Fórum Pirátské strany

klivan píše: ↑10 bře 2018, 20:34 Formují se zde dva extrémy – alternativní rodiče, co vědí a umějí všechno líp, takže děti vzdělávají doma a školu vlastně nepotřebují, a pak ti ostatní, co chtějí „slaďování práce a rodiny“ – rozuměj ať udělá naopak všechno škola. Já jim do toho budu sice brblat, ale hlavně ať nás nikdo neobtěžuje ani domácími úkoly. Co rodič (a též co učitel), to názor. Na výuku, na didaktiku, na penzum znalostí. Jen proto, že jsme všichni chodili do školy, a máme tedy pocit, že tomu rozumíme.

http://www.reflex.cz/clanek/veda/85621/ ... nosti.html

Cituji z článku:

To, proč je Ester tak úspěšná, řekl jasně její trenér: Že ještě neviděl nikoho, kdo by se tak těšil z ježdění a závodění.

Přitom jinde sportovní doktor, co dělá testy špičkovým českým sportovcům tvrdí, že podle rozborů krve už před x lety říkali, že je to talent jako Neumanová. Takže otázka je jestli věřit doktorovy co dělá testy nebo trenérovy, že byl tak dobrej, že Ester něco naučil.
Osobně bych sázel na genetiku a článek označil za blábol "novináře co někde něco četl".... Je mi jasně, že bez dobréhé učitele ani genius nebude dobrej, ale když bude mít před sebou někoho kdo něměl štěstí na to co nadělí příroda, může si tvrdit učitel v článku co chce a stejně z blba jaderného fyzika neudělá...
Jinak řečeno, vrátit se k tomu co fungovalo už za CaK a rozdělit školy podle schopností a intelektu a tam věnovat přiměřenou péči. Géniům větší, blby alepon naučit číst.

Souhlasím s tebou, že někdy je třeba k úspěchu více talentu, někdy více dřiny, ale bez talentu to asi nejde. Když máš talent, tak se ti zase více daří a více tě to baví.
Nedokážu říci, do jaké míry se školství proměnilo, mě škola docela bavila, ale mé děti nudila, nerady chodily do školy. Což asi není úplně dobrá vizitka školy. Komenský říkal: Škola hrou". ale u nás se stále ještě jede direktiva, drill a biflování, děti si málo hrají. Ale reforma se musí udělat od učitelů, tj. mít vzdělané a šikovné učitele, (dobře zaplacené), kteří budou chtít dělat věci nově a moderně - jako ve Finsku., o čemž jsem psal zde:
viewtopic.php?f=546&t=13227&hilit=%C5%A ... 80#p541855

klivan píše: ↑12 bře 2018, 14:26 Souhlasím s tebou, že někdy je třeba k úspěchu více talentu, někdy více dřiny, ale bez talentu to asi nejde. Když máš talent, tak se ti zase více daří a více tě to baví.
Nedokážu říci, do jaké míry se školství proměnilo, mě škola docela bavila, ale mé děti nudila, nerady chodily do školy. Což asi není úplně dobrá vizitka školy. Komenský říkal: Škola hrou". ale u nás se stále ještě jede direktiva, drill a biflování, děti si málo hrají. Ale reforma se musí udělat od učitelů, tj. mít vzdělané a šikovné učitele, (dobře zaplacené), kteří budou chtít dělat věci nově a moderně - jako ve Finsku., o čemž jsem psal zde:
viewtopic.php?f=546&t=13227&hilit=%C5%A ... 80#p541855

Napíšu ti svůj "zážitek". Kvůli razítku na revize jsem musel dodělat "druhou školu" se tím správným číslem vedeným na ministerstvu v tabulce dovolující jít na test, abych mohl dostat toto razítko. Proto jsem se tak nějak ocitl na závěrečné zkoušce spolu se studenty na písemné zkoužce na střední škole (já dělal jenom odbornou část).
A docela jsem čuměl co to pustili vůbec ke zkouškám, výpočet obsahu obdelníku je pro ně něco z říše scifi, a když jsem kolegovi říkal vynásob strany tak se ujišťoval zda si z něj nedělám legraci, přeci jenom mě poprvé viděl až na zkoušce. A ano, učitelé tolerovali taháky a komunikaci žáků, pokud to nebylo až moc okaté... O dnešním školství, kde je důležité mít žáka za každou cenu, protože na něj dostávají peníze místo výsledků ukazuje své natavení...

Neříkám, že učitel by neměl být více zaplacen, ale když nebude mít možnost vyhazovat žáky co se neučí a neumí, protože přilítne rodič a seřve učitele(protože jeho dítě je přeci genius a ne debil) nebo přilítne ředitel a sežve učitele (protože peníze na žáka) nic se nezmění.
A za další systém testů místo ústní a písemné zkoušky? Jako fakt chce někdo tvrdit, že když zkouší testem, že to fakt někdo musí dobře umět oproti tomu, když musí ústně vysvětlit princip... Nakonec to skončí tak, že před tabulou se nebude zkoušet, protože to ponižuje žáky



Ale obecně souzhalsím s tím co píšeš, já sem zaměřenej spíš prakticky , takže mě víc štvou a překvapila ta praxe podle "nových progresivních porovolučních" metod, které mají výsledky, že vychází opravdu děcka co nic neumí

klivan píše: ↑21 úno 2018, 11:30 Hlavní problém českého školství je, že chybí koncepce....

Bohužel těch problémů je více a jsou provázané. Modernější koncepce na základním školství nestačí, protože učit se méně data a víc chápt souvislosti musí taky navazovat na to, jak učí a hlavně přijímají žáky střední a vysoké školy. Protože když se koncepce omezí na základní škoství, budou si jen univerzity stěžovat, že poklesla úroveň. Na univerzitách ovšem jsou často (na státních velmi často) zabetonovaní staří učitelé, které nikdo nevyhodí "protože by přeci umřeli". Čtyřicátníkům, kteří mají moderní erudici a zkušenosti dochází dech, chuť a často i peníze na to, bojovat válku, o kterou vlastně nikdo nemá zájem.

Další problém jsou rodiče. Nic nepožadují, v řadě případů jsou kontraproduktivní a velmi rezistentní k jakémukoliv pokusu o změnu. Dokážou znepříjemnit život jakémukoliv progresivnímu učiteli stylem "vždyť ona je ani ta kráva nenaučila, kdy postavili Karlův most". Vzdělávání bohužel musí začít i u rodičů, je potřeba je obeznámit s tím, jaká je moderní vzdělávací nabídka a co jim to přinese.

Peníze, o těch se mluví všude. Jenže když se jen přidají a nebude k tomu koncepce, vyhodí se z okna a bude to jen argument pro odpůrce "my jsme to říkali" a "stejně se mají dobře".

Papírování je převlečený alibismus a je to mor školy. V rakouské škole se dělá jeden měsíční výkaz, v české se dělá nějaký papír zhruba jednou denně. Papírování na české škole vyžaduje jednu a více odborných sil. Je to frustrující, demotivující a k ničemu to nevede. Je to jen nějaká statistika, která se nikde nepoužívá a pokud se používá, data z ní jsou dost k ničemu, protože běžná škola ty papíry řeší jednou za čas a pokud to není vysloveně nutné, tak v souladu s legislativou, ne skutečností .

Podpora vzdělávání ve společnosti prakticky chybí. V Česku není vzdělání chápáno jako zásadní výhoda, ale jako nemakačenkismus. Na vzdělané lidi se hledí skrz prsty, protože do školy chodí jen kvůli tomu, aby nemuseli makat a mohli brát easy money. To se těžko mění, když despekt ke vzdělání vyjadřuje kdekdo včetně prezidenta.

Co s tím? Přístupů je několik. O koncepci celku se nemá smysl teď snažit. Neprojde a pokud ano, odsabotuje se nezájmem, jako inkluze. Myslete si o inluzi co chcete, ale dopadla by jinak, kdyby byla podporována. A moderní způsoby učení jsou u nás podporované stejně, jako inkluze.

Lepší přístup podle mě jsou ostrůvky pozitivní deviace, kde se ukazuje, že to tak fakt funguje a má to smysl. Ty jsou ale bohužel přístupné jen pro bohatší, protože to školné, které vznikne zmenšením vlivu státu na takovou školu, není zanedbatelné.

Napadá někoho ještě něco?

PS: Omlouvám se za pesimistický názor. Pět dětí a cca deset škol od nejstátnějších po nejsoukromější se na mě podepsalo

Tangero píše: Podpora vzdělávání ve společnosti prakticky chybí. V Česku není vzdělání chápáno jako zásadní výhoda[/quote]

Průměrná životnost ministra je 58 týdnů, tady se 20 let nevládne, nejvíce trpí ministerstva jako je zdravotnictví a školství, protože pokud se udělá změna, projeví se až za 8 - 10 let, tj.překračuje životnost ministra. Jeden ministr něco zavede, je odvolán, nástupce to zruší atd. o tom jsem psal tady...viewtopic.php?p=548065#p547942
Nevím, jak je možné , že ve Skandinávii se reforma povede viz můj příspěvek. U nás asi není poptávka po změně.
viewtopic.php?f=546&t=13227&hilit=%C5%A ... 80#p541855

Mně osobně by se líbil postupný ústup od nutného propojení "účasti ve vzdělávacím procesu" a "certifikaci o znalostech" - nevidím sebemenší důvod proč by měl kdokoliv chodit na střední školu, aby si udělal maturitu - mělo by stačit složit odpovídající zkoušky. Prostě postupně zavést různé levely "státnic" pro různé tematické okruhy (popř. jen předměty) a sebrat školám univerzální právo "prošel jsi školou => máš osvědčení o schopnostech"
Mělo by to podle mě pár výhod:
- šlo by to zařídit hodně postupně aniž by to dělalo revoluci
- uvolňovalo by to ruce paralelním vzdělávacím systémů při zachování kompatibility
- zjednodušilo/vyřešilo by to uznávání znalostí mezi školami navzájem i školami a firmami apod.
- pokud by šlo jednoduše doplnit certifikace pro lidi, kteří ty schopnosti mají z praxe a ne ze školy, zvýšila by se korelace mezi certifikátem a reálnou schopností, což je dobré pro jejich legitimitu

Ale nenořil jsem se do toho dost hluboko, abych to výrazně tlačil.

klivan píše: ↑13 bře 2018, 14:27

Tangero píše: Podpora vzdělávání ve společnosti prakticky chybí. V Česku není vzdělání chápáno jako zásadní výhoda

Průměrná životnost ministra je 58 týdnů, tady se 20 let nevládne, nejvíce trpí ministerstva jako je zdravotnictví a školství, protože pokud se udělá změna, projeví se až za 8 - 10 let, tj.překračuje životnost ministra. Jeden ministr něco zavede, je odvolán, nástupce to zruší atd. o tom jsem psal tady...viewtopic.php?p=548065#p547942
Nevím, jak je možné , že ve Skandinávii se reforma povede viz můj příspěvek. U nás asi není poptávka po změně.
viewtopic.php?f=546&t=13227&hilit=%C5%A ... 80#p541855
[/quote]

Tohle je věc, kterou nezměníme snadno a sami. Poptávku je třeba budovat odspodu (to dělejme určitě). Ministr, pokud už by byl pirátský, by měl v průměru podobnou životnost, takže by stihl zhruba totéž. Ale můžeme mít vizi a tu tlačit. Ano, to je ten rozdíl mezi námi a Skandinávií, tam ta poptávka po změně je široká a celospolečenská, kromě toho vychází z toho, že už ta minulá reforma se povedla a jen se reaguje na změny v celosvětové konfiguraci, zatímco u nás se nereaguje ani na zastarání a zbytnění systému ... (a to je trochu rozdíl, protože v jednom případě vylepšujete něco, co je obstojné, v druhém se ve velmi nepřátelském prostředí snažíte přijít s resuscitací).

Ano, chybí systém. Především tedy v přípravě pedagogů. Na druhou stranu se ptám, co chceme probůh vymýšlet? Vždyť všechno je už v podstatě vymyšlené. Ve vzdělání jsou vysoko Finové. Ok, tedy jak to dokázali a co můžeme udělat my a v jakém pořadí, abychom je následovali?
Dobře, možná je to nedostižný vzor. Tak zabrusme jen trochu na sever k Polákům. Dlouho byli na chvostu se vzděláváním v rámci zemí EU. My se jim smáli. Teď jsou v rámci srovnávacích testů před námi. Co tedy udělali a kolik je to stálo? Myslím, že tady bychom měli začít.

Jsem rad že Patrik dostal "hodně blízko" k jádru problému ve školství a ne jenom v něm.

Patrick.Zandl píše: ↑13 bře 2018, 18:59 .....................
Tohle je věc, kterou nezměníme snadno a sami. Poptávku je třeba budovat odspodu (to dělejme určitě). Ministr, pokud už by byl pirátský, by měl v průměru podobnou životnost, takže by stihl zhruba totéž. Ale můžeme mít vizi a tu tlačit. Ano, to je ten rozdíl mezi námi a Skandinávií, tam ta poptávka po změně je široká a celospolečenská, kromě toho vychází z toho, že už ta minulá reforma se povedla a jen se reaguje na změny v celosvětové konfiguraci, zatímco u nás se nereaguje ani na zastarání a zbytnění systému ... (a to je trochu rozdíl, protože v jednom případě vylepšujete něco, co je obstojné, v druhém se ve velmi nepřátelském prostředí snažíte přijít s resuscitací).

Vážím se názoru Lenky, Janka a taky ostatních, ale právě o to jde: Nelze reformovat nereformovatelný system. Dnešní model vzdělaní, bohužel byl formovány poptávkou industriální ekonomiky, kde vetší důraz byl pokládán spíše na manuální schopností. Teď, není bohužel aktuální ani finsky, nebo nějaký podobny model. Je na čase podívat se o něco dal, jak se pirátům patři a formovat "poptávku", nebo spíše svůj spravedlivý model společnosti. Liberální svět hroutí (tím si myslím kapitalizmus) a někde už je i po smrtí.

PS. Tady třeba i Marek sdílí odkaz o problému současností spíše v ekonomické rovině než v způsobu reformovaní systému vzděláni, když už i "dětí v exekuci":

Marek.Necada píše: ↑05 bře 2018, 19:28 Chudoba je dědičná, mladí nemají vzdělání, ani peníze na nájem a chybí jim vzory, říká Veverková

V Česku je možné zadlužit děti bez vlastního přičinění, je pro ně těžké se vymanit z chudoby, kumulují se jim problémy spojené se sociálním vyloučením, říká Martina Veverková, sociální analytička z Charity ČR. Dodává, že podporují zákon o sociálním bydlení a o zálohovaném výživném, 40 procent výživného prý není řádně hrazeno a doplácí na to samoživitelky. Ani jeden z těchto zákonů ale politici nepřijali.

Proto jsem pokoušel před časem mluvit o RESTARTU jako restartu myšlení a přístupů k pirátským cílům atd., ale teď to asi jedno, je tu úspěch ve volbách a s tím obrovské nebezpečí dostat se na koleje klasické politické strany, jak se už před lety upozorňoval Robert Michels ve své slavné - (Political Parties: A Sociological Study of the Oligarchical Tendencies of Modern Democracy (1911), ve kterém vyjadřuje svůj "Železný zákon oligarchie" hlavní myšlenkou kterého je:

že ve všech organizacích či společnostech, působí mechanismy a tendence, které nutně vedou ke vzniku oligarchie (vládě několika málo osob) jako mocenské struktury. To znamená, že v každém svobodném společenství lidí (organizacích, politických stranách…) se vyprofiluje úzká skupina vůdců, kteří ve výsledku lobují více za své cíle a uchování si své moci, než za zájmy seskupení jako takového.