Zřízení rady pro soudnictví a další návrhy na zlepšení české justice

Moderátoři: Rada resortních týmů - členové, Resortni tym Spravedlnost

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Spravedlnost. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Jakub.Michalek
Poslanec/poslankyně Parlamentu ČR
Příspěvky: 12336
Registrován: 22 čer 2009, 14:54
Profese: poslanec
Bydliště: Žižkov - Praha 3
Dal poděkování: 5377 poděkování
Dostal poděkování: 20687 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Zřízení rady pro soudnictví a další návrhy na zlepšení české justice

Příspěvek od Jakub.Michalek »

Ahoj, napsal jsem koncept článku, ve kterém popisuji svou vizi české justici a potřebných zlepšení.
Dávám sem tento článek k připomínkování, a to do 15. 11. 2018.
Případné připomínky mi prosím pište formou komentářů přímo do dokumentu. :)
Po připomínkování bych tento článek rád představil odborníkům mimo stranu a publikoval v některém právnickém časopise.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jakub.Michalek za příspěvky (celkem 2):
Ondrej.Profant, Robert.Magni

Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů a vedoucí resortního týmu Spravedlnost
Nenič mě, sloužím všem. :)

Idaho
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 448
Registrován: 06 lis 2012, 15:02
Profese: právník
Dal poděkování: 64 poděkování
Dostal poděkování: 723 poděkování

Re: Zřízení rady pro soudnictví a další návrhy na zlepšení české justice

Příspěvek od Idaho »

Tak jsem si všimnul, že ten článek má i své vlákno, tak to hodím i sem s pár drobnými úpravami (hlavně část k formulářům a dva odstavce pod odrážkami), co jsem poslal SZ Martinu Stanclovi.

Snad jen stručně pár bodů, co mě trkly:
- V ČR nemá myslím zatím moc smysl nějaký výzkum o důvěře v justici. Noviny mají tendenci ji podrývat naprosto od spisů odtrženými spekulacemi a dezinterpretacemi (jak jsem psal v tématu "problémy české justice") a také se ještě velká část populace nenaučila žít v systému, kde není vždy rozhodnuto v jejich prospěch bez ohledu na skutkový stav. Mám tu zkušenost, že hodně klientů za prohrou u sporu má tendenci vidět úplatky, nekompetentní soudce apod. přestože se soudili od počátku o něco téměř nevyhratelného (vyhrát jde teoreticky vše, ale často k tomu musí pomoci protistrana svou velmi špatně volenou obranou) nebo o něco, kde to opravdu bylo takříkajíc 50 na 50 a od toho se odvíjí i důvěra v justici.
- Problémem justice není v první řadě struktura. Myslím si, že kdyby soudy měly po revoluci libovolnou západní strukturu, ale trpěly nešvary, které tu byly (prvotní tragická poddimenozovanost a obecně i nezkušenost), tak by stejně došlo k prvotnímu zahlcení, které se fakticky do jisté míry ještě táhne na hodně soudech dodnes. Ideál je samozřejmě stav, aby NS nebo ÚS dokázal rozhodnout do jednotek měsíců od podání k nim. I z obrázku toho systému v Nizozemí mi přijde, že to tam je v podstatě tak, že bychom dnešní okresní soudy přejmenovali na obvodní úsek (mimochodem, kolik těch obvodních úseků v Nizozemí je - navíc mají také lepší infrastrukturu, tady by pro lidi nutnost jezdit ke krajským soudům znamenalo omezení práva na spravedlnost z důvodu výrazného prodražení sporů).
- S majetkovými přiznáními soudců opatrně. Zejména pro soudce soudící běžnou agendu odpovídající současným okresům (a to hlavně trestní věci) by mohlo být velmi nekomfortní, aby takto šlo zjistit relativně snadno jejich bydliště. Vždy říkám, že problematické jsou velké věci (kde jde o stovky milionů a výš - úplatky mohou být v "zajímavé výši" a náklady na nějaké to fyzické zastrašení a podobně jsou s ohledem na věc nezanedbatelné) a věci malé (kde hrozí nadávání a občas i nějaké to fyzické napadení). Obávám se, že by pak mohlo být ještě složitější sehnat do justice kvalitní lidi.
- Nedovoloval bych si tak jednoduše hanit kárné tresty s poukazem na to, že to neuspokojuje veřejnost. Veřejnost má občas tendenci k lynči a neumí problém ani zhodnotit. Já si bez kompletní znalosti kárného spisu nedovolím hodnotit. Kdyby tam nebyl limit jako v každém zaměstnání, tak by nikdo nechtěl soudit velké kauzy, protože nějakou chybu v rámci stovek spisů prostě soudce udělá čistě statisticky. My nevíme, jestli na západě rozhodují věcně lépe nebo spravedlivěji, my jen víme, že to tam lidé lépe přijímají (což třeba takové zproštění v Británii u zabití čecha řetězem před cca 2 roky a našlo by se toho určitě víc i v jiných státech). Občas jsem nějakou zvěst slyšel od kolegů, co se v rámci delšího pobytu v cizině zašli podívat k soudu a často se nestačili divit, jaký je to tam fofr, ale ne v dobrém smyslu). No a i kdyby tam limit byl standardních 4,5 násobku platu (tedy cca 6 platů čistých), tak by ten regres musel být pouze za evidentní pochybení.
- Pouze elektronický spis je cesta, jak složité věci protáhnout. Zrovna před 14 dny jsem měl v rukou spis o délce asi 4 tisíce stran. Sice by bylo fajn, kdybych si jeho část nemusel fotit, ale jen mi jej soud zpřístupnil. Ale bez soustavy monitorů jak někde v řízení letového provozu by soudce nebyl schopný s tím rozumně a efektivně pracovat. Tam by nestačily prosté scany, tam by musela být výborná funkčnost odkazů a to by musel do systému někdo dát ručně. Soudce prostě někdy potřebuje mít před sebou větší množství dokumentů, jednoduše si něco zvýraznit a tak. On ten předpotopní zelený/žlutý/oranžový/růžový lepík na boku spisu je něco nedocenitelného a přitom velmi levného. Obdobně by muselo být množství monitorů i v každé jednací síni.
- Formuláře na každou žalobu nebo dokonce podání opravdu ne. Většinou je to provázené téměř nulovou možností strukturovat text nebo dokonce vkládat tabulky, grafy nebo obrázky. To může fungovat (a ani tam to není ideální) u jednoduchých opakujících se žalob. A hlavně nemá smysl v této věci třeba argumentovat tím, že v insolvencích se přihlašuje pohledávky také na formuláři. To je něco dost jiného, protože tam je fakticky 95-99% pohledávek zcela nesporných a pokud spor nastane, tak se to řeší neformulářově (a navíc i tak u složitějších pohledávek jsou časté přílohy v podobě dalšího textu nebo tabulek a podobně). Formulář tedy povede k tomu, že se jádro textu přesune do nějakého doprovodného podání. Pokud by na formulářích mělo být vše, bude to naprostá katastrofa, pokud by ty formuláře neumožňovaly jádro textu formátovat alespoň na úrovni Openofficu, ale ideálně MS Officu. A není to o nějaké neochotě přijímat technické novinky. Formulář je z určitého pohledu krok zpět právě protože by téměř jistě neumožňoval editační možnosti normálních editorů a je to tak návrat ještě někam před T602. Fakticky na úroveň poznámkového bloku ve Windows a jeho ekvivalentů, protože i ten T602 umožňoval různé velikosti a typy písma. Doporučují i dotázat se soudců, asistentů a vyšších soudních úředníků, jestli jim nějak smysluplně usnadňuje práci EPR. Pro případné vžití se do situace doporučuji odkazový článek předělat přehledně do formátu txt. Ostatní je dejme tomu o určité debatě, ale formuláře jsou krok zpět. Když už, tak třeba jen jakýsi doprovodný formulář s identifikací stran, ze kterého si soud automaticky vytáhne data. Což mě mimochodem přivádí k související věci, že i současná implementace formulářů např. ve zmíněném insolvenčním řízení je špatně provedená, když formuláře přihlášek pohledávek zveřejněné v insolvenčním rejstříku (a ostatně ani ty přeposlané správcům) z neznámého důvodu neobsahují možnost uložit (exportovat) z formuláře xml data. V systému se tedy z datového formuláře stává obyčejný dokument pdf. Tím je zahozený i ten náznak elektronizace, který by mohl být.
- Aby člověk před nástupem na soudcovskou pozici musel minimálně 6 měsíců dělat asistenta? Nejlepší soudci jsou lidé, co byli dlouho advokáti a chtějí jen trochu klid někdy kolem 50 let. Pro takového člověka je stát se asistentem nedůstojné. K propadu příjmu odchodem z advokacie na pozici soudce by se ještě přidalo často nutnost 6 měsíců fungovat z úspor.

Ještě by snad zasloužilo doplnit, že by mě zajímalo, jakou podobu by měl mít ten regres. Zejména v senátních věcech by se to stěží dalo řešit bez možnosti někoho nahlížet do protokolu o hlasování a zrovna ta neveřejnost protokolu je jedním z důležitých aspektů nezávislosti justice. Jednak to komplikuje politické tlaky, protože se dá hůř zjistit, jak rozhodoval konkrétní soudce (a nikdo ani neví, jestli bylo hlasování 3:0 nebo 2:1) a to je problém i pro případné upláceče, protože ani když uplatí dva soudce ze senátu, tak bez vynesení protokolu neví, který je případně "zradil". Samozřejmě, že si nedělám iluze, že určitě bude cesta, jak se k protokolu o hlasování dostat, ale už je to komplikace. Také s tím souvisí druhá věc. Jak by se takový regres choval v případě přísedících z lidu? A nejen v situaci, kdyby teoreticky přehlasovali soudce - minimálně jeden vždy je pro rozhodnutí? Jsou tady tedy dva problémy - jeden je ten, že pokud hlasují proti soudci oba přísedící, tak musí soudce odůvodnit něco, s čím nesouhlasí. To je pak těžké na něj ještě třeba házet nějaký regres, když mu to odvolačka rozcupuje, že rozhodnutí je velmi špatně odůvodněné nebo se třeba úplně rozchází z dokazováním. Druhá věc je ta, že pokud by měl být nějaký regres i za rozhodnutí jako takové (tedy nejen formální nedostatky řízení), tak by měl odpovídat i ten přísedící (jenže ten za to má zase stokoruny, takže o nějakém 4,5 násobku nemůže být řeč, je to zcela bezvýznamné). Celkově ovšem nehledě na to, že u spousty věcí by se soudci prostě báli rozhodovat, protože spousta sporů (právě těch problémových) je právě postavena na nějakých soft datech (nejlíp si to asi jde představit v oblasti rodinného práva, kde rozhodnutí o péči o děti, výživném nebo vypořádání SJM nejsou věci stojící na tvrdých datech, ale i běžné majetkové spory často závisí třeba na tom rozhodnout, jestli je určitá vada podstatná či nikoli - myšleno ve smyslu zákona, protože se s tím pojí uplatněné nároky a nezřídka i otázka úspěchu té které strany v řízení a na to žádné tabulky soudce nemá a nikdy nemá jistotu, že to některý vyšší soud zcela neobrátí čistě z důvodu osobního názoru,představa, že mu to může být kladeno za vinu je tedy velmi, velmi problematická a vybalancovat hranici regresu, aby soudní systém neparalyzovala by nebylo vůbec snadné). A to říkám jako advokát, který už nejednou "nadával" na nějaké rozhodnutí soudu jako špaček. Navíc ani nemám pocit, že by těch excesů bylo nějak extrémně moc, minimálně v porovnání se správními orgány, kde má člověk často pocit, že ty rozhodnutí střílejí naprosto od boku s vědomím, že obrana přes správní soudnictví je zdlouhavá a drahá a lidé se tak v naprosté většině smíří i se sebehorším rozhodnutím. Což mimochodem souvisí s problematikou správního soudnictví. To je přetížené i z toho důvodu, že rozhodování správních orgánů je dost špatné.

A snad ještě drobnou poznámku. Zavedení určitých pravidel pro formátování soudních rozhodnutí kvituji, jelikož číslování odstavců usnadňuje sepis odvolání/dovolání/ústavních stížnosti, protože odkázat je snazší, přesnější a tedy i rychlejší. To, že soudci celkem nadávali se ovšem nedivím, protože jim to přidá práci. Spoustu dokumentů měli jako vzorové, kde jim často stačilo změnit jen pár identifikačních údajů. Teď to museli vše předělat do nového formátu. Samozřejmě to jde, není to něco zásadního, ale v systému, kde se primárně musí odbourat relikty minulosti je každé zdržení od skutečné práce znát.

Ale opravdu to není jen kritika článku. Sám například také vidím, že spousta soudců před důchodem je problém, kdy už se jim moc nechce rozhodovat a v podstatě jen čekají na odchod. Takže výsluha určitě není vůbec špatný nápad (musela by být ovšem nastavena tak, aby kompenzovala i to, že dané osobě nedojde ke zvýšení důchodu v důsledku nepracování v důchodovém věku, to je ale technická záležitost a doladění opravdu dobrého nápadu), není to tedy omezené jen na těch několik let do 70.

Celkově je toho víc, co by se dalo řešit a toto není komplexní systém řešení. Za sebe opravdu horuji třeba za systém evidence jednání k advokátům, aby soudy nenařizovali jednání, kde je jasné, že se kryjí a bude se odročovat nebo do plánovaných dovolených. Každý taková věc často zbytečně oddálí jednání klidně i o měsíce (soudce si najde nějaké datu, dá kanceláři pokyn k zaslání předvolánek, to je pár dní, než se to dostane k advokátům, tak je to také pár dní navíc a během toho už často má soudce zabraný prostor v navazujících týdne, než mu kancelář předá žádost o odročení, najde nový termín a rozhodne o tom, místo toho, aby rovnou nařídil jednání třeba jen o týden později (případně třeba i jen na jiný den v týdnu nebo hodinu), tak už musí odročovat třeba o měsíc i víc (třeba jeho dovolená či stáž) - to se pak třeba strefí do nějakého nevhodného termínu pro druhou stranu atd., zažil jsem odročování nadvakrát už několikrát, sice to pak nejsou průtahy k tíži soudu, ale stejně to zbytečně rozvolňuje jednání). A ano, i advokáti jsou lidi s právem na nějakou dovolenou a opravdu právě ve složitějších případech jsou substituce někoho jiného buď reálně nemožné nebo velmi nevhodné (a soudy to poslední dobou nechtějí moc chápat). Ono když máte spor se spisem mnoho set nebo i tisíc stran, tak to není o tom, že tam na jednání jen tak zajde někdo jiný. Buď je to na úkor klienta (nebude to tak podrobně znát nebo se mu naúčtuje mnoho hodin přípravy jiného člověka) nebo advokáta (který toho substituta musí připravit a případně zaplatit na svůj úkor). Nadto klient ani nemá povinnost se substitucemi souhlasit. Takže systém, kde soudci uvidí, že v nějakém termínu už má advokát jednání/dovolenou a mají rovnou nařizovat jednání jinam, by opravdu justici pomohl a zrychlil. Mimochodem si asi nikdo mimo advokacii nedokáže představit, jaký problém je přesvědčovat soud o dovolené neorganizované cestovní kanceláří (a i tak, co je soudu do toho vidět cestovní smlouvu, když to je přes cestovku, zaměstnanec si jen "vezme dovolenou", ostatní OSVČ si jen na určitý termín nesjednají zakázky) a dovolená jen tak doma je úplné sci-fi. Abych nebyl špatně pochopený, on to nakonec vždy soud i u těch neorganizovaných dovolených nějak pochopil a jednání odročil, jen je to opravdu otázka toho zbytečného oboustranného vypisování a posunutí termínu zbytečně na pozdější datum, než by bylo nutné. Toto uvádím i pro demonstraci, jaké střípky ve skládance efektivity justice hrají roli.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Idaho za příspěvek:
Vit.Fux
Uživatelský avatar
Jakub.Michalek
Poslanec/poslankyně Parlamentu ČR
Příspěvky: 12336
Registrován: 22 čer 2009, 14:54
Profese: poslanec
Bydliště: Žižkov - Praha 3
Dal poděkování: 5377 poděkování
Dostal poděkování: 20687 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Zřízení rady pro soudnictví a další návrhy na zlepšení české justice

Příspěvek od Jakub.Michalek »

Díky za připomínky, snažil jsem se je zapracovat a upravenou verzi dokumentu dávám zde
https://docs.google.com/document/d/1tcI ... ovny1aoku6
Případné poslední připomínky mi prosím zašlete do 10 dnů. Díky
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jakub.Michalek za příspěvek:
V__

Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů a vedoucí resortního týmu Spravedlnost
Nenič mě, sloužím všem. :)

Odpovědět

Zpět na „Spravedlnost“