MSČR: Jednání pracovní skupiny ke svěřenský fondům

[Jiri.Janecka]

Budete žalovat správce (§ 79 o.s.ř.), neboť ten vykonává vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu - vlastním jménem a na jeho účet, tedy i k jeho tíži (§ 1448 odst. 3 obč. zák.).

Pokud jde o Rakousko, zmiňoval jsem je jako nám nejbližší právní řád, který též zná majetek bez pána a nečiní mu to potíže. Mimochodem, podílové fondy, které u nás existují již pěknou řádku let, jsou též majetkem bez pána.

Čech: "Jak se pozná, že se správce bude měnit? Představme si situaci převodu závodu (do SF se vloží závod) - součástí závodu jsou i dluhy - na koho se přesunou dluhy? Na správce? Není vlastníkem, ale je zatížen dluhy? Intercesse ex lege? Co když správce bude odvolán nebo zemře? Co se stane s dluhy? Jmenuje se nový správce a na toho ty dluhy přejdou? Vyřešilo se to pro stát, ale nevyřešilo se to pro soukromoprávní subjekty."

Bezouška reaguje: "Dluhy se nepřičítají správci, ale jdou za tím majetkem."
Pelikán reaguje: "Dluhy bez dlužníka?" (všeobecný smích)
Bezouška po chvíli: "V podstatě ano." (smích u některých větší, u některých přestal)

Pokud jste si přečetl záznam diskuse, tak to 1.vůbec není jisté
2. Co když se v tichosti správce změní

[Jiri.Janecka]

Budete žalovat správce (§ 79 o.s.ř.), neboť ten vykonává vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu - vlastním jménem a na jeho účet, tedy i k jeho tíži (§ 1448 odst. 3 obč. zák.).

Pokud jde o Rakousko, zmiňoval jsem je jako nám nejbližší právní řád, který též zná majetek bez pána a nečiní mu to potíže. Mimochodem, podílové fondy, které u nás existují již pěknou řádku let, jsou též majetkem bez pána.

Čech: "Jak se pozná, že se správce bude měnit? Představme si situaci převodu závodu (do SF se vloží závod) - součástí závodu jsou i dluhy - na koho se přesunou dluhy? Na správce? Není vlastníkem, ale je zatížen dluhy? Intercesse ex lege? Co když správce bude odvolán nebo zemře? Co se stane s dluhy? Jmenuje se nový správce a na toho ty dluhy přejdou? Vyřešilo se to pro stát, ale nevyřešilo se to pro soukromoprávní subjekty."

Bezouška reaguje: "Dluhy se nepřičítají správci, ale jdou za tím majetkem."
Pelikán reaguje: "Dluhy bez dlužníka?" (všeobecný smích)
Bezouška po chvíli: "V podstatě ano." (smích u některých větší, u některých přestal)

Pokud jste si přečetl záznam diskuse, tak to 1.vůbec není jisté

Fondy jsou normální akciovky, žádný majetek bez pána https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WE ... S_RESPONSE
2. Co když se v tichosti správce změní

[Jan Smutný]

Že to není jasné dr. Čechovi, nic neznamená. Asi nečetl § 79 o.s.ř. Btw. onehdy třeba tvrdil, že když se poruší smlouva, je to neplatné jednání (přitom zákon s porušením smlouvy neplatnost vůbec nespojuje).

Otázka - a co když se v tichosti správce změní, je stejně relevantní, jako když se zeptáte - a co se stane, když se v tichosti změní vlastník?

[Jan Smutný]

Podílový fond není žádná akciovka, nemá právní osobnost (§ 103 zákona o investičních společnostech a investičních fondech).

[Jiri.Janecka]

Zahájení řízení

§ 79

(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí
(§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě
rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické
osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za
stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení
rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel
dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve
věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat
identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby,
která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci
účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů
mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

(2) Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se
dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě.

(3) Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům
do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného
(ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu
žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.

(4) Stejnopis návrhu na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům
toho, kdo je advokátem^62a), doručí soud bez odkladu též ministru
spravedlnosti a předsedovi České advokátní komory.

Tak jsem to sem překopíroval a prosil bych označit, co mi v tomto paragráfku umožňuje žalovat někoho, kdo není právnickou ani fyzickou osobou.

[Návštěvník]

Chyba je v tom, že pracujete se starým zněním občanského soudního řádu. Od 1.1.2014 byl novelizován a nyní zní takto:

§ 79

(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

(2) Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.

(3) Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.

K problematice dluhů lze uvést ještě toto ustanovení:

§ 267b

(2) Výkonu rozhodnutí, jímž je postihován majetek ve svěřenském fondu, nepodléhá majetek svěřenského správce. To neplatí, jde-li o výkon rozhodnutí, jímž byla svěřenskému správci uložena pořádková pokuta v řízení o výkonu rozhodnutí podle věty první nebo o výkon rozhodnutí, jímž bylo svěřenskému správci v řízení podle věty první uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.

[Jiri.Janecka]

To se tedy moc omlouvám. Asi bych se měl držet svého předsevzetí a jít do důchodu.

[Jakub.Burget]

Tak tu máme návrh novely MS.

To by lecos vyřešilo. Stanovisko ČAKU chápu,ale nesouhlasím

[Martin.Madej]

Vztáhnu-li to k našim námitkám, myslím, že leccos bylo vyslyšeno. Zásadní je tedy evidence svěřenských fondů, jejíž úpravě není co vytknout. Trochu mě provokuje jen nový § 65d odst. 2 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

(2) Navrhne-li to svěřenský správce společně s návrhem na zápis a neodporuje-li to veřejnému zájmu, může rejstříkový soud rozhodnout, že se údaje zapsané do evidence svěřenských fondů o svěřenském správci, zakladateli nebo o obmyšleném znepřístupní veřejnosti. Rozhodne-li rejstříkový soud podle věty první, může opis zápisu podle § 3 až 5 obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom má právní zájem, a § 2 odst. 2 se nepoužije.

Chápu to tak, že svěřenský správce prostě navrhne veřejnosti vše zatajit a soud mu to může odklepnout, neodporuje-li to veřejnému zájmu (není definovaný, záleží na posouzení soudce). Asi hold pracuju s příliš jednoduchou představou, že každý veřejný rejstřík je zároveň veřejně přístupný rejstřík (obchodní rejstřík), ale prostě mě to provokuje. Alespoň že ty orgány činné v trestním řízení se k tomu dostanou vždy...

Obecně si tedy myslím, že novou úpravu SF můžeme vidět jako přijatelný kompromis, kterého rozhodně nebylo docíleno "bez odborné diskuse", jak tvrdí ČAK - jeho stanovisko je mi taky cizí...

[Jakub.Burget]

Jj, 65d odst. 2, mě taky chytil za oko. Je fakt, že ochrana soukromí se tu pere trošku s veřejným zájmem odhalit/zabránit korupci. OČTR se k tomu dostanou, ale až bude daný subjekt z něčeho podezřelý. Uvidíme v praxi, jak se v tomto směru vydefinuje onen veř. zájem.

Bude zajímavé jak se tyto fondy budou používat/zneužívat ve vztahu krácení věřitele, relativní neúčinnosti (odporovatelnosti), započtení neobvyklého darování za života zůstavitele atd.

Tak ČAKU vyhovuje nynější volná podoba, je to zajímavý instrument, který se v advokacii hodí.