, budeme tlačit na rodiče, aby děti nechávali co nejdéle ve škole, třeba pod hrozbou toho, že neprospívají dobře v matematice, a potřebují více hodin učení? Nebo že jsou tlusté a potřebují více hodin tělocviku? Chudáci děti. Budou rukojmí školy, tlačené k tomu, aby neměly volný čas, čas na mimoškolní kroužky, na vlastní záliby, šílená představa. Obávám se, že tudy cesta opět nevede...Dobře, že už mám děti dospělé a mimo dosah reformátorů.

[Janek.Wagner]

Financování podle počtu odučených hodin? Tzn. že budeme mít 20 dětí, a ty budeme učit od rána do večera, budeme tlačit na rodiče, aby děti nechávali co nejdéle ve škole, třeba pod hrozbou toho, že neprospívají dobře v matematice, a potřebují více hodin učení? Nebo že jsou tlusté a potřebují více hodin tělocviku? Chudáci děti. Budou rukojmí školy, tlačené k tomu, aby neměly volný čas, čas na mimoškolní kroužky, na vlastní záliby, šílená představa. Obávám se, že tudy cesta opět nevede...Dobře, že už mám děti dospělé a mimo dosah reformátorů.

To je naprosté nepochopení problematiky.

Týdenní rozsah výuky je dán příslušným rámcovým vzdělávacím programem, tedy v rozsahu cca 25-30 hodin. Další hodiny si školy přidávat de facto nemohou. Týdenní vyučovací povinnost učitelů je taky dána, tedy 23 hodin výuky.

Financování podle hodin je myšleno ve vládní novele zákona tak, že škola dostane finance na platy podle příslušného školního vzdělávacího programu nezávisle na počtu dětí příslušné třídě (učitel tam musí být stejně dlouho, ať už má ve třídě například 22 nebo 28 žáků). Dnes byl normativ na žáka závislý jen na velikosti školy (což byla určitá kompenzace velikosti tříd) a lišil výrazně se kraj od kraje. Teoreticky se tak mohlo stát, že například dvě sousední obce na hranici krajů, jedna v jednom, druhá v sousedním, které měly identicky velké malotřídky se stejným počtem žáků, dostávaly až o třetinu se lišící finance na platy.

Rozdíl je pochopitelně mezi základními a středními školami, u kterých díky demografické křivce došlo ke snížení počtu žáků (zde se projevuje i délka výuky, tedy u ZŠ 9 a u SŠ 2-4 let, tedy SŠ jsou výrazně více na demografické křivce závislé). SŠ se tedy o žáky doslova rvaly. Tam má změna financování smysl, ale prodraží fungování SŠ.

U ZŠ změna má smysl jen ve sjednocení krajských normativů, kde byly skutečně velké rozdíly. Jinak je nesmyslná, ředitelé ZŠ s normativem uměli pracovat a jeho závislost na velikosti školy případné diference "ohladila".

[af115]

Škola ale není jenom o tom, jak dlouho je učitel ve třídě. Pokud má ve třídě 30 žáků, tak má o 50% více např. oprav písemek, než když je ve třídě 20 žáků. Taky náročnost hodiny je jiná, pokud by měl učitel zohlednit schopnosti a potřeby žáků. Jestli budou školy placeny od počtu odučených hodin, tak bude jednak tlak na otevření všelijakých dalších předmětů - nad 23 hodin týdně, a dále tlak na to, aby byly malé třídy a školy měly hodně tříd, takže když to přeženu, tak nakonec bude mít každý žák "soukromého" učitele nebo asistenta a nevím, kdo to všechno bude platit. Největším rizikem pro dnešní školství jsou další nedomyšlené reformy. Jestli ve školách něco chybí, tak je to hodnocení kvality škol, ale ne tak, že rodiče nebo žáci napíšou, jestli paní učitelka dělá to, co jim vyhovuje,a pokud ano, tak dostane pochvalu, ale chybí zpětná vazba. Nikdo nemapuje osud žáků a absolventů, nikdo se nezabývá úrovní vstupu - škola, která např. dokáže ze všelijakých nepřizpůsobivých dětí vychovat práceschopné lidi, je vynikající. A naopak, škola, která z nadaných dětí vychová průměrné, je horší, i když její žáci budou úspěšnější než ti nepřizpůsobiví. Mne se např. nikdy nikdo nezeptal, jaké byly moje školy, jestli dělám ve vystudovaném oboru, jak jsem na tom s příjmem. Kvalita školy - její přidaná hodnota - by měla být primárním kritériem na peníze, ale musel by se zmapovat vstupní materiál. Nějaké anonymní testy inteligence u dětí v první druhé třídě, a potom mapovat, jak se jim vede dále, na vyšším stupni, na střední , na vysoké, v praxi. Sběr dat - firmy na šampony a prací prášky dělají průzkum trhu běžně, ministerstvo školství vůbec. Nápady od stolu od lidí, kteří beztak nemají se školami aktivní zkušenost, většinou končí špatně. Přitom učitelé, např. na středních, pokud jsou kvalitní, sami dobře vědí, z kterých škol chodí děti připravené, a ze kterých neumí nic. Úspěšnost na VŠ zase oceňuje úroveň SŠ a úspěšnost absolventů ve vystudovaném oboru potom zase oceňuje VŠ. Ale učitelů a absolventů se nikdo neptá, to , čemu se říká průzkum trhu, se nekoná. Např. při sčítání lidu se stát ptá na pračky a myčky, ale na využití získaného vzdělání v praxi v souvislosti s typem vzdělání se neptá nikdo.

[Janek.Wagner]

Škola ale není jenom o tom, jak dlouho je učitel ve třídě. Pokud má ve třídě 30 žáků, tak má o 50% více např. oprav písemek, než když je ve třídě 20 žáků. Taky náročnost hodiny je jiná, pokud by měl učitel zohlednit schopnosti a potřeby žáků. Jestli budou školy placeny od počtu odučených hodin, tak bude jednak tlak na otevření všelijakých dalších předmětů - nad 23 hodin týdně, a dále tlak na to, aby byly malé třídy a školy měly hodně tříd, takže když to přeženu, tak nakonec bude mít každý žák "soukromého" učitele nebo asistenta a nevím, kdo to všechno bude platit.

To samozřejmě nehrozí, má tu být něco jako "optimální" třída a budou tu drobné korekce za větší či menší. Školní budovy mají v řadě regionů své limity (o dětech v dosahu nemluvě), takže větší počet menších tříd je nerealizovatelný (především Praha a okolí). V menších obcích pak neseženete učitele...

Jestli ve školách něco chybí, tak je to hodnocení kvality škol, ale ne tak, že rodiče nebo žáci napíšou, jestli paní učitelka dělá to, co jim vyhovuje,a pokud ano, tak dostane pochvalu, ale chybí zpětná vazba. Nikdo nemapuje osud žáků a absolventů, nikdo se nezabývá úrovní vstupu - škola, která např. dokáže ze všelijakých nepřizpůsobivých dětí vychovat práceschopné lidi, je vynikající. A naopak, škola, která z nadaných dětí vychová průměrné, je horší, i když její žáci budou úspěšnější než ti nepřizpůsobiví.

Tohle jde obtížně a kvalitní hodnocení by bylo velmi nákladné. Levné testy pokryjí jen menší část kompetencí. MŠMT má k dispozici obrovské množství dat, ale využívá je jen velmi omezeně. Někdy navíc i metodologickými chybami: například ministryně nedávno tvrdila, že máme dostatečnou kapacitu MŠ v regionech. Bohužel vycházela z narychlo spíchlé statistiky do úrovně okresů. Nikoli do úrovně tzv. obcí s rozšířenou působností natož do úrovně obcí-zřizovatelů. Komentovala to navíc slovy, že rodiče mohou děti těch 15 km dovézt...

Selhává především pedagogický výzkum, tedy výběrová šetření. Před pár lety jsme něco konzultovali na PedF a dal jsem námět na šetření, který se jim líbil. Šlo o akutní věc a oni uvažovali způsobem: za rok končíme jeden projekt a možná za dva roky by šel na tohle sehnat grant...

Ale učitelů a absolventů se nikdo neptá, to , čemu se říká průzkum trhu, se nekoná. Např. při sčítání lidu se stát ptá na pračky a myčky, ale na využití získaného vzdělání v praxi v souvislosti s typem vzdělání se neptá nikdo.

Ono se to velmi špatně hodnotí. Ale existuje řada průzkumů zaměstnavatelů a HR. Navíc, vzdělávání není většinou byznys.

[Janek.Wagner]

estli budou školy placeny od počtu odučených hodin, tak bude jednak tlak na otevření všelijakých dalších předmětů - nad 23 hodin týdně

Tohle myslíte jak?

[Návštěvník]

Dobrý den,
zajímá mne, zda někomu ze zákonodárců došlo, že školství odděluje tzv. školní roky a reforma má být od začátku roku kalendářního.Diskuze o reformě financování v únoru je fajn, protože všem přijde, kolik ještě zbývá času, ale ředitel jakéhokoli stupně škol řeší již nyní, u zápisu na další školní rok, kolik si může dovolit přijmout zaměstnanců, kolik může přijmout dětí, jakou mít naplněnost tříd.V okolí Prahy jsou třídy MŠ narvané na výjimku z počtu na 28 dětí a věřím, že ředitelky a ředitelé to rádi změní, když budou mít ale záruku, že nepřijdou o úvazky, jelikož ty se doteď na počet dětí určovaly.Dozvědět se ale takovou informaci po zápisech je pozdě, přestože reforma má platit od ledna 2019.
Zatím nikdo neví, jaký je optimální počet dětí ve třídě, jak může být třída naplněná, aby škola mohla zachovat minimálně stávající úvazky, přestalo se hovořit o snižování počtu dětí na třídě a zvyšování počtu pedagogických zaměstnanců, nehledě na to, že kvalifikovaných učitelů je málo.Veřejnost se bouří, že učitelům byl zvýšen plat, ale když jeden tatínek zjistil čistý plat učitelky MŠ, zcela vážně se zeptal, jestli za tohle se ještě někde dělá....

[Janek.Wagner]

Zatím nikdo neví, jaký je optimální počet dětí ve třídě, jak může být třída naplněná, aby škola mohla zachovat minimálně stávající úvazky, přestalo se hovořit o snižování počtu dětí na třídě a zvyšování počtu pedagogických zaměstnanců, nehledě na to, že kvalifikovaných učitelů je málo.Veřejnost se bouří, že učitelům byl zvýšen plat, ale když jeden tatínek zjistil čistý plat učitelky MŠ, zcela vážně se zeptal, jestli za tohle se ještě někde dělá....

Některé detaily již byly publikovány (viz třeba http://www.pedagogicke.info/2018/01/msm ... 05-sb.html a další články v http://www.pedagogicke.info/search/labe ... %A1n%C3%AD), ale detailní výpočty pro jednotlivé školy stále chybí. Příslib je, že budou k dispozici do konce března. Dnes jsem i na toto téma jednal s ministrem školství Plagou, zřejmě budu přizván do příslušné pracovní skupiny. Václav Klaus ml. navrhuje poslaneckým návrhem novely odklad změny financování o 10 let